Související články

Česká republika bude na nadcházejícím summitu EU v Lisabonu hájit takové znění reformní smlouvy, které zaručí možnost přenést pravomoci nejen do Bruselu, ale i zpět na členské státy. Mandát vlády je jasný - prosazovat naplnění mandátu, na němž se lídři sedmadvacítky dohodli letos v červnu, řekl premiér a šéf české delegace Mirek Topolánek. "Není to žádná revoluce, není to žádná revolta, jedeme se tam dohodnout," uvedl Topolánek. Česko podle něj nemá ambice měnit dohodnuté principy. "Což samozřejmě znamená, že budeme velmi žárlivě a pečlivě střežit, jestli se konečné znění reformní smlouvy neodchyluje od mandátu červnové rady," prohlásil. Poukázal na to, že od té doby v otázce takzvané oboustranné flexibility, které Češi do mandátu prosadili, nastal určitý posun. "Budeme velmi bojovat o to, aby dikce našeho návrhu byla v reformní smlouvě zachována," zdůraznil český premiér.

Vicepremiér Alexandr Vondra o pozicích vlády před summitem v Lisabonu informoval sněmovní výbor pro evropské záležitosti. Předseda výboru Ondřej Liška ČTK řekl, že se vláda drží mandátu vyjednaného v koalici a její postoj se dá označit za prointegrační. Vyjasnit se podle něj ještě musí, jaká bude konkrétní podoba českého návrhu možnost přenosu kompetencí nejen z národních států do Bruselu, ale i obráceně. Šéfové států a vlád členských zemí EU mají ve čtvrtek a v pátek v portugalské metropoli rozhodnout o konečné podobě nové smlouvy, která má přinést reformy unijních institucí.

Česko v úterý podepsalo s Evropskou komisí první tři operační programy z nového programovacího období 2007 až 2013. Jedná se o programy Lidské zdroje a zaměstnanost, Vzdělání pro konkurenceschopnost a Praha adaptabilita. ČR tak může čerpat z evropských peněz na lidské zdroje zhruba 105 miliard korun. Z toho přibližně dvě miliardy korun by mohla získat do konce letošního roku. Při podpisu smluv to uvedl evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimír Špidla. Podle něj je zhruba 75 milionů eur k dispozici ještě pro tento rok. Podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase umožní evropské peníze řešit řadu problémů, například v celoživotním vzdělávání a politice zaměstnanosti. Česko patří při přípravě operačních programů v EU k nejhorším. Právě váznoucí příprava stála křeslo ministryni školství Danu Kuchtovou. Nečas zpoždění vysvětloval vysokým počtem programů či dlouhými jednáními o sestavení vlády po loňských volbách. Podle zdrojů z Evropské komise by měl být další balík programů schválen na přelomu listopadu a prosince. Česko může čerpat peníze z programovacího období 2007 až 2013 až do roku 2015. Celkem má 24 operačních programů a objem peněz připravených pro možné čerpání činí zhruba 750 miliard korun.

Ministři zahraničí a evropských záležitostí členských zemí Evropské unie se v Lucemburku pokoušeli vyřešit poslední otevřené otázky související s dokončením nové reformní smlouvy EU. Třebaže diplomaté vesměs hovoří o pozitivní atmosféře a konstruktivnosti jednání, některé problémy zůstávají stále otevřené pro šéfy vlád a států, kteří se koncem týdne setkají v Lisabonu. Mezi nimi je třeba i snaha Čechů o to, aby byl ve smlouvě prohlouben princip takzvané oboustranné flexibility - tedy možnost přenášení pravomocí nejen do Bruselu, ale i zpět na členské země. Tato možnost v nové smlouvě bude, i když ČR by chtěla, aby se v ní šlo ještě dál a možnosti, jak návratu pravomocí zpět na členské země docílit, byly zřejmější. Návrh však nemá velkou šanci uspět.

Snížit v příštím roce schodek veřejných financí o tři čtvrtě procenta oproti letošnímu roku, dostat jej pod tři procenta HDP v roce 2008 a pod jedno procento v roce 2012 - taková doporučení dostala toto úterý Česká republika od Evropské unie. Jinak Česku hrozí, že přijde o evropské fondy.

