Související články


Lichtenštejnsko kvůli svému historickému majetkovému sporu s Českou republikou a také se Slovenskem zmařilo v úterý v Lucemburku uzavření smlouvy o rozšíření Evropského hospodářského prostoru (EHP). Termín přistoupení deseti států k EHP souběžně s rozšířením Evropské unie k 1. květnu příštího roku je tak vážně ohrožen. Praha přesto doufá, že k podpisu dohody nakonec dojde. Podle českých analytiků by postoj Lichtenštejnska neměl být překážkou vstupu České republiky do EU.

Pozadím sporu je konfiskace majetku rodu Lichtenštejnů, zejména na Moravě, na základě Benešových dekretů po druhé světové válce. Hodnotu zabavených nemovitostí a movitostí odhaduje Lichtenštejnsko na sto milionů eur. Český postup považuje za neoprávněný, protože zmíněné dekrety se měly týkat Němců, a má za to, že jeho země má nárok na odškodnění.

Smlouva o EHP by měla vytvořit mezi rozšířenou Evropskou unií a Lichtenštejnskem, Norskem a Islandem prostor volného obchodu s výjimkou zemědělských komodit. Dnes ovšem ze solidarity nepodepsali dokument také ministři Norska a Islandu, zatímco zástupci 25 členských a vstupujících zemí včetně ČR ji naopak podepsali.

Smlouva se nerodila snadno, panovalo ale všeobecné přesvědčení, že nakonec bude podepsána a vstoupí v platnost s deklaracemi koncipovanými jako přílohy, které si ČR a Slovensko na jedné a Lichtenštejnsko na druhé straně delší dobu vyměňovaly. Lichtenštejnská strana však koncem minulého týdne text své deklarace změnila; Praha na to odpověděla doplňkem ke své deklaraci, na který Lichtenštejnsko reagovalo dnešním postojem.

Stanovisko Lichtenštejnska k rozšíření EHP může být překážkou pro vstup ČR do EU pouze teoreticky, řekla ČTK analytička Volksbank Markéta Šichtařová. Jak dodala, "zatímco vstup do EU je pro ČR extrémně důležitý, pozdější vstup do EHP není tragický". Pozdější uzavření smlouvy o EHP by pro české obchodníky nemělo fatální důsledky ani podle českého ministra zahraničí Cyrila Svobody.

Podle českého velvyslance při EU Pavla Teličky se lichtenštejnská strana snaží do multilaterálního rámce kontraproduktivně vnášet bilaterální problém a poškozuje tím zájmy všech 28 zainteresovaných zemí. Velvyslanec při EU princ Nikolaus von Liechtenstein, bratr vladaře, považuje za normální a rozumné, aby Česká republika uznala odvěkou existenci jeho země. "Uděláme vše, abychom nalezli řešení. Toto není konečná situace," řekl princ Nikolaus po zmařené podpisové ceremonii.

Za bilaterální záležitost, jež s uzavřením smlouvy o EHP nesouvisí, považuje historický majetkový problém Lichtenštejnska i slovenská diplomacie. Jak řekl mluvčí slovenského ministerstva zahraničí Juraj Tomaga, "Bratislava... Lichtenštejnsko uznává a chce s ním navázat diplomatické styky. Zároveň však nepřipisuje žádné právní účinky prohlášením, která nesouvisí s předmětem a účelem dohody".

Evropská komise v prohlášení na okraj jednání připomněla, že času není nazbyt. "Stále ještě doufáme, že dohoda vstoupí v platnost 1. května," upozornil nejmenovaný vysoký úředník EK.

Smyslem jednání o rozšíření EHP bylo zajistit, aby k němu došlo souběžně s rozšířením EU. Pokud by se mělo přistoupení nových zemí k EHP zdržet, mohlo by to negativně ovlivnit obchodní a další ekonomické vztahy mezi 28 zeměmi, které mají po 1. květnu tvořit Evropský hospodářský prostor. Hospodářské vztahy se v něm řídí pravidly platnými pro jednotný vnitřní trh EU, s výjimkou zemědělství a rybolovu.

