Související články

Vláda bude napodruhé rozhodovat o tom, zda bude pokračovat v započaté reformě veřejných financí tak, aby Česko mohlo nahradit korunu eurem v roce 2009 či 2010. Pokud kabinet schválí Strategii přistoupení České republiky k eurozóně, která s přijetím eura zhruba za šest let počítá, zaváže se tím k pokračování již nastartovaných reforem ještě v tomto volebním období. Ty by se měly týkat důchodového systému, zdravotnictví či veřejné správy.

Dokument definitivně potvrzuje, že Česko nebude moci přijmout euro v nejbližším možném termínu, v roce 2007, a to i přes chystanou reformu. Schodky veřejných financí zůstávají navzdory snaze o jejich snížení stále největší překážkou přijetí eura. Podle dokumentu i názoru analytiků musí mít české hospodářství prostor, aby se více "sladilo" s ekonomikami eurozóny. Přiblížit se musí hlavně struktura hospodářství či ekonomický cyklus. Šest až sedm let by na to mělo stačit. Rychlejší přijetí eura by mohlo ekonomiku poškodit například vysokou inflací a následným propouštěním v podnicích.

Hlavní výhodou přijetí eura má být podle dokumentu větší stabilita prostředí pro podnikání a tím i vyšší růst ekonomiky. Mezi rizika přijetí eura řadí dokument případné příliš velké dopady výkyvů ekonomiky eurozóny na domácí hospodářství. Centrální banka také ztratí možnost ovlivňovat inflaci a úrokové míry, a pomáhat tak domácí ekonomice. Hlavní slovo bude mít Evropská centrální banka.

Ostře se ve středu premiér Vladimír Špidla ohradil proti "mýtům" o euroústavě, které se objevily při úterní debatě Poslanecké sněmovny. Odmítl jak tvrzení, že euroústava zavede evropského prezidenta, tak názor, že její přijetí sníží váhu České republiky při jednáních v radě ministrů. "Jedním z takových typických témat bylo, že vzniká funkce prezidenta. To musím v každém případě odmítnout, protože takováto myšlenka v evropské ústavě není. Pouze je novým způsobem definována funkce předsedy Evropské rady," řekl ve středu Špidla v připomínce úterní sněmovní debaty. Mnohahodinová polemika koalice a opozice, kde došlo i na osobní útoky, vyústila ve schválení vládního mandátu pro mezivládní konferenci, která Ústavu EU schvaluje.

Vláda bude mít v Senátu patrně problémy s prosazením zákona o obecném referendu, který by lidem umožnil i rozhodnutí o návrhu evropské ústavní smlouvy. Bude velmi obtížné sjednotit zejména v Senátu názory na referendum, řekla ve středu ČTK s ohledem na dosavadní snahy ČSSD o uzákonění všelidového hlasování předsedkyně klubu Nezávislí Helena Rögnerová (za KDU-ČSL). Obdobný názor má i předseda lidoveckých senátorů Josef Kaňa. "Nemyslím si, že by bylo nutné o té ústavě hlasovat (v plebiscitu), protože lidé jakoby to stanovisko vyjadřovali už v referendum o vstupu do EU," míní Rögnerová. Podle ní řadové občany až tolik nezajímají otázky počtu evropských komisařů či rotační předsednictví EU. Referendum o euroústavě prosazuje hlavně ODS, které se současná podoba evropské ústavní smlouvy nelíbí. Předseda senátorů ODS Jiří Liška si myslí, že tento plebiscit by se měl konat až zhruba rok po vstupu země do unie. "Mělo by to být po nějaké době, kdy už budeme v unii žít a už se tam trochu lépe zorientujeme," řekl ČTK Liška. Původní představy ODS počítaly s tím, že by se referendum mohlo konat zároveň s volbami do Evropského parlamentu v roce 2004.

Ačkoliv prezident Václav Klaus hovořil po svém zvolení o šetření ve výdajích Hradu, návrh rozpočtu svědčí o opaku. Deník Právo zjistil, že jen 15 milionů korun má spolykat klimatizace jižního křídla Pražského hradu. Klaus chce také pro zámek v Lánech koupit travní sekačky za 200 tisíc, malotrakor za 600 tisíc a traktor za téměř 2 miliony. Všechny výdaje Hrad považuje za nezbytné.

