Související články

V Bruselu začal s napětím očekávaný summit Evropské unie. Lídři zemí "sedmadvacítky" na něm chtějí řešit záchranné balíčky eurozóny a opatření, která mají zabránit opakování dluhové krize v eurozóně, situaci v Libyi i budoucnost jaderné energetiky v EU v souvislosti s vážnými problémy s nukleárními reaktory v Japonsku poškozenými po ničivém zemětřesení. Dá se očekávat, že zejména v souvislosti s debatami o záchranných fondech eurozóny se unijní lídři, mezi nimiž je i český premiér Petr Nečas, budou zabývat také situací v Portugalsku. Portugalsko experti už delší dobu označují za jednoho z hlavních adeptů na případné čerpání ze současného záchranného balíku. Lucemburský premiér a současně šéf ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker dnes řekl, že pokud by Portugalsko požádalo o finanční pomoc, stačilo by mu 75 miliard eur (zhruba 1,8 bilionu korun). Podle vše ale nelze čekat, že Lisabon na summitu o pomoc požádá.

Česká republika se zatím nepřipojí k paktu pro euro, který má být "dluhovou brzdou". Podle premiéra Petra Nečase (ODS) pakt otevírá dveře daňové harmonizaci, která by unii neprospěla. Vládě také vadí, že návrh dohodly země eurozóny bez účasti Česka a předložily ho na poslední chvíli. Premiér to řekl ve středu ráno na jednání sněmovního evropského výboru a odpoledne zopakoval před celou dolní komorou. O paktu se má debatovat na evropském summitu, který se uskuteční ve čtvrtek a v pátek v Bruselu. Za zbytečně zdrženlivý označil postoj vlády místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. Harmonizace daňových pravidel usnadní podnikání a obchod, daňové sazby zůstávají v rukou jednotlivých států, uvedl. Princip ekonomické integrace je podle něho správný. Na summitu špiček členských zemí sedmadvacítky se bude debatovat také o situaci v Japonsku v souvislosti s problémy tamní atomové elektrárny Fukušima. Podle Nečase to nejhorší, co by mohlo Evropu postihnout, je protijaderná hysterie. Česko podle něj chápe jadernou energetiku jako nízkoemisní bezuhlíkový zdroj stimulující výzkum a vývoj a posilující konkurenceschopnost.

V sídle Rady regionu soudržnosti Severozápad v Ústí nad Labem zasahovala policie, některé kanceláře zapečetila. Zásah možná souvisí s dotacemi na přístroje pro Krajskou zdravotní. Mluvčí policie v Ústeckém kraji Šárka Poláčková ČTK řekla, že krajská policie o akci nemá žádné informace, v sídle rady zřejmě zasahoval některý z celorepublikových útvarů policie. V sídle rady zasahoval Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, sdělil ČTK jeho mluvčí Pavel Hanták. Rada regionu soudržnosti Severozápad se zabývala například dotacemi na přístroje v Krajské zdravotní (KZ), které jsou podle auditu ministerstva financí předražené. Ministerstvo podalo už loni v prosinci trestní oznámení kvůli údajnému plýtvání při nákupech zdravotnické techniky. nechalo si také zpracovat audit, který ukázal, že přístroje nakupované Krajskou zdravotní z evropských dotací byly předražené o 31 milionů Kč a v pořádku nebyla ani některá výběrová řízení. Serveru Aktuálně.cz uvedl, že o případ se zajímá také protikorupční služba OLAF při Evropské komisi. Veřejné soutěže měly podle Aktuálně.cz shodný průběh. Přihlásil se vždy pouze jediný zájemce, kterým byla firma Hospimed.

Dohled nad vojenskými akcemi vůči Libyi by měla co nejdříve převzít Severoatlantická aliance (NATO). To by znamenalo i nepřímé zapojení Česka, které je členem NATO. V Bruselu to po jednání s kolegy ze zemí EU řekl šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg. Podle něj by mělo NATO převzít jak vynucování zbrojního embarga, tedy dohled, aby se po moři či po zemi přes Středozemní moře nedostávaly do Libye zbraně, tak i prosazování bezletové zóny nad Libyí.

Premiér Petr Nečas zopakoval, že Česká republika se nezapojí do vojenských akcí v Libyi. Nikdo ji kvůli tomu prý ani neoslovil. ČR podle něj zaujímala střízlivý postoj k případnému zásahu a nemá k němu vhodné kapacity. Stejně jako ministr zahraničí Karel Schwarzenberg premiér zdůraznil, že do čela se nyní jasně postavila Francie. Nečas předpokládá, že vojenské akce povede ad hoc vytvořená koalice, nikoliv mezinárodní instituce jako například NATO. Oba politici se k situaci v Libyi vyjádřili v České televizi. ČR je podle Nečase připravena poskytnout případně Libyi materiální humanitární pomoc. Situace podle něj nyní nevyžaduje mimořádné zasedání české vlády. S ministry zahraničí a obrany ale prý bude dále připravovat českou pozici pro jednání v NATO a EU.

