Související články

Řešení vyplacení podpory obnovitelným zdrojům pro příští rok se každopádně najde. ČTK a Českému rozhlasu to řekl ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). Energetický regulační úřad (ERÚ) oznámil, že trvá na tom, že příslušné cenové rozhodnutí pro zdroje, které dosud nemají tzv. notifikaci od Evropské komise nevypíše. Má jít až o 42 miliard korun. Středeční usnesení vlády podle úřadu situaci vůbec neřeší. Ministr Mládek uvedl, že pokud šéfka úřadu Alena Vitásková nezmění názor, vláda by problematiku řešila v lednu, tak aby nebyl ohrožen výplatní termín 15. února. "Vláda by to řešila způsobem, který není optimální, takže bychom se mu rádi vyhnuli," řekl bez bližších podrobností ministr Mládek. Podle něj by ale podobně jako v minulých letech měla konat především Alena Vitásková. Kroky vlády by podle ministra neměly znamenat, že bude zbavena zodpovědnosti.

Rada Evropy (RE) vyzvala Českou republiku, aby zvýšila své úsilí o ochranu a podporu menšinových jazyků, zejména němčiny a romštiny. Jak RE informovala ve svém tiskovém prohlášení, její výbor ministrů předložil Praze řadu doporučení na základě zprávy expertní komise, která hodnotila, nakolik je Česko v souladu s Evropskou chartou regionálních či menšinových jazyků. Výbor ve své zprávě upozorňuje na existenci dobře rozvinutého obecného rámce pro ochranu národnostních menšin v zemi a uznává existenci speciálního programu financování pro plnění podmínek Charty. Nicméně také vyzývá Českou republiku, aby zvýšila své úsilí na podporu informovanosti a tolerance k menšinovým jazykům a kulturám jako nedílné součásti kulturního dědictví země. Zvláště potřebná jsou prý opatření na podporu němčiny a romštiny v oblasti vzdělávání a jejich používání v médiích a ve veřejném životě. V současné době je prý v české společnosti nízké povědomí o tradičních menšinových jazycích země a o jejich přínosu k národnímu kulturnímu dědictví. Němčina je převážně vnímána a vyučována jako cizí jazyk. Přítomnost romštiny v hlavním vzdělávacím proudu je omezená a její výuku komplikuje negativní veřejné vnímání Romů. Na druhou stranu polština je v oblasti vzdělávání z velké části v dobré situaci ve svých tradičních oblastech.

Česko se nepřipojí k dopisu proti rozšíření plynovodu Nord Stream, které má omezit transport ruského plynu přes Ukrajinu. Na jednání o tom rozhodla vláda. Plán na rozšíření plynovodu přitom již dříve kritizoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Materiál předložil ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD), kterého o český podpis pod dopis požádal slovenský ministr hospodářství Vazil Hudák. Slovensko s dalšími šesti státy EU v pondělním dopise místopředsedovi Evropské komise Maroši Šefčovičovi nastínilo možné negativní dopady projektu na energetickou bezpečnost dotčených států i regionu. Ministr Mládek na tiskové konferenci po jednání vlády uvedl, že dopis, jak ho jeho slovenský kolega formuloval, je příliš silný. České ministerstvo průmyslu uvedlo, že dopis kromě Slovenska podepsaly také Litva, Lotyško, Estonsko, Polsko, Maďarsko a Rumunsko. Plynovod Nord Stream přivádí ruský zemní plyn po dně Baltského moře do Německa a tím i do střední a západní Evropy.

Vláda má podle Senátu urychlit přípravu předpisů, které by směřovaly ke zvýšené ochraně českých obyvatel i hranic proti nelegální migraci. Měla by se také v rámci EU i NATO zasazovat o vznik mezinárodní koalice pro boj s původci terorismu a maximálně podporovat síly bojující proti Islámskému státu. Horní komora o tom rozhodla po téměř tříhodinové debatě o bezpečnostních opatřeních, která byla zavedena po teroristických útocích v Paříži z poloviny září. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) před senátory zopakoval, že nemá žádné informace o tom, že by podobný útok bezprostředně hrozil v Česku. Nárůst hrozby terorismu podle ministra Chovance neznamená ani to, že Islámský stát nedávno zařadil Česko do takzvané koalice ďáblů. Ministr také uvedl, že 8. prosince bude Bezpečnostní rada státu projednávat návrhy, které by měly upravit pravomoci tajných služeb s cílem usnadnit získávání informací. Konkrétnější ale nebyl, zdůraznil, že návrhy budou projednávány ve vyhrazeném režimu, tedy v jistém stupni utajení. Pro efektivnější boj s terorismem nejsou nyní změny zákonů třeba, uvedl ministr.