Vláda chce přijmout euro v letech 2009 nebo 2010. Ministři dnes schválili Strategii přistoupení České republiky k eurozóně, která s přijetím eura zhruba za šest let počítá, vyplývá z informací tiskového odboru vlády. Kabinet však musí pokračovat v již nastartovaných reformách veřejných financí, jejichž cílem je snížit zadlužování země. Další kroky by se měly týkat šedé ekonomiky, důchodové reformy, zdravotnictví či veřejné správy. Schválením dokumentu vláda definitivně potvrdila, že Česko nebude moci přijmout euro v nejbližším možném termínu, tedy v roce 2007. Brání tomu stále vysoké schodky státního rozpočtu. Pro přijetí eura by tento schodek nesměl překročit tři procenta hrubého domácího produktu, český deficit je však nyní více než dvojnásobný. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky se Česká republika pod tři procenta dostane až v roce 2008. Vláda již ohlásila, že chce v rámci další fáze reformy bojovat proti šedé ekonomice. První tři zákony, které by zavedly registrační pokladny, majetková přiznání a kolkování lihovin, chce vláda poslat do sněmovny ještě letos. Do konce volebního období chce kabinet položit základy důchodové reformy, snížit odvody podniků na sociální a zdravotní pojištění a stabilizovat zdravotnictví tak, aby se nemusela zvyšovat spoluúčast pacienta.

Plánem z dílny České národní banky, ministerstev financí a průmyslu a obchodu se měla zabývat vláda již ve středu. Pro neúčast guvernéra centrální banky Zdeňka Tůmy však projednávání dokumentu odložila. Dokument odpovídá již dřívějším záměrům centrální banky i vlády na zavedení eura. O termínu 2009 či 2010 již také hovořil premiér Vladimír Špidla.

Podle dokumentu i názoru analytiků musí mít české hospodářství prostor, aby se více "sladilo" s ekonomikami eurozóny. Přiblížit se musí hlavně struktura hospodářství či ekonomický cyklus. Šest až sedm let by na to mělo stačit. Rychlejší přijetí eura by mohlo ekonomiku poškodit například vysokou inflací a následným propouštěním v podnicích.

Pokud bude chtít Česko přijmout společnou evropskou měnu na konci desetiletí, musí podle dokumentu v reformách pokračovat. Reformy nemají být založeny na jednorázových škrtech či příjmech. Mají být naopak důsledkem "hlubokých strukturálních reforem". Ty se budou například týkat snižování dlouhodobé nezaměstnanosti. Hlavní výhodou přijetí eura má být podle dokumentu větší stabilita prostředí pro podnikání a tím i vyšší růst ekonomiky. Mezi rizika přijetí eura řadí dokument případné příliš velké dopady výkyvů ekonomiky eurozóny na domácí hospodářství při nezvratně zafixovaném kurzu koruny. ČNB také ztratí možnost ovlivňovat inflaci a úrokové míry, a pomáhat tak domácí ekonomice. Hlavní slovo bude mít Evropská centrální banka.

Češi již nemohou odmítnout evropskou měnu euro, protože ji přijali v červnovém referendu o vstupu do Evropské unie. ČTK to dnes řekl hlavní ekonom Raiffeisenbank a bývalý ministr financí Pavel Mertlík. Obyvatelé v referendu rozhodovali o přijetí aténské smlouvy o přistoupení, kde se Česká republika zavázala euro přijmout. "Vláda se tak již může pouze rozhodnout, v kterém roce společnou měnu přijme," dodal. O tom, že budou mít lidé jednou v peněženkách eura místo korun, je tedy již rozhodnuto. Bez změny smlouvy s EU by na tom nic nezměnilo ani případné další referendum. Pozice České republiky je podle Mertlíka jiná než v případě Velké Británie a Dánska, kterým EU umožnila euro nepřijmout.

