Související články

Marshallův plán a jeho odmítnutí, výročí úmrtí Karla Farského nebo Vlasty Průchové - to jsou jen některé události, které pro dnešní Kalendárium vybrala Martina Lustigová.

Ministři zahraničí České republiky a Francie Karel Schwarzenberg a Bernard Kouchner dali v pátek v Paříži najevo mírný optimismus ohledně vyhlídek nadcházející berlínské vrcholné schůzky Evropské unie na úspěch. Klíčovým tématem berlínského jednání bude dokument, který by měl nahradit odmítnutou ústavní smlouvu EU. Schwarzenberg řekl, že mezi Francií a Českem nejsou ve věci budoucí smlouvy EU "zásadní" rozpory. ČR měla výhrady k záměru zakotvit v této smlouvě některé symbolické pojmy, ale ministr prohlásil, že "se nebudeme prát o symboly, chceme dojít k podstatným věcem. Jde o to, aby (unijní) instituce fungovaly." Z prohlášení ministrů vyplynulo, že Česká republika a Francie zastávají dál odlišný postoj k přijetí Turecka do unie. "Česká republika je pro přijetí, ale je jasné, že ani Turecko ani EU na to nejsou připraveny. Budeme potřebovat ještě dlouhý proces přibližování," řekl Schwarzenberg. Kouchner připomněl zásadní nesouhlas Sarkozyho s přijetím Turecka.

Česká vláda bude příští týden na summitu EU prosazovat, aby kompetence nepřecházely jen z národních států do ústředí unie v Bruselu, ale i opačným směrem. Podle kabinetu byl měl být zaveden mechanismus pro přenášení pravomocí z Evropské unie zpět na členské státy. Na tomto postupu se v pátek v Kramářově vile v Praze dohodli lídři všech tří vládních stran ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Premiér a šéf ODS Mirek Topolánek novinářům řekl, že získal od koaliční devítky jasný mandát na summit i na nedělní jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

Politici vládní koalice se na společném postupu domluvili týden před summitem Evropské unie, na němž se politici budou dohadovat o změnách fungování EU rozšířené na 27 členských zemí.

Praha je na vstup do Schengenského prostoru dobře připravena. Prohlásil to při návštěvě Prahy místopředseda Evropské komise Frank Frattini, který má na starosti spravedlnost a bezpečnost. Jeho jednání s ministrem vnitra Ivanem Langrem a ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem se soustředila právě na rozšiřování schengenského prostoru a také na trvalé téma vízové vůči významným zahraničním partnerům.

Česká republika začala jednat o plném členství v Evropské kosmické agentuře (ESA). U příležitosti návštěvy šéfa ESA Jean-Jacquesa Dordaina to oznámil náměstek ministra dopravy Petr Šlegr. Sám Dordain odhadl datum vstupu ČR do ESA na polovinu příštího roku. Členství bude stát ČR zhruba 150 milionů korun ročně. Podle vládního zmocněnce pro satelitní navigační systémy Karla Dobeše znamená členství v ESA velkou příležitost pro český průmysl. V ESA totiž platí pravidlo tzv. geografického návratu peněz. To znamená, že české podniky získají zakázky od ESA minimálně v hodnotě celkového příspěvku České republiky. České firmy prý také získají snazší přístup k projektům souvisejícím s navigačním systémem Galileo. Ten se ESA chystá naplno spustit v roce 2012; dosud však není jisté, z jakých zdrojů se bude systém za tři miliardy eur financovat. Zatím zástupci jednotlivých členských států pouze odsouhlasili financování Galilea veřejnými penězi. Rozhodnuto není ani o sídle systému. Jedním z kandidátů je i Praha, jejíž šance vidí Dordain jako nadějné, neboť zatím z projektu Galileo těží především staré státy EU.

Evropskou politiku České republiky v úterý ostře kritizoval předseda výboru pro evropské záležitosti české Poslanecké sněmovny Ondřej Liška. Podle něj dělá "samoúčelně ramena" a vede k tomu, že není v tomto směru čitelná. Zbrklá veta či žaloby na Evropskou komisi jsou zástupné ideologické problémy, jimiž si ODS řeší vlastní problém, řekl Liška ČTK. Podle poslance nemá Praha dostatečně vyjasněno, čeho chce v Evropské unii dosáhnout. Poté, co ODS převzala funkci místopředsedy vlády pro evropskou politiku, se ukázalo, že jí jde o "získání pověsti potížistů, což jakoby znamená zvýšení vlivu ČR", prohlásil Liška.