Ministři financí Evropské unie podle očekávání schválili rozpočtová doporučení pro Českou republiku, která českou vládu nutí, aby snížila schodek veřejných financí v roce 2008 pod tři procenta HDP. Pokud by Češi limity nedodrželi, hrozily by zemi v krajním případě sankce. Doporučení, která původně navrhla Evropská komise, jsou celkem tři. První z nich českou vládu nabádá, aby schodek veřejných financí v roce 2008 nepřekročil tříprocentní hranici. Ve druhém doporučení unie po Česku chce, aby v roce 2008 snížila rozpočtový deficit alespoň o 0,75 procentního bodu ve srovnání s rokem letošním. Třetí doporučení se týká takzvaného střednědobého cíle, jehož by ČR měla dosáhnout nejpozději v roce 2012: tehdy by schodek neměl překročit hranici jednoho procenta HDP. Letos bude Česko hospodařit s deficitem asi 3,6 procenta HDP. Celé opatření je reakcí na porušení závazku, že rozpočet v letošním roce neskončí se schodkem vyšším než 3,3 procenta HDP, který Češi dali v minulosti unii. Za nedodržení doporučení hrozí až zastavení přílivu dotací z Bruselu do členského státu, v tomto případě do ČR. V minulosti se přitom žádný takový případ nestal.

Český ministr financí Miroslav Kalousek vyslovil se schválenými doporučeními souhlas. Sám se přitom zaručil, že Česká republika přinejmenším první dvě doporučení splní. Třetí, které vládu vyzývá, aby dodržela, že v roce 2012 klesne rozpočtový deficit na jedno procento HDP, je ale podle Kalouska možné dodržet jen ve chvíli, kdy Česko přijme další reformy. Reformní balíček, který poslanci schválili v srpnu, ke splnění tohoto požadavku podle něj nestačí.

V Praze se hledá práce nejlépe z celé Evropské unie. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnil Eurostat. Praha tak za sebou nechala všechny evropské metropole. Rovnat se jí mohou pouze dánské hlavní město Kodaň a irská metropole Dublin, kde jsou vyhlídky na dobré pracovní místo sice o něco nižší, ale nijak výrazně. Z obyvatel Prahy, které evropský statistický úřad oslovil, celkem tři čtvrtiny souhlasily s tvrzením, že v metropoli lze snadno nalézt "dobré zaměstnání". V druhé Kodani to bylo 74 procent respondentů a v Dublinu 70 procent. Na opačném konci žebříčku se naopak krčí německý Frankfurt a italská města Palermo a Neapol, kde kladně na stejnou otázku odpověděla jen tři procenta respondentů. Špatně si ovšem nevede ani slovenská metropole Bratislava. V rámci Evropské unie obsadila celkově sedmé místo a nechala za sebou řadu věhlasných měst jako Amsterdam, Brusel a další.

Už letos by do České republiky mohly začít proudit peníze z programu Podnikání a inovace, který spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu. ČTK to v Lucemburku řekl náměstek resortu Martin Tlapa. Do konce října by podle něj totiž mělo být jasno, zda program je pro Evropskou komisi přijatelný a zda je možné ho pustit do formálního procesu schvalování. Ten by pak mohl být ukončen někdy na přelomu listopadu a prosince; poté by mohly být schváleny první projekty. "Je to scénář, který já považuji za realistický, ale doufejme, že se ta jednání nezastaví třeba kvůli administrativní kapacitě Bruselu, protože těch programů a zemí je hodně," doplnil náměstek. Tlapa také ujistil, že i pokud by se letos nepodařilo žádné peníze z fondů vyčleněných pro období 2007 až 2013 vyčerpat, neznamená to, že o ně ČR přijde.

Zatímco v období 2004 až 2006 mělo Česko ve strukturálních fondech vyčleněno asi 40 miliard korun, tak pro léta 2007 až 2013 jde o mnohonásobně vyšší sumu - 26,7 miliardy eur, tedy přes 730 miliard korun. V červenci sice Evropská komise souhlasila s českým Národním strategickým referenčním rámcem, což je obecný plán, jak prostředky z EU čerpat. ČR ale zatím v Bruselu nemá schválen žádný konkrétní operační program, přes které tyto peníze do Česka půjdou. ČR jich má celkem 24.

