Související články

V České republice se v pátek ve 14 hodin otevřely volební místnosti, kde mohou občané hlasovat pro či proti vstupu země do Evropské unie. Již od prvních minut se volební místa plnila nejen řadovými občany, ale také politiky. Před jednou pražskou školou natáčel Herbert Brynda

Pouhých pár hodin před zahájením historického referenda o vstupu České republiky do Evropské unie ještě vyzvali premiér Vladimír Špidla a předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek občany, aby v referendu zvolili ANO. Pro Čechy žijící v zahraničí máme navíc dobrou zprávu - premiér připustil, že je potřeba zavést korespondenční volby. Bližší informace má Milena Štráfeldová:

Den před začátkem referenda se politici vládní koalice v čele s premiérem Vladimírem Špidlou (ČSSD) snaží přesvědčit občany, aby v pátek a v sobotu přišli k referendu a podpořili vstup země do EU. Někteří agitovali na ulicích, jiní se spolehli na tiskové konference a prohlášení. Vládní politici věří, že k urnám dorazí více než 50 procent oprávněných voličů a výrazná většina z nich řekne členství Česka v EU své ano. Vstup do unie je pro vládní koalici klíčovou prioritou a zřejmě hlavním tmelem, který drží spojenectví sociálních demokratů, lidovců a unionistů pohromadě. Prezident Václav Klaus tento týden vyzval voliče, aby se referenda zúčastnili, rozhodnutí ale nechal na nich. Je patrně jedinou hlavou kandidátského státu, která neadresovala svým občanům jednoznačné doporučení. Klausovi se po čtvrtečním setkání s jeho slovinským protějškem Janezem Drnovšekem nezamlouval dotaz reportérky rakouské televize ARD, proč tak neučinil. "Pane prezidente, já se omlouvám, že tady slyšíte typicky vnitropolitickou otázku. Je to klasické zneužívání tiskové konference, ale já myslím, že vy to znáte z domova také," omlouval se slovinskému prezidentovi. Zopakoval nicméně, že vyzval občany ČR k účasti a že se jim pokoušel vysvětlit význam tohoto kroku. "Řekl jsem jim, že se jedná o manželství z rozumu a nikoliv z lásky, a snažil jsem se jim vysvětlit, proč by se manželé eventuálně měli vzít," uvedl prezident. Na rozdíl od ostatních ústavních činitelů a politických lídrů Klaus neprozradil, zda v pátek hodí do urny lístek s ano, či ne.

Ministr dopravy a místopředseda KDU-ČSL Milan Šimonovský ve čtvrtek novinářům řekl, že vstup do Evropské unie je historická příležitost, jak udělat tečku za komunistickou minulostí země a rozdělením Evropy. "Promarnění této šance by znamenalo krok zpět," uvádí se ve výzvě KDU-ČSL. Fakt, že Češi rozhodují ze středoevropských zemí jako poslední, pokládá za výhodu i nevýhodu. Plus vidí v tom, že úspěšná referenda sousedů ovlivní i české voliče, za riziko považuje pocit, že o všem je rozhodnuto.

Také unionisté na čtvrteční tiskové konferenci apelovali na voliče, aby rozhodli o evropské budoucnosti své země. Předseda sněmovního integračního výboru Pavel Svoboda odhadl, že ze zemí visegrádské čtyřky bude účast v českém plebiscitu nejvyšší, zato podíl hlasů pro EU bude nejnižší.

V Maďarsku přišlo volit přes 45 procent voličů, z nich pro členství v EU hlasovalo skoro 84 procent. Na Slovensku dorazilo k urnám více než 52 procent lidí, z toho 92 procent řeklo ano. Poláků přišlo k všelidovému hlasování bezmála 59 procent, vstup podpořilo přes 77 procent hlasujících.

Prezidenti Slovinska a České republiky Janez Drnovšek a Václav Klaus se ve čtvrtek shodli, že na členství v EU je nutné pohlížet realisticky a bez iluzí. Podle Klause si lidé musí uvědomit, že vstup do EU není "manželstvím z lásky", ale z rozumu.

Klaus uvedl, že sice neřekl, jak bude v českém referendu hlasovat, ale vždy se snažil lidem vysvětlit důvody, proč do EU "eventuálně" vstoupit.

"Snažil jsem se jim vysvětlit, proč by se manželé eventuálně měli vzít," odpověděl český prezident na otázku novinářů, proč nedal voličům doporučení, jak mají o českém vstupu do EU hlasovat.

Drnovšek, který už jako premiér prosazoval vstup do EU, poznamenal, že unie je smysluplný, ale nikoli ideální svazek. "Oba vidíme určité potíže, které mohou v budoucnu vzniknout," uvedl k jednání s Klausem, který ještě jako předseda vlády podával unii českou přihlášku.

