Související články

Začátek mezivládní konference o ústavě Evropské unie v Římě je společným tématem komentářů pondělního českého tisku. Deníky věnují velkou pozornost také celostátní policejní akci Kryštof, která měla v minulých dnech napomoci snížení počtu dopravních nehod na českých silnicích. Shodou okolností však uplynulý víkend dospěl k tragické bilanci - při nehodách zahynulo minimálně 21 lidí.

Začátek mezivládní konference o ústavě EU ukázal roztříštěnost názorů jednajících států. České opoziční strany ale míní, že česká vláda nesmí přistoupit na uměle vytvářený časový tlak a nechat se dohnat k přijetí euroústavy nevýhodné pro Česko. Zároveň dávají najevo, že s vládním mandátem pro jednání v mnohém nesouhlasí.

Stínový ministr zahraničí ODS, poslanec Jan Zahradil v neděli uvedl, že dohoda za každou cenu není nezbytná. "Buď k dohodě dojde, nebo ne. Pokud ne, bude Evropská unie fungovat na dosavadním smluvním základě, ale není tu žádný kategorický imperativ, podle kterého bychom se museli dohodnout," míní.

Itálie chce mít ústavu do Vánoc. Premiér Silvio Berlusconi ale připustil, že jednání se může protáhnout do příštího roku.

Vicepremiér Petr Mareš (US-DEU) v neděli v televizi Nova řekl, že podle první signálů je reálné doufat, že ústava bude do konce roku přijata. Poslanec KSČM Vojtěch Filip má ovšem opačný názor.

Zahradil podotkl, že existující návrh ústavy EU nesmí být pro 25 jednajících zemí nedotknutelný. Před jeho výraznými změnami varují velké země, jimž návrh v podstatě vyhovuje. Malé a střední země včetně Česka naopak chtějí zvýšit váhu menších v budoucí EU.

Opozice ale dává najevo, že český vyjednávací mandát na mezivládní konferenci neodpovídá jejím představám. "Názor vlády není v české společnosti vydiskutovaný, takže o prosazení vládního stanoviska příliš nestojím," řekl Filip.

Komunisté hodlají v úterý na schůzi sněmovny, která má na programu právě ústavu EU, prosazovat do vládního mandátu vlastní myšlenky. Odstranili by například z ústavy část o politikách EU a místo Charty základních práv občanů EU by ponechali jen odkaz na mezinárodní úmluvy o lidských právech. Ani ODS nesouhlasí s vládou. Navrhovat změny ale nehodlá na protest proti tomu, že kabinet mandát pro mezivládní konferenci s opozicí neprojednal.

Komunisté budou prosazovat referendum o budoucí ústavě Evropské unie. "Je naší povinností, abychom ve věci evropské ústavy usilovali o referendum," řekl v sobotu novinářům šéf Komunistické strany Čech a Moravy Miroslav Grebeníček. Sněmovna bude o euroústavě jednat v úterý 7. října. Poslanec KSČM Vojtěch Filip kabinet kritizoval za to, že nebyl schopen představit své stanovisko k návrhu ústavy před začátkem mezivládní konference. "Považuji to za zlý úmysl ze strany vlády," řekl Filip.

Kritizoval také záměr ministra zahraničí Cyrila Svobody, který podle něj chce do preambule ústavy doplnit výslovný odkaz na křesťansko-židovské kořeny evropské civilizace. Dodal, že druhá část - Charta základních práv občanů EU je nadbytečná, neboť existuje dost mezinárodních smluv o lidských právech.

Ani část třetí návrhu ústavy, jakýsi "katalog kompetencí" EU nemá v návrhu co dělat, míní Filip. Tato část říká, v kterých oblastech má EU kompetence výlučné, kde žádné a kde se o ně dělí s členskými státy. "Dostali jsme se tak do zásadního rozporu s pozicí vlády České republiky," řekl Filip. "Vláda ... v podstatě chce dělat kosmetické úpravy do všech částí textu kromě části třetí. Považuji to za nesmyslné," dodal.

Komunisté nesouhlasí s přechodem pravomocí z národních zemí na EU. Schvalují ale zapojení unie do Rady bezpečnosti OSN.