Ukazuje se ale, že česká "kritika, nespokojenost, neschopnost přistoupit na rozumné kompromisy, nečitelnost a nekontinuita postojů z nás sice dělá někoho, o kom se mluví, ale vždy v negativním smyslu". Máme spíš pověst těch, s nimiž je obtížné nalézt nějakou dohodu, tvrdí Liška. Podle něj to je "samoúčelné dělání ramen, které nemá další cíl a nevede k posílení českého vlivu na evropskou integraci". Liška soudí, že ČR by měla především formulovat dlouhodobé priority a držet se jich.

Na výrazném prohloubení policejní spolupráce se v úterý dohodli ministři vnitra Evropské unie. ČTK o tom informoval diplomatický zdroj. Převedení takzvané Prümské smlouvy do evropského práva dovolí, aby si státy vzájemně mohly vstupovat do databází s informacemi o DNA, otiscích prstů pachatelů či poznávacích značkách automobilů. Policejní jednotky navíc budou moci operovat na území jiného státu, budou však potřebovat povolení. Do národních legislativ by měla být Prümská smlouva převedena do čtyř let. V České republice to ale bude nejpozději do tří let, řekl v rozhovoru s ČTK ministr vnitra Ivan Langer. Podle něj jsou s tímto krokem spojeny náklady ve výši 250 milionů korun. "Když se podíváte na ten efekt, který to přináší, tak z pohledu občanů jsou to dobře vynaložené peníze," usoudil.

Že se principy Prümské smlouvy vyplatí je podle českého ministra vnitra jasně patrné na zkušenostech ostatních zemí, které již sdílejí rejstříky DNA. Rakouským a německým policistům se takto podařilo odhalit 38 pachatelů do té doby nevyřešených vražd a asi tři stovky pachatelů závažných násilných činů. Revoluce v policejní spolupráci má ale omezení. Čeští kriminalisté tak při hledání pachatele budou moci porovnávat vzorek DNA či otisky prstů podezřelého například se záznamy kolegů v Belgii, ale nebudou mít přímý přístup k informacím o jednotlivých osobách. Bude-li však jejich vzorek stejný jako ten v databázi sousedního státu, mohou požádat o zpřístupnění dalších informací.

Evropský parlament se koncem června opět vrátí k základnám protiraketové obrany, které chtějí Spojené státy postavit v České republice a Polsku. Zahraniční výbor parlamentu uspořádá veřejné slyšení nazvané Potřebuje Evropa protiraketový štít? ČTK to řekly zdroje v EP. Slyšení by se měl 28. června zúčastnit ředitel americké Agentury pro raketovou obranu Henry Obering, případně jeho náměstek, a náměstek generálního tajemníka NATO Peter Flory. Europoslanci už debatovali v plénu EP o základnách koncem března. Většina se jich stavěla proti americkému protiraketovému štítu. Vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU Javier Solana tehdy řekl, že jde primárně o bilaterální věc mezi USA a oběma oslovenými zeměmi, která ale musí být slučitelná s bezpečnostními zájmy unie.

Plánovaný protiraketový systém ve střední Evropě ochrání celý euroatlantický prostor a pokud evropské země nevyjádří svobodnou vůli ke své ochraně, hrozí jejich zánik, prohlásil ve čtvrtek premiér Mirek Topolánek. Na konferenci o americké protiraketové obraně uvedl, že svět není bezpečný. "Bez vůle k obraně je s touto civilizací konec," řekl Topolánek. Podle něj by případná výstavba radaru v Česku a umístění asi desítky raket v Polsku byly obranným prostředkem a lidé si musí uvědomit, že je nutný a že se nejedná o útočný systém.

Předseda české vlády také podotkl, že protiraketový štít není namířen proti Rusku, které proti němu vznáší značné námitky. "Rusko není ohroženo vojensky," uvedl. Dodal, že Rusko cítí šanci posílit svoji pozici a oslabit euroatlantické vazby, pokud by zabránilo výstavbě systému. "My ale nechceme opět patřit do sféry ruského vlivu," zmínil Topolánek. Podle něj se po konci studené války evropské země cítí bezpečně, i když k tomu nemají moc důvodů. Z tohoto "růžového snu" je neprobudily ani útoky teroristů 11. září 2001 v USA a další útoky v Madridu a Londýně, konstatoval. Výstavba radaru v Česku je tak malým testem evropské vůle bránit svobodu a mír, doplnil.

Oblíbená česká pochoutka Hořické trubičky získala před několika dny evropskou ochrannou známku. Tento týden známku dostal Karlovarský suchar. Na společném evropském trhu má zatím jistotu ochrany zeměpisného označení a původu osm výrobků. Další na vyřízení žádosti stále čekají. Co taková ochranná značka výrobcům zajišťuje a proč se nad vyřízením některých žádostí vznáší otazníky? To zjišťoval Zdeněk Vališ.