Související články

Tisk se vrací k případu týraného sedmiletého Ondřeje z Kuřimi a k nejasné osobnosti údajné třináctileté dívky Aničky, za kterou se zřejmě skrývá čtyřiatřicetiletá žena Barbora Škrlová.

Část peněz z operačního programu Praha konkurenceschopnost se přesune do Integrovaného operačního programu (IOP). Půjde o částku 30 až 40 milionů korun. Po jednání se zástupci Evropské komise to řekl ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek. Tento přesun dnes také podle Čunka schválila vláda na svém mimořádném zasedání. Peníze budou přesunuty do takzvané "smart administration", což je "chytrá veřejná správa". Komise po Česku požadovala, aby i na území Prahy byla smart administration financována z peněz EU, nikoli z národních peněz. O tutu částku však musel být snížen operační program Praha konkurenceschopnost a navýšen IOP.

Osmnáct českých pivovarů si společně stěžuje u Evropské komise na investiční pobídku, kterou ministerstvo průmyslu a obchodu loni přiznalo největšímu domácímu výrobci piva Plzeňskému Prazdroji. Pobídka činí zhruba 669 milionů korun a má formu slevy na dani z příjmu. Podle prezidenta Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiřího Fuska podpora největšímu hráči se 44procentním podílem na výrobě může negativně ovlivnit soutěž na pivovarském trhu. Stěžovatelé proto žádají, aby byla pobídka zrušena nebo poskytnuta i ostatním výrobcům. V Česku neuspěli, a proto se obrátili na Brusel.

Podle ministerstva průmyslu obchodu bývalý ministr Milan Urban (ČSSD) udělil pobídku v souladu s platným zákonem a schválil ji Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Prazdroj již dříve námitky konkurentů odmítl.

Další rozšíření Evropské unie podpořili na summitu hlav zemí střední a jihovýchodní Evropy v Brně prezident Václav Klaus a premiér Mirek Topolánek. Šéf české vlády také obhajoval záměr USA vybudovat v Česku a Polsku protiraketovou základnu.

Vrcholné schůzky se mimo jiné účastní prezidenti států bývalé Jugoslávie s výjimkou Slovinska. Klaus uvedl, že nejlepší podporou pro země západního Balkánu je dát jim perspektivu účasti na evropské integraci a spolupráci v NATO. Česká republika je podle něj připravena toto stanovisko jasně obhajovat. Přístupové rozhovory zahájilo s unií zatím jen Chorvatsko, do EU by chtělo vstoupit koncem desetiletí. Klaus ale dodal, že politická stabilita a hospodářská prosperita nepřichází zvenčí. "Jednotlivé země samy musejí přijmout největší díl odpovědnosti za svůj politický vývoj a za urovnání některých sporů, které zůstaly po rozpadu někdejších federací nebo soustátí," řekl Klaus, který hostí 14. summit sředoevropských prezidentů.

Premiér Topolánek ve své řeči představil cíle českého předsednictví EU v roce 2009. ČR bude usilovat o unii bez bariér, které brání uplatňování plné svobody občanů, rozvíjení obchodu a podnikání. Nové členské země vnesou do EU "nový vítr" a nové myšlenky, podobně jak tomu bylo při rozšíření o ČR a další země v roce 2004, soudí Topolánek. V proslovu k plénu také shrnul důvody, proč vystavět ve střední Evropě protiraketový deštník. "Nikdy bychom tu debatu nezačali, kdyby už na jejím počátku nebylo jasné, že obrana Evropy proti raketám některých států a organizací je nutným krokem, který významně zvýší bezpečnost nejen naši, ale i našich evropských spojenců a sousedů," řekl premiér.

Slovenský prezident Ivan Gašparovič k tomu později uvedl, že dohoda s Ruskem ohledně budování amerických základen je možná. Rusko je součástí celosvětové koalice v boji proti terorismu, proto podle Gašparoviče může Moskva najít pochopení pro smysl základen.

Brno hostí od čtvrtka summit 16 hlav států střední a jihovýchodní Evropy. V moravské metropoli se budou až do soboty zabývat problémy a výzvami středoevropské oblasti a také otázkami spojenými s Evropskou unií. Prezidenti se také zřejmě dotknou záměru Američanů vybudovat v České republice a Polsku protiraketovou základnu. Prezident Václav Klaus, který letos setkání hostí, očekává, že v Brně se bude mluvit například také o budoucnosti jihosrbské provincie Kosovo.

K jednacímu stolu usednou během summitu prezidenti Albánie, Bulharska, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Česka, Chorvatska, Itálie, Maďarska, Makedonie, Moldavska, Polska, Rakouska, Rumunska, Slovenska, Srbska a Ukrajiny. Ze setkání se omluvili představitelé Německa a Slovinska Horst Köhler a Janez Drnovšek.

Tradice pravidelných setkání hlav států středoevropského regionu se zrodila v červenci 1993 v rakouském Salcburku. První schůzka na nejvyšší úrovni na konala v Litomyšli roce 1994 - tehdy zde jednalo sedm hlav států. Iniciativa se postupně rozrostla až na nynějších 18 zemí.

Vláda bude na svém pátečním mimořádném zasedání zřejmě rozhodovat o tom, zda podá žalobu na rozhodnutí Evropské komise, která Česku snížila příděl emisních povolenek oxidu uhličitého na roky 2008 až 2012. Bude přitom vycházet z výsledků analýzy, kterou nechalo zpracovat ministerstvo průmyslu a obchodu.