Předseda české vlády Vladimír Špidla v projevu na římském summitu vyjádřil přesvědčení, že se členským a vstupujícím zemím EU povede záhy dospět k textu ústavní smlouvy. Vypočítal zároveň řadu bodů, ve kterých bude Česká republika požadovat změny oproti návrhu ústavy vypracovanému Konventem.

Ze sobotní první schůze na toto téma si odnesl dojem, že "existuje značná vůle dospět k přijatelnému výsledku" a že "pozice nejsou dramaticky odlišné a nejsou striktně formulovány", takže vytvářejí prostor pro kompromisy. Z debaty bylo zřejmé, že podobné názory jako Česko zaujímají další tři-čtyři země, takže "nejsme v izolované pozici", uvedl na tiskové konferenci.

"Věřím, že naše jednání bude korunováno úspěchem. Právě nyní platí úsloví, že jsme odsouzeni k úspěchu," řekl premiér na zasedání. Vedle samotného vyjednání ústavy položil důraz na odpovědnost přítomných státníků za ratifikaci výsledku rozhovorů.

Česká vláda podle něj oceňuje projekt vzešlý z Konventu a chce jednat na tomto základě. Zároveň očekává, že mezivládní konference poskytne prostor pro vznesení otázek, jež státy považují za důležité a dosud nevyjasněné. Týkají se podle něj zvláště rovnováhy institucí EU, rovnosti členských zemí a soudržnosti EU.

Na prvním místě v této souvislosti uvedl složení Evropské komise - ČR chce, aby každá země jmenovala i po roce 2009 nadále jednoho plnohodnotného komisaře. Žádal vyjasnění způsobu rotace zemí v čele Rady ministrů a vyslovil se pro týmové rotační předsednictví. Nejasné připadá české vládě také vymezení kompetencí předsedy Evropské rady a ministra zahraničí EU, což mají být nově zřizované úřady.

ČR podle Špidly považuje dále za důležité dospět k všeobecně přijatelné definici kvalifikované většiny, aby byl zachován princip rovnoprávnosti ve vztahu občanů a členských zemí. Zde se navrhuje schvalovat rozhodnutí nadpoloviční většinou států reprezentujících tři pětiny obyvatelstva (formule 50-60 procent). ČR by radši viděla vyváženější formuli 60-60.

Premiér dále vyslovil pochybnost o navrhované metodě tzv. zesílené spolupráce; domnívá se, že by právo vyvíjet vlastní iniciativy bez podílu ostatních mělo vznikat jen tehdy, pokud by se takto dohodla nejméně polovina členských států. Špidla posléze vyložil novinářům, že vláda bude během příštích týdnů jednání občanům "systematicky" vysvětlovat, oč při mezinárodní konferenci usiluje. "Vstoupili jsme do EU proto, abychom posílili pozici České republiky a zvýšili kvalitu života obyvatelstva. To jsou dva cíle, které budeme systematicky sledovat také v mezivládní konferenci."

Představuje si, že souběžně s rozhovory v EU poběží debata v České republice; jak se bude mezivládní konference vyvíjet, "bude třeba znovu a znovu k některým základním otázkám zaujímat stanovisko". Za předčasné považuje nyní rozhodovat, zda se má příští ústava v Česku schválit parlamentní ratifikací nebo referendem - bude to záležet na rozhodnutí parlamentu, a to v závislosti na obsahu konečného znění ústavy.

Takticky si Špidla představuje postup ČR jako vytváření ad hoc zájmových koalic k řešení toho či onoho problému. "Má představa je, že se vyrýsuje několik typů kompromisů, které budou v debatě možné; bude pak na nás, abychom zvolili ten, který bude nejvýhodnější."

