Související články

Česká diplomacie spouští nový vízový informační systém (VIS), který umožní rychlou výměnu dat v schengenském prostoru EU. Znamená to, že na českých konzulátech budou žadatelé o vízum muset dávat biometrické údaje jako fotografie a otisky prstů. V první etapě začne systém fungovat na konzulátech v Alžírsku, Maroku, Tunisu a Egyptě. Mluvčí ministerstva Vít Kolář ČTK řekl, že se jedná o revoluční systém, který bude postupně nabíhat i v dalších zemích. "Prostřednictvím VIS budou zpracovávána data týkající se krátkodobých schengenských víz k pobytu do 90 dnů a tranzitních víz," uvedlo ministerstvo zahraničí. Databáze bude napojena na ostatní členské státy. Zlepšit má bezpečnost v unii. Pokud například Češi někomu odmítnou vízum vydat, uvidí to i úředníci v jiné zemi, pokud by to tam tentýž žadatel zkusil také.

Evropská unie vyslyšela žádost české vlády a dala zelenou ratifikaci české výjimky z listiny základních práv. Tu si vyžádal prezident Václav Klaus. Výjimka by měla být schvalována souběžně se smlouvou o přistoupení Chorvatska, ale nebude její částí. Nicméně hrozí, že by výjimka mohla právě v ČR, ač si ji sama dojednala, narazit, a to kvůli odporu opozice. Proti ní je totiž ČSSD, která ovládá Senát. K přijetí výjimky se státy EU zavázaly na žádost Klause už na podzim 2009. Prezident si ji tehdy vymínil před podpisem pod lisabonskou smlouvu. Má údajně zaručit ochranu před případnými nároky sudetských Němců na majetek v ČR. Podle řady právníků jsou to ale liché obavy - sudetští Němci o bývalý majetek v ČR nežádají, i když nyní výjimka neplatí.

Silný signál nesouhlasu s údajně zpolitizovaným ukrajinským justičním systémem vyslaly do Kyjeva všechny hlavní západní metropole. Vyjádřily hluboké zklamání nad procesem s expremiérkou Julijí Tymošenkovou, která byla v Kyjevě odsouzena k sedmi letům vězení za údajné překročení pravomocí při podpisu dohod o dodávkách ruského plynu v roce 2009.

Ukrajina chápe spravedlnost a trestní a politickou odpovědnost jinak než Evropská unie, sdělila k tomu v úterý česká diplomacie. Podle ní se Ukrajina vzdaluje evropským standardům. Hluboké zklamání nad rozsudkem vyjádřily evropské instituce. Podle ministra zahraničí ČR Karla Schwarzenberga budou vztahy Ukrajiny a Evropské unie poškozeny.

Evropská komise vydala bezprostředně po výroku kyjevského soudu prohlášení, v němž vyjadřuje hluboké zklamání. Právo se podle komise na Ukrajině uplatňuje selektivně a opoziční vůdci jsou politicky pronásledováni. "EU bude tyto skutečnosti brát v úvahu ve svých vztazích s Ukrajinou," uvádí se v prohlášení, které podepsala šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová.

Vytvoření společné evropské měny bylo znásilněním ekonomických zákonitostí a nešťastným politickým krokem, jehož důsledky se projevují v problémech dnešní eurozóny. Prezident Václav Klaus to řekl na ekonomické konferenci, která v Budapešti zahájila summit prezidentů zemí visegrádské skupiny (V4). Klaus ocenil, že summit začal akcí na akademické půdě. Ve svém projevu apeloval na studenty ekonomie, aby se poučili z chybných pokusů o to, aby politika diktovala ekonomiku. Jedním z takových příkladů byl podle něj právě vznik eura. Český prezident hned v úvodu setkání prezidentů V4 ostře zopakoval svou tradiční kritiku dnešní EU. Opakuje se podle něj situace z dob komunismu. Příkladem je prý i prosazování sociální tržní ekonomiky. Budapešťský summit hlav států V4 se koná v jubilejním roce dvacátého výročí založení V4. V sobotu čeká prezidenty plenární jednání, které se odehraje přímo na hradě Visegrádu, který dal uskupení středoevropských zemí jméno.

