Související články

Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban ještě nevzdává boj s Bruselem o povolení státní podpory soukromým Třineckým železárnám a středeční jednání považuje za remízu. Riziko životaschopnosti firmy je podle něj totiž poměrně značné. "Třinecké železárny v žádném případě nesplňují kritéria životaschopnosti Evropské komise," řekl na tiskové konferenci ministr s tím, že ale Česko nebude v žádném případě přijímat jednostranné kroky. V průběhu července tak dostane Úřad pro ochranu hospodářské soutěže restrukturalizační plán TŽ podle nějž usoudí, zda Třinec potřebuje k přežití vnější pomoc. Pokud závěr ÚOHS bude takový, že TŽ vyžadují tuto pomoc, zpracuje Česko oficiální žádost na Evropskou komisi. "Je možné oficiální žádost EK podat v září," prohlásil. Podpora TŽ by mohla být zahrnuta do restrukturalizace českého ocelářství jako celku.

Vláda zatím projednala návrh na pomoc TŽ v rozsahu téměř dvě miliardy korun, který by znamenal snížení dluhu firmy. "Je však otázkou, jestli v této výši bude možné jednat o této podpoře," uvedl na dotaz ČTK Urban. "Po našem vstupu do EU by taková pomoc možná nebyla," připomněl časový horizont těchto kroků. Na osudu Třince přitom podle Urbana závisí restrukturalizace celého českého ocelářství. "Není možné tuto restrukturalizaci dokončit bez toho, aniž by do ní byly zahrnuty i Třinecké železárny," tvrdí. TŽ jsou již zařazeny do výrobního limitu stanoveného Bruselem na šest milionů tun oceli. "Obě strany znají pravidla, akceptují je a hodlají se jimi řídit. Všichni souhlasí, že budou respektovat zásady obsažené v příslušném protokolu Smlouvy o přistoupení v jeho dnešní podobě," řekl ve středu ČTK Tilman Lüder, mluvčí komisaře Maria Montiho po jeho schůzce s Urbanem.

Zmíněný protokol počítá s obálkou státních podpor ve výši 14 miliard korun pro Vítkovické železárny, Novou Huť a Válcovny plechu Frýdek-Místek. O povolení pomoci Třineckým železárnám Praha při loňském jednání s EU nepožádala. Podle názoru EK podnik nesplňuje podmínky pro udělení pomoci, protože není v krizi a vykazuje zisk.

Prezident Václav Klaus reaguje v článku pro Mladou frontu Dnes na vlnu kritiky, která se na něj snesla kvůli jeho postoji k výsledkům euroreferenda. Mimo jiné vysvětluje, proč jasně neřekl, jak v referendu o vstupu Česka do EU hlasoval. Odvolává se na to, že volby jsou tajné a v mnoha demokratických zemích by byla už pouhá taková otázka pokládána za neslušnou. V článku také kritizuje účast politiků na oslavách po vyhlášení výsledků plebiscitu. Křečovité "oslavy", bez oslavujících občanů, podle něj nesměřovaly nikam jinam než ke snaze některých představitelů

Senátor Josef Zieleniec, jeden ze tří členů české delegace v evropském Konventu, obvinil ODS z těžko zakrývané nechuti k evropské integraci. Někdejší ministr zahraničí v Klausově vládě, který začátkem devadesátých let ODS spoluzakládal, zároveň oznámil, že chce iniciovat vznik nové pravicové proevropské strany. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Ministři Zdeněk Škromach a Bohuslav Sobotka kritizují prezidenta Václava Klause a některé členy vedení ODS za jejich postoj před referendem o vstupu do EU. "Jako občana České republiky mě mrzí, že můj prezident se nedokázal jasně vyjádřit před referendem a nedal občanům signál, jak bude jako prezident hlasovat," řekl Sobotka. Ani Škromachovi se Klausova údajně nejednoznačná výzva adresovaná občanům před referendem nelíbila. Prezident má podle něj prezentovat jasná stanoviska, protože není soukromou osobou. Ministr práce a sociálních věcí a místopředseda ČSSD navíc doporučil předním politikům ODS Janu Zahradilovi, Ivanu Langrovi a Martinu Římanovi, aby zvážili, zda nechtějí přestoupit ke komunistům nebo k republikánům Miroslava Sládka. Podle Škromacha se Zahradil, Langer a Říman zpronevěřili názorům vlastní strany i voličů.

Světoví manažeři očekávají, že se podnikatelskou metropolí střední Evropy po rozšíření EU stane Praha. Píše se to v nejnovější studii o rozšíření, kterou zveřejnil britský výzkumný ústav Economist Intelligence Unit. Dohánění průměru EU bude však novým členům i při optimální politice trvat půl století. Zvýšení počtu členů podle názoru EIU posílí společný trh, ale zkomplikuje politickou integraci. Pokud země východní Evropy nebudou dělat žádné chyby, mohou se dostat na průměr EU do 50 let. V případě České republiky odhaduje EIU přiblížení na průměr unie v optimálním případě za 39 let, u Slovenska ještě o rok dříve. To by vyžadovalo v českém případě hospodářský růst 3,7 procenta ročně a u Slovenska čtyři procenta za předpokladu, že nynějších 15 členů unie poroste v průměru o dvě procenta.