Podle mluvčí ministerstva financí Evy Novákové však záleží zcela na České republice, kdy společnou měnu přijme. Ministerstvo financí i Česká národní banka navrhují roky 2009 nebo 2010. Podobnou smluvní pozici má podle ekonomů například Švédsko, které se euru léta vyhýbá, navíc však přijetí společné měny podmiňuje referendem. V minulých týdnech Švédové novou měnu opět odmítli.

ČR se také zavázala co nejdříve po vstupu plnit takzvaná konvergenční kritéria. Z pěti kritérií se vládě nedaří plnit jediné, a to roční výši schodku rozpočtu k hrubému domácímu produktu. Zatímco Brusel požaduje deficit do tří procent HDP, ČR jej má více než dvakrát vyšší a podle ministra financí Bohuslava Sobotky tuto podmínku splní nejdříve v roce 2008.

Některá kritéria však neplní ani současní členové eurozóny. Zadlužení Belgie a Itálie hodně převyšuje jejich roční HDP, přestože by mělo být podle kritérií pod 60 procenty. Problémy mají také Německo nebo Francie, poznamenal Mertlík.

Navrhovaná evropská ústavní smlouva nezhoršuje postavení České republiky v budoucí Evropské unii oproti stavu podle dosavadních dohod unie. Tvrdil to v nedělním diskusním pořadu české soukromé televize Nova ministr zahraničí Cyril Svoboda. Opačný názor zastával podle očekávání předseda nejsilnější opoziční Občanské demokratické strany Mirek Topolánek. Obvinil vládu, že dosud jasně neoznámila mantinely svého vyjednávání o euroústavě. "Není jasné, za jakých podmínek jste ochotni vstát od stolu a říct: Toto už pro nás není přijatelné," prohlásil Topolánek.

Podle Svobody je touto podmínkou nepovolit přenos části národní suverenity bez souhlasu všech členských států rozšířené unie, tedy i Česka. Navrhovaná smlouva ale "nepřenáší na Evropskou unii žádnou novou kompetenci", zdůrazňoval ministr. Jediná výjimka se podle něj týká spolupráce v oblasti justice a vnitra při boji proti organizovanému zločinu. Svoboda tak reagoval na Topolánkovo tvrzení, že členské země mají na úroveň EU přesunout 38 kompetencí. "To, co tady vzniká, je něco mezi federací nebo superstátem a smluvním ujednáním. A jsou otevřené dveře k tomu, aby se šlo k tomu prvnímu," obává se šéf ODS s ohledem na navrhovaný odklon od rozhodování jednomyslnou většinou.

Oba předsedové se neshodli ani ve výpočtu, zda bude mít Česko větší či menší podíl na rozhodování v unii oproti stavu podle stávajících smluv. Podle Topolánka se má tento podíl snížit z 3,7 na 2,2 procenta, podle Svobody se naopak zvýší z šestadvacetiny na pětadvacetinu, tedy z 3,85 na čtyři procenta.

Ministr už nyní hovořil jako o hotové věci, že o přijetí euroústavy budou Češi rozhodovat v referendu, ač ani jeho strana na takový způsob ratifikace nemá jednoznačný názor. "Naši občané v referendu rozhodnou," prohlásil Svoboda. Prognózoval, že se čeští voliči nebudou řídit úsudkem ODS, ale vlastním názorem. A jejich úsudek jasný bude, že v Evropské unii se nám bude dařit dobře," řekl Topolánkovi Svoboda.

Jejich debata připomínala úterní mnohahodinové jednání sněmovny o vládním postoji k euroústavě, které iniciovala ODS, ale skončilo podporou vládě. Senátor Topolánek ve shodě s poslanci ODS prohlašoval, že vláda nehájí české národní zájmy. Svoboda obvinil Topolánkovu stranu z nacionalistických tendencí a Topolánka navíc z toho, že návrh ústavní smlouvy nečetl. "Ona má 55.000 slov," bezprostředně zareagoval šéf ODS.