Související články

Země visegrádské skupiny se při svých jednáních s Evropskou unií emancipují. Začínají se chovat jako blok zemí, které mají uvnitř EU společné politické, geopolitické i ekonomické zájmy. Tato jednota by se měla rozšířit i na jiné otázky než migraci, řekl v rozhovoru s ČTK ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Hynek Kmoníček. Právě další spolupráce V4 v celoevropských otázkách by měla být jedním z hlavních bodů návštěvy polského prezidenta Andrzeje Dudy v Česku. Do Prahy by měl na dvoudenní návštěvu přicestovat 14. března.

Rekordních více než 1,2 milionu osob, které loni poprvé požádaly v Evropské unii o azyl, eviduje evropský statistický úřad Eurostat. Přes polovinu počtu žadatelů tvořili občané Sýrie, Afghánistánu a Iráku. Nejvíce nových žádostí o azyl, přes třetinu celkového počtu, zaznamenalo Německo následované Maďarskem a Švédskem. Český podíl na celkovém počtu 1,255.600 žadatelů je desetina procenta, celkem 1235 nových žádostí. Statistika ukazuje loňskou faktickou nefunkčnost dublinského systému, podle kterého mají uprchlíci žádat o azyl v té zemi, ve které se poprvé ocitli na území Evropské unie.

Prezident by měl být podle Senátu ve vyjádřeních zdrženlivý. Neměl by poškozovat vážnost jiných ústavních orgánů ani ohrožovat spojenecké závazky a hodnotovou orientaci České republiky. Jako hlava státu by neměl svými slovy a činy společnost rozdělovat. Senát se na tom shodl nejtěsnější většinou po debatě o sporných výrocích prezidenta Miloše Zemana. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček na twitteru vzápětí napsal, že prezident si náhubek nasadit nenechá, usnesení označil za antizemanovský folklor.

Důvodem usnesení byly Zemanovy výroky proti sankcím EU vůči Rusku za anexi Krymu, nejmenování některých kandidátů na profesory, účast na demonstraci po boku představitele extremistického Bloku proti islámu nebo výroky na adresu premiéra včetně příměru o nedemokratickém odstranění politika kalašnikovem. "Ačkoliv je usnesení jen antizemanovským folklorem, dobrá zpráva pro senátory: pan prezident společnost spojuje, má podporu 70 procent občanů," uvedl Ovčáček.

Zpřesněný odhad dnes potvrdil loňský růst české ekonomiky o 4,3 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem. Růst za celý rok byl nejvyšší za posledních osm let. Pomohly k tomu rostoucí spotřeba domácností a vyšší investiční aktivita.

Přibližně padesátka lidí se dnes zúčastnila Evropského pochodu za práva uprchlíků. Podle účastníků akce se Evropa nesmí uprchlíkům uzavírat a je nutné zastavit obchody pašeráků lidí. Pochod začal na pražském Staroměstském náměstí, odkud se účastníci vydali na Kampu, kde vypustili na Vltavu symbolické lodičky. Mezinárodní akce se účastní asi stovka měst z 23 zemí světa včetně Kanady či USA. "Měli jsme dojem, že je třeba vystoupit i v Praze. Do Evropy přišlo na milion uprchlíků a mnoho jich je nezvěstných. Chceme proto vyzvat vládu i Evropskou komisi, aby bylo s každým zacházeno jako s člověkem," řekla organizátorka Kristýna Boháčová ze studentského hnutí Solidarita. Podle účastníků však nesmí převládnout nacionalistická řešení, která někteří politici prosazují, a Evropa rovněž nesmí zavírat své hranice. "Jedna z evropských hodnot je právo na azyl," řekl jeden z účastníků.

