Související články

Opoziční ČSSD vyvolá další mimořádnou schůzi k případu údajně předražené zakázky při českém předsednictví Evropské unii pro firmu Promopro. Kauza, v níž se skloňuje jméno ministra obrany Alexandra Vondry (ODS), způsobila v minulých týdnech spory v koalici. Sociální demokraté se budou snažit ve sněmovně prosadit výzvu premiérovi Petru Nečasovi (ODS), aby nechal Alexandra Vondru odvolat, řekl po úterním zasedání poslanců ČSSD předseda Bohuslav Sobotka. Podezření kolem kontraktu si zaslouží podle něho to, aby o nich jednala sněmovna. Sociálním demokratům se v minulosti nepodařilo kauzu prosadit jako bod na řádnou schůzi sněmovny a koalice zamítla i program mimořádné schůze. Zejména představitelé TOP 09 a Starostů však vyzývali Alexandra Vondru otevřeně k rezignaci. Podle koaličních partnerů byly Vondrova omluva a vysvětlování nedostatečné. Sociální demokraté z toho vyvozují, že vládní poslanci mají informace, které je k výzvám k Vondrově odstoupení vedly. Zástupci TOP 09 ale později rétoriku zmírnili a poukazovali na to, že jde o věc ODS. Výkonná rada občanských demokratů Alexandra Vondru podržela.

V České národní budově v New Yorku se od středy bude konat devítidenní přehlídka současných evropských filmů. Akce se koná již potřetí. Letos se na ní představí 19 snímků ze 17 zemí a její součástí bude i diskuse o problémech distribuce zahraničních filmů ve Spojených státech. ČTK o tom informovala kurátorka akce Irena Kovářová. Přehlídka nese název Disappearing Act, což je anglické označení pro trik, při němž iluzionista nechá někoho zmizet. Kovářová na něm představuje filmy, které si vydobyly pozici na mezinárodních festivalech, u odborné kritiky a v některých případech se dostaly do americké distribuce, ale zůstaly převážně utajeny americkému publiku. Akci ve středu otevře český dokument Český mír z loňského roku o chystané stavbě radarové základny. Projekce se zúčastní jeden z jeho autorů, režisér Filip Remunda.

Očekávaná délka života je v Česku u mužů i u žen citelně pod průměrem Evropské unie, ukazují data ze zprávy o demografických trendech EU. Třeba Švédové a Francouzky mají podle odhadů před sebou zhruba o pět let života více než Češi a Češky. Češky narozené v roce 2009 by se totiž měly podle dat, které zveřejnil Evropský statistický úřad (Eurostat) a Evropská komise, v průměru dožít 80,5 roku. Průměr v EU ale činí 82,4 roku a u rekordmanek z Francie dokonce 85,1 roku. Podobné je to i s muži. Zatímco v Česku se odhaduje délka jejich života na 74,3 roku, tak průměr "sedmadvacítky" dosahuje 76,4 roku a ve Švédsku je to 79,4 roku. Statistici nicméně podotkli, že očekávaná délka života postupně narůstá, a to ve všech zemích bloku. Tak třeba v Česku v roce 1993 u žen činila něco málo přes 76 roků, zatímco předloni to bylo o čtyři roky více. V celé EU narostla během posledních 50 let o zhruba deset let.

Očekávaná délka života je v Česku u mužů i u žen citelně pod průměrem Evropské unie, ukazují data z dnes zveřejněné zprávy o demografických trendech EU. Třeba Švédové a Francouzky mají podle odhadů před sebou zhruba o pět let života více než Češi a Češky. Češky narozené v roce 2009 by se totiž měly podle dat, které zveřejnil Evropský statistický úřad (Eurostat) a Evropská komise, v průměru dožít 80,5 roku. Průměr v EU ale činí 82,4 roku a u rekordmanek z Francie dokonce 85,1 roku. Podobné je to i s muži. Zatímco v Česku se odhaduje délka jejich života na 74,3 roku, tak průměr "sedmadvacítky" dosahuje 76,4 roku a ve Švédsku je to 79,4 roku. Statistici nicméně podotkli, že očekávaná délka života postupně narůstá, a to ve všech zemích bloku. Tak třeba v Česku v roce 1993 u žen činila něco málo přes 76 roků, zatímco předloni to bylo o čtyři roky více. V celé EU narostla během posledních 50 let o zhruba deset let.

Úřad vlády nesouhlasí s tvrzením, že Česká republika bude kvůli nepřipojení k Paktu pro euro vyloučena z mnoha jednání Evropské unie a bude tak ochuzena o informace. ČTK to sdělil mluvčí vlády Jan Osúch. O zákazu účastnit se pravidelných jarních summitů signatářů paktu informoval ve středu internetový server EUobserver. K Paktu pro euro, který má zvýšit konkurenceschopnost členských států EU, se na summitu v Bruselu nepřipojily ČR, Velká Británie, Maďarsko a Švédsko. V tuto chvíli se podle mluvčího vlády nepřepokládá, že by se k paktu konala jakákoli další četná jednání nebo dokonce "summity". Dle všeho se pouze jednou ročně, po skončení jednání jarní Evropské rady, uspořádá velmi krátké setkání signatářů paktu, kteří si mezi sebou sdělí, jak který stát plní své dobrovolné závazky dle paktu, uvedl Osúch. Tyto informace budou podle něj veřejně přístupné a ČR má možnost se kdykoli k paktu připojit, když uzná za vhodné.

