Související články

Eurokomisařka Věra Jourová chce vznik úřadu evropského prokurátora prosadit do poloviny roku, byť se k němu některé země včetně Polska staví záporně. Jourová to řekla senátorům při představení plánů Evropské komise, která se chce v letošním roce soustředit na zajištění bezpečnosti a hospodářský růst. Úřad evropského prokurátora by měl stíhat velké přeshraniční daňové podvody nebo korupci při rozdělování peněz z evropských fondů. Podle Jourové bude pro příjemce unijní dotací do budoucna zásadní, zda se do projektu evropského prokurátora zapojí. Senát se loni opakovaně vyslovil proti vzniku nového úřadu navzdory ústupkům, jichž dosáhla vláda. Senátoři ve svém usnesení dali přednost rozvoji agentury Eurojust, která podle nich poskytuje členským státům možnost spolupráce při stíhání mnohem širšího okruhu trestné činnosti.

Český europoslanec Pavel Telička (za ANO) byl zvolen jedním z místopředsedů Evropského parlamentu. V příštím období, které trvá dva a půl roku, tak bude jedním ze 14 zástupců nového předsedy EP Antonia Tajaniho. Telička byl zvolen již v prvním kole volby, když dostal 313 hlasů. Jedenapadesátiletý právník Telička je europoslancem od roku 2014. Předtím byl deset let společníkem poradenské firmy Bxl-Consulting. V letech 2003 až 2004 byl velvyslancem ČR při EU a od května do listopadu 2004 působil jako eurokomisař.

Pokud bude Velká Británie kontrolovat počet příchozích z Evropské unie, musí počítat s recipročním opatřením ze strany unijních zemí. ČTK a České televizi to řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). V souvislosti s projevem, ve kterém se britská premiérka Theresa Mayová vyjádřila k představám země o dalšímu postupu během procesu vystupování země z unie, ocenil, že zazněla konečně jasnější slova. Podle Zaorálka bylo takové prohlášení potřeba. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je projev Mayové "uznáním reality". Mayová oznámila, že Británie nechce ani částečné či přidružené členství v unii. Hodlá odstoupit od Soudního dvora EU, od jednotného trhu a od dalších unijních struktur a mimo jiné i kontrolovat počet lidí přicházejících z unijních zemí.

Prohlášení Mayové o zavedení takzvaného tvrdého brexitu není podle premiéra Sobotky překvapením, protože není možné regulovat volný pohyb v EU a současně být součástí evropského trhu. "Je to uznání reality a zčásti popření argumentů, které používali stoupenci brexitu před referendem. Pro nás se nic nemění, budeme hájit zájmy českých občanů v Británii," řekl novinářům.

Česká republika podala k Soudnímu dvoru EU žalobu na rozhodnutí Evropské komise o změně pravidel pro denaturaci lihu. Podle ministerstva financí mohou tyto změny mimo jiné vést k daňovým únikům. Nová pravidla by měla platit od srpna, ČR podala k soudu i žádost o odklad do doby, než bude rozhodnuto o žalobě.

Osvobození trojice bývalých vysoce postavených úředníků ze sekce pro české předsednictví EU, které obžaloba vinila v tzv. kauze Promopro, je pravomocné. Rozhodl o tom pražský vrchní soud. Odvolací senát zároveň stanovil, že do vězení půjde všech sedm obžalovaných podnikatelů - zpřísnil totiž trest Václavu Čadovi, který jako jediný původně odešel od soudu s podmínkou. Nejpřísněji potrestaným zůstal jednatel Promopra Jaroslav Veselý, který si má odpykat devět let odnětí svobody. Promopro získalo v roce 2008 od úřadu vlády bez výběrového řízení zakázku na zajištění audiovizuální techniky při českém předsednictví. Veselý pak podvodně předkládal k vyúčtování i faktury za smyšlené služby. Další odsouzení muži převáděli nelegálně získané peníze na jiné firmy. Státu tak vznikla škoda v řádu stamilionů korun.

Po odchodu Velké Británie z Evropské unie ubude v rozpočtu na evropské zemědělství ročně sedm miliard eur (v přepočtu zhruba 189 miliard korun) a bude se muset více šetřit. V rozhovoru s ČTK to řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). "Evropské státy proto přemýšlí pro nové programovací období, které začne po roce 2020, o vybudování tzv. třetího pilíře společné zemědělské politiky, kterým by se vyrovnávaly poklesy cen na trhu s komoditami," řekl ČTK Jurečka. Ten také stále věří, že čeští zákonodárci stihnou do konce mandátu současné sněmovny schválit i fond těžko pojistitelných rizik. Třetí pilíř by měl sloužit jako intervenční záloha. V okamžiku, kdy na trhu dojde k propadu cen, tak by díky němu mohly evropské státy nakupovat danou komoditu, nebo zemědělcům finančně vypomáhat.

