Související články

Pozornosti středečního tisku samozřejmě neunikla návštěva polského premiéra Leszka Millera v České republice a především jeho jednání s premiérem Vladimírem Špidlou před nadcházející mezivládní konferenci Evropské unie. Listy také připomínají, že vládní kabinet ještě čeká diskuse o návrhu nové evropské ústavy a připomínají, že jednání kabinetu se zúčastní i prezident Václav Klaus.

Česká vláda zatím podle prezidenta Václava Klause lidem dostatečně nevysvětlila, jaké důsledky bude mít přijetí evropské ústavy. Klaus je přesvědčen, že nestačí jen otisknout text ústavy, ale je třeba jej interpretovat. Zdůvodnil tak po úterním setkání s polským premiérem Leszkem Millerem, proč publikoval článek, v němž psal o tom, že návrh evropské ústavy vytváří jediný silný "superstát". "Já se zejména snažím rozlišovat dvě věci. Jedna je spor o zastoupení jednotlivých zemí v jednotlivých evropských institucích, procenta hlasů, procenta kvalifikovaných většin a podobně, a tady myslím, že s Polskem máme identické názory," uvedl prezident. Obě země podle něj mají zájem na tom, aby se v Evropě neztratily, aby v ní měly místo, které jim skutečně náleží. "Druhá rovina, druhé patro je to, že já vidím v návrhu evropské ústavy spoustu důležitých věcí, které nemají tuto kvantitativní úroveň a které opravdu posouvají evropskou integraci z jednoho modelu, z jednoho typu do modelu druhého," poznamenal Klaus. Česká vláda to zatím podle něj dostatečně nevysvětlila občanům. "Podle mého názoru nestačí otisknout text ústavy. To je potřeba provést interpretaci a tady já myslím, že interpretace je povrchní, a proto jsem se pustil do toho článku," dodal Klaus.

Pouze dílčí úpravy chce Polsko prosadit do návrhu evropské ústavní smlouvy, kterým se začne v sobotu zabývat mezivládní konference EU. Jeho postoj je velmi blízký české pozici, řekl ČTK předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek po setkání s polským premiérem Leszkem Millerem v Praze. Podobně reagoval po jednání s Millerem i předseda Senátu Petr Pithart. "My se možná lišíme v některých akcentech, ale to jsou detaily. V zásadě nám jde o stejné problémy," řekl ČTK Pithart při srovnání českých a polských výhrad. Obě země se obávají se, že velké státy budou v EU ve výhodnějším postavení než menší. Česká vláda prosazuje podle svého červencového usnesení mimo jiné upravit způsob hlasování a zachovat zastoupení každé země v Evropské komisi.

Příprava úředníků pro práci v centrálních orgánech Evropské unie je podle vedoucí Úřadu vlády Jany Gavlasové příležitostí pro mladé lidi. O strategii přípravy zaměstnanců státní správy v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie by měla vláda rozhodnout ve středu. Materiál se ale podle Gavlasové netýká pouze lidí, kteří už ve státní správě pracují. Bude potřeba mnoho dalších pro práci především ve strukturálních fondech unie. Již nyní se vede přijímací řízení na ministerstvu pro místní rozvoj. Další pracovníky bude přijímat ministerstvo práce a sociálních věcí. Zájem je o mladé lidi se znalostí světových jazyků, kteří vystudovali ekonomii i jiné obory. Je to příležitost i pro ně získat neocenitelné zkušenosti, uvedla ředitelka.

Vzdělávání úředníků, kteří budou vysíláni do Bruselu, spočívá podle Gavlasové v prvé řadě v jazykové přípravě. Ředitelka očekává, že u nově příchozích už bude na čem stavět. Ideální uchazeč o práci v EU by totiž měl ovládat dva světové jazyky. Nejlépe francouzštinu a angličtinu, ale může to být i němčina, uvedla. Důležité jsou i obecné znalosti o vývoji unie. Uchazeči je získají při základním školení. Následovat bude prohlubování odborných vědomostí souvisejících s prací, pro kterou bude vybraný zaměstnanec připravován, vysvětlovala ředitelka.

