Související články

Evropská komise by měla o českém plánu na čerpání peněz z Evropské unie pro roky 2007 až 2013 rozhodnout do června. ČTK to v úterý řekl zdroj, který je obeznámen s výsledky úterního jednání mezi českým vyjednávacím týmem a Evropskou komisí. Komise plán již před časem kritizovala, protože je mimo jiné údajně příliš složitý a obsahuje příliš mnoho operačních programů, které určují jednotlivé oblasti, na něž bude možné evropské peníze čerpat. Mohl by tak nastat časový skluz při čerpání dotací v příštích sedmi letech, které mají činit 26,7 miliardy eur, tedy asi 750 miliard Kč. Časový skluz má odvrátit i speciální tým složený z několika odborníků, kteří se v úterý vůbec poprvé účastnili jednání o Národním strategickém referenčním rámci.

Česká republika čelí celkem 52 řízením kvůli porušení smluvních závazků vůči Evropské unii. V devíti případech již byla na ČR podána žaloba u Evropského soudního dvora a ve dvou případech byla odsouzena. Pokud Česko výtkám unie nevyhoví, hrozí mu v každém řízení pokuta. Sněmovní výbor pro evropské záležitosti o tom informoval vládní zmocněnec pro zastupování ČR před evropskými soudy Tomáš Boček.

Pět z devíti žalob, které již unie na Česko podala, souvisí podle Bočka s tím, že ČR chybí nový zákon o léčivech. Žalobu lze podle Bočka očekávat i kvůli tomu, že ČR stále nemá antidiskriminační zákon, který měla přijmout už při svém vstupu do EU. Žaloba zatím podána nebyla, ale formální varování již ČR v rámci řízení dostala. Poslanecká sněmovna podle Bočka nyní projednává dva zákony, které mohou odvrátit žalobu Evropské komise - zákon, který stanovuje kapitálové požadavky na banky, a novelu trestního zákona, která zpřísňuje tresty za organizování nelegální migrace.

Evropská komise udělila České republice pokutu za nadbytečné zásoby zemědělských produktů. V příštích čtyřech letech bude muset zaplatit přes 12 milionů eur, skoro 350 milionů korun. Vyšší pokutu dostalo z devíti členských států unie jen Polsko. Česko s pokutou nesouhlasí a proti jejímu zaplacení se bude bránit.

Evropská komise dala České republice pokutu za nadbytečné zásoby zemědělských produktů. ČR bude muset zaplatit téměř 12,3 milionu eur, tedy skoro 350 milionů korun. Vyšší pokutu dostalo z devíti členských států jen Polsko. Asi 4,6 milionu eur (téměř 130 milionů korun) musí zaplatit i Slovensko. Česko s pokutou nesouhlasí a proti jejímu zaplacení se bude bránit. "Proti návrhu rozhodnutí Evropské komise se postavíme ve výboru Evropské komise, který bude záležitost ještě projednávat v polovině dubna. Pokud to bude nutné, budeme se bránit i soudní cestou," uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič. Podle něj nebylo prokázáno, že by Česko způsobilo nějaké narušení trhu EU. "Údajné nadměrné zásoby některých komodit nevyvolaly výkyvy na jednotném trhu a unijnímu rozpočtu v této souvislosti nevznikly žádné mimořádné náklady, byť jediné euro," řekl Gandalovič. Podotkl také, že Evropská komise přes opakované žádosti postižených zemí nestanovila definici nadlimitních zásob. "Myslím si, že důvody, proč má být tato pokuta uložena, vůbec nebyly naplněny," soudí i agrární analytik Petr Havel. Podle jeho názoru stojí za to proti pokutě bojovat.

"Opatření, jejichž cílem je zabránit vytváření přebytečných zásob, jsou běžným prvkem každého rozšíření EU," uvedla komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerová-Boelová. Pokuta stihla devět států, které do Evropské unie přistoupily v roce 2004. Vyhnula se jen Maďarsku, které žádné přebytečné zásoby nemá. Česká republika překročila podle Bruselu povolené zásoby u masa, ovoce a rýže.