Výkon českého stavebnictví byl v prvních třech čtvrtletích letošního roku ze 28 zemí Evropské unie šestý nejhorší. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. Podle nich české stavebnictví ke konci září meziročně kleslo o 8,9 procenta. Nejvíce se dařilo Řecku, kde stavebnictví meziročně vzrostlo o více než pětinu. Následovaly Irsko a Švédsko. Nejhůře na tom byly Slovinsko, Maďarsko a Lotyšsko se zhruba pětinovým meziročním propadem.

"Důvodem poklesu stavebnictví v Česku je v první řadě nedostatek zakázek, především ze strany veřejného sektoru. Loňský boom čerpání peněz z evropských fondů je dávno pryč a nové projekty se rozjíždějí jen velmi pomalu," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Václava Matyáše v příštím roce nelze v českém stavitelství očekávat posun k lepšímu.

Šéfka diplomacie Evropské unie Frederika Mogheriniová ujistila české europoslance, že pozorně sleduje soudní proces s Čechem Petrem Jaškem v Súdánu. V dopise zdůraznila, že ochrana lidských a občanských práv je pro EU prioritou ve vztazích se Súdánem. Podle mluvčí europoslance Tomáše Zdechovského zapojením Frederiky Mogheriniové svitla v případu další naděje. Petr Jašek čelí v africké zemi obvinění z protistátní činnosti. Šéfka unijní diplomacie s odvoláním na Jaškovy advokáty uvedla, že Súdánci nedávno přestali hovořit o obvinění ze špionáže. "To může naznačovat, že se případ vyvíjí dobrým směrem," uvedla Frederika Mogheriniová v dopise českým europoslancům. Sdělila také, že vyslanec EU v Súdánu nedávno projednal Jaškův případ se súdánským prezidentem Umarem Bašírem. Ten mu řekl, že se jedná o složitý případ, do kterého vláda v průběhu procesu nehodlá zasahovat. Avšak podle Frederiky Mogheriniové ujistil, že "po vydání rozsudku se s českými úřady najde řešení".

Vláda se rozhodla zažalovat Evropskou komisu kvůli změně pravidel pro denaturaci lihu. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle ministerstva financí (MF) mohou změny vést mimo jiné k daňovým únikům. EU chce od srpna 2017 zavést pro země unie společnou směs pro denaturaci lihu kvůli osvobození od spotřební daně. Směrnice z letošního října byla navíc podle MF přijata v rozporu s procedurami EU. Ministerstvo tak chce, aby soud rozhodl o neplatnosti změn a zároveň odložil jeho platnost do rozhodnutí Soudního dvora EU.

"Při senzorické zkoušce nebyli uživatelé schopni mezi běžnými alkoholickými nápoji detekovat líh s přídavkem eurodenaturantu. Je tedy patrné, že přítomnost eurodenaturantu v nízké koncentraci běžný spotřebitel v běžné lihovině nerozpozná," uvádí mimo jiné materiál MF. Novou složku testovala Celně technická laboratoř Generálního ředitelství cel. Materiál dále upozorňuje, že cena nové složky je proti dnes používané třikrát až čtyřikrát dražší. MF v dokumentu zároveň přiznává, že podání žaloby pravděpodobně vyvolá negativní reakce vůči České republice ze strany Evropské komise i některých členských států, které hlasovaly pro změnu.

Předseda české vlády Bohuslav Sobotka je skeptický ohledně ambice Evropské unie dosáhnout během následujícího půl roku shody na reformě azylového systému. Řekl to po jednání čtvrtečního summitu EU. Evropští lídři by chtěli najít společné řešení během maltského předsednictví EU, které začíná v lednu. "Česká republika si nemyslí, že to bude tak jednoduché, abychom během šesti měsíců dospěli k většinovému závěru," uvedl premiér Sobotka. Názorové rozdíly mezi jednotlivými zeměmi EU jsou dle jeho slov poměrně velké. Hlavní rozpor podle něj trvá v otázce systému povinného přerozdělování migrantů. Bohuslav Sobotka již při příchodu na jednání osmadvacítky zopakoval, že Česko trvá na odmítavém postoji vůči přerozdělování. Stanovení termínu český premiér nevnímá jako tlak na členské státy. Maltské předsednictví se podle něj bude snažit pohnout tématem reformy azylového systému, stejně jako to dosud dělalo vrcholící slovenské předsednictví.