Související články

Nová směrnice Evropské unie, která nařizuje značit původ prodávaného čerstvého masa, by mohla zvýšit spotřebu masa pocházejícího z tuzemských chovů a pomoci tak českým farmářům. Shodují se na tom zástupci Agrární komory i zpracovatelů masa. Novou směrnici ve středu schválil Evropský parlament, přičemž chystané změny se týkají rovněž uvádění podrobných informací o výživné hodnotě na obalech potravin. "Agrární komora už dlouhou dobu poukazuje na nekontrolovaný dovoz masa ne zrovna košer původu. Toto (nová směrnice) je jedno z opatření, které může výrazným způsobem pročistit tuzemský trh," řekl ČTK viceprezident AK Jindřich Šnejdrla. Za pozitivní považuje to, že zákazníci si budou moci přímo v obchodech zjistit, z jakých chovů nabízené maso pochází. Zemědělci si už delší dobu stěžují hlavně na rychle rostoucí dovoz levnějšího drůbežího a vepřového masa ze zahraničí.

Ústecká Krajská zdravotní vrátí Evropské unii přes 170 milionů korun, jinak by prý hrozilo zastavení dotací z Regionálního operačního programu Severozápad. ČTK to řekl člen regionální rady regionu soudržnosti Severozápad Jakub Pánik. Podle něj se na tom dohodly Ústecký a Karlovarský kraj. Hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová ale řekla, že žádné peníze se prozatím vracet nebudou. Potíže má Krajská zdravotní kvůli nákupu přístrojů placenému z unijních fondů za zhruba 420 milionů korun. Podle auditu, který letos nechalo udělat ministerstvo financí, ze ně zaplatila o zhruba 31 milionů víc, než byla jejich obvyklá cena na trhu. Představitelé Krajské zdravotní stále tvrdí, že dodávky přístrojů byly zcela v pořádku. Ministerstvo financí podalo již kvůli případu loni v prosinci trestní oznámení. Antimonopolní úřad v květnu vyměřil Krajské zdravotní dvě pokuty ve výši celkem 900.000 korun. Firma prý chybovala nejen v tendru s hodnotou 420 milionů korun na doplnění zdravotnického zařízení a přístrojů, ale i v zakázce na šicí materiály o předpokládaném objemu 50 milionů korun.

Česko dostane z loňského rozpočtu Evropské unie zpátky zhruba 1,2 miliardy korun. Jde o podíl na tradičním přebytku unijního rozpočtu, který tvoří neutracené peníze a nebo navrácené dotace. Peníze ČR dostane formou sníženého příspěvku do letošního rozpočtu, který v úterý odsouhlasil Evropský parlament. Rozpočet EU v loňském roce skončil s přebytkem 4,54 miliard eur (asi 90 miliard korun), z čehož 2,7 miliardy eur tvoří neutracené dotace. Zbytek jsou zejména úroky z prodlení či pokuty.

Ministr kultury Jiří Besser (za TOP 09) bude při projednávání rozpočtu na příští rok navrhovat, aby šlo na podporu filmových produkcí půl miliardy korun. Pro letošek bylo vyčleněno 300 milionů, peníze jsou již vyčerpány, a produkce se mohou chystat na rok 2012, řekl ministr Besser v diskusním pořadu České televize. Ekonom a ředitel Institutu ekonomických studií FSV UK Michal Mejstřík upozornil, že stát na pobídkách vydělává. "Věřím, že se mi podaří při schvalování rozpočtu dát minimálně opět částku 300 milionů korun, budu požadovat 500 milionů korun na podporu filmových produkcí," uvedl Jiří Besser. "To jsou peníze, které jsou jakoby papírově alokovány, ale de facto oni na sebe vydělají, oni vynesou pro stát ještě navíc minimálně 18, 20 procent. To znamená vlastně stát v tuto chvíli, když hovoříme třeba o 500 milionech, tak stát na tom vydělá 700 milionů," řekl k tomu Michal Mejstřík. Česko získalo výjimku jako dvanáctá země Evropské unie, a filmaře tak mohlo začít podporovat od 18. června loňského roku.

Prezident Václav Klaus a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) si dnes na Hradě vyjasňovali názory na návrh nové koncepce zahraniční politiky, k níž má prezident výhrady. Klausovy námitky se týkají zejména Evropské unie. Schwarzenberg po schůzce před novináři připomněl, že mu Klaus před časem napsal ke koncepci kritický dopis. Ministr s ním dnes asi hodinu o těchto sporných otázkách debatoval a vysvětloval mu svoje postoje, dále také hovořil o své středeční návštěvě Libye a také o českém přebírání rotujícího předsednictví ve visegrádské čtyřce. Na dotazy, o čem konkrétně ohledně koncepce s prezidentem hovořili, Schwarzenberg detailněji neodpověděl. "Na to bych potřeboval dvacet minut, abych vám to vysvětlil, a zeptejte se pana prezidenta," prohlásil ministr. Podle Lidových novin si prezident stěžoval na to, že je dokument psán v úřednickém duchu, nikoliv politickém a dá se z něho těžko vyčíst, jak konkrétně se budou vládní politici v Bruselu chovat. Vadí mu také úplné ignorování posledního vývoje v eurozóně kolem Řecka. Koncepcí, která má dát přesnější rámec práci české diplomacie, se už zabývala vláda. Dokument ale ministrovi jako jeho předkladateli vrátila k úpravám, bylo to hlavně na popud premiéra Petra Nečase a ministra obrany Alexandra Vondry (oba ODS). Vondrovi v dokumentu například chyběla aktuální krize eurozóny a její dopad na Česko a také zmínka o nutnosti vyvázání z Evropské listiny základních práv a svobod, která je součástí lisabonské smlouvy o fungování EU. Výjimku si vyžádal Klaus, který jí podmínil svůj podpis pod lisabonskou smlouvu.

