Související články

Indie, Čína, Nigérie a Spojené státy americké - to jsou země, kde se letos otevřou nové zahraniční kanceláře agentury Czech Trade. ČR se v indexu ekonomické svobody zlepšila na 21. místo.

Předseda Evropské rady Donald Tusk přijede 16. února do Prahy, aby s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vyjednal podporu pro dohodu mezi EU a Británií, uvedl Český rozhlas. Návrh dohody zveřejnil Tusk v úterý a jeho součástí je i mechanismus, který umožňuje omezit výplatu sociálních dávek pro přistěhovalce. Státní tajemník pro EU Tomáš Prouza týž den ČTK řekl, že pro Česko je dohoda přijatelná. Reformy, které požadují Britové, se týkají čtyř oblastí. Největší spory se očekávají kolem možnosti omezit vyplácení sociální podpory pro lidi, kteří se na ostrovy přistěhovali z jiných členských států EU. Podle Prouzy se mezi státy EU povede debata o podmínkách využití této "záchranné brzy". Smlouva mezi EU a Londýnem dále upravuje účast zemí neplatících eurem na rozhodování států eurozóny, obsahuje závazek k prohloubení spolupráce v oblasti digitalizace a energetiky a snížení administrativní zátěže. Británie si vymínila i právo neúčastnit se další politické integrace členských zemí EU.

Návrh dohody mezi EU a Británií, který zveřejnil předseda Evropské rady Donald Tusk, je pro Česko podle státního tajemníka pro EU Tomáše Prouzy (ČSSD) přijatelný. ČTK dnes řekl, že debata mezi členskými státy unie se povede zejména kvůli podmínkám použití tzv. mechanismu záchranné brzdy, který umožňuje omezit sociální dávky pro imigranty. Europoslanci za ODS kritizovali českou vládu za to, že nevyužila možnost odmítnout další politickou integraci, jako to udělali Britové.

Prouza považuje ze zásadní, že ve hře už není původní požadavek Londýna, podle něhož by na sociální podporu měli nárok jenom ti lidé z jiných členských zemí EU, kteří budou v Británii čtyři roky žít a přispívat do sociálního systému. Podstatou kompromisního řešení je možnost státu omezit vyplácení dávek v případě, že systém bude vystaven neúnosnému tlaku.

Jedenáct českých policistů odletělo na řecký ostrov Kos, budou tam pomáhat na registračních místech běženců. Registrovat uprchlíky budou i s dalšími policisty z EU, posílí operace agentury pro ochranu vnějších hranic Evropské unie Frontex. Uvedla to Česká televize s tím, že skupina bude na Kosu dva měsíce, v dubnu by je mělo vystřídat dalších 12 kolegů. Už měsíc takto pracuje devět českých policistů na ostrově Lesbos. Frontex teď řeší další požadavky Řecka, posílit se mají hotspoty i na ostrovech Chios, Samos a Leros.

Náklady na zavedení eura v Česku by pro celou ekonomiku činily zhruba půl procenta hrubého domácího produktu. Vklad ČR do Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) by pak měl být 34 miliard korun. Na tiskové konferenci k zavedení eura to řekl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Hospodářsky je přitom podle něj Česko na přijetí eura připraveno a výrazně lépe než před 11 lety plní kritéria pro vstup do eurozóny. Prioritou vlády v letošním roce bude podle Prouzy zintenzivnit debatu o přijetí eura s širokou veřejností. V ČR podle posledních průzkumů spíše převažují odpůrci jednotné evropské měny. Současná vláda několikrát deklarovala, že v tomto volebním období termín přijetí eura nestanoví. Euro je tak nyní technicky možné přijmout podle odborníků i politiků nejdříve v roce 2020.

Česká republika by neměla stanovovat termín přijetí eura, dokud nezlepší stav veřejných financí a nezvýší životní úroveň v zemi ve vztahu k vyspělým státům EU. Na konferenci k přijetí eura to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). "Stále ještě máme deficit veřejných rozpočtů a stále ještě máme vysokou nezaměstnanost v řadě regionů a je velký rozdíl v příjmech našich občanů se zeměmi platícími eurem - především Německem a Rakouskem," uvedl premiér. ČR tak podle něj ještě potřebuje čas. Česko přitom většinu kritérií pro vstup do eurozóny plní.