Slovinský prezident vyjádřil naději, že Češi, podobně jako v březnu Slovinci, řeknou v referendu "ano" unii. Začne tím podle něj nové období, přínosné pro obě země. "Domnívám se, že oba státy budou hájit podobné zájmy," podotkl.

Oba prezidenti se shodli, že Česká republika ani Slovinsko by neměly po vstupu do EU ztratit svoji národní identitu. "Zdá se mi důležité, že Evropskou unii obohatíme o jakýsi slovanský prvek," řekl slovinský státník.

Česká republika je v pořadí sedmou kandidátskou zemí, v níž se koná referendum o vstupu do EU. Slovinsko o svém členství rozhodlo v březnu - pro bylo téměř 90 procent hlasujících. Účast se přitom pohybovala kolem dvou třetin.

I když Klaus neřekl, jak bude sám hlasovat, v pondělí vyzval občany, aby se k urnám dostavili. Je to podle něj historicky neopakovatelná chvíle.

Na závěr Drnovšekovy krátké návštěvy Prahy spolu oba státníci poobědvali. Zatímco ostatní si pochutnávali na parmské šunce, kuřecích závitcích a medovém dortu, pro slovinského prezidenta bylo připraveno dietní menu. Drnovšek si dal avokádo plněné zeleninovým salátem a jako hlavní chod zeleninové soté s rýží. Slovinský prezident drží dietu patrně kvůli svým zdravotním problémům; v roce 1999 mu lékaři vyoperovali nádor na ledvině.

Slovinský prezident odletěl odpoledne zpět do Lublaně. Václav Klaus má v plánu navštívit Slovinsko letos v říjnu.

Češi žijící v zahraničí nebo krajané s českým občanstvím neprojevili o hlasování v pátečním a sobotním referendu ke vstupu Česka do Evropské unie téměř žádný zájem.

Nejpočetnější komunita českých občanů za hranicemi vlasti, slovenští Češi, osud euroreferenda příliš neovlivní: ačkoli se odhaduje, že v zemi žije asi 12.000 lidí s českým či dvojím občanstvím, z 229 voličů zapsaných na velvyslanectví v Bratislavě si hlasovací průkaz vyzvedlo jen 76. Další dva pak na generálním konzulátu v Košicích, který registruje 68 voličů. Rozhodně je to ještě menší zájem, než byl loni o české parlamentní volby.

Hůře to dopadlo v Maďarsku. Budapešťský konzulát počítal alespoň s jediným z třinácti zapsaných místních voličů: dotyčný se sice po telefonu průkazu dožadoval, ale nakonec si pro něj nepřišel.

Také mezi krajany v Rakousku se potvrdil mizivý zájem o referendum. Vážit cestu do Česka kvůli hlasování v plebiscitu o vstupu země do EU se rozhodlo pouze 11 krajanů. Hlasovací průkaz si vyzvedlo celkem 36 lidí, z nichž však 25 připadá na pracovníky zahraniční mise; pouze uvedených 11 tak jsou v Rakousku usedlí krajané. "Není to žádná sláva," komentoval nízký zájem o referendum český konzulát ve Vídni.

Jiná není situace ani v Polsku. V oblasti působení varšavského konzulátu je do volebních seznamů zapsáno 18 českých občanů, z toho polovina jsou pracovníci zastupitelského úřadu. Podle údajů konzula si hlasovací průkaz vyzvedli jen tři; jsou to však zaměstnanci zastupitelského úřadu, kteří hodlají jet do Česka hlasovat. Z usedlých krajanů neprojevil zájem nikdo. Na českém konzulátu v Katovicích, kde jsou od loňska zaregistrováni čtyři voliči, si hlasovací průkaz nevyzvedl vůbec nikdo.

Z českých občanů, kteří jsou zapsáni do volebních seznamů na čtyřech konzulátech v Německu (Berlíně, Bonnu, Drážďanech a Mnichově) si hlasovací průkazy vyzvedli jen jednotlivci - v Mnichově například šest lidí a v Bonnu dva. Krajané, kteří mají český pas a dlouhodobě se usídlili v Německu, přitom tvoří voličský potenciál odhadem o síle několika desítek tisíc lidí. Na českých zastupitelských úřadech jich je ale zapsána jen zhruba stovka. Někteří z nich jsou navíc dočasní pracovníci zahraničních misí v Německu. Při loňských parlamentních volbách byla účast přece jen o něco silnější: ve všech čtyřech střediscích tehdy hlasovalo dohromady na 200 voličů.