Francouzský Colbertův výbor, lobbystické sdružení francouzských výrobců luxusního zboží, oznámil, že vůbec poprvé přijal za své členy nefrancouzské výrobce. Jsou to české sklárny Moser, maďarská porcelánka Herend a z Německa výrobce fotoaparátů Leica a výrobce hodinek a psacích potřeb MontBlanc. Výbor tak chce posílit svůj vliv u orgánů Evropské unie. Výrobci přepychového zboží ze zemí Evropské unie ovládají 68 procent a spolu se švýcarskými 75 procent světového trhu. Rozhodnutí bylo podle agentury AFP schváleno na středeční pařížské schůzce se třemi dalšími evropskými asociacemi sektoru - italskou Fondazione Altagama, britským Walpole a španělským Círculo del Lujo Fortuny. Objem trhu s luxusem se v letech 1995 až 2010 zvýšil ze 77 na 172 miliardy eur. Ve Francii se za tu dobu obrat 75 společností, jež sdružuje Colbertův výbor, zvýšil pětkrát a dosáhl 26 miliard eur.

Česko by na případném krachu Řecka tratilo téměř nejméně z celé Evropské unie. České finanční instituce drží řecké dluhopisy za zhruba 3,4 miliardy korun. Vyplývá to z analýzy neziskové společnosti Open Europe, kterou má ČTK k dispozici. Méně než Češi do Řecka investovali jen Lotyši, Litevci a Bulhaři. Výpočty Open Europe kromě objemu dluhopisů ve finančních institucích zahrnují i finanční pomoc poskytnutou státem, či podíl na nákupu dluhopisů ze strany Evropské centrální banky (ECB).

Zákonné omezení nákupu zemědělské půdy pro cizince bude zrušeno. Počítá s tím vládní novela devizového zákona, kterou dnes podepsal prezident Václav Klaus. ČTK o prezidentově podpisu informoval Klausův mluvčí Radim Ochvat. Zákaz prodeje půdy cizincům si Česko vyjednalo při vstupu do EU před sedmi lety, tato výjimka přestala platit počátkem května. Česko si před vstupem do EU vyjednalo na prodej nemovitostí určených k bydlení pětileté a zemědělské půdy sedmileté přechodné období. V případě bydlení se tak ustanovení devizového zákona nevyužívá už od předloňského května, protože smlouva o přistoupení k EU je nadřazenou právní normou. Kromě firem zahraničních majitelů, které sídlí v Česku, mohli podle výjimky zemědělskou půdu v Česku nakupovat občané EU, kteří zde nejméně tři roky žijí a hospodaří. Přes prostředníky mohou půdu získávat i ze státního Pozemkového fondu, který pozemky odstátňuje.

Česko a další chudší členské státy Evropské unie v příštích letech již nebudou moci z unijních fondů získat tolik peněz jako v minulosti či v současnosti. Evropská komise ve středu, nebo nejpozději ve čtvrtek ráno, schválí dlouho očekávaný návrh rozpočtu EU pro roky 2014 až 2020. Podle diplomatických zdrojů ČTK přitom rozpočet počítá s citelnými škrty v takzvané kohezní politice, tedy ve finančních prostředcích pro regiony, jejichž průměrná životní úroveň nedosahuje ani 75 procent unijního průměru To je případ všech českých regionů s výjimkou Prahy. "Podstatnou část rozpočtu budou nadále tvořit výdaje do zemědělství," řekl ČTK vysoce postavený úředník Evropské komise. Česko je v současném rozpočtovém období, tedy od roku 2007 až do roku 2013, největším příjemcem unijních dotací v přepočtu na obyvatele. Celkový objem peněz, které může čerpat, představuje více než 2300 eur na obyvatele. Taková situace se ovšem již nejspíš nebude opakovat. Peníze, které unie ušetří na dotacích pro chudší regiony, mají putovat do nově vzniklých fondů infrastruktury či energetiky. Z fondu infrastruktury bude možné čerpat například peníze na stavbu dálnic, ale bude o ně soupeřit všech 27 členských států EU. Ve výhodě tak budou země, které umějí unijní fondy využívat nejlépe, tedy zejména státy na západ od českých hranic.

Na další finanční pomoci pro Řecko se opět budou podílet jen země eurozóny a Mezinárodní měnový fond. Česko a další země, které evropskou jednotnou měnou neplatí, se podílet nebudou. Vyplývá to z dokumentů, na nichž se dohodl summit EU v Bruselu. Česká vláda účast ČR na pomoci Řecku odmítala. Dosud existovala možnost, že nový záchranný program pro Řecko, jehož hodnota měla přesáhnout 100 miliard eur, využije i peníze z takzvaného evropského mechanismu finanční stability (EFSM), do nějž spadá i ČR. Prostřednictvím EFSM se již Češi podílejí na záchraně Irska a Portugalska. V případě Řecka však existuje daleko větší riziko, že by země nemusela dostát svým závazkům a poskytnuté úvěry by nesplatila. Pokud by Řecko dostalo peníze z EFSM, pro Česko by to znamenalo, že by převzalo záruky za zhruba 3,5 miliardy korun. Pokud by je řecká vláda během následujících let nesplatila, Češi by je museli zaplatit ze státní pokladny do unijního rozpočtu. Proti této možnost ČR dlouhodobě vystupuje spolu s Británií. Britský premiér David Cameron se ve čtvrtek při krátké návštěvě Prahy s českým premiérem Petrem Nečasem vyslovili právě proti možnosti, že by se na pomoci Řecku měly podílet i země mimo eurozónu.