Související články

Počet podnikatelů v Česku, kteří si samostatnou výdělečnou činností skutečně vydělávají, stoupl za tři čtvrtletí o 20.000 na 996.000. Vyplývá to z evidence České správy sociálního zabezpečení. Růst nastal od druhého čtvrtletí. Nejvíce podnikatelů je evidováno v Praze (170.000) a v krajích Středočeském (136.000) a Jihomoravském (110.000). V žádném jiném státě Evropské unie nemají živnostníci na ekonomiku země takový vliv jako v Česku. Firmy, které zaměstnávají jednoho až devět lidí, se na celkovém počtu podniků v ČR podílejí více než 95 procenty a jsou největším zaměstnavatelem. Práci u nich našla více než třetina všech zaměstnanců.

Prioritou Česka je aktivní přístup k ochraně hranic. V tiskové zprávě to uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v souvislosti s mandátem, který mu schválila vláda na summit Evropské unie. Ten se koná tento čtvrtek a pátek v Bruselu. Jednat se bude především o migraci, vnějších vztazích, obchodní politice a dalších hospodářských otázkách. Sobotka uvítal spuštění fungování Evropské pobřežní a pohraniční stráže. Uvedl, že podporu mají i další návrhy a projekty, například připravovaná evidence cestujících.

Vláda schválila zprávu o cestě prezidenta Miloše Zemana na konferenci na řeckém ostrově Rhodos. Konferenci Dialog civilizací pořádá ruský podnikatel a spolupracovník prezidenta Vladimira Putina Vladimir Jakunin. Hrad vyčíslil náklady cesty na 300 tisíc korun. Před týdnem se na schválení nenašel dostatek hlasů, nyní však přes nesouhlas některých ministrů návrh prošel. Podle Zemanova mluvčího Jiřího Ovčáčka tak zvítězil zdravý rozum. Ke zprávě se původně na jednání vlády neměla vést ani rozprava, o předložení informativního materiálu ale požádal ministr pro lidská práva Jiří Dientsbier (ČSSD). Účast na konferenci podle něj symbolicky zpochybňovala postoj ČR i Evropské unie vůli ruské imperiální a agresivní politice.

Visegrádská čtyřka (V4), tedy sdružení Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, plní své poslání uvnitř Evropské unie a také se osvědčila ve sporu o unijní přerozdělovací kvóty migrantů. Během tiskové konference na závěrečném dni setkání prezidentů V4 to v Polsku prohlásila česká hlava státu Miloš Zeman. "Jsem rád, že náš postoj se osvědčil a že ho nyní přejímají i další země, protože o kvótách se už téměř nemluví, nebo jsou považovány za mrtvé téma," prohlásil Zeman.

Tématem jednání byla i energetická bezpečnost. Zeman ocenil pokračování projektu plynovodu Stork II, který propojí plynárenské soustavy Česka a Polska. Prezidenti se podle polské hlavy státu Andrzeje Dudy shodli na tom, že zamýšlené rozšíření plynovodu Nord Stream, vedoucímu po dně Baltu z Ruska do Německa, není ekonomicky ospravedlnitelný a jde o politickou záležitost, uvedla zpravodajská televize TVN24.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se v Praze setkal s českými poslanci v Evropském parlamentu. Hlavním tématem jednání bylo britské rozhodnutí opustit Evropskou unii a budoucnost celého evropského společenství. Je to třetí podobná Sobotkova schůzka, zatím naposledy s europoslanci jednal loni v říjnu. Své zástupce mají v Bruselu všechny české parlamentní strany kromě Úsvitu - Národní koalice a hnutí Svoboda a přímá demokracie. Jednoho europoslance má mimoparlamentní Strana svobodných občanů.

Kvůli brexitu může Česká republika přijít o desítky miliard korun z evropských fondů. Na setkání s novináři to uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO). Z částky, kterou nebude mít Česko v momentě vystoupení Velké Británie z EU vyčerpanou, podle ní přijde zhruba o pětinu. Ministryně proto chce, aby všechny orgány, které vypisují výzvy v jednotlivých programech, do konce roku vypsaly minimálně 70 procent těchto výzev. ČR má na programové období 2014 - 2020 přiděleno zhruba 650 miliard korun, v polovině září mělo smluvně zajištěno téměř 51 miliard. Podle Šlechtové však teoreticky hrozí, že by mohla Evropská komise programové období zkrátit.

Perspektivy mládeže, evropská identita, energetická bezpečnost a role visegrádské čtyřky (V4) v Evropské unii jsou témata dvoudenní schůzky prezidentů Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, která v pátek začíná na zámku Lańcut na jihovýchodě Polska. Setkání Miloše Zemana, Jánose Ádera, Andrzeje Dudy a Andreje Kisky se odehrává v rámci polského předsednictví ve V4. Prezidenti také navštíví muzeum rodiny Ulmů věnované Polákům, kteří zachraňovali životy židovských spoluobčanů během druhé světové války. Rodinu Ulmů, včetně šesti dětí a těhotné ženy, nacisté vyvraždili spolu s Židy, které skrývala. Někteří historici upozorňují, že vzápětí po tomto zločinu se na okolních polích našla těla 24 Židů. Zabili je Poláci, kteří je dosud skrývali, ale báli se následování osudu Ulmů, které udal polský kolaborant.

Vynucování minimální mzdy ve Francii a Německu vůči řidičům z jiných zemí je podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) diskriminační. Řidiče vytlačí ze zaměstnaneckého poměru, a omezí tak jejich práva. Premiér to řekl ve čtvrtek na sjezdu dopravních odborů. Evropská komise je ve sporu na straně Česka, uvedla po jednání s eurokomisařkou Marianne Thyssenovou ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Premiér s odbory mluvil i o platech šoférů linkových autobusů. Vláda schválila zvýšení jejich minimální mzdy ze 71,60 Kč na hodinu na 98,10 Kč.

Evropská komise schválila český plán, do jakých perspektivních oborů nasměrovat evropské dotace, jež využije tuzemský výzkum. Česko tak splnilo jednu z podmínek Bruselu, takzvanou RIS3 strategii. Jde o klíčový dokument, který se váže na výzvy operačních programů na vědu a výzkum. Vicepremiér pro výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) řekl, že výzkum, vývoj a inovace by neměl mít žádné potíže s čerpáním evropských fondů.

Vize o budoucnosti Evropské unie se přehodnocují. Jak se Česká republika dívá na Evropskou komisi, brexit, a společnou evropskou armádu? Jak se liší vize EU v Česku a v Německu? Na tyto otázky hledali odpověď účastníci diskuse v pražském Goethe-Institutu. U mikrofonu Strahinji Bučana je Petr Drulák, politický náměstek ministerstva zahraničních věcí.