Lichtenštejnsko kvůli svému historickému majetkovému sporu s Českou
republikou a také se Slovenskem zmařilo v úterý v Lucemburku uzavření
smlouvy o rozšíření Evropského hospodářského prostoru (EHP). Termín
přistoupení deseti států k EHP souběžně s rozšířením Evropské unie k 1.
květnu příštího roku je tak vážně ohrožen. Praha přesto doufá, že k
podpisu dohody nakonec dojde. Podle českých analytiků by postoj
Lichtenštejnska neměl být překážkou vstupu České republiky do EU.
Pozadím sporu je konfiskace majetku rodu Lichtenštejnů, zejména na Moravě,
na základě Benešových dekretů po druhé světové válce. Hodnotu zabavených
nemovitostí a movitostí odhaduje Lichtenštejnsko na sto milionů eur. Český
postup považuje za neoprávněný, protože zmíněné dekrety se měly týkat
Němců, a má za to, že jeho země má nárok na odškodnění.
Smlouva o EHP by měla vytvořit mezi rozšířenou Evropskou unií a
Lichtenštejnskem, Norskem a Islandem prostor volného obchodu s výjimkou
zemědělských komodit. Dnes ovšem ze solidarity nepodepsali dokument také
ministři Norska a Islandu, zatímco zástupci 25 členských a vstupujících
zemí včetně ČR ji naopak podepsali.
Smlouva se nerodila snadno, panovalo ale všeobecné přesvědčení, že nakonec
bude podepsána a vstoupí v platnost s deklaracemi koncipovanými jako
přílohy, které si ČR a Slovensko na jedné a Lichtenštejnsko na druhé
straně delší dobu vyměňovaly. Lichtenštejnská strana však koncem minulého
týdne text své deklarace změnila; Praha na to odpověděla doplňkem ke své
deklaraci, na který Lichtenštejnsko reagovalo dnešním postojem.
Stanovisko Lichtenštejnska k rozšíření EHP může být překážkou pro vstup ČR
do EU pouze teoreticky, řekla ČTK analytička Volksbank Markéta Šichtařová.
Jak dodala, "zatímco vstup do EU je pro ČR extrémně důležitý,
pozdější vstup do EHP není tragický". Pozdější uzavření smlouvy o EHP
by pro české obchodníky nemělo fatální důsledky ani podle českého ministra
zahraničí Cyrila Svobody.
Podle českého velvyslance při EU Pavla Teličky se lichtenštejnská strana
snaží do multilaterálního rámce kontraproduktivně vnášet bilaterální
problém a poškozuje tím zájmy všech 28 zainteresovaných zemí. Velvyslanec
při EU princ Nikolaus von Liechtenstein, bratr vladaře, považuje za
normální a rozumné, aby Česká republika uznala odvěkou existenci jeho
země. "Uděláme vše, abychom nalezli řešení. Toto není konečná
situace," řekl princ Nikolaus po zmařené podpisové ceremonii.
Za bilaterální záležitost, jež s uzavřením smlouvy o EHP nesouvisí,
považuje historický majetkový problém Lichtenštejnska i slovenská
diplomacie. Jak řekl mluvčí slovenského ministerstva zahraničí Juraj
Tomaga, "Bratislava... Lichtenštejnsko uznává a chce s ním navázat
diplomatické styky. Zároveň však nepřipisuje žádné právní účinky
prohlášením, která nesouvisí s předmětem a účelem dohody".
Evropská komise v prohlášení na okraj jednání připomněla, že času není
nazbyt. "Stále ještě doufáme, že dohoda vstoupí v platnost 1.
května," upozornil nejmenovaný vysoký úředník EK.
Smyslem jednání o rozšíření EHP bylo zajistit, aby k němu došlo souběžně s
rozšířením EU. Pokud by se mělo přistoupení nových zemí k EHP zdržet,
mohlo by to negativně ovlivnit obchodní a další ekonomické vztahy mezi 28
zeměmi, které mají po 1. květnu tvořit Evropský hospodářský prostor.
Hospodářské vztahy se v něm řídí pravidly platnými pro jednotný vnitřní
trh EU, s výjimkou zemědělství a rybolovu.