O návrhu společné evropské ústavy by měl jednat český parlament. Při úterní schůzce na Pražském hradě se na tom shodli prezident Václav Klaus a premiér Vladimír Špidla. Poslanci opoziční ODS již požádali o svolání mimořádné schůze. O textu ústavy by měla dolní komora diskutovat v úterý 7. října. Právě návrh euroústavy bude hlavním bodem jednání mezivládní konference, která začne v sobotu v Římě. O tom, s čím tam pojedou čeští zástupci včetně prezidenta Klause, bude ve středu jednat vláda. Pravidelného zasedání kabinetu se tentokrát zúčastní i prezident. "Je třeba ještě zevrubně precizovat stanovisko České republiky v průběhu parlamentní debaty. To je můj názor, který jsem vždy zastával," řekl novinářům po zhruba hodinové schůzce na Hradě premiér Špidla. Podle Klausova mluvčího Petra Hájka nejsou názory prezidenta a předsedy vlády na evropskou integraci zdaleka tak rozdílná, jak se to jeví podle zpráv z médií.

Úterní tisk připomíná 65. výročí Mnichovské dohody, kterou podepsali v noci na 30. září 1938 představiteli Británie, Francie, Itálie a Německa a která rozhodla nejen o budoucnosti Československa. Na úkor malého státu uprostřed Evropy měla zabránit válce, ale poměr sil ve prospěch nacistického Německa změnila natolik, že se stala jejím počátkem.

Česká republika a Polsko mají téměř totožný názor na návrh evropské ústavy a budoucnost Evropské unie. Na páteční schůzce v Priessnitzových léčebných lázních Jeseník se na tom shodli český prezident Václav Klaus a jeho polský protějšek Aleksander Kwašniewski. Kromě problematiky evropské integrace oba hovořili také o česko-polských vztazích, které označili za bezproblémové. Klaus novinářům řekl, že významná část pátečního jednání byla věnována problematice EU, evropské ústavy a připravované mezivládní konference na toto téma. "Vyměnili jsme si informace o stanoviscích Polska a ČR k těmto věcem a myslím si, že naše názory nejsou příliš odlišné. Máme zájem, aby naše pozice v jednotlivých evropských institucích byla důstojná, a proto zastáváme názory, aby neubývalo našich hlasů, poslanců a podobně. Zdůrazňujeme i nezbytnost komisaře za každou zemi," uvedl Klaus. Návrh evropské ústavy je podle Klause dalším krokem k evropské integraci. "Vidíme v něm oboustranné efekty i disefekty a velmi jsme zdůrazňovali svůj názor na budoucnost EU. Jestli má zůstat mezivládním systémem anebo směřovat k federálnímu státu. Myslím, že oba jsme spíše na té straně první než druhé," prohlásil Klaus, podle kterého obě země v různých evropských otázkách potřebují vzájemnou podporu. "Myslím, že tato podpora se tady rodí," podotkl Klaus.

Obnovitelné zdroje energie jsou jednou z hlavních priorit Evropské unie. Důvod je zřejmý: ochrana životního prostředí, bezpečnost při zásobování energií, snižování závislosti na dovozu paliv a rovněž vytváření nových pracovních míst... Do roku 2010 by měl v Evropské unii podíl obnovitelných zdrojů na všech energetických zdrojích činit 12 procent a na celkové spotřebě elektřiny by se obnovitelné zdroje měly podílet více než 20 procenty. V Česku jsme a zřejmě asi ještě dlouho budeme v tomto ohledu pod evropským průměrem.

Premiéři zemí visegrádské čtyřky se 1. října sejdou v Dobříši a hlavním bodem jejich jednání bude otázka budoucího znění evropské ústavy. Polský premiér Leszek Miller ještě den předtím přijede do Prahy, aby zasedl k bilaterálním jednáním se svým protějškem Vladimírem Špidlou.

Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko, které V4 tvoří, vstoupí příští rok do EU. Patří k evropským zemím, které mají výhrady k současnému návrhu Ústavy EU. Obávají se totiž, že velcí členové EU budou ve výhodnějším postavení než menší a střední země. Nedávno se v Praze konala neformální schůzka 15 státních tajemníků zemí, které se znění ústavy nejsou spokojeny. Hodlají usilovat o změny na mezivládní konferenci, která začne 4. října.

Maďarsko, Polsko a bývalé Československo vytvořily visegrádskou skupinu v roce 1991 z iniciativy bývalého českého prezidenta Václava Havla. Rozdělení Československa v roce 1993 pak změnilo visegrádskou trojku na čtyřku. Naposledy se premiéři setkali v červnu ve slovenských Nízkých Tatrách. Visegrádu nyní předsedá Česká republika.

Lidové noviny si všímají, že zamýšlená cesta bývalého předsedy Valného shromáždění OSN Jana Kavana do Evropského parlamentu narazila na první překážky. Podle listu Kavan neprošel hned první instancí, která o jeho kandidatuře rozhodovala - nepodpořil ho Krajský výkonný výbor ČSSD v Praze, kde je exministr zahraničí členem strany. Ačkoli se za Kavanův odchod do Bruselu stavěli vlivní politici sociální demokracie, ve stranických primárkách ho porazili náměstek primátora Jiří Paroubek a náměstek ministra životního prostředí Tomáš Novotný. Důvodem je

Jako "opatrně optimistické" popisuje Evropská komise své hodnocení vládního návrhu české reformy veřejných financí. Považuje ji za první krok k jejich konsolidaci, jen velmi opatrně ale komentuje šanci reformy na schválení parlamentem i na případný příznivý vliv na ekonomickou situaci.

Komise se domnívá, že česká vláda správně koncipuje reformu o dvou částech, jež se rovnovážně týkají rozpočtových příjmů i výdajů. Volí tak těžší cestu; snazší by zajisté bylo pouze zvýšit daně. Debata v politické rovině a mezi sociálními partnery ukázala, že existuje jisté pochopení pro takový postup.

V daňové části návrhu komise vítá především nové zákony o dani z přidané hodnoty a o spotřebních daních, které znamenají definitivní sladění se směrnicemi EU. Po prezidentském zamítnutí se tudíž s napětím očekává jejich osud. Pokud neprojdou, bude mít Česko sedm měsíců před vstupem jeden černý puntík navíc na seznamu nesladěné legislativy.

Daně z příjmů a z nemovitostí právo EU neupravuje, takže ani hodnocení navržených změn není podrobné. "Vidíme snahu uspokojit významné ekonomické aktéry, tedy podniky, a zároveň zajistit větší tok příjmů do státní pokladny," podotkl expert EK. Podle znalců by zdanění podniků mělo začít klesat od evropské špičky směrem k průměru, což by mělo pomoci jejich konkurenceschopnosti.

Naopak daňové zatížení statisíců příslušníků svobodných profesí bude jen spravedlivé, protože jejich situace byla "až příliš příznivá". Nebylo by divu, kdyby tito samostatně podnikající lidé protestovali; nová situace ale posune ČR ke standardu aplikovanému v zemích EU.

V oblasti sociálních výdajů Praha podle EK vyslyšela opakované pobídky, aby se hluboce zamyslela nad podobou a logikou důchodového, nemocenského a sociálního systému. Navrhované úpravy nejdou dost daleko, lze je ale považovat za první etapu na této cestě. Svědčí to o snaze přemýšlet o skutečných prioritách a orientovat sociální zabezpečení na potřebné vrstvy obyvatelstva, protože plošné uspokojování všech si stát nemůže dovolit. Konkrétní opatření EK ovšem nehodnotí, protože v této oblasti nemá kompetence.

Navrhovaná česká opatření se podle ní podobají postupu některých chudších zemí EU a také tomu, co se doporučuje dalším státům unie - soustředit státní výdaje v rámci přerozdělování na slabé vrstvy obyvatelstva a zabránit tak tomu, aby "stát blahobytu" dusil samotný stát. EK oceňuje, že bolestná debata na toto téma jde v Česku na dřeň problémů, aniž by vyvolávala zásadní sociální konflikt.