Česká republika by měla trvat na výjimce z Listiny základních práv EU, která by se mohla schvalovat při přistoupení Chorvatska do Evropské unie. V žádném případě by to ale nemělo komplikovat vstup Chorvatska do unie. Po jednání se svým chorvatským protějškem Ivem Josipovičem to řekl prezident Václav Klaus. Český prezident dojednáním výjimky podmínil v roce 2009 svůj odkládaný podpis pod lisabonskou smlouvou. Podle původních plánů se měla v EU ratifikovat při přistoupení první nové členské země. Tou by mohlo být příští rok právě Chorvatsko. "Nevidím sebemenší důvod, abychom jako Česká republika od tohoto našeho požadavku ustupovali. Ale ubezpečil jsem pana prezidenta, že se budeme maximálně snažit, aby to v žádném případě nebylo jakýmkoliv komplikujícím faktorem pro přijetí Chorvatska do Evropské unie," řekl Klaus. Zdůraznil, že ČR podporuje vstup Chorvatska do EU a považuje ho za blízkou zemi. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) ale po jednání s Josipovičem řekl, že o rozšíření EU a o výjimce by se podle jeho informací z Bruselu nemělo hlasovat dohromady. "Nejsou žádné signály o tom, že by to mělo být hlasováno v jednom návrhu," uvedl Štěch.

Bývalého kandidáta nacionalistické Národní strany Ladislava Bátoru, kolem jehož možném zaměstnání na ministerstvu školství se strhl poprask, doporučili ministrovi Josefu Dobešovi (VV) lidé z okolí prezidenta Václava Klause. Josef Dobeš to řekl sobotním Lidovým novinám (LN). Podle dřívějších informací tisku měl být Ladisav Bátora jmenován prvním náměstkem. O jeho angažmá jednal ministr Dobeš s premiérem Petrem Nečasem (ODS), který to označil za nepřijatelné. Za Ladislava Bátoru se ale postavil prezident Václav Klaus. Spekulace kolem Ldislava Bátory, jemuž je vytýkána právě především kandidatura za Národní stranu, prý ministr Dobeš rozežene, až se po úterním fyzickém kolapsu vrátí do úřadu. Václav Klaus v pondělním vydání deníku Právo označil kauzu zaměstnání Ladislava Bátory na ministerstvu školství za "diktaturu politické korektnosti". Ladislav Bátora je nyní předsedou konzervativní iniciativy D.O.S.T., která stejně jako Václav Klaus odmítala lisabonskou smlouvu a staví se proti Evropské unii. Prezident také uvedl, že jsou mu Bátorovy názory v mnohém blízké a měl by se o nich vést seriózní dialog.

S přijetím eura podle lednového průzkumu společnosti Médea Research souhlasí jen 15 procent dospělé populace České republiky. Naopak více než tři čtvrtiny Čechů, celkem 77 procent, jsou proti vstupu do eurozóny, 57 procent dokonce silně proti. Ředitel společnosti Médea Research Jan Matějka uvedl, že pokles podpory eura může být odrazem finančních problémů některých zemí eurozóny. "I když má míra souhlasu s přijetím eura dlouhodobě klesající trend, na současném stavu se zcela jednoznačně podepisuje skeptická nálada veřejnosti," komentoval výsledky Matějka. "Ekonomická krize, zejména pak finanční problémy některých zemí eurozóny, zvýšila zájem o ekonomické otázky i mezi lidmi, kteří se jimi jinak významně nezaobírají. Tyto potíže navíc zapříčinily úvahy o výhodnosti společné evropské měny, stabilitě celé eurozóny a dokonce i o riziku jejího rozpadu a návratu k národním měnám," dodal.

Komisař pro lidská práva Rady Evropy (RE) Thomas Hammarberg kritizoval protiromské postoje v české společnosti a vyzval Prahu, aby zintenzivnila své snahy o integraci Romů. Uvedl to ve zprávě, jež byla dnes zveřejněna ve Štrasburku. Česká vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková ČTK řekla, že Hammarbergovu kritiku zatím přesně nezná, nemůže na ni tedy podrobně reagovat. "Hlavními překážkami integrace Romů v ČR jsou protiromské postoje hluboce zakořeněné ve společnosti, zločiny motivované nenávistí a přetrvávající segregace v oblasti školství a bydlení. Úřady by měly zintenzivnit své úsilí a vyřešit tento problém a realizovat politiku integrace," uvedl Hammarberg. Zprávu sestavil po loňské návštěvě Česka, během níž se setkal třeba i s ministry vnitra a zahraničí Radkem Johnem a Karlem Schwarzenbergem. Podle Šimůnkové se Česko o řešení problému snaží. "Podnikáme mnoho kroků. Sekce lidských práv (úřadu vlády) považuje problematiku romské menšiny za jednu ze svých priorit," uvedla vládní zmocněnkyně.

Evropský institut odkazu šoa v Česku chce na svoji práci žádat o peníze z fondů EU pro regionální rozvoj, chystá internetovou debatní a poradní platformu a dotvoří svůj poradní sbor, řekl dnes ČTK Jaroslav Šonka, nastupující nový ředitel institutu. Ten se zrodil v době českého předsednictví v EU v roce 2009 a dosud podle některých názorů nebyla jeho činnost moc viditelná. Šonka předpokládá, že do plánovaného sídla v Terezíně by se měl institut z Prahy přestěhovat během dvou let. Politolog a publicista Šonka nastoupí jako ředitel 1. dubna. Očekává, že institut pomůže rozvoji Terezína i jeho okolí. Šonka soudí, že v tom může být nápomocen i Brusel. Vedle příspěvku od českého ministerstva zahraničí, který činí osm milionů korun ročně, od americké vlády a příslibu peněz z Izraele mají být podle něj unijní fondy, včetně evropského sociálního fondu, podstatným zdrojem financování.