Rakouský ministr obrany Hans Peter Doskozil kritizoval Českou republiku, Slovensko a Maďarsko za jejich postoj k migrační krizi, a to zejména s odkazem na chybějící solidaritu s ostatními zeměmi Evropské unie. V rozhovoru, který dnes zveřejnil německý zpravodajský server Spiegel Online, Doskozil řekl, že je neakceptovatelné, aby se země, které dostávají z unie tolik finančních prostředků v případě krize odmítaly podílet na společném řešení. "Už nelze dále tolerovat, aby se čistí příjemci finančních prostředků z EU ... země, jimž se vyplatilo tolik peněz, v případě jakéhokoli problému obrátily zády a řekly: Ne. U jejich obyvatel to možná má ohlas, neslučuje se to ale s myšlenkou solidarity v EU," řekl ministr na dotaz, co v souvislosti s přílivem běženců říká postoji zemí sousedících s Rakouskem.

Praha si také v roce 2014 udržela své postavení devátého nejbohatšího regionu v Evropské unii. Plyne to z údajů, které nabídl statistický úřad Eurostat. Nejbohatším je nadále vnitřní Londýn, následovaný Lucemburskem a Bruselem. Před Prahou se jako šestý umístil i Bratislavský kraj, například Vídeň či Stockholm jsou ale v tabulce až za českou metropolí. Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele Prahy dosahoval v roce 2014 podle statistiky 173 procent průměru EU, přesně stejně jako v roce 2013. Praha už ovšem zažila i lepší umístění: v roce 2010 byla osmým, v roce 2009 sedmým a v roce 2008 dokonce šestým nejbohatším regionem EU.

Evropská komise posílá Českou republiku k Evropskému soudnímu dvoru kvůli tomu, že Česko umožňuje vykonávat práci notáře jen svým vlastním občanům. Taková podmínka je podle exekutivy Evropské unie v rozporu s pravidly o svobodě usazování. Český přístup nelze zdůvodnit ani článkem unijní smlouvy, který se týká činností spjatých s výkonem veřejné moci. Komise se podle své dnešní tiskové zprávy domnívá, že činnosti vykonávané českými notáři se nijak významně neliší od činností, které soudní dvůr už posuzoval a u kterých rozhodl, že podmínka státní příslušnosti v souladu s unijním právem není.

Ve velmi vyhrocené atmosféře dnes ministři vnitra zemí Evropské unie jednali v Bruselu o nejnovějším vývoji migrační krize. Zástupci Česka a Slovenska Milan Chovanec a Robert Kaliňák se před novináři zmínili především o tvrdé výměně názorů s řeckým ministrem pro imigrační politiku Giannisem Mouzalasem. Země Visegrádské skupiny, kromě Slovenska a Česka také Maďarsko a Polsko, už několik týdnů hovoří o potřebě "Plánu B", který má zahrnovat především posílení ochrany makedonské hranice na sever od Řecka. Aténám se podobná hrozba nelíbí. Ministr Chovanec musel podle svých slov řeckému kolegovi připomenout finanční i materiální pomoc, které se z ČR jeho zemi dostalo. Zároveň jej požádal, aby se neopakovala jeho vyjádření z poslední doby na adresu středoevropských států.

S evropskými databázemi mají být v budoucnu porovnávány údaje všech osob, které překračují vnější hranici schengenského prostoru, včetně dat občanů zemí EU. Na opatření, které má pomoci v boji s terorismem, se v Bruselu shodli ministři vnitra evropské osmadvacítky. Cílem v prosinci navržené změny je snazší odhalování takzvaných "zahraničních bojovníků", tedy lidí s unijními pasy, kteří se do Evropy vrací poté, co absolvovali výcvik v teroristických táborech či třeba bojovali v některém krizovém regionu. Podle nedávného vyjádření šéfa Europolu může být takových osob nyní v unii až 5000.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) považuje jakékoliv návrhy na vystoupení České republiky z Evropské unii za nesmyslné, škodlivé a nebezpečné. Členství v unii je podle něj garancí prosperity a bezpečnosti země a potvrzením polistopadového vývoje české společnosti. Kvůli nynějším debatám o vystoupení Británie z EU se tohoto tématu "dříve či později" chopí pravicoví extremisté a nacionalisté v Česku i dalších zemích osmadvacítky, uvedl český premiér. Již v úterý řekl, že pokud by Česká republika přestala být členem EU, vrátila by se do sféry vlivu Ruska, což si rozhodně nepřeje.