Země, které se nepřipojily k Paktu pro euro, včetně České republiky, se nebudou moci účastnit pravidelných jarních summitů signatářů paktu. Informuje o tom internetový server EUobserver. Česká vláda si přitom v poslední době několikrát stěžovala, že má málo informací z jednání eurozóny a nebyla přizvána k dojednávání paktu, který má zvýšit konkurenceschopnost EU. Nyní ovšem zůstane za zavřenými dveřmi úplně. Rozhodnutí vlády je podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky vážnou chybou a je v rozporu s národními zájmy. Vládu vyzval, aby své stanovisko přehodnotila.

Pro Česko by mohla být celá situace nepříjemná především proto, že schůzka signatářů paktu nebude samostatná. Bude se konat jako součást pravidelného jarního summitu celé EU a ve chvíli, kdy dojde řeč na konkurenceschopnost, budou muset Češi, Britové, Maďaři a Švédové opustit místnost. "Bude velmi zvláštní říci čtyřem zemím, aby šly za dveře, ale bude to tento případ," uvedl zdroj.

Soudní dvůr EU v Lucemburku dnes zrušil klíčové části předchozího rozsudku ve prospěch Budějovického Budvaru ve vleklém sporu s americkým Anheuser-Busch o registraci známky "Bud". Rozsudek původně znemožnil americkému pivovaru značku registrovat mimo jiné i pro pivo v celé Evropské unii. Podle dnešního verdiktu nejvyššího soudu v evropské sedmadvacítce ale tehdy soud udělal několik zásadních chyb, které celý spor prakticky vrací na začátek. Počátek soudní pře mezi Budějovickým Budvarem a společností Anheuser-Busch v tomto případě leží až v roce 1996. V tomto roce a v následujících čtyřech letech Američané požádali Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) o zápis označení "Bud" jako ochranné známky pro pivo a další výrobky v celé Evropské unii. OHIM jejich žádosti vyhověl, ale český pivovar proti tomuto rozhodnutí podal hned několik námitek, které se staly i základem budoucího soudního sporu.

V Česku se podle průzkumu Eurobarometr vyhazuje jídlo do odpadu nejméně ze zemí Evropské unie. Celkem 36 procent Čechů uvedlo, že do odpadu nevyhazuje žádné jídlo. Hned za Čechy figurují Slováci s 30procentním podílem. Například v Dánsku ale podobné tvrzení uvedlo jen jedno procento lidí a celounijní průměr činil 11 procent. Podle průzkumu, jehož výsledky zveřejnila Evropská komise, si téměř 60 procent lidí v EU nemyslí, že produkují příliš mnoho odpadu. To ale, podotkla komise, je v ostrém protikladu k faktu, že v průměru každý Evropan vyhazuje více než půl tuny odpadu ročně (513 kilogramů). "Tento výzkum ukazuje, že většina z nás si neuvědomuje, kolik opravdu vyhazuje (věcí) do odpadu," komentoval výsledky průzkumu ve všech 27 státech unie eurokomisař pro životní prostředí Janez Potočnik. Podle něj je nezbytné, aby se k odpadu přistupovalo zodpovědněji.

Emise u nově zakoupených vozů se v průměru v Česku za posledních pět let snížily vůbec nejméně v celé Evropské unii. Informovala o tom asociace JATO, která poskytuje údaje o automobilovém průmyslu. Statistiku je možné vykládat jako nechuť Čechů nakupovat nové ekologičtější vozy. Výrobci automobilů na území Česka přitom patří v rámci EU k průměru, včetně mladoboleslavské Škody Auto. Před pěti lety nově prodané vozy v Česku produkovaly v průměru 155,8 gramu oxidu uhličitého (CO2) na kilometr, loni to bylo 149,4 gramu CO2 na kilometr. Rozdíl tak činí pouhých 6,4 gramu, tedy suverénně nejméně v celé evropské sedmadvacítce. Česko tak výrazně zaostává za nejlepším Švédskem, které snížilo emise o více než 40 gramů na 152,3 gramu CO2 na kilometr. Švédové se zřejmě pomalu loučí s velkými a výkonnými auty, protože ještě v roce 2005 emise u nově zakoupených vozů činily téměř 194 gramů CO2 na kilometr, tedy nejvíce v Evropě.

K Paktu pro euro, který má zvýšit konkurenceschopnost členských států Evropské unie, se nepřipojí pouze Česko, Velká Británie, Maďarsko a Švédsko. Dohodli se na tom v noci na dnešek lídři států EU na summitu v Bruselu. Premiér Petr Nečas se však neobává, že by se Česko kvůli tomu ocitlo na okraji unie. Už před začátkem vrcholné schůzky si Nečas stěžoval, že pro vládu je nepřijatelné, aby se výsledná podoba paktu vyjednávala bez České republiky. Rovněž nevyloučil, že se Česko časem k paktu připojí. Přijetí Paktu pro euro mimo jiné znamená, že Evropská unie začne v zemích, které se k němu připojily, hlídat výši mzdových nákladů ve členských státech či udržitelnosti jednotlivých penzijních systémů. Pakt nicméně nadále obsahuje takzvanou "dluhovou brzdu". Ta má státům striktně zapovídat překročení určité hranice rozpočtového schodku či celkové úrovně dluhu. Země EU by však nemusely přijímat změnu ústavy, která by jim přikazovala od určitého roku hospodařit s vyrovnaným či přebytkovým rozpočtem, tak jak ji v minulosti přijalo Německo.