Důvodem pro existenci dvoukomorových parlamentů je nejen snaha přijímat co nejkvalitnější zákony, ale i zájem na kontrole a vyvažování moci. Tento systém skýtá možnost dobré vlády, která dává přednost pluralitě názorů a zvážení každého rozhodnutí před pouhou rychlostí. Uvedl to předseda českého Senátu Petr Pithart na pražském jednání Asociace evropských senátů. "Asociace nevznikla jako jakési obranné zařízení institucí zapsaných na červené listině ohrožených druhů," prohlásil. Druhé komory se podle něj nemusí bránit útokům odpůrců, jsou-li dobře ustaveny a jejich pravomoci vůči sněmovnám vyvážené.

Řada vystupujících, včetně Pitharta, se přiklonila k důležitosti odlišného složení sněmoven a senátů jako předpokladu jejich efektivní činnosti. Pochybnosti i na základě zkušeností ze svých zemí vyslovili v dopolední debatě jen předseda belgického Senátu Armand de Decker a místopředseda italského Senátu Lamberto Dini, podle něhož mezi oběma stejnorodými komorami existuje vynikající vztah. "Smysl bikameralismu (dvoukomorových parlamentů) nelze spatřovat pouze v samotné existenci a v kvalitě druhé komory, ale především ve vyvážených vztazích obou komor," konstatovali účastníci jednání v závěrečné deklaraci.

Představitelé 14 horních komor z celé Evropy hovoří také o rodící se evropské ústavě a roli národních parlamentů v rozšířené EU.

Při vyjednávání o evropské ústavě se bude česká delegace řídit stanoviskem, jež před týdnem schválila vláda. Právě tento úvodní mandát, s nímž česká delegace půjde na mezivládní konferenci Evropské unie o euroústavě, podpořila v úterý Poslanecká sněmovna. Ruku pro mandát zvedli výhradně koaliční poslanci. Premiér Vladimír Špidla po hlasování oznámil, že vláda bude o vyjednávání informovat parlament pravidelně na každé jeho schůzi. Dolní komora naopak neschválila ani jeden návrh opozice, která chtěla vládní mandát změnit. ODS požadovala záruku, že jednání o evropské ústavě nezhorší podmínky, za nichž Česko do EU vstupuje. KSČM zase chtěla, aby vláda ve spolupráci s parlamentem zahájila přípravu na referendum o přijetí euroústavy. Sněmovna na návrh koaličních poslanců podpořila integrační úsilí evropských zemí v rámci EU. Přijetí evropské ústavy pak označila za logický krok v evropském integračním procesu.

Vláda, podle premiéra Vladimíra Špidly, předloží návrh zákona o obecném referendu, který by lidem umožnil i to, aby se vyjádřili k návrhu evropské ústavy. Z vyjádření premiéra vyplynulo, že vláda nepřipraví speciální zákon pouze pro referendum o evropské ústavě. Takový zvláštní zákon zatím parlament přijal pouze jednou a občané ČR na jeho základě rozhodli letos v červnu o vstupu země do EU. Zákon o obecném referendu by naopak umožnil pořádat všelidová hlasování o různých věcech. Zákon o obecném referendu patří k tradičním programovým bodům ČSSD.

Současný návrh euroústavy omezuje suverenitu a v některých ohledech zhoršuje postavení českého státu, prohlásil ve sněmovně stínový ministr zahraničí za ODS Jan Zahradil. Míní, že EU může fungovat i bez ústavy, na základě nynějších smluv. Vládě Zahradil jménem ODS vzkázal, že pokud se z mezivládní konference vrátí jen s minimálními vyjednanými změnami, s podporou nejsilnější opoziční strany počítat nemůže. Zahradil očekává, že vládě se asi podaří vyjednat princip jedna země - jeden evropský komisař, to je ale podle něj dost málo. Kabinet by podle něj neměl připustit zhoršení podmínek pro Českou republiku. V tomto smyslu také Zahradil navrhl usnesení, kterým by o totéž požádala vládu celá dolní komora. Zahradil soudí, že v EU se prosazuje praxe, kdy tři čtyři nejsilnější země budou rozhodovat o všem a předem bude známo, kdo obsadí roli statisty. "Je takové uspořádání v zájmu České republiky?" zeptal se řečnicky. Českým vyjednavačům doporučil, aby se nenechali tlačit do kouta. Českou republiku nemůže podle něj za nesouhlas s některými pasážemi euroústavy nikdo z EU vypudit, na dílo Konventu není třeba dívat se s "posvátnou úctou". Zahradil byl jedním ze tří českých zástupců v Konventu EU, svůj podpis pod návrh euroústavy ale nepřipojil a Konvent předčasně opustil.

