Související články

Občané zemí Evropské unie, kteří žijí v Británii, se musejí vypořádat s dotazníkem o 85 stranách, pokud chtějí zůstat ve Spojeném království po brexitu. Uvedl to na svém portálu britský deník Financial Times. Podle listu je to pro mnohé cizince nezvládnutelné. S magisterským titulem z ekonomie a po pěti letech práce v odvětví finančních služeb v Londýně Polák Marek věřil, že bude snadné vyplnit žádost pro trvalý pobyt v Británii. Avšak jako mnozí další brzy cítil frustraci a nakonec to vzdal. Dokument o 85 stranách se jako pro mnohé cizince na britských ostrovech stal i pro něj prokletím. Členství Británie v EU po desítky let zaručovalo občanům společenství právo žít a pracovat v Británii. To ale pomalu končí poté, co Británie loni v červnu odhlasovala odchod z unie.

Zachování práv českých občanů, ekonomických vazeb a spojenectví v bezpečnostní a vojenské oblasti - to jsou priority Česka pro jednání o brexitu, tedy vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Na společné schůzce se na tom shodli šéfové sněmovních politických stran.

Čeští europoslanci Jiří Pospíšil (za TOP 09) a Stanislav Polčák (STAN, za TOP 09) chtějí v Evropském parlamentu prosadit změkčení směrnice o držení střelných zbraní. Připravovaná norma je podle nich v současné podobě nepoužitelná, zvyšuje právní nejistotu a vyvolává v lidech odpor k Evropské unii. Zároveň kritizovali návrh ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) na vydání ústavního zákona, který by zakotvil právo na držení zbraní. Podle nich se tak problém neřeší.

Hospodářský růst v Česku v loňském roce podle odhadů Evropské komise zpomalil na 2,4 procenta z předloňských 4,5 procenta. Příznivý vliv spotřeby domácností totiž podkopala slabší investiční aktivita. Letos by měl růst díky oživení investic zrychlit na 2,6 procenta, v příštím roce by pak měl činit 2,7 procenta. Evropská komise to uvedla ve své zimní makroekonomické prognóze. Česká národní banka (ČNB) loňský růst odhaduje na 2,4 procenta, ministerstvo financí počítá s růstem o 2,5 procenta.

Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvítal zvolení Franka-Waltera Steinmeiera německým prezidentem, vyzdvihl jeho postoje k evropské spolupráci i k česko-německým vztahům. Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) je Steinmeierovo zvolení zárukou rozumu a rozvážnosti. Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek nepochybuje o tom, že bývalý ministr zahraničí Spolkové republiky Německo Steinmeier bude dál přispívat k dobrým česko-německým vztahům. Obdobně se vyjádřil také předseda ODS Petr Fiala. Europoslanec za ANO Pavel Telička věří, že Steinmeier naváže na končící hlavu státu Joachima Gaucka.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) chce ve Sněmovně zrychleně prosadit novelu zákona o elektronických komunikacích. Mávrh by měl rozšířit pravomoci Českého telekomunikačního úřadu, který by nově směl místo současných 20 milionů udělit sankci až do výše 50 milionů korun. Sobotka řekl, že situaci řeší kvůli tomu, že Česko patří v Evropě mezi třetinu zemí, kde mají mobilní data nejdražší. Další tlak na snížení cen by mohlo přinést to, kdyby stát nabídl k odprodeji uvolněnou frekvenci 700 MHz a umožnil tak příchod čtvrtého plnohodnotného mobilního operátora. Sobotka chystá kvůli mobilním datům schůzky se šéfy všech mobilních operátorů.

Zástupci členských zemí Evropské unie, Evropského parlamentu a Evropské komise se shodli na podobě poplatků, které si od června budou moci navzájem účtovat mobilní operátoři za využívání roamingových služeb. Už loni na jaře se poplatky za používání mobilních telefonů v jiné zemi EU snížily a v červnu mají v zásadě zmizet úplně. Dohodu vyjednávačů ještě musí formální potvrdit členské země a europarlament. Pokud dohoda začne platit, přinese podle mluvčího Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Martina Drtiny koncovým spotřebitelům citelné snížení nákladů na telefonování z dovolené či zahraničních cest.

Státní rozpočet skončil první měsíc roku v přebytku 9,1 miliardy korun. Loni v lednu skončil rozpočet v přebytku 45,9 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 60 miliard korun. Lednový přebytek rozpočtu je nejnižší od roku 2009, tehdy byl 482 milionů Kč. V lednu vykazuje rozpočet přebytek pravidelně od roku 2004. Za nižším přebytkem je podle ministerstva meziročně nižší příjem peněz z EU, a to o 25,8 miliardy Kč.

Loňský rok byl pro Českou republiku v čerpání evropských dotací špatný. Objem smluvně zajištěných peněz byl zhruba deset miliard korun. Letos by to mělo být přibližně pětkrát více. Na tiskové konferenci to řekla ministryně pro místní rozvoj (MMR) Karla Šlechtová. Celkově měla ČR z evropských peněz na konci loňského roku smluvně zajištěno 86,6 miliardy korun, tedy 14,2 procenta z programového období 2014 - 2020.Odhady byly mnohem vyšší, loňský rok byl poměrně špatný. Z objektivních důvodů. Nešlo tam o nastavování programů. Ale jsou řídicí orgány, které mají špatně nastavené výzvy. V průběhu vyhlášení ji chtějí změnit, pak si stěžují na monitorovací systém, ale jen zakrývají svoje vlastní chyby. Nebudu nikoho jmenovat, ale úředníci, kteří si to přečtou, vědí, kam mířím," uvedla Šlechtová. Smluvně zajištěné peníze ještě nemusí příjemce fyzicky mít. Má ale v ruce doklad, že je obdrží.

Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 79,6 miliardy korun více, než do něj odvedla. Takzvaná čistá pozice je tak třetí nejvyšší od vstupu Česka do EU v roce 2004. Informovalo o tom ministerstvo financí. ČR loni obdržela z unijního rozpočtu 123,8 miliardy korun a odvedla do něj 44,2 miliardy korun. Česko tak zůstalo stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU. Významnou úlohu ve výsledné pozici ČR podle ministerstva loni sehrály příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, které činily 88 miliard korun. Další významnou položku příjmů představovaly prostředky na Společnou zemědělskou politiku za 32,3 miliardy korun.