Související články

Méně než pětině Čechů by bylo líto, kdyby se Evropská unie rozpadla. Polovině lidí by taková událost byla jedno a 22 procent dotázaných uvedlo, že by se jim "ulevilo". Šest procent Čechů by zrušení EU uvítalo. Vyplývá to z průzkumu pro Sociologický ústav AV ČR, který má ČTK k dispozici. Zániku Evropské unie by nejvíce litovali mladí lidé, vysokoškolsky vzdělaní obyvatelé měst, lidé, kteří často sledují zprávy na internetu, a ti, kteří mají nejvíce znalostí o politice. Pokud jde o politické preference, pak by konce unie velmi litovali příznivci TOP 09. Nejméně by rozpadu EU bylo líto důchodcům, stoupencům KSČM a těm, kteří nemají zájem o politiku nebo nesledují zprávy na internetu.

Vláda chce na řešení budoucnosti pracovníků těžební společnosti OKD získat peníze z evropského globalizačního fondu (EGF). Česko by je využilo na podporu propouštěných, jejich rekvalifikace a nalezení nového zaměstnání. Novinářům to po jednání zástupců resortů a odborů řekli ministryně práce Michaela Marksová a ministr průmyslu Jan Mládek (oba ČSSD). Prioritou je podle nich ale zachování co nejvíce pracovních míst v dole. Společnost New World Resources (NWR), která vlastní OKD, navrhla uzavření dolu Paskov už na konci příštího roku. Za pokračování těžby požaduje údajně čtyři miliardy korun. Vláda i tripartita to odmítly. Druhou variantou byl převod dolu na stát. V OKD a u dodavatelů pracuje podle Mládka na 13.000 lidí.

Maďarská vláda odmítla kontroverzní výroky předsedy maďarského parlamentu o Benešových dekretech, řekl ministru zahraničí Lubomíru Zaorálkovi maďarský velvyslanec. Zaorálek si pozval velvyslance Tibora Petöho, aby mu vysvětlil slova předsedy parlamentu o tom, že Česko a Slovensko neměly kvůli dekretům být přijaty do EU. Český ministr do Budapešti vzkázal, že obě země by měly být schopny zajistit, aby výroky představitelů nenarušovaly dobré vztahy. Dodal, že dekrety jsou trvalou součástí českého právního řádu. Označil je za "vyhaslé", nicméně odmítl jakékoliv zpochybnění jejich platnosti.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) vítá záměr Evropské komise posílit ochranu vnějších hranic EU. Bylo to podle něj právě Česko, které už před několika měsíci navrhlo zřízení společné evropské pohraniční stráže. Do služby je připraveno ihned vyslat policisty i další experty. Záměr komise ocenil i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), podle něj už bylo načase, aby Evropa přišla s podobně razantním řešením.

Ochranu vnější hranice schengenského prostoru představili členové Evropské komise Frans Timmermans a Dimitris Avramopoulos. Evropská média návrh popisují jako největší možný přesun suverenity jednotlivých členských zemí směrem k Evropské unii od vzniku společné evropské měny. Komise navrhla rovněž zpřísnění kontrol na vnějších hranicích, které by se dotkly i občanů EU. Podle návrhu by členské státy měly dát agentuře na ochranu vnějších hranic Frontex k dispozici 1500 pohraničníků, které by bylo možné nasadit na ochranu schengenské hranice během několika dní. Evropské země by přitom v případě nutnosti musely přijmout nasazení evropských pohraničníků i proti své vůli. Doposud bylo možné vyslat příslušníky pohraniční služby Frontex na hranici jen na požádaní dotčené země. Součástí nově vytvořeného systému ochrany vnějších hranic by měl být také Návratový úřad, který by se zabýval návratem neúspěšných žadatelů o azyl do země jejich původu.