Sociální demokraté prostřednictvím Senátu vyzvali vládu, aby neprosazovala českou výjimku z Listiny základních práv EU. Výjimku si vyžádal prezident Václav Klaus před podpisem lisabonské smlouvy. Má údajně zaručit ochranu před případnými nároky sudetských Němců na majetek v ČR. Podle místopředsedkyně Senátu Aleny Gajdůškové (ČSSD) byla výjimka přislíbena za ústavně sporných okolností a snížila by standard ochrany základních práv českých občanů. Senát v usnesení také označil za nepřijatelné, aby případně dojednaná výjimka byla schvalována v rámci smlouvy o přistoupení Chorvatska k EU. Sociální demokraté, kteří mají v Senátu většinu, to pokládají za vydírání. Výzva horní parlamentní komory není pro kabinet závazná. Za deklaratorní označila ustanovení i šéfka senátní ústavní komise Jiřina Rippelová (ČSSD). Vláda se koncem srpna shodla na tom, že bude prosazovat zakotvení výjimky do evropských smluv. Podle původní dohody mezi ČR a jejími partnery v EU se měla schvalovat při přistoupení nové členské země do unie, o což stojí ODS. Podle ministra zahraničí Karla Schwarzenberga (TOP 09) z neformálních konzultací s EU i právní analýzy jeho ministerstva vyplývá, že by se hlasování o výjimce a Chorvatsku mělo oddělit.

Prioritami nového ministra zemědělství Petra Bendla bude jednání s EU o budoucnosti zemědělské politiky a jednání s nevládními organizacemi. Chce také dokončit restituce zemědělského majetku. Při svém působení hodlá využít také zkušenosti z působení v regionální politice. Nový ministr to novinářům řekl poté, co byl oficiálně uveden do funkce. "Chci se seznámit s aktuální situací, která na ministerstvu zemědělství je a využít svých zkušeností starosty a hejtmana a rovněž prvního místopředsedy Svazu města a obcí," uvedl Bendl, který prý chce navázat na práci svého předchůdce Ivana Fuksy.

Členové a příznivci Strany svobodných občanů (SSO) na pražském Klárově demonstrovali proti přijetí změny ve Smlouvě o fungování Evropské unie. Změnou smlouvy se měl na této schůzi zabývat Senát, ale už potřetí ji odložil. Podle předsedy svobodných Petra Macha přijetí změny vytvoří podmínky pro to, aby bylo Česko v případě přístupu k eurozóně nuceno platit miliardy korun do fondu určeného pro záchranu zadlužených států EU. Na demonstraci bylo podle odhadu ČTK asi 50 lidí. Změna lisabonské smlouvy počítá s vytvořením Evropského stabilizačního mechanismu, který má nahradit současný záchranný fond eurozóny. Zemím platícím eurem, které se ocitnou v problémech, bude moci půjčit až 500 miliard eur (12,4 bilionu Kč). O konkrétní podobě mechanismu se v unii vedou ještě debaty. Svobodným vadí, že ČR nemá vyjednanou výjimku z přijetí eura. Praha by se měla zachovat podobně jako Britové nebo Dánové, kteří podobnou výjimku mají, řekl ČTK Petr Mach. V opačném případě je podle něj možné, že unie rozhodne o vstupu Česka do eurozóny sama.

Zemědělské a potravinářské organizace hodnotí práci odvolaného ministra zemědělství Ivana Fuksy (ODS) vesměs pozitivně, ministrovo odvolání nečekaly. Fuksa prý se zemědělci komunikoval, snažil se omezovat byrokracii či bojovat proti erozi půdy. "Ač nezemědělec, tak určitou snahu o podporu českého zemědělství měl," uvedl k Fuksovu působení prezident Agrární komory Jan Veleba. Také šéf Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík práci odcházejícího ministra pochválil. Fuksovi se podle něj podařilo připravit několik důležitých zákonů. Pozitivně ohodnotil také jednání MZe na půdě Evropské unie o budoucnosti společné zemědělské politiky EU. Naopak ekologická organizace Hnutí Duha Fuksu dlouhodobě kritizovala za jeho lesnickou politiku. "Ministr Fuksa prosadil zakázky státních lesů na míru několika dřevařským společnostem - na úkor výletníků a turistů, na úkor péče o krajinu i na úkor státní kasy," uvedl programový ředitel Hnutí Duha Vojtěch Kotecký. Nový ministr podle něj musí udělat pořádek ve státních lesích a mimo jiné připravit nový lesní zákon, který zaručí zdravé hospodaření v českých lesích.

Česká republika v roce 2010 učinila řadu pozitivních kroků, díky nimž zprůhlednila poskytování finanční pomoci rozvojovým zemím. V nastoleném trendu by ale měla i nadále pokračovat. Zároveň by měla zvážit, jakým zemím poskytuje některé formy pomoci. Finance k vylepšení státního rozpočtu totiž poskytla například Afghánistánu nebo Mongolsku, které mají velmi vysokou míru korupce. Novinářům to dnes v Praze řekla Zuzana Sládková z Českého fóra pro rozvojovou spolupráci (FoRS). Česko v roce 2010 přijalo zákon o rozvojové spolupráci, kterým byla dokončena transformace zahraničí pomoci. "Právě transformaci zahraniční rozvojové spolupráce lze bezesporu považovat za úspěšný krok směrem ke zvýšení její efektivnosti," řekla Zuzana Sládková. Neformální zpráva nevládních