Související články

Do Slovinska dnes ráno odjela nová skupina vojenských zdravotníků, v zemi bude pomáhat v souvislosti s migrační krizí. Česká armáda do Slovinska vyslala 12 zdravotníků. ČTK to dnes sdělil mluvčí generálního štábu Jan Šulc. Oproti původním plánům už ve Slovinsku nebudou působit čeští ženisté. Se zdravotníky proto odjela jen tříčlenná skupina, která připraví ženijní techniku k přepravě zpět do Česka.

Čerpání peněz z evropských fondů se na růstu české ekonomiky v loňskem roce podílelo až jedním procentním bodem. Očekávaný růst HDP za rok 2015 činí 4,5 procenta. Na tiskové konferenci to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Zopakoval, že ministerstvo průmyslu dočerpalo všechny prostředky z EU fondů určené podnikatelům na jejich projekty z operačního programu Podnikání a inovace (OPPI). Celková hodnota zhruba 12.000 projektů přesahuje 84 miliard korun.

Popularita evropských destinací mezi českými turisty letos vzroste, hitem bude u leteckých zájezdů v létě zřejmě Bulharsko. Při výběru dovolené přitom roste význam bezpečnosti destinace. Nabídka last minute zájezdů mimo jiné v Řecku, Španělsku či Itálii by však měla být v létě menší než loni kvůli velkému zájmu ruských či německých turistů. Vyplývá to z ankety ČTK mezi cestovními kancelářemi. Podle cestovní kanceláře Fischer dávají rodiny s dětmi v předprodejích ve velkém přednost tradičním evropským destinacím, o jejichž bezpečnosti nepochybují. "Jednoznačnými hity předprodejů jsou pro rodiny s dětmi španělská Mallorka a Menorca, Bulharsko a řecké ostrovy. Mírně rezervovaní jsou zatím lidé k Turecku a nemají příliš zájem o Egypt a Tunisko," uvedl Jan Osúch z CK Fischer. Nejen čeští turisté tak budou v létě více vyhledávat dovolené v evropských destinacích jako jsou Bulharsko, Španělsko, Řecko, Chorvatsko a Itálie.

Vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je podle prezidenta Miloše Zemana zodpovědná za to, že Česko nevyčerpá asi 35 miliard korun z evropských fondů. Zeman to řekl v rozhovoru v Českém rozhlase Plus, hovořil přitom o laxnosti a neschopnosti. Sobotka v reakci uvedl, že jeho vláda čerpání evropských peněz zásadně zlepšila. Za případné nedočerpání podle něj nesou zodpovědnost hlavně minulé vlády.

Masovou migraci uprchlíků do Evropy podle prezidenta Miloše Zemana organizuje Muslimské bratrstvo. Proti Evropě nemůže zahájit válku, ale může ji postupně ovládat skrze migrační vlnu, míní. Hlava státu to řekla v rozhovoru s Českým rozhlasem Plus. "(Muslimské bratrstvo) přece nemůže zahájit válku proti Evropě, na to nemá síly, ale to, co může udělat, je připravit rostoucí migrační vlnu a postupně ovládat Evropu tak, jako se to děje v některých západoevropských městech, kam se už teď policisté v noci bojí jet," prohlásil prezident. Své tvrzení opřel zejména o dva zdroje. Jednak to byl marocký ministr zahraničí, který mu prý nedávno řekl, že se Muslimské bratrstvo snaží ovládnout nejen celý muslimský svět, ale vůbec celý svět. Druhým zdrojem byl korunní princ Spojených arabských emirátů, podle něhož je Muslimské bratrstvo střechovou organizací všech islámských teroristických skupin. "Na základě těchto dvou informačních zdrojů, v obou případech od muslimů a od významných arabských politiků se domnívám, že tuto invazi organizuje Muslimské bratrstvo samozřejmě s využitím finančních prostředků celé řady států," poznamenal také. Migraci považuje za organizovanou invazi. Za jeden z faktorů spuštění migrační vlny označil také pozvání uprchlíků do Evropy ze strany některých evropských politiků.