Ze čtyř desítek českých občanů registrovaných na českém konzulátu v Bruselu si volební lístek nevyzvedl ani jeden. Jak starousedlíci, tak zejména pracovníci českých zastupitelských úřadů při EU a NATO, a v Belgii a již početní zaměstnanci institucí EU žehrají na to, že na rozdíl od Poláků minulý týden nebudou moci hlasovat v zahraničí na velvyslanectví. Většina z nich ovšem není registrována jako voliči v Bruselu a mnozí se do Česka hlasovat vydají. Velvyslanec české mise při EU Pavel Telička dal svým podřízeným v pátek odpoledne volno, aby stačili domů dojet.

Z Francie se na dlouhou cestu za referendem rozhodlo vydat domů nepatrné množství Čechů. Ačkoli na voličském seznamu českého konzulátu v Paříži figuruje 148 jmen, hlasovací průkaz si vyzvedlo jen pět lidí. Podle konzulky Ljuby Svobodové mezi nimi není žádný veřejnosti známý krajan.

Ani krajané v Británii nevybočují z řady: na velvyslanectví v Londýně si k dnešnímu dni vyzvedli voličské průkazy dva lidé. Podle informací konzulky Želmíry Klichové zájem o informace o možnosti volit v referendu postupně klesal s tím, jak se lidé dozvídali o stanovených pravidlech. Konzulát nezaznamenal mnoho stížností na skutečnost, že není možno vlit v zahraničí. Nemožnost volit mimo území republiky se ovšem netýká jen krajanů, ale také diplomatů a dalších dlouhodobě vyslaných občanů České republiky. Navíc se ale dotýká také turistů, studentů nebo třeba au pairs, kterých je v Británii kolem 3000. Při volbách do Poslanecké sněmovny se do volební místnosti v Londýně dostavili například účastníci studentských kurzů angličtiny.

Některé obecní úřady se v uplynulých dnech snažily doplnit oficiální kampaň k referendu o vstupu do Evropské unie o informování občanů také vlastními silami. Jednu besedu, která se uskutečnila v úterý, navštívil Zdeněk Vališ.

Jak známo, Česko si i po vstupu do Evropské unie zachová ještě po nějakou dobu svou národní měnu. O tom, kdy by bylo nejlepší českou korunu opustit a přejít na euro, se zatím vedou spíše teoretické diskuse. Vláda hovoří o konci tohoto desetiletí. Podle člena rady České národní banky Pavla Štěpánka by byl lepší bližší termín, zhruba rok 2007.

Premiér Vladimír Špidla doporučil občanům, aby přišli k referendu a zaškrtli ano. "Má zkušenost jako historika říká, že izolovaná pozice je pro nás velmi špatná," prohlásil premiér v rozhovoru pro Radio Praha.

Voliči se cítí před referendem dezorientovaní, nedostali hlasovací lístky a nevědí, kde budou volit, napsaly ve svém sloupku Lidové noviny. Obálka s hlasovacími lístky je pro mnohé z nás něco jako úřední obsílka - půhon k volbám. Hlasovací lístky před volbami člověk opravdu studuje, kandidátů jsou desítky, někdy stovky, je opravdu co rozmýšlet.

Přestože má vládní kampaň před referendem o vstupu do Evropské unie řadu nedostatků, její provedení rozhodně nelze pokládat za amatérské. Myslí si to mediální odborníci a politologové, které oslovila ČTK. Podotýkají, že tvůrci vládních spotů a billboardů jsou vesměs renomované reklamní agentury s pobočkami po celém světě. Kritici kampani nejčastěji vytýkali nedostatek věcných informací. Podle ředitele Asociace komunikačních agentur Jiřího Mikeše je ale třeba podobné úkoly od klasické reklamní kampaně přísně oddělit. "Cílem bylo, aby lidé přišli k referendu, nikoli aby se dozvěděli informace o EU. To by bylo jako sčítat jablka s hruškami," poznamenal. Soudí, že úkol informovat voliče o podmínkách členství v unii přísluší politikům, kteří se setkávají s občany na mítincích. "Vládní kampaň byla skutečně profesionální, nicméně se domnívám, že k propagaci tak vážného rozhodnutí, jakým je vstup do unie, byly zvoleny prostředky až příliš reklamní," nesouhlasí s Mikešem politolog Daniel Kunštát. Podle něj používali tvůrci kampaně stejnou metodu, jako kdyby propagovali nějaký výrobek.

O blížícím se referendu o vstupu Česka do EU věděli občané hlavně díky televizním reklamním spotům. Spíše než vládní kampaň, v níž cizinci vyprávějí o zkušenostech své země s členstvím v EU, však lidi zaujala vlastní tvorba tuzemských televizí. Podle průzkumu agentury OMD Czech se lidem vryl nejvíce do paměti spot, v němž moderátor televize Nova Reynolds Koranteng promlouvá k divákům z daleké budoucnosti.