Sociální akcenty v návrhu budoucí ústavy Evropské unie chválil v pátek v Praze předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru (EESC) Roger Briesch. Šéf poradního výboru v EU, který zastupuje zaměstnance a zaměstnavatele v EU a snaží se v jejich prospěch ovlivňovat rozhodování EU, řekl, že je to asi jediná ústava, jež tak silně zdůrazňuje sociální práva. "Jsou zde termíny jako rovnost, rovnost příležitostí, zákaz diskriminace. Návrh vymezuje úlohu sociálních partnerů v sociálním dialogu. Zdůrazňuje význam občanské společnosti a participativní demokracie," podotkl Briesch. "Objevuje se i definice, že EU stojí na tržním sociálním hospodářství," řekl. Návrh ústavy, která má nahradit nynější základní smlouvy o EU, začnou v sobotu v Římě projednávat šéfové států a vlád zemí EU a přistupujících deseti států.

V Evropě vrcholí přípravy na mezivládní konferenci Evropské unie, která v sobotu začíná v Římě a jejímž hlavním úkolem je do konce roku schválit evropskou ústavní smlouvu. V Česku se ve středu o římské konferenci jednalo dokonce na dvou úrovních. Nejdřív se v Praze zúčastnil český prezident Václav Klaus - mimochodem vůbec poprvé - jednání vlády o vymezení mandátu české delegace na konferenci, a na dobříšském zámku pak premiéři visegrádské čtyřky naposledy před Římem konzultovali své pozice. Jednání sledoval kolega Herbert Brynda:

Ministr vnitra Stanislav Gross hodlá navrhnout, aby kvůli zamezení korupce bylo možné kontrolovat majetek všem úředníkům a aby na ně mohli být nasazeni provokatéři. Jak uvádí to Mladá fronta Dnes, původně se měl program boje s korupcí týkat jen bezpečnostních sborů, tedy policie, celní správy, tajných služeb a Vězeňské služby.

Země visegrádské čtyřky se v mnohém shodují na podobě budoucí ústavy Evropské unie. Ukázalo to jednání premiérů Česka, Slovenska, Maďarska a Polska na zámku v Dobříši na Příbramsku. Čtyři státy chtějí například zachovat jednoho plnoprávného člena Evropské komise pro každý stát EU nebo udržet rotační předsednictví v radě ministrů. Premiéři ale neskrývali, že každá ze zemí V4 má i vlastní priority, které bude prosazovat.

Mezivládní konference, kde bude 15 zemí EU a vstupující desítka projednávat budoucí ústavu unie, začne v sobotu v Římě. Schůzka V4 umožnila zjistit, jak dalece může Visegrád na mezivládní konferenci sladit své postoje. Český premiér Vladimír Špidla si jednání chválil. "V podstatě jsme tuto debatu koncipovali jako výměnu stanovisek, jako konzultaci k hlavním tématům s cílem nalézt možnosti koordinace tam, kde jsou si stanoviska blízká. To znamená, že jsme nesměřovali ke koordinaci za každou cenu," řekl. Shoda panuje v řadě institucionálních otázek, kde lze očekávat podobný postoj i od dalších menších evropských zemí. Ty se totiž obávají, že nynější návrh ústavy nahrává velkým státům EU. Proto chtějí zachování principu jednoho člena Evropské komise na každý stát EU, proto hájí rotační týmové předsednictví v radě ministrů, které členům EU umožňuje plný podíl na činnosti unie, byť se v technických detailech jeho pojetí liší.

Visegrád také nechce, aby budování společné evropské obrany oslabilo efektivitu NATO a aby zrychlená integrace jen některých členů EU v této oblasti vyloučila z budování evropské obrany státy ostatní. Základní shoda panuje i v tom, kde zachovat jednomyslné rozhodování a jak vážit hlasy v radách ministrů. "Panuje shoda i v otázkách preambule v odkazu na evropské kulturní dědictví," řekl Špidla. Středoevropské státy očekávají, že mezivládní konference se bude věnovat meritu věci a nehodlají se nechat v časové tísni dotlačit k nevyhovující konečné podobě ústavy EU. "Diskuse musí být autentická. Polsko nechce rychlé ukončení na úkor kvality," zdůraznil polský předseda vlády Leszek Miller.

