Související články

Logistický postup a bojové zabezpečení v konfliktem zasažené oblasti nacvičuje v těchto dnech více než 250 vojáků v újezdu v Boleticích na Českokrumlovsku. Připravují se tak na zařazení do sestavy bojového uskupení Evropské unie pod vedením Německa, jehož se stanou součástí od 1. července. Novinářům to řekl řídící cvičení Tomáš Špok. Součástí dnešního nácviku byl například zásah při přepadení konvoje s humanitární pomocí nebo předání humanitárního materiálu zástupcům nevládních organizací.

Špok dodal, že od 1. července by tito čeští vojáci mohli být nasazeni do vojenské operace v okruhu 6000 kilometrů od Bruselu. Týká se to například misí v nestabilních oblastech střední Afriky. "Jsme schopni plnit tyto úkoly kdekoliv, ale zatím nic konkrétního není plánováno. Jakmile by ale přišel úkol od vojenského výboru Rady Evropské unie, do 30 dnů jsme připraveni daný úkol splnit," řekl Špok. Celý tento projekt tak nespadá do struktur NATO. Vojenský výbor EU je orgánem Evropské unie působícím v rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

Jestli Británie vystoupí z Evropské unie, čeká premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) podobné debaty i v Česku. Případným odchodem z unie, před nímž varuje, by se podle něj Česká republika vrátila do sféry vlivu Ruska, což si nepřeje. Ministerský předseda to dnes řekl na dotaz ČTK. Britové budou o setrvání v osmadvacítce rozhodovat v červnovém referendu, tábory příznivců i odpůrců jsou zatím podle průzkumů poměrně vyrovnané. Za setrvání Británie v unii bojuje premiér David Cameron, proti jsou ale i někteří členové jeho kabinetu. Sobotka čeká, že se v případě vystoupení Británie z EU tématu chopí různé extremistické skupiny v Česku. Zatím o této možnosti mluví například členové hnutí Svoboda a přímá demokracie, kritické k osmadvacítce jsou také ODS nebo Úsvit s Blokem proti islámu.

Druhým českým soudcem u Tribunálu Soudního dvora Evropské unie by se měl stát Jan M. Passer. Současný soudce Nejvyššího správního soudu uspěl ve výběrovém řízení před odbornou komisí, uvedlo v tiskové správě ministerstvo spravedlnosti. Ministr Robert Pelikán (ANO) nyní Passerovu nominaci předloží příslušným parlamentním výborům, poté bude návrh projednávat vláda. Druhý český soudce se vybírá v souvislosti s reformou Soudního dvora EU, kterou v loni podpořila Rada. V instituci již dlouhodobě působí Irena Pelikánová, matka současného ministra spravedlnosti. Soudní dvůr EU je nejvyšší právní instancí unie a odpovídá za jednotný výklad a aplikaci evropského práva.

Pomalé sbližování platů a životní úrovně Česka a západních států je podle premiéra a předsedy sociálních demokratů Bohuslava Sobotky (ČSSD) zklamáním. Jeho strana se letos ve vládě chce soustředit na prosazení zvýšení minimální mzdy aspoň na 11.000 korun od ledna příštího roku i na růst platů ve veřejném sektoru. Sobotka to řekl v Praze po jednání širšího vedení ČSSD, které hodnotilo dva roky ve vládě a jednalo o prioritách pro další období. Patří k nim zvládnutí migrační vlny, zajištění bezpečnosti či změny nemocenské.

Kritika na hlavu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) za jeho postoje na summitu EU, který skončil v Bruselu, se snesla nejen z části pravice, ale i od komunistů. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa se Sobotka svým vstřícnými postoji k Británii podílí na dezintegraci unie. Občanští demokraté tvrdí, že Sobotka promeškal příležitost podpořit reformní návrhy britské strany. Podle Svobodných Sobotka při prosazování českých zájmů zcela selhal. Naproti tomu TOP 09 oceňuje, že se EU dokázala dohodnout.

Visegrádská skupina, kterou tvoří Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko si připomíná 25 let od svého založení. Na mimořádném summitu se už v pondělí sešli premiéři a přijali společnou deklaraci. Hlavním tématem bylo řešení migrační krize. Konala se řada dalších jednání. Budoucnosti V4 se zabývali ministři zahraničí i konference v Karolinu. Té se zúčastnil i Libor Rouček z Česko-německého diskusního fóra a bývalý europoslanec.

Evropská unie by měla více podpořit Bulharsko a Makedonii při realizaci jejich vlastních opatření k ochraně hranic. Po summitu zemí visegrádské skupiny, Makedonie a Bulharska v Praze to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Šestice zemí se dnes podle něj shodla i na nutnosti naplnění dohody mezi EU a Tureckem a podpoře snah Řecka plnit podmínky členství v Schengenu. Země také zdůraznily, že migrace nemá jiné než společné evropské řešení.

Makedonský prezident Ďorge Ivanov poznamenal, že jednání na summitu nebylo vedeno proti Řecku ani žádné jiné konkrétní zemi. Podotkl, že Makedonie nese v migrační krizi těžší břemeno než mnozí členové EU. Polská premiérka Beata Szydlová poznamenala, že Evropa potřebuje opět získat kontrolu nad migračními toky. Očekává, že nejpozději na březnovém zasedání Evropské rady budou přijata efektivní opatření.

Premiéři Visegrádu přijali na dnešním summitu také Pražskou deklaraci k 25. výročí vzniku visegrádské čtyřky (V4). Vyslovují v ní snahu o posilování Evropy a varují před vznikem dělicích čar v Evropě. Chtějí také udržet otevřené dveře do Evropské unie pro současné a budoucí kandidátské země.

Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 151,8 miliardy korun více, než do něj odvedla. Takzvaná čistá pozice je tak nejvyšší od vstupu Česka do EU v roce 2004. Informovalo o tom ministerstvo financí. Celkově od vstupu do EU v květnu 2004 tak ČR zaplatila do rozpočtu EU 429,2 miliardy korun a získala z něj 990,4 miliardy korun.

Česko bude při jednání o reformě vztahu EU a Británie trvat na tom, aby změny ve výplatě dávek pro přistěhovalce platily jen pro nově příchozí. Vyplývá to z obsahu české pozice, kterou dnes projednala vláda. Návrhem dohody na vypořádání britských požadavků se bude příští týden zabývat Evropská rada. Změny v sociální oblasti jsou pro Česko nejcitlivější. Dalším důležitým tématem je pro ČR vztah členů a nečlenů eurozóny. "Zásadní pro ČR je, aby opatření v sociální oblasti platila pouze pro nově příchozí, nesmí být diskriminační a neměla by způsobit, že budeme mít horší podmínky než občané třetích zemí," říká pozice, s níž pojede na summit Evropské rady premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). "Vláda potvrdila, že chce udělat všechno pro to, aby Velká Británie zůstala v Evropské unii," řekl novinářům státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. "Velká debata se vedla o tom, jak přistoupit k otázce sociálních dávek," potvrdil. Diskutovalo se také o způsobu vyplácení přídavků na děti rodin, které žijí v zahraničí.

Vláda na své nejbližší schůzi projedná podpis úmluvy Rady Evropy, která se týká prevence a potírání násilí na ženách a domácího násilí. Dokument mimo jiné zavádí definice souvisejících trestných činů, například nucených sňatků, mrzačení ženských pohlavních orgánů, násilného přerušení těhotenství či násilné sterilizace, a požaduje jejich kriminalizaci. Česko je jednou z posledních zemí EU, která zatím dohodu neratifikovala.