Růst české ekonomiky v příštím roce zpomalí na zhruba 2,5 procenta z letošních více než čtyř procent. Zároveň by měla nadále klesat míra nezaměstnanosti a spolu s tím růst mzdy. Inflace by se pak měla postupně zvednout a překonat jedno procento. Vyplývá to z odhadů ekonomů, které ČTK oslovila. Letošní růst ekonomiky, který patří k největším v EU byl podpořen jednorázovými faktory, jako bylo dočerpávání peněz z evropských fondů, uvolněná rozpočtová politika vlády, nízké ceny ropy a vliv výběru daně z tabákových výrobků. Příští rok by se tak růst české ekonomiky měl vrátit k průměru zemí EU, uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Spolu s pokračujícím zlepšováním ekonomiky se bude podle analytika Komerční banky Viktora Zeisela zlepšovat i situace domácností. "Porostou mzdy a nezaměstnanost se bude dále snižovat, i když tempo poklesu už bude slabší. Domácnosti se stanou hlavním tahounem růstu, když růst investiční aktivity se skoro zastaví kvůli výrazně nižšímu čerpání z fondů EU," uvedl. I podle analytiků ČSOB vstoupí Česko do roku 2016 s velmi solidními základy v podobě nízké inflace a nezaměstnanosti. "Růst hospodářství nejspíše zvolní ze současných více než čtyř procent s tím, jak se postupně vyčerpají prorůstové stimuly přicházející ze zahraničí. Dynamika hospodářství by se však mohla stabilizovat těsně pod třemi procenty, což je dostatečně vysoká úroveň pro zajištění dalšího poklesu nezaměstnanosti," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

Objev brněnských vědců, který může pomoci v boji s chronickou lymfocytární leukémií, má nakročeno do komerční praxe. Momentálně experti hledají mezi farmaceutickými firmami partnera pro další rozvoj. Výzkumníkům pomohl dvouletý projekt BioMedTech. Jeho cílem bylo právě to, aby se slibné experimenty v biomedicínských technologiích posunuly blíže k praktickému využití. O výsledcích projektu podpořeného více než 21 miliony korun z evropských fondů novináře informovala mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.

Energetický regulační úřad (ERÚ) přizná obnovitelným zdrojům energie 42 miliard korun. Informovala o tom Česká televize. Cenové rozhodnutí na výplatu podpory podepíše místo předsedkyně ERÚ Aleny Vitáskové, která je na dlouhodobé dovolené v zahraničí, místopředseda úřadu. Regulační úřad rozhodl poté, co nařízení vlády o podpoře elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů v pondělí vyšlo ve Sbírce zákonů. "Zveřejněním ve Sbírce zákonů nabylo nařízení vlády účinnosti a doufám, že Energetickému regulačnímu úřadu tak už nic nebrání vypsat cenové rozhodnutí na výplatu podpory pro podporované zdroje energie," uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Kabinet nařízení schválil minulý týden. Energetický regulační úřad již dříve uvedl, že vypíše podporu pro existující zdroje. "Pracujeme s tím, že Evropská komise skutečně tu podporu posuzuje jako existující, jak tvrdí ministerstvo průmyslu a obchodu. My ale ty informace nemáme," uvedl minulý týden mluvčí ERÚ Jiří Chvojka.

Ministerstvo vnitra neoprávněně vydalo 390 milionů korun na elektronizaci veřejné správy. Část projektů navíc měla několikaleté zpoždění. K tomuto závěru došel Nejvyšší kontrolní úřad, který zkontroloval čtyři projekty a související služby v celkové hodnotě 700 milionů korun. Ministerstvo v reakci na kritiku uvedlo, že zpožděné projekty se mu už podařilo dokončit. Odmítlo i výtky týkající se zadávání veřejných zakázek. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřoval, jak ministerstvo vnitra a Česká pošta používaly v letech 2008 až 2014 peníze ze státního rozpočtu a Evropské unie na projekty elektronizace veřejné správy. Kontroloři se zaměřili na to, jak ministerstvo budovalo centrální místo služeb (CMS), které umožňuje informačním systémům veřejné správy komunikovat mezi sebou. Projekt měl být dokončen už v roce 2010, ale hotov nebyl ani do konce kontroly NKÚ.

Česko podporuje možnost případného nasazení evropské pohraniční stráže do států na kraji schengenského prostoru i bez jejich souhlasu. Opatření by mělo být pojistkou proti silné migrační vlně, kterou by hraniční země osmadvacítky nedokázala zvládnout. Před jednáním Evropské rady v Bruselu to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Česko na okraji schengenského prostoru neleží, je obklopeno dalšími státy tohoto společenství. "My prostě nemůžeme být rukojmími zemí, které leží při vnější schengenské hranici, neplní si nebo si nemohou plnit své povinnosti z nějakého důvodu. Tady musí existovat pojistka," uvedl premiér Sobotka. Podle něj diskuse ukáže, jakou má návrh podporu. O opatření budou jednat na své schůzce i zástupci zemí Visegrádu. Česká republika dlouhodobě klade důraz na důkladnější ochranu vnější hranice EU a zachování volného pohybu bez kontrol mezi zeměmi osmadvacítky. Naopak odmítá kvóty na přerozdělování uprchlíků, prosazuje dobrovolnost.