Kvalitní zákon o ochraně přírody a dobře zmapovaná a aktuální síť informací o cenných územích patří mezi hlavní přednosti, kterými může Česká republika inspirovat evropské odborníky v péči o chráněné lokality. Na tiskové konferenci v Českém Krumlově, kde se do neděle koná Mezinárodní konference Europarc 2007, to řekl Ladislav Miko z Evropské komise. Miko zdůraznil, že český zákon o ochraně přírody v době svého vzniku předběhl dobu a nabízí poměrně hodně přístupů jak ho naplňovat, což v jiných zemích chybí. Ocenil také kvalitu soustavy evropsky významných přírodních územích Natura 2000, která je založena na vědeckých informacích a obsahuje velmi aktuální data. Chráněná území zaujímají zhruba 16 procent území naší země, což nás řadí mezi prvních deset evropských států.

Konference se účastní na 350 zástupců různých vládních i nevládních ochranářských organizací z celé Evropy. V České republice se tato akce koná poprvé a zvláště Šumava je z evropské perspektivy velmi důležitá. "Když uděláme mapu Evropy, na níž budou velké lesní celky, tak ční Šumava jako velký zelený ostrov uprostřed Evropy a je jen málo podobných území široko daleko. Proto je klíčovou věcí jednotný management," upozornil Miko, který ocenil stále těsnější kontakty mezi Národními parky Šumava a Bavorský les.

Sociální demokraté zvažují, že by v době českého předsednictví EU byli tolerantnější k vládě, a to výměnou za zvolení předsedy ČSSD Jiřího Paroubka do čela sněmovny. Socialisté by například mohli slíbit, že během předsednictví EU nevyvolají hlasování o nedůvěře kabinetu, byli by také zřejmě shovívavější k případným neúčastem ministrů na jednání dolní komory. Místopředseda poslanců ČSSD David Rath řekl, že o takovémto modelu nejsilnější opoziční strana uvažuje, v žádném případě ale podle něj zatím nejde o hotovou věc.

O těchto úvahách již informovala Mladá fronta Dnes. Paroubek podle listu tvrdí, že by nešlo o výměnný obchod za znovuzvolení Václava Klause prezidentem. List píše, že politici ODS jsou na přesnou Paroubkovu nabídku zvědaví. Momentálně stojí v čele dolní komory sociální demokrat Miloslav Vlček. V srpnu loňského roku byl zvolen jako dočasný šéf. Do jedné z nejvyšších ústavních funkcí ho původně vynesla politická dohoda, která měla odblokovat povolební pat.

Zhruba o desetinu na 3,2 milionu eur (88 milionů korun) zvýšila Evropská komise Česku proti původnímu návrhu sumu na restrukturalizaci vinic. Podpora se týká hospodářského roku do letošního 31. července, a více peněz tak bude možno rozdělit na projekty, které vinaři mohli předkládat do 1. dubna. ČTK to sdělilo ministerstvo zemědělství. Schválený návrh proti původnímu rozdělení navýšil finance téměř všem státům, ale Česká republika je podle ministerstva zemědělství s bezmála 11 procenty nárůstu nejúspěšnější. Například Portugalsko si polepšilo o pět procent, Španělsko o čtyři procenta, Maďarsko o 2,6 procenta.

V přepočtu na celkovou plochu vinic činí příděl pro domácí vinaře 166 eur (zhruba 4648 korun) na hektar, zatímco unijní průměr je asi 128 eur (zhruba 3584 korun). Z těchto peněz lze podporovat například klučení starých vinic, změnu pěstovaných odrůd či zlepšení pěstitelské technologie. Na projekty může jít dotace až do 75 procent celkových nákladů. V Česku je asi 18.000 hektarů vinic. Dotace na restrukturalizaci by měly pomoci hlavně vyšší konkurenceschopnosti českého a moravského vinařství.