Související články

V Česku je 64 důležitých dopravních staveb, u nichž Evropská unie požaduje nové posouzení vlivu na životní prostředí. Takové posouzení by jejich výstavbu mohlo zdržet až o několik let, řekl novinářům po jednání ekonomických ministrů premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Případné zdržení by podle něj ovlivnilo i čerpání evropských fondů, jedná se asi o 90 miliard korun. Vláda se nyní bude snažit s Evropskou komisí vyjednat zvláštní režim pro tyto stavby. "Jedná se tady o seznam 64 důležitých dopravních staveb, které mají posouzení vlivu na životní prostředí ještě podle starého zákona z roku 1992," uvedl ministerský předseda. Vyřešení tohoto problému je podle něj hlavní letošní prioritou Česka v komunikaci s Evropskou unií.

Nevyčerpaná částka z fondů EU za rok 2015 by pro Českou republiku mohla být o několik miliard korun nižší než odhadovaných deset miliard korun ze začátku ledna. ČR se totiž prostřednictvím evropské komisařky pro regionální rozvoj Coriny Cretuové podařilo prosadit výjimku, podle které budou moci být některé projekty zpětně financovány z programového období 2007 - 2013. Na dnešní tiskové konferenci po zasedání ministrů visegrádské skupiny a čtyř partnerských zemí v Praze to uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO). "Tento nápad přišel ze strany Evropské komise a musím velmi ocenit, jak se paní eurokomisařka snaží členským státům pomoci," řekla Šlechtová.

Prezident Miloš Zeman plně podporuje reformní snahy britského premiéra Davida Camerona. Předsedovi britské vlády to Zeman řekl na Pražském hradě. Podle Zemana bude prosazení změn ve fungování Evropské unie, zejména zachování rozhodovacích procesů na národní úrovni, velmi těžkým bojem s byrokraty EU. Šéfovi britských konzervativců v prosazování reformy Zeman popřál úspěch. Během cesty z Úřadu vlády na Hrad se britský premiér zastavil na Klárově, kde společně se Sobotkou u Památníku padlých československých letců v letech 1939-1945 položili věnec. V podvečer se Cameron na britské ambasádě setkal i se šéfem opoziční ODS Petrem Fialou.

Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) transplantoval loni 489 orgánů 446 pacientům. Jeho kapacita je zcela naplněna, letos proto začne připravovat projekty nových pavilonů a laboratorního bloku, sdělil dnes ČTK ředitel IKEM Aleš Herman. IKEM podle něj patří k nejvýkonnějším centrům Evropy, týdně tam lékaři provedou devět až deset zákroků, kdy pacientovi transplantují jeden nebo více orgánů. Často metodami, které jsou raritní pro svou náročnost a složitost. IKEM má na kontě 62 procent všech transplantací provedených loni v Česku.

Česká republika je připravena udělat maximum pro to, aby Británie zůstala v Evropské unii. Po setkání se svým britským protějškem Davidem Cameronem to dnes v Praze řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), podle něhož Evropa zůstane silná, když Británie zůstane v osmadvacítce. Česko je podle Sobotky připraveno o návrzích Británie dále diskutovat. Británii čeká referendum o setrvání v Evropské unii a Cameron se nyní s evropskými státy snaží vyjednat podmínky reformy týkající se čtyř základních okruhů - konkurenceschopnosti, suverenity, volného pohybu osob a rovného postavení členských států.

Česko nemá zásadní problém s trojicí požadavků, odmítá ale možný nerovný přístup k přidělování sociálních dávek. Jeden z návrhů totiž počítá s tím, že by na určité sociální dávky měli nárok jen lidé, kteří v Británii pobývají alespoň čtyři roky. Česko ale podle Sobotky nebude souhlasit s žádným postupem, který by byl vůči jeho občanům diskriminační. Praha je připravena jednat o alternativách požadavku na reformu týkající se sociálních dávek. Mohl by jí být například typ takzvané záchranné brzdy, která by státům EU umožnila v případě enormního tlaku na sociální systém omezit počet přistěhovalců z dalších zemí EU. Sobotka věří tomu, že se při jednáních podaří najít takový kompromis, který umožní britským občanům hlasovat pro setrvání v EU. S Cameronem dnes vedle reformy osmadvacítky řešil i migraci nebo boj proti Islámskému státu.

Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek chce dnes v Bruselu své kolegy z Evropské unie informovat o českých kontaktech s Damaškem, které by měly umožnit distribuci zahraniční humanitární pomoci v zemi. Šéf české diplomacie to řekl novinářům před schůzkou, na které má být dění v Sýrii jedním z důležitých témat. Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová minulý týden požádala Prahu, aby u syrské vlády prověřila možnosti poskytování humanitární pomoci. Podle aktuálních informací OSN jsou na území Sýrie místa, kde lidé umírají hlady a nutně potřebují lékařskou pomoc.

Turecko musí plnit dohodu s Evropou a regulovat migrační tok. Potřeba je také zrychlit zřízení evropské pobřežní stráže nebo zlepšit návratovou politiku, na které by mohly evropské státy spolupracovat. V diskusním pořadu televize Prima to uvedl premiér Bohuslav Sobotka. Podle něj se ale hlavně musejí odstranit příčiny migrační krize a porazit Islámský stát, což podle premiéra lze. O migraci dnes mluvil i prezident Miloš Zeman. V rozhovoru pro Blesk.cz zopakoval, že uprchlíky v Česku nechce, měly by je prý zachytávat hotspoty například v Řecku nebo Itálii.

Nizozemští ministři zahraničí a pro migraci po jednání s českými kolegy připustili, že systém kvót pro přerozdělování uprchlíků v EU zatím nefunguje a sám o sobě problémy s migranty nevyřeší. Ministr pro migraci Klaas Dijkhoff poznamenal, že členské země EU by měly dostát všem závazkům v oblasti migrace a že nejen se zavedením kvót je třeba se pohnout kupředu. Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD) zopakoval nizozemským kolegům, že země visegrádské skupiny kvóty nadále odmítají. Nizozemsko nyní předsedá Evropské unii.

Ministři obou zemí se shodli na tom, že pro zvládnutí migrace je klíčová schopnost EU hlídat vnější hranici. K tomu by mělo přispět spuštění projektu společné evropské pohraniční stráže. Dalším důležitým opatřením jsou fungující hotspoty a schopnost rozlišit, kdo do Evropy utíká před válkou, a má tedy nárok na ochranu. "Musíme oddělit ty, kdo mají právo na pomoc, a kdo nemají právo tu být," uvedl nizozemský ministr zahraničí Bert Koenders.

Česká ekonomika by měla v letech 2017 až 2021 růst průměrným tempem 2,2 procenta ročně. Životní úroveň v Česku by se tak měla do roku 2021 zvýšit až na 88 procent průměru EU, což by mělo být nejvíce ze zemí v regionu. Na dnešním setkání s novináři to uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Letos by podle něj měla tuzemská ekonomika stoupnout o 2,5 procenta a loňský růst odhaduje díky jednorázovým vlivům na výjimečných 4,7 procenta.

Životní úroveň měřená HDP na obyvatele v paritě kupní síly byla předloni v Česku na 83 procentech zemí EU a loni stoupla podle Marka na 86 procenta, kde setrvá i letos. Před ČR by se podle Marka měla do roku 2021 posunout Litva s 91 procenty. Slovenská životní úroveň by měla dosáhnout 84 procent průměru EU, Polsko 77 procent a Maďarsko 72 procent průměru EU. Růst ekonomiky v Česku by měl být podle odhadů Deloitte v následujících letech přitom pomalejší než na Slovensku nebo v Polsku. Zároveň ale upozornil, že česká ekonomika se po 20 letech transformace začala přibližovat standardnímu modelu menší otevřené západoevropské ekonomiky.

Česko podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) nevyčerpá z evropských fondů za období 2007 až 2013 asi 26 až 30 miliard korun. Prezident Miloš Zeman se podle něj mýlí, když kritizuje současnou vládu za špatné čerpání. Hlava státu nedávno prohlásila, že nynější vláda je zodpovědná za to, že Česko nevyčerpá asi 35 miliard korun z evropských fondů.

"My, když jsme přišli v lednu 2014, tak hrozilo, že nevyčerpáme 63 miliard korun a my jsme jenom za rok 2014 ušetřili 24 miliard," uvedl Babiš v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. "Pan prezident má špatné informace, naší vlády se to vůbec netýká. Naši vládu má pochválit, protože my jsem extrémně čerpali to, co oni zanedbali," poznamenal také. Vše prý klidně Zemanovi osobně vysvětlí.