Česká republika je při získávání evropských ochranných známek svých potravinářských a zemědělských výrobků nejúspěšnější z nových členských zemí unie. Jen během několika uplynulých měsíců přibyly další tři tradiční české výrobky. V oficiálním seznamu registrovaných produktů tak nyní například kromě světoznámých sýrů feta a gorgonzola, balzamikového octa z italské Modeny či parmské šunky budou nově i štramberské uši, pohořelický kapr a žatecký chmel. Systém označování tradičních výrobků z určitých zeměpisných oblastí, které se pak nesmějí vyrábět nikde jinde, vznikl v roce 1992. V současné době prochází půlroční lhůtou pro připomínky lomnický suchar, karlovarské suchary, hořické trubičky a třeboňský kapr. Podle informací stálého zastoupení ČR v Bruselu pak budou letos v úředním věstníku pravděpodobně zveřejněny i žádosti o registraci českého kmínu, karlovarských trojhránků nebo nošovického kysaného zelí. Potíže v podobě námitek by v budoucnu mohly čekat karlovarské oplatky nebo olomoucké tvarůžky. Německo a Rakousko totiž už dříve argumentovaly, že na jejich území se prý tradičně vyrábějí potraviny se stejným názvem, a česká registrace by tak jejich výrobce poškodila.

O podání případné žaloby na Evropskou komisi kvůli přidělení menšího než žádaného počtu emisních povolenek pro ČR se rozhodne po analýze, která by mohla být hotova zhruba do dvou až tří týdnů. Analýza má porovnat postup, který EK uplatnila k ČR s postupy vůči jiným zemím. Jak uvedl v televizním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce ministr průmyslu a obchodu Martin Říman (ODS), vedle podání žaloby zůstává ve hře i společný postup s Polskem. Podle Římana EK například nebrala dostatečně v úvahu vysoký podíl průmyslu a plnění závazků vyplývající z Kjótského protokolu. Ministr poukázal na příklad Nizozemska, jež získalo povolenek o dva procentní body více než česká ekonomika, přitom má slabší očekávaný růst hospodářství než ČR a neplní Kjótský protokol.

Země takzvané koalice pro vízovou rovnoprávnost budou spolupracovat, dokud se jim nepodaří dosáhnout bezvízového styku se Spojenými státy. Dokud to nebude černé na bílém, tak je třeba pokračovat, řekl v Brémách český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který schůzku ministrů koalice inicioval. Ve společném prohlášení ocenili především na poslední návrhy v americkém Kongresu týkající se rozšíření bezvízového styku na další státy.

Evropská unie bude diskutovat o amerických protiraketových objektech v Evropě na nadcházejícím summitu, ale jde o záležitost týkající se zemí oslovených Spojenými státy. Vyplývá to ze čtvrtečního vystoupení vysokého představitele EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javiera Solany v Evropském parlamentu v Bruselu. V následující rozpravě se europoslanci vyjadřovali k základnám v ČR a Polsku spíše skepticky, když systém označovali za zbytečný a nákladný. Podle francouzského europoslance Daniela Cohna-Bendita je jako obrana proti Íránu "směšný". Evropská unie se ještě nerozhodla o přístupu k této záležitosti, ale bude se o ní debatovat při summitech, řekl Solana den poté, co česká vláda přistoupila na jednání s Američany o základně. Celá věc se týká svrchovanosti jednotlivých zemí, ale ta musí být slučitelná s bezpečnostními zájmy unie, dodal vysoký představutel EU.

Hlavně o česko-německých vztazích a evropských otázkách se ve středu během půlhodinové schůzky v Teplicích bavili prezidenti Česka a Německa Václav Klaus a Horst Köhler. Podle Klause mluvili i o evropské ústavě. Shodli se, že česko-německé vztahy jsou na velmi dobré úrovni. Například o radaru, který USA chtějí postavit v České republice, se vůbec nezmínili. Během návštěvy severočeských lázních prezidenti debatovali se studenty místních středních škol. I zde většina otázek směřovala k budoucím vztahům Česka a Německa a budoucnosti Evropské unie. Köhler studentům řekl, že si za 30 let představuje Evropu ne jako jeden společný stát, ale jako jeden region plný rozmanitostí, kde se bude dobře žít. Klaus svému německému kolegovi oponoval, že tak růžově evropskou budoucnost nevidí. Podle něho nyní Evropa stojí před důležitým rozhodnutím a musí se pokusit pracovat tak, aby vize Köhlera opravdu vyšla.

Oblíbené české pomazánkové máslo zmizí už za rok z obchodů. Přesněji řečeno musí zmizet jeho název. Ten se nelíbí v Bruselu a Evropská unie definitivně odmítla udělit Česku výjimku. Čeští potravináři tvrdí, že jim rozhodnutí Bruselu způsobí ztráty a zaznívají i slova o diskriminaci. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.