Česko poslalo do Bruselu návrh ročního limitu na vypouštění emisí CO2 ve výši 102 milionů tun ročně. Komise však zemi odsouhlasila jen 86,8 milionu tun ročně, tedy o 14,8 procenta méně. Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman snížení přídělu už několikrát kritizoval, menší počet povolenek podle něj podváže růst tuzemské ekonomiky. Podle Římana z výsledků analýzy vyplývá, že Evropská komise při svém rozhodování podhodnotila růst hrubého domácího produktu v letech 2009 a 2010. Komise navíc při výpočtu uhlíkové náročnosti tuzemského průmyslu započítala i emise, které vyprodukují domácnosti a dopravní prostředky. Na ně se však povolenky nevztahují, proto není důvod zahrnovat je do výpočtu, tvrdí Říman.

Vicepremiér Martin Bursík (Strana zelených) nepovažuje žalobu za racionální, je podle něj málo pravděpodobné, že by s ní Česko uspělo. Komise obhajuje svůj postup zejména tím, že pokud by členským zemím ponechala dostatečný "polštář" povolenek, nemotivovala by znečišťovatele k úsporným opatřením. Česko ani v jednom z roků 2005 a 2006 nevyčerpalo Bruselem schválený příděl povolenek na 97,6 milionu tun.

České kraje chtějí úzce a lépe spolupracovat s ministerstvem zahraničí, aby společně prosazovaly své zájmy v Evropské unii. Také s ohledem na blížící se předsednictví v EU ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a šéf Asociace krajů Evžen Tošenovský podepsali ve středu v Praze memorandum o spolupráci. Kraje a diplomacie chtějí například pořádat společné akce, regiony také budou moci využít kanceláře, které kvůli šéfování v EU pronajala česká diplomacie vedle svého stálého zastoupení v Bruselu. Zatím by tyto kanceláře chtělo využít a pronajmout si je asi osm krajů. Podle Tošenovského jsou to například Karlovarský, Jihomoravský, Moravskoslezský či Pardubický kraj. "Memorandum je hlavně o spolupráci v rámci Bruselu a předsednictví v EU, chceme co nejlepší kontakty s ministerstvem zahraničí, abychom co nejvíce sladili noty," uvedl Tošenovský. Některé kraje mají už mají v Bruselu své zastoupení. Nyní se mohou prezentovat a lobbovat i prostřednictvím ministerstva zahraničí, které jim dává technické zázemí, uvedl ministr zahraničí. Budova má být jakýmsi kontaktním centrem.

Česká republika podporuje polský návrh na změnu v rozdělení hlasů členských zemí v Evropské unii, které navrhovala odmítnutá euroústava. Místopředseda vlády Alexandr Vondra na to poukázal v Berlíně při úterním jednání s německým předsednictvím EU o institucionální reformě EU. Potvrdil také český zájem o vracení kompetencí národním parlamentům z evropské úrovně, pokud se ukáže, že výkon některých pravomocí ve členských státech je efektivnější. "Máme pro polský návrh sympatie," řekl Vondra po jednání v kancléřském úřadu, na ministerstvu zahraničí a v německém parlamentu. Iniciativy Varšavy jsou podle něj spravedlivější z hlediska vyváženosti v EU a také pro Česko by byly výhodnější.

Němečtí politikové zatím reagují spíše odmítavě v obavách, že nebude snadná dohoda, když se již dříve stanovené hlasovací poměry začnou měnit. Vondra však připomíná, že hlasování bylo dohodnuto pro euroústavu, která má řadu odpůrců a o níž se už ví, že nově připravovaná smlouva o fungování EU rozšířené na 27 členů nebude mít ústavní charakter a že bude jednodušší.

Italský premiér Romano Prodi se během návštěvy Prahy neshodl se svým českým protějškem Mirkem Topolánkem na dalším směřování Evropské unie. Pro italskou vládu je při reformě sedmadvacítky základem původní ústavní smlouva, kterou zamítla Francie s Nizozemskem. Topolánkův kabinet si euroústavu v dosavadní podobě nepřeje. Prodi připomněl, že původní dokument z roku 2004 ratifikovalo 18 z 27 států - a názor těchto zemí by měl být podle jeho slov respektován stejně jako těch, které ústavu odmítly nebo ratifikační proces vůbec neabsolvovaly. Topolánek uvedl, že ratifikační proces je pro Česko ukončen a další diskuse o původním dokumentu zbytečná. Itálie euroústavu schválila, Česko se k ratifikaci po francouzském a nizozemském "ne" vůbec nedostalo.

Nový smluvní dokument nemá podle Prahy obsahovat například termín ústava nebo název ministra zahraničí EU. Reforma unie by měla umožňovat nejen převod kompetencí od národních vlád do Bruselu, ale i opačným směrem. Česká pozice obsahuje i požadavek, aby nová smlouva nezahrnovala chartu lidských práv, připomněl Topolánek.

O budoucím směřování EU a euroústavě Prodi hovořil také s předsedou sněmovny Miloslavem Vlčkem (ČSSD). Vyjádřil přitom určité znepokojení nad tím, že česká vláda a opozice mají na otázky budoucího osudu euroústavy zásadně odlišný názor, řekl mluvčí šéfa sněmovny. Podle Vlčka by východiskem diskuse o reformě EU měl být současný návrh ústavní smlouvy. Nový dokument by však měl být transparentnější a jednodušší.

Termín přijetí eura v roce 2012, který navrhuje ministr financí Miroslav Kalousek, ukazuje, že vláda chce ke stabilizaci veřejných financí doplout pomalu, odhadují Hospodářské noviny. Změna postoje ODS ke společné evropské měně může být podle deníku malou revolucí na české politické scéně.