Související články

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zlepšila odhad letošního růstu české ekonomiky na 2,4 procenta z dříve předpokládaných 2,3 procenta. Beze změny ale nechala výhled světové ekonomiky, kde stejně jako v únorové prognóze očekává tříprocentní růst. Bylo by to stejné tempo jako loni a zároveň nejpomalejší růst od globální finanční krize. Růst české ekonomiky by měl v letošním roce navzdory zlepšené prognóze výrazně zpomalit z loňských 4,3 procenta. OECD upozornila, že k loňskému hospodářskému růstu přispěla snaha dočerpat co nejvíce peněz z fondů Evropské unie.

Česká republika by zatím neměla vstupovat do bankovní unie. Nedoporučilo to ministerstvo financí v aktualizované verzi studie, kterou schválila vláda. Unie vznikla jako reakce zemí platících eurem na finanční krizi. "Zdrženlivý postoj ministerstva financí k našemu začlenění do bankovní unie je rozumný," uvedl již dříve hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda. Český bankovní systém je podle něj jedním z nejstabilnějších a nejziskovějších v Evropě. A stabilní a ziskové banky by skrze společný fond mohly dotovat nebo vykrývat případné ztráty méně úspěšných bank.

Mezinárodně uznávaný certifikát nejvyššího stupně znalosti češtiny získalo prvních sedm Slováků, kteří se na jaře zapojili do přípravného dvouměsíčního kurzu Českého centra v Bratislavě a úspěšně složili následnou zkoušku. Trojici absolventek dnes zmiňovaný certifikát předala česká velvyslankyně na Slovensku Livia Klausová, která se narodila v Bratislavě. "Jde o malou oslavu česko-slovenské jazykové blízkosti. Svět blízkost těchto jazyků nevnímá tak, jako my," uvedla na slavnostním ceremoniálu ředitelka Českého centra Vilma Anýžová. V projektu hodlá České centrum pokračovat. Bratislavské kurzy by měly být zaměřeny zejména na zájemce, kteří znalost češtiny uplatní na Slovensku například jako překladatelé, průvodci či pracovníci evropských institucí. Do pilotního kurzu se zapojilo osm lidí, jedna účastnice zkoušku nesložila.

Česká republika byla v loňském roce zemí, ve které z celé EU nejméně hrozila obyvatelům měst chudoba a sociální vyloučení. Plyne to z údajů, které zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. V průměru bylo v EU chudobou ohroženo 24,4 městské populace, tedy asi 50 milionů lidí. V Česku to ale bylo jen 13,9 procenta.

Členské země Evropské unie se shodly na potřebě změnit unijní pravidla tak, aby mohlo být snazší dočasně zastavit bezvízové cestování pro občany třetích zemí. Novinářům to po dnešní mimořádné schůzce ministrů vnitra zemí EU řekl nizozemský státní tajemník pro bezpečnost a spravedlnost Klaas Dijkhoff.Unie už podobná pravidla má, dosáhnout přerušení bezvízového cestování je však nyní poměrně složité. O potřebě změn se začalo mluvit poté, co Evropská komise nedávno podmínečně doporučila bezvízový styk s Tureckem. Urychlení jednání, která se táhnou už několik let, je součástí březnové dohody mezi EU a Ankarou směřující ke zvládnutí migrační krize. Podmínkou zemí unie včetně České republiky zůstává, aby Turecko splnilo všech 72 bodů, které Evropa před zavedením bezvízového styku vyžaduje.

Český ministr vnitra Milan Chovanec před schůzkou uváděl, že by takzvaný "suspenzivní mechanismus" měl být spuštěn například ve chvíli, kdy by občané určité země přicházeli do EU ve velkých počtech, žádali o azyl, ve výrazném počtu páchali trestnou činnost a podobně.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) na pátečním jednání se svými evropskými kolegy v Bruselu vyřídí, že Česko dál odmítá kvóty na přerozdělování uprchlíků. Od vlády dostal podle svých slov jasný mandát. Ministři vnitra by se podle informací ČTK měli o kvótách bavit pouze v obecné rovině, žádné hlasování se nečeká. "Jsme pro důslednou ochranu hranic a stoprocentně funkční hotspoty. Na experimenty s kvótami není čas," uvedl Chovanec na twitteru. Český kabinet se dlouhodobě staví proti kvótám pro přerozdělování migrantů, začátkem května vláda odmítla i možnost zemí vykoupit se z nich. Stejnou pozici zastávají také další státy visegrádské skupiny, do níž patří kormě Česka také Slovensko, Polsko a Maďarsko.