Tématem číslo jedna uplynulého týdne byla mezivládní konference EU v Římě. Ještě před jejím začátkem se ke konzultační schůzce sešli předsedové vlád Visegrádské čtyřky. Jak se jevilo setkání 'V 4' na Dobříši a zejména jednání v Římě ze slovenského a středoevropského pohledu zjišťoval Herbert Brynda.

Prezident Václav Klaus vyjádřil v pondělí obavy, že mezivládní konference, na níž mají země Evropské unie a vstupující státy schválit konečný text evropské ústavy, se utopí v diskusi o technických otázkách v ústavě. "Nemám zásadně silné, zbytečně radikální stanovisko. Mám jenom velký strach, že mé obavy se naplňují. Mám strach, že ta mezivládní konference se bude utápět v technických otázkách, proporcích hlasování a že podstatné věci zůstanou mimo vážnou diskusi," komentoval zahájení konference Klaus, který na poslední chvíli překvapivě upustil od úmyslu jet do Říma s českou delegací.

Prezident, jenž narážel svým výrokem na institucionální změny v EU, které návrh ústavy obsahuje, to řekl po setkání s předsedou horní komory ruského parlamentu, Rady federace, Sergejem Mironovem. Jejich rozhovor se odehrával v ruštině, což Mironov kvitoval s potěšením.

Ministerstvo zahraničí odmítá výtky opozice, že vláda ve sněmovně dostatečně neprojednala mandát pro mezivládní konferenci o euroústavě. Vrchní ředitel sekce pro evropské záležitosti Ivan Jančárek v pondělí řekl, že šéf české diplomacie Cyril Svoboda i jeho první náměstek Jan Kohout byli kvůli EU několikrát ve sněmovních výborech. "Dialog s výbory považuji za dialog s parlamentem," uvedl Jančárek. Poznamenal, že právě o návrhu evropské ústavy se bude ve sněmovně v úterý jednat, a že vláda zaujala před sobotním zahájením mezivládní konference o ústavě pouze výchozí mandát. Ten se bude měnit s tím, jak se bude jednání o ústavě mezi současnými a budoucími členy vyvíjet, dodal.

ODS i KSČM se ale přístup české vlády nelíbí. Na protest proti tomu, že kabinet mandát pro mezivládní konferenci s opozicí neprojednal, ale nehodlají občanští demokraté navrhovat žádné změny. Kritici současnému návrhu ústavy například vyčítají, že přenáší příliš mnoho kompetencí z národní úrovně do Bruselu.

Jančárek očekává, že právě přenos kompetencí bude patřit k hlavnímu tématu úterní diskuse ve sněmovně. Přiblížil, že obavy ze ztráty pravomocí mohou vyplývat z navržené změny hlasování - z jednomyslného na kvalifikovanou většinu. Uvedl, že v některých oblastech, jako je vnitro a spravedlnost, je rozhodování kvalifikovanou většinou z českého hlediska žádoucí. V jiných, jako je například systém daní a financí, nikoli.

K jednání v Římě, kde o víkendu začala mezivládní konference, Jančárek řekl, že mezi největší spojence ČR na změnu ústavního návrhu vidí ve zhruba desíti státech. Jsou to mimo jiné tři pobaltské země, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Finsko, Portugalsko, Irsko, Finsko a částečně Polsko. Česká republika a ostatní menší země se bojí, že nynější návrh ústavy zvýhodňuje velké členy. Mezi české požadavky patří zachování rotačního předsednictví v evropských orgánech, a princip pro hlasování spočívající nejméně 60 procent členských zemí a zároveň 60 procent populace. Nyní stačí podle návrhu populace polovina.

Začátek mezivládní konference o ústavě Evropské unie v Římě je společným tématem komentářů pondělního českého tisku. Deníky věnují velkou pozornost také celostátní policejní akci Kryštof, která měla v minulých dnech napomoci snížení počtu dopravních nehod na českých silnicích. Shodou okolností však uplynulý víkend dospěl k tragické bilanci - při nehodách zahynulo minimálně 21 lidí.