Itálie, která nyní unii předsedá, totiž chce mít ústavu EU do konce roku. Tento základní dokument má nahradit nynější smlouvy, na nichž unie stojí. Má nově vymezit vztahy mezi institucemi EU, definovat její jednotlivé politiky a má EU přiblížit občanům. Premiéři zemí V4 ale dali jasně najevo, že neustoupí od obhajoby vlastních priorit. "Byly otázky, na kterých ... nebylo uzavřeno stanovisko, ale v těchto všech případech se jednalo spíše o akcent než o nějaký rozporný postoj," připustil Špidla. Maďarský Peter Medgyessy tak zdůraznil, že Budapešť chce v preambuli k ústavě odkaz na práva národnostních menšin. Postěžoval si, že v Dobříši k tomu nedostal jasnou podporu.

0tázka menšin, respektive Maďarů žijících na Slovensku je totiž citlivým bodem mezi Budapeští a Bratislavou. Slovenský premiér Mikuláš Dzurinda také kontroval tím, že Charta základních práv občanů EU, která chrání i práva menšin, je součástí ústavy EU. Bratislava to považuje za dostatečné. "To bude naše pevné stanovisko i během samotné mezivládní konference," řekl. Jako jednu z priorit Slovenska Dzurinda označil ponechání jednomyslného rozhodování v radě ministrů v oblasti daňové, sociální nebo obranné. To se v podstatě shoduje s českým postojem. "To, že budeme nastolovat naše priority, neznamená, že tu a tam nepodpoříme i partnery z visegrádské čtyřky," podotkl. Bratislava také prosazuje, aby budoucí základní dokument EU nesl název ústavní smlouva, nikoliv ústava. Medgyessy vyzdvihl i rychlý vstup do schengenského prostoru. Polsko zase chce podle Leszka Millera udržet způsob vážení hlasů v radě ministrů tak, jak je definuje Smlouva o EU z Nice.

Prezident Václav Klaus nepojede s českou delegací na mezivládní konferenci Evropské unie, která v sobotu v Římě zahájí jednání o euroústavě. Prezident to řekl novinářům po zasedání vlády, na kterém společně s ministry diskutoval o mandátu, s nímž česká delegace na jednání zamíří. Vláda se dohodla, že čeští zástupci budou na mezivládní konferenci prosazovat mimo jiné zachování jednoho plnoprávného člena Evropské komise pro každý stát EU a zachování rotačního předsednictví v radách ministrů. Z Klausova vyjádření vyplynulo, že na konferenci nebude čas na podrobnější diskusi o návrhu evropské ústavy. Pokud by Klaus na mezivládní konferenci jel, bylo by Česko jedinou zemí, kterou by by kromě premiéra zastupovala i hlava státu. Všechny ostatní státy vysílají do Říma pouze jednoho nejvyššího představitele.

Nakonec český postoj k euroústavě, na kterém se shodla vláda, bude prosazovat premiér Vladimír Špidla. V Římě ale nebude chybět ani ministr zahraničí Cyril Svoboda či velvyslanec v Bruselu Pavel Telička. Přestože se názory prezidenta a vlády na evropskou integraci liší, bylo jednání vlády podle ministrů až překvapivě klidné. Před časem se přitom na veřejnosti objevily zprávy o tom, že vládní kruhy nejsou z Klausovy cesty do Říma nadšeny. Obavy pramenily hlavně z jeho kritických vyjádření na adresu evropské integrace. "Považujeme za nutné, aby přesuny kompetencí byly ratifikovány na národní úrovni, tedy aby nebylo možné, že se odehrají jenom na úrovni Evropské rady. Je tady také otázka rotačního předsednictví, otázka vážení hlasů a podobně," citoval premiér z vládního materiálu, který shrnuje pozice České republiky.

Je však podle něj možné, že se tento postoj ještě změní během diskuse v parlamentu. Česká republika podle Špidly obecně dává přednost kvalitě před časem, a nestanovila si tedy žádný termín, do kterého by chtěla diskusi o euroústavě skončit. Záměrem vlády je podepsat takový text, který bude v Česku schválen," uvedl Špidla. Také podle odborníků nemá Špidlova vláda jednoduchou úlohu. Počítá se totiž s tím, že takzvaná ústavní smlouva EU bude sestavena jako klasická mezinárodní smlouva, kterou bude muset schválit parlament a podepsat prezident.

