Související články

Velké finanční částky na pomoc syrským uprchlíkům přímo v jejich krizové oblasti, lepší ochrana vnější hranice schengenského prostoru a konkrétní kroky k podpoře Itálie a Řecka při zvládání velkého počtu utečenců mají být celoevropským receptem na zvládnutí nynější migrační krize. Státníci zemí Evropské unie se na tomto balíku opatření shodli na mimořádném summitu osmadvacítky k migrační problematice. Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) oznámil, že Česko svůj letošní příspěvek Světovému potravinovému programu zdvojnásobí.

Podle německé kancléřky Angely Merkelové se summit nezabýval úterním hlasováním ministrů vnitra zemí EU, kteří přerozdělení 120.000 žadatelů schválili většinou hlasů, navzdory nesouhlasu Česka a několika dalších zemí.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nechce žalobami proti kvótám na přerozdělování uprchlíků dále stupňovat napětí v unii. Evropa se kvůli migrační krizi nesmí rozpadnout, napsal ČTK. Ministři vnitra států Evropské unie v úterý v Bruselu většinou hlasů schválili kvóty pro rozdělení uprchlíků, kteří dorazili do Evropy, mezi unijní země. Proti byly Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko, zatímco Finsko se zdrželo.

Otázka kvót není pro českou vládu tak důležitá, aby kvůli ní vytvářela v Evropské unii neshody. Před odletem na summit EU to novinářům řekl český státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Dodal, že přestože Polsko na úterním jednání ministrů vnitra nehlasovalo podle předem dojednané pozice takzvané Visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), spolupráce V4 bude pokračovat.

Tři čtvrtiny dětí a mládeže se staví negativně k pečování o seniory a raději by je na stáří umístily do domovů a podobných zařízení. Vyplývá to z projektu zaštítěného Jihomoravským krajem, který v 16 základních a středních školách oslovil dotazníkem 4000 dětí. Na základě vyhodnocení projektu vznikne pro školy metodická příručka, jejímž cílem je zanést do výuky takové nástroje, které dětem přiblíží problematiku stáří a vyvolají v nich pocit, že rodina má o starší rodinné příslušníky pečovat. Evropský průzkum v roce 2013 ukázal, že v Evropské unii má negativní postoj k lidem starším 55 let necelá třetina lidí. V Německu to je necelá pětina, kdežto v České republice hodnota negativních postojů přesahuje více než polovinu. V Jihomoravském kraji je skoro 1,2 milionu obyvatel. Z toho zhruba jednu pětinu tvoří senioři a jejich počet se neustále zvyšuje.

Česku se zřejmě nepodaří vyčerpat deset až 12 miliard korun na stavby silnic, železnic a další dopravní infrastruktury z evropského Operačního programu doprava I (OPD I). ČTK to řekl Zbyněk Hořelica, ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury, který v Česku peníze pro stavby a údržbu komunikací rozděluje. Sumu fond odhadl na základě čerpání investorských organizací k letošnímu září. Poslední možnost využít peníze z celkových zhruba 150 miliard korun má ČR do konce letošního roku. Důvodem, proč se nedaří využít všechny nabízené peníze, je zejména nedostatek připravených staveb, na které by šlo evropské peníze použít, uvedl Hořelica.

Operační program doprava představuje v rámci ČR největší evropský program, jehož prostřednictvím do Česka směřovala v letech 2007 až 2013 zhruba pětina všech peněz z fondů EU. Primárně slouží pro výstavbu významných dopravních spojení v rámci Evropy (tzv. prioritní sítě Ten - T). Přestože program slouží k financování staveb v rámci sedmiletého období končícího rokem 2013, čerpat peníze je z něj možné ještě další dva roky. Na OPD I navazuje druhý operační program doprava, ve kterém může Česko na dopravní stavby vyčerpat do roku 2020 zhruba 110 miliard korun.

Prohlášení evropských politiků, jako jsou německá kancléřka Angela Merkelová či německý prezident Joachim Gauck, že migranti budou moci v Evropě žít, nejsou humanitárním gestem, ale medvědí službou pro Evropu. V aktuálním komentáři zveřejněném na portálu německého listu Die Welt to napsal někdejší český prezident Václav Klaus. Ten také poznamenal, že Němci se mýlí, pokud věří v hladkou integraci migrantů do společnosti. Důkazy o tom podle něj přináší dosavadní zkušenosti Německa s přistěhovalci. Klaus se rovněž podivuje nad tím, že se politici vůbec nezabývají tím, jak současnou migrační vlnu zastavit, ale že se věnují jen tomu, jak nově příchozí přivítat, zaopatřit a přislíbit jim lepší život. "Proč to tomu tak je?" ptá se Klaus. V odpovědi se pak odvolává na názor svého kolegy a bývalého hradního kancléře Jiřího Weigla, že smyslem a cílem vítací politiky je snaha rozložit současné společnosti Evropy, na jejíž troskách by pak vznikla nová Evropa. "Samozřejmě bez nás, kteří jsme se současnou Evropou spokojeni," dodal s tím, že migranti by tak posloužili jako katalyzátor vzniku nového a vysněného evropského národa.