Příjemci dotací z fondů Evropské unie už mají k dispozici 240 miliard korun, což je zhruba 37 procent z celkové částky 648 miliard korun, kterou má Česká republika k dispozici v programovém období 2014 - 2020. Na dnešní tiskové konferenci po jednání ministrů zodpovědných za evropské dotace to uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Po ministrech chce, aby do konce roku 2018 byla vyčerpána minimálně polovina z přidělených peněz. "S tím stavem jsem velmi spokojen. Zdá se, že začátek máme úspěšně za sebou," řekl Sobotka. Vláda podle něj vypsala už 180 výzev. V monitorovacím systému evropských fondů eviduje zhruba 11.000 žádostí.

Závislost české ekonomiky na exportu do zemí Evropské Unie loni dál rostla. Do zemí osmadvacítky mířilo 84,4 procenta tuzemského vývozu. Na setkání lídrů českého exportu v Praze to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Předloni byl tento podíl podle Českého statistického úřadu 82 procent, v letech 2012 a 2013 šlo do EU 81 procent českého vývozu. Snahou státu je přitom nacházet pro exportéry nové trhy a diverzifikovat tak tuzemský vývoz. Ministr také zopakoval, že výše českého vývozu se loni přiblížila rekordním čtyřem bilionům korun, kladné saldo obchodní bilance dosáhne podle odhadů 490 miliard korun.

ČR podle Mládka ztratila některé tradiční exportní trhy v zemích, které jsou rozvráceny válkou, jako jsou Sýrie, Irák či Libye a nepodařilo se je nahradit jinými arabskými zeměmi. Druhým velkým problémem je klesající export do Ruska. Obrovskou příležitost ve střednědobém horizontu pro exportéry Mládek vidí na trhu Íránu, částečně se podle něj podařilo rozšířit export do postsovětských republik.

Prezident Miloš Zeman chce ještě letos nebo příští rok znovu navštívit Rusko. Řekl to na setkání lídrů českého exportu. Zeman předpokládá, že po zrušení ekonomických sankcí vůči Rusku, budou mít čeští podnikatelé v zemi dobrou pozici. Na příští rok plánuje prezident cestu do Vietnamu a Indie, obě země považuje za perspektivní trhy. Zeman dále uvedl, že silná koruna by měla pomoci české ekonomice tím, že by nutila k inovacím, zvyšování konkurenceschopnosti a zvyšování produktivity práce. Proto je podle svých slov mimo jiné kritikem devizových intervencí České národní banky.

V současné migrační krizi v Evropě se rozhoduje o budoucnosti schengenského prostoru volného pohybu i o budoucnosti Evropské unie. Prohlásil to dnes český premiér Bohuslav Sobotka po schůzce se svým slovenským kolegou Robertem Ficem. Sobotka zároveň oznámil, že na 15. února svolává mimořádný summit zemí takzvané visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), jehož hlavním tématem bude uprchlická problematika.

Počet přenocování v turistických ubytovacích zařízeních v zemích Evropské unie loni stoupl o 3,2 procenta na nový rekord zhruba 2,8 miliardy nocí. Nejvíce nocí turisté strávili v ubytovacích zařízeních ve Španělsku, výrazný růst zaznamenaly i hotely v České republice. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Zahraniční turisté měli na celkovém počtu ubytovaných turistů v EU podíl 46 procent. Největší byl tento podíl na Maltě, kde činil 96 procent. Na Kypru dosáhl 94 procent a v Chorvatsku 92 procent. Česká republika byla těsně nad průměrem EU s podílem 49 procent. Naopak v Polsku a Rumunsku byl tento podíl jen 19 procent a v Německu 21 procent. Česko se loni zařadilo k zemím s největším růstem počtu přenocování domácích turistů, a to o 15 procent.