Opozice chce, aby evropskou ústavu schvalovali přímo občané v referendu. K tomu se přiklání i Klaus, který ale požaduje, aby vláda před referendem občany "férově" informovala o důsledcích, které vyplývají z přijetí euroústavy. Ani Špidla se plebiscitu nebrání, bude podle něj však záležet na konečné podobě dokumentu. Nejsilnější opoziční strana ODS už nyní kritizuje vládu kvůli jejím postojům k návrhu euroústavy. Koaliční kabinet jede do Říma jen s minimalistickými požadavky, tvrdí stínový ministr zahraničí ODS Jan Zahradil. Vláda podle něj navíc není vstřícná k návrhům opozice. Zahradil také kritizoval fakt, že Špidlův kabinet za hlavní problém považuje počet komisařů, ale skutečně kontroverzní body dokumentu opomíjí. O evropské ústavě jednali na zámku v Dobříši na Příbramsku také premiéři zemí visegrádské čtyřky, tedy České republiky, Polska, Slovenska a Maďarska. V mnohých otázkách panuje podle předsedů vlád Visegrádu shoda. Každá země však má i své vlastní priority, řekli na závěr jednání.

Mezivládní konference, kde budou zástupci 15 členských zemí EU a deseti vstupujících států projednávat budoucí ústavu unie, začne v italské metropoli v sobotu. Diskuse pak bude pokračovat sérií ministerských schůzek. Italská vláda, která od července Evropské unii předsedá, by chtěla mít na stole konečnou podobu ústavy ještě do konce letošního roku. Budoucí ústava Evropské unie má nahradit nynější základní smlouvy, na kterých teď unie stojí a které mimo jiné definují politiky EU a upravují vztahy evropských institucí. Ústava má být stručnější a průhlednější než dosavadní smlouvy o EU a měla by jako "základní zákon" EU přiblížit toto společenství jejím občanům.

Vedení Senátu také uvažuje o svolání mimořádné schůze k návrhu ústavní smlouvy Evropské unie. Na žádost opoziční ODS má absolvovat v příštím týdnu takové jednání Poslanecká sněmovna. Předseda horní komory Petr Pithart (KDU-ČSL) nicméně nevidí důvod věc uspěchat, jak řekl ČTK. Připomněl, že senátní výbor pro evropskou integraci už v úterý dospěl z pověření horní komory ke stanovisku k euroústavě, které mají k dispozici čeští zástupci pro jednání mezivládní konference EU.

"Nejsme v žádném zpoždění," poznamenal Pithart. "Nemáme potřebu nějakých hektických činů, nebo dokonce nějakých spektakulárních," uvedl. "Necítíme se být povinováni kopírovat kroky sněmovny, rozhodně ne v nějakém spěchu," dodal. ODS si od schůze slibuje, že vláda zcela jasně řekne sněmovně, s jakými představami jede na mezivládní konferenci EU o euroústavě. Vládní pozice jsou přitom známé už delší dobu a senátní integrační výbor v patnáctistránkovém stanovisku většinu z nich podpořil. Jeho rozhodnutí bylo jednomyslné, pro hlasovali i senátoři ODS a KSČM. Už v červenci se vláda shodla na tom, že by bylo žádoucí odstranit jednostranné zvýhodnění velkých členských zemí unie, například v pasáži o rozhodování kvalifikovanou většinou v Radě ministrů. Kabinet také podporuje týmové předsednictví namísto zřízení funkce předsedy Evropské rady. Požaduje rovněž, aby každý z budoucích 25 států unie měl svého člena Evropské komise, jakési evropské vlády. Návrh ústavy počítá jen s 15 komisaři po roce 2009. Vláda by navíc podle senátorů měla dbát i na vyjasnění kompetencí Evropské unie, například v oblasti spolupráce ve věcech justice a vnitra. Mezivládní konference bude tuto sobotu teprve zahájena, vlastní jednání bude podle některých odhadů trvat několik měsíců. Senát už v dubnu svým usnesením požádal vládu, aby jej o průběhu a závěrech konference nejméně jednou měsíčně informovala.