Velvyslanec Evropské komise Ramiro Cibrian očekává, že po úspěšném českém referendu o vstupu země do EU schválí parlamenty nynějších patnácti členů bez problémů přístupovou smlouvu s EU. Smlouvu o přistoupení deseti nových členů k unii jako první před několika dny ratifikovalo Dánsko. "Jsem stoprocentně přesvědčen, že parlamenty smlouvy schválí. Ještě nikdy nezklamaly," řekl Cibrian na slavnostní tiskové konferenci v budově delegace Evropské komise. Velvyslanec Cibrian po čtyř a půl letech v ČR končí. Misi místo něj povede Ralf Dreyer, chargé d'affaires Delegace Evropské komise v Praze. Se vstupem do EU v květnu příštího roku diplomatická mise EU v Praze skončí a nahradí ji reprezentační kancelář Evropské komise.

Před referendem o vstupu České republiky do Evropské unie většina sociologů odhadovala, že nejčastěji proti vstupu budou hlasovat důchodci, kteří mají strach z nárůstu cen, zemědělci a komunisté. Ovšem výsledky referenda tyto odhady nepotvrdily.

Titulní strany hlavních českých deníků dnes nenechají nikoho na pochybách, že Češi v pátečním a sobotním referendu podpořili vstup země do Evropské unie. "ANO, jsme Evropané", "Zvolili jsme Evropu" nebo "ANO EU: 77,33%" hlásají jejich palcové titulky. Listy rozebírají zajímavosti ze statistiky plebiscitu, přinášejí reakce předních českých i evropských politiků a zamýšlejí se nad budoucností koaliční vlády. Všímají si reakce prezidenta Václava Klause, který neprozradil, jak hlasoval. Poukazují i na to, že oslavy vítězství eurooptimistů nebyly zrovna

V jihomoravském kraji byla v referendu čtvrtá nejsilnější podpora vstupu do EU a také okresy Uherské Hradiště a Hodonín byly na špičce podpory. Názory politiků v jihomoravském kraji zjišťoval Jaromír Marek, se kterým se telefonicky spojil Josef Kubeczka.

Čeští voliči přesvědčivě schválili vstup země do Evropské unie. K historickému referendu přišlo přes 55 procent voličů, pro přičlenění k evropskému společenství se vyslovily více než tři čtvrtiny z nich. Výsledek uvítali nejen obhájci unijního členství v Česku, ale i představitelé unie.

Výsledek referenda je dobrou zprávou pro vládní koalici ČSSD, KDU-ČSL, která se po loňských parlamentních volbách semkla kolem směřování země k Evropské unii. Premiér Vladimír Špidla označil výsledek za definitivní tečku za výsledky druhé světové války, která vedla k rozdělení Evropy. "Vstoupili jsme opět do časů, v nichž jsme byli silní, kdy naše příležitosti byly velké a záleželo jenom na nás," uvedl Špidla.

Rozhodnutí voličů přivítala také ODS, která přes výhrady k unii doporučila hlasovat pro vstup. Podle ODS výsledek plebiscitu posiluje českou pozici a umožní zemi aktivně se spolupodílet na utváření budoucí evropské architektury. Představitelé KSČM, která jako jediná parlamentní strana doporučila hlasovat proti EU, prý berou výsledek realisticky. "U nás žádné rozčarování, bereme to jako realitu," řekl místopředseda komunistů Vlastimil Balín. Mezi euroskeptiky vládla po oznámení výsledků referenda skleslá nálada. Myslí si, že rozhodnutí voličů přinese Čechům ekonomické problémy.

Jasným a hlasitým "ano" členství v EU se český lid připojil ke svým sousedům ve střední Evropě a svobodně rozhodl ukončit desetiletí rozkolů a dosáhnout míru, stability a blahobytu na našem kontinentu, uvedla ve svém prohlášení Evropská komise. Tento výsledek je podle ní třeba chápat především jako úspěch, kterého dosáhla sama česká společnost. Za "velké vyjádření důvěry Čechů v Evropu zítřka" označil výsledek referenda předseda Evropského parlamentu Pat Cox.

Česko je po sobotě sedmou kandidátskou zemí, která přistoupení k unii schválila. V porovnání s výsledky plebiscitů v šesti postkomunistických zemích je na posledním místě co do počtu zastánců vstupu. Největší podporu měl procentuálně vstup do EU na Slovensku, kdy kladně hlasovalo 92,5 procenta voličů. V českém referendu to bylo 77,3 procenta voličů.