Evropská komise se dostatečně nevěnuje daňovým únikům u daně z přidané hodnoty (DPH) a návrhům v této oblasti, které předložilo Česko společně s dalšími změnami. Uvedl to ministr financí Andrej Babiš (ANO). V tomto smyslu Babiš poslal dopis komisaři Pierru Moscovicimu, v jehož portfoliu daňové otázky jsou. Daňové úniky zůstávají v EU vysoké - v roce 2012 to bylo 165 miliard eur a v roce 2013 168 miliard eur (4,5 bilionu korun), uvedlo ministerstvo financí (MF).

Babiš již delší dobu na evropské úrovni prosazuje, aby státy mohly samostatně určovat jaké zboží a služby budou podléhat přenesené daňové povinnosti, tzv. reverse charge. DPH patří v unii mezi takzvané harmonizované daně, jejichž pravidla jsou určována na celounijní úrovni. Přenesená daňová povinnost je založena na principu, že při poskytnutí služeb nebo zboží nepřiznává DPH prodejce, ale odběratel. Cílem opatření je zamezit podvodům a spekulacím v souvislosti s platbou DPH. Opatření se netýká koncových drobných spotřebitelů, ale plátců DPH, tedy firem a podnikatelů.

Výrazné vítězství levicové SYRIZY Alexise Tsiprase v předčasných parlamentních voleb v Řecku dává podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) staronové řecké vládě silný mandát k realizaci nutných reforem. Sobotka v prohlášení svému řeckému protějšku pogratuloval k volební výhře a vyjádřil naději, že Tsiprasovi se podaří Řecko ekonomicky stabilizovat, i když v současné uprchlické krizi to bude ještě složitější než dříve. V nedělních předčasných volbách zvítězila SYRIZA se ziskem 35,47 procenta hlasů před konzervativní Novou demokracií.

Ministerstvo vnitra vypracovalo analýzu, podle které jsou povinné kvóty zřejmě nezákonné. Systém povinných kvót pro přerozdělování uprchlíků už jednou selhal při migrační krizi na Maltě před šesti lety. EU by měla spíše uprchlíkům poskytovat dočasnou ochranu, uvádí dále analýza. České ministerstvo vnitra dokument zaslalo lucemburské straně, která nyní předsedá unii. Podle analýzy jsou v návrhu na povinné uprchlické kvóty tři nejasnosti. Současný návrh totiž vychází z modelu, kterým se EU pokoušela řešit maltskou krizi a který podle vnitra selhal. Podle analýzy také není jasné, jak se technicky a právně uskuteční nedobrovolné umístění uprchlíka, který bude přidělen určitému státu. Zároveň není zřejmé, jak se zajistí, aby uprchlík zemi neopustil a nevydal se jinam. Analýza také tvrdí, že není vyřešeno, jestli nedobrovolné umístění uprchlíků není v rozporu s evropskou listinou práv a svobod.

Česká republika se zhoršila v poskytování informací o státním rozpočtu. Vyplývá to ze studie washingtonského Centra pro rozpočet a politické priority. Nicméně centrum hodnotí celkový přístup země k poskytování informací o veřejných financích jako velmi dobrý. Česko se umístilo se 69 body ze 100 možných na 14. místě, v roce 2012 získalo 75 bodu a bylo tak deváté. Studie, na kterou upozornila Katedra veřejných financí VŠE v Praze, byla publikována na internetu. Materiál se týká 102 zemí světa. Hlavní příčinou zhoršení je malá účast veřejnosti v rozpočtovém procesu a pomalé přizpůsobování zveřejňovaných informací měnícím se požadavkům na rozpočtovou transparentnost.

Bezprostřední řešení nynější migrační krize je na Evropské unii, nikoli na Severoatlantické alianci. Shodli se na tom při pražském jednání generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a předseda Sněmovny Jan Hamáček. Mluvili spolu i o rozpočtové politice Česka ohledně obrany. Předseda Sněmovny hosta informoval o dohodě koaličních stran navyšovat obranný rozpočet postupně až na 1,4 procenta hrubého domácího produktu, což prý generální tajemník NATO ocenil.