Česká republika připraví další a podrobnější podklady pro diskusi o potravinářských výrobcích, které jsou prodávány v různých zemích EU pod stejnou značkou, ovšem v lišícím se složení či kvalitě. Problematiku dnes na jednání ministrů zemědělství evropské osmadvacítky otevřel český zástupce Marian Jurečka. "My to vnímáme jako velký handicap minimálně pro všechny spotřebitele v celé východní a střední Evropě. Ale zároveň jako nerovné podmínky na vnitřním trhu," řekl Jurečka v Bruselu novinářům. Ve svém pohledu není osamocený, podobný názor na věci dali koncem dubna najevo také jeho kolegové z dalších zemí visegrádské skupiny (V4).

"Musím říci, že především ze strany původní evropské patnáctky toto téma není vnímáno jako téma k řešení," připustil dnes český ministr. Dnes český postoj výrazně podpořilo Slovensko, které jako předsednická země EU v druhé polovině letošního roku podle Jurečky počítá s návratem tématu na ministerská jednání. Dnes český ministr ukázal svým kolegům například údaje o margarínu, v němž je v ČR obsah tuku 60 a v Německu 70 procent, nebo masovou konzervu, v níž je přes shodný obal v Česku hlavní složkou drůbeží maso, ale v Německu maso vepřové. Jurečka zároveň poukázal na to, že právě v sousedním Německu jsou mnohdy kvalitnější potravinářské výrobky dokonce levnější než ty nabízené v českých obchodech pod stejnou značkou, ale v horší kvalitě. Únorový průzkum Státní zemědělské a potravinářské inspekce ukázal, že podobnou praxi odmítá 88 procent českých spotřebitelů. Firmy se často brání argumentem o odlišných preferencích zákazníků v jednotlivých zemích. Takový pohled ale odmítlo 77 procent dotázaných v průzkumu inspekce.

Desítky českých vědců, diplomatů a jiných významných osobností podpořily setrvání Velké Británie v Evropské unii. V otevřeném dopise, který je adresován britskému dramatikovi s českými kořeny Tomu Stoppardovi, připomínají historické a kulturní vazby Spojeného království a Evropy. V čele nezávislé iniciativy stojí bývalý český velvyslanec v Británii Michael Žantovský. Britové budou 23. června v referendu rozhodovat o tom, zda země zůstane členem EU.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) při setkání s lucemburským velkovévodou Jindřichem zdůraznil zájem České republiky na nebyrokratickém fungovaní Evropské unie a na tom, aby se unie nerozdělovala na západ a východ. Mluvili spolu také o nebezpečí nacionalismu a potřebě důsledně hájit hodnoty liberální demokracie. ČTK to sdělil mluvčí vlády Martin Ayrer.

Posílení pravomocí Evropského policejního úřadu (Europol) pomůže v boji proti terorismu, shodují se čeští europoslanci. Někteří se ale obávají přílišného sdílení shromážděných osobních údajů. Podle dnes schváleného nařízení by měla být rovněž posílena spolupráce mezi jednotlivými členskými státy a Europolem, která se během nedávných teroristických útoků v Evropě ukázala jako nedostatečná. "Osobně považuji agenturu Europol za jednu z těch nejdůležitějších pro zajištění bezpečnosti v Evropě. V dnešní propojené Evropě není možné, aby předávání údajů o nebezpečných či potenciálně nebezpečných osobách nefungovalo," uvedl český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Europoslanec Petr Mach (Svobodní) naopak navrhoval zamítnutí nové normy. "Europol bude moci předávat data soukromým osobám. Mám z té databáze strach, pro mě je to nový velký bratr, který není pod kontrolou," řekl Mach ČTK.