Banky, družstevní záložny a obchodníci s cennými papíry budou muset dávat až tři miliardy korun ročně do nového fondu pro řešení finanční krize. Zároveň ale budou dávat méně do nynějšího Fondu pojištění vkladů. V návaznosti na evropskou směrnici jim to ukládá zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, který podepsal prezident Miloš Zeman. Požadovaný cílový objem peněz ve fondu - asi 25 miliard korun. Příspěvky si budou moci finanční instituce započítat do nákladů, které tak sníží jejich daňový základ.

Státní dluh letos ke konci září klesl o 0,6 miliardy Kč na 1,663 bilionu korun. Údaje z poloviny října potvrdilo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak připadá dluh zhruba 158.000 korun. Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Vyjednavači na pařížské konferenci OSN dosud nevyřešili některé klíčové body nové klimatické dohody, která by měla nahradit kjótský protokol. Jak ČTK řekl český ministr životního prostředí Richard Brabec, jedním z nich je otázka, zda budou přímo v dokumentu zakotveny konkrétní závazky jednotlivých zemí snižovat emise skleníkových plynů či způsob, jak bude možné kontrolovat plnění takových slibů. O co nejambicióznější dohodu se na konferenci pořádané v pařížském Le Bourget snaží takzvaná "koalice sta", kam patří celá EU, ostrovní země bezprostředně ohrožené klimatickými změnami, ale také Spojené státy. Vznik takového bloku pokládá Brabec za velký pokrok proti kjótskému protokolu, který by nyní vznikající dohoda z Paříže měla po roce 2020 nahradit.

Česko chce posílit ochranu vnějších hranic schengenského prostoru volného pohybu a odmítá opětovné zavádění vnitřních hranic v Evropské unii. Nesouhlasí také s povinnými kvótami na rozdělování běženců v EU, je ale připraveno pomáhat s řešením uprchlické krize na dobrovolném základě. ČTK a Českému rozhlasu to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který vysvětluje český postoj německým politikům na sjezdu vládní Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) v Berlíně. Sobotka si vyhradil na sjezd SPD dva dny, aby mohl s německými představiteli projednat rozdílné přístupy k řešení uprchlické krize.

Výroky prezidenta Miloše Zemana, v nichž zpochybnil sankce Evropské unie proti Rusku za jeho anexi Krymu, nejsou podle Senátu protiústavní. Petice, která v této souvislosti podezírala hlavu státu z velezrady, je proto nedůvodná, rozhodli senátoři. K hlasování o výzvě, aby Zeman jako hlava státu byl ve svých vyjádřeních zdrženlivější, neohrožoval jimi spojenecké závazky ČR a nerozděloval společnost, se ale horní komora nedostala. Řada levicových senátorů totiž opustila jednací sál, čímž hlasování znemožnila. Výzvu chtěli prosadit pravicoví senátoři, kteří připomínali také Zemanův odmítavý postoj ke jmenování některých profesorů nebo kritické výroky k islámu.

Europoslanec Miloslav Ransdorf (KSČM) potvrdil České televizi, že ve švýcarské bance jednal jménem Vladimíra Huňka, který byl již dříve odsouzen za to, že sliboval lidem peníze, když mu pomůžou získat dědictví po příbuzné ve Švýcarsku. Ransdorf stále věří, že dokumenty, které v bance předkládal, jsou pravé. Neměl prý slíbenou žádnou provizi. Švýcarská policie zadržela Ransdorfa spolu se třemi Slováky ve čtvrtek v curyšské bance kvůli podezření z finančního podvodu. "Zaujalo mě na jeho přístupu, tedy co vím od jeho manažera, že chce dávat ty peníze na humanitární účely. Včetně zdravotní péče, protože on je údajně handicapovaný člověk," řekl ČT Ransdorf.

Ransdorf také oznámil, že pozastaví členství v krajně levicové frakci Evropského parlamentu. "Pozastavím své členství a uvidíme, jestli se do frakce někdy vrátím. Jsem ale přesvědčen, že nic špatného jsem neudělal," řekl ČT Ransdorf. Jeho kolegové z Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice v Evropském parlamentu zatím nechtějí vydávat stanovisko, Ransdorf jim chce okolnosti svého zadržení vysvětlit.