Související články

O migrační krizi dnes ve Strakově akademii jedná předsednictvo Bezpečnostní rady státu. Schůzku svolal předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Jediným bodem jednání jsou aktuální otázky migrace. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve středu oficiálně představil návrh na povinné přerozdělení dalších 120.000 uprchlíků mezi členské země Evropské unie. Na Česko by podle návrhu mělo připadnout dalších asi 3000 uprchlíků. Čeští političtí představitelé ale společně se zeměmi visegrádské čtyřky jakékoli uprchlické kvóty odmítají.

Česko bude v pátek hostit schůzku ministrů zahraničí visegrádské skupiny k migračním otázkám. Setkání se zúčastní i šéfové diplomacie Německa a Lucemburska, informoval Černínský palác v tiskovém prohlášení. Německo je největší unijní zemí, Lucembursko v tomto pololetí předsedá Evropské radě. "Cílem setkání je navázat na jednání předsedů vlád V4 v Praze dne 4. září 2015, dále rozpracovat teze přijaté společné deklarace v zahraničněpolitické oblasti a seznámit s nimi partnery z Lucemburska a Německa. Setkání ministrů zahraničních věcí si klade za cíl přispět k porozumění mezi členskými zeměmi EU v některých rozdílných náhledech na řešení současné migrační krize," uvedlo ministerstvo.

Vláda neuvažuje o tom, že nabídne navýšení počtu migrantů, které by Česko dobrovolně přijalo. Sdělil to ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), podle něhož kabinet k přijetí více než dříve přislíbených 1100 uprchlíků nevidí důvod. Uprchlíci totiž podle něj nebudou v Česku chtít zůstat a odejdou do západní Evropy. To samé očekává i u těch, které Praha už slíbila přijmout. Vláda je naopak podle něj připravena poskytnout policisty pro mezinárodní jednotky na ochranu schengenského prostoru, pokud by se Evropská komise pro jejich vytvoření rozhodla. Podle ministra Chovance by v nich mohly působit stovky českých policistů.

Vláda podle informací ČTK schválila mandát pro ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) na nadcházející jednání unijních ministrů vnitra o migrační krizi. Znovu v něm odmítá povinné kvóty pro přerozdělování uprchlíků, které navrhuje Evropská komise. Návrh na povinné přerozdělení dalších 120.000 uprchlíků mezi členské země Evropské unie ve středu v Evropském parlamentu oficiálně představil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Má jít o osoby, které se nyní nacházejí v Řecku, Itálii a Maďarsku. Česko by podle návrhu mělo přijmout dalších asi 3000 uprchlíků. Česká republika i další země visegrádské skupiny ale kvóty odmítají. Odvádějí prý pozornost od skutečného řešení krize, kterým je lepší ochrana schengenských hranic a zlepšení situace v Sýrii a Libyi, odkud jde do EU velké množství uprchlíků. Ministři vnitra budou o současné situaci jednat 14. září v Bruselu.

Evropská komise (EK) schválila české vládě plán na další podporu biopaliv první generace. Napsaly to Hospodářské noviny (HN). Návrh zákona, který podporu v souladu s plánem prodlužuje a snižuje, Sněmovna od dubna opakovaně projednávala v prvním čtení. V ostrých debatách o zákonu opoziční poslanci tvrdili, že návrh podpoří podnikání ministra financí a předsedy vládního hnutí ANO Andreje Babiše. Opozice kritizuje mimo jiné to, že ministerstvo zemědělství navrhlo nadále podporovat jen biopaliva první generace z řepky olejky, zatímco ostatní evropské státy zkouší i výrobu efektivnějších biopaliv druhé a třetí generace.

Správa zámku v Mikulově na Břeclavsku zpřístupnila turistům zámeckou zahradu obnovenou do barokní podoby. Práce přišly na 25 milionů korun, dvě třetiny uhradila Evropská unie. Zahrada byla značně zanedbaná. Po prořezání dřevin nabízí výhledy na mikulovský Svatý kopeček a sousední Dolní Rakousy. Tvůrcem projektu obnovy zahrady je architekt Ivar Otruba. Vycházel z dokumentů zajištěných v archivu a z historických skic. Se zámkem byla kdysi zahrada propojena schodištěm, které vedlo na jeho terasu a do sally terreny v přízemí. Schodiště bylo za komunismu vybouráno, nyní je obnoveno. Prostor by se měl stát místem konání četných společenských akcí.

Humanitární organizace Člověk v tísni uvolní 1,7 milionu korun ze svého fondu na okamžitou pomoc uprchlíkům v Makedonii a Srbsku. Tamní nevládní organizace pak budou nejpotřebnějším migrantům rozdávat vodu a potraviny, poskytovat psychosociální a právní pomoc a podávat informace o rizicích, jakými jsou pašerácké gangy. Sdělil to mluvčí nadace Petr Štefan. Organizace se chce podle něj zaměřit především na ochranu žen a dětí. Podle OSN se očekává, že v příštích měsících bude jen do Makedonie denně přicházet až 3000 migrantů. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) před několika dny kritizoval Evropskou unii kvůli její migrační politice a vyzval k solidárnějšímu rozdělení břemene uprchlické krize.

Za populistické a iracionální považuje vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek vyjádření ministra financí Andreje Babiše (ANO) o nutnosti okamžitě uzavřít vnější hranice schengenského prostoru. Svůj zásadní nesouhlas s Babišovým prohlášením vyjádřil na tiskové konferenci po jednání vlády. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) se v české společnosti v souvislosti s migrační krizí objevují fašizující tendence. Někteří politici si na tomto tématu budují kariéru. Babiš svůj názor k uzavření schengenského prostoru v úterý zdůvodnil nutností bránit území většiny evropských států před přílivem uprchlíků. Zapojit by se podle něj mělo NATO.

Působnost Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) se zřejmě rozšíří. Novelu zákona o SFDI schválila vláda. Nově by tak mohl fond rozdělovat peníze na stavbu a údržbu překladišť zboží z železnice na ostatní druhy dopravy, údržbu vodních cest a na opravy místních komunikací v místech, kde kříží významné silnice nebo železniční trať. Předlohu ještě musí schválit parlament a podepsat prezident. V novele navrhlo ministerstvo dopravy také navýšit množství peněz, které fond pravidelně rozděluje, a to o více než 3,2 miliardy korun. V letošním roce SFDI hospodaří s částkou 94,4 miliardy korun včetně dotací z EU.

Evropská unie musí chránit své hranice před běženci. V projevu před českými velvyslanci na Hradě to v úterý řekl prezident Miloš Zeman. Zopakoval také myšlenku na vytvoření společné evropské armády. Zeman rovněž slíbil investiční dohody s Čínou a vyslovil se obecně proti sankcím, embargům a bojkotům. Vyzval i k posílení ekonomické diplomacie.