Vláda podpořila evropskou směrnici, která by měla velké firmy přimět ke spravedlivějšímu zastoupení mužů a žen v dozorčích radách. O rozhodnutí informoval na twitteru premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Hlasování o předloze, kterou připravila eurokomisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová, nebylo jednotné. "Kvóty na ženy vládou sice prošly, nicméně já jsem od začátku z principu proti, což jsem projevila i hlasováním," uvedla Jourové nástupkyně v ministerské pozici Karla Šlechtová (za ANO). Podle návrhu, jak o něm Věra Jourová mluvila při listopadové návštěvě Prahy, směrnice už neprosazuje pevné kvóty podle pohlaví ve vedení společností, ačkoli v původním návrhu se hovořilo o tom, že žen by mělo být v radách nejméně 40 procent. Nyní směrnice nabádá firmy, aby se v případě, kdy se o místo ucházejí dva stejně kvalifikovaní zájemci, braly ohled na spravedlivé zastoupení pohlaví. To znamená, aby daly přednost ženě, pokud je v radě příliš velké zastoupení mužů, nebo naopak.

Státem uznané velikonoční svátky se příští rok rozšíří o Velký pátek. Senát to schválil nejtěsnější většinou v rámci novely, kterou nyní dostane k podpisu prezident. Lidé tak budou mít 13 dnů pracovního klidu. Řada senátorů chtěla novelou 17. listopad, který je Dnem boje za svobodu a demokracii, opět oficiálně připomínat i jako Mezinárodní den studentstva. Na hlasování o toto doplnění se ale nedostalo, stejně jako na návrh Zdeňka Škromacha (ČSSD), aby se Mezinárodní den seniorů připomínal 1. října jako oficiální významný den. Velký pátek, který připomíná biblické ukřižování Ježíše Krista, je svátkem v řadě evropských států. Patří mezi ně například Německo, Rakousko, Slovensko a skandinávské země. Předkladatelé v čele s KDU-ČSL připomenuli, že Velikonoce podobně jako Vánoce pokládají za významné svátky vzhledem ke kulturní tradici a zvykům i ateisté.

Podmínky pro dohledávání a navracení nezákonně vyvezených uměleckých předmětů nebo starožitností zpět do Česka se mají zlepšit. Pomoci tomu má vládní novela, kterou Senát schválil podobně jako Sněmovna téměř jednomyslně. Předlohu, která by měla být kvůli unijním závazkům přijata do Vánoc, nyní dostane k posouzení prezident. Novela zákona o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků rozšiřuje množství předmětů, na které se může vztahovat. Nyní zákon považuje za kulturní statek kulturní památky, muzejní sbírky a sbírkové předměty, archiválie a předměty kulturní hodnoty, které splňují podmínky pro prohlášení za kulturní památku. Propříště bude podle novely kulturním statkem předmět, který je součástí národního kulturního pokladu členského státu bez dosavadních omezujících kritérií. Další změny spočívají v prodloužení lhůt pro ohledání kulturního statku ze dvou na šest měsíců a pro podání žaloby u příslušného soudu v členském státě z jednoho roku na tři. Na stejnou dobu se prodlouží promlčecí doba. Pro podání zprávy Evropské komisi o postupu podle zákona budou mít úřady pět let místo tří.

Česká republika počítá se svým podílem na evropské finanční podpoře Turecku k tomu, aby mohlo lépe zvládat situaci s více než dvěma miliony uprchlíků na svém území. Novinářům to v Bruselu při příchodu na summit EU-Turecko řekl český premiér Bohuslav Sobotka. Pokud dnes bude záměr potvrzen, bude to znamenat v příštím roce mezi 300 až 400 miliony korun z rozpočtu. Stejnou částku předpokládá také v roce 2017.

Evropská unie hodlá Ankaře poskytnout celkem tři miliardy eur (asi 81 miliard Kč). Z unijního rozpočtu má jít 500 milionů eur, na zbytek se mají složit členské země EU. Detaily zatím nejsou zcela dohodnuté.

Evropská komise by měla do několika měsíců, zřejmě mezi únorem a dubnem, definitivně potvrdit českou podobu podpory obnovitelných zdrojů energie. Na jednání v Bruselu se na tom s eurokomisařkou pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerovou dohodl český ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Doufá přitom, že Energetický regulační úřad (ERÚ) podpory vypíše od počátku příštího roku. Šéfka ERÚ Alena Vitásková sama dala ve čtvrtek najevo, že s vypsáním podpory nebude mít problém ve chvíli, kdy k věci bude existovat příslušné rozhodnutí české vlády. Ta by se věcí mohla zabývat 2. či 7. prosince. V tiskové zprávě k Mládkovu jednání v Bruselu ministerstvo průmyslu uvedlo, že komise neshledává důvody, proč by podpora obnovitelných zdrojů neměla být slučitelná s pravidly fungování vnitřního trhu EU.

Plány Ruska a západních společností na rozšíření plynovodu Nord Stream do Německa, které umožní omezit přepravu zemního plynu do Evropy přes Ukrajinu, jdou proti zájmům Evropské unie a obsahují riziko další destabilizace Ukrajiny. Podle agentury Reuters před tím varovala desítka členských států EU včetně České republiky v dopise adresovaném Evropské komisi. Země z východní části EU v dopise vyzývají k debatě o této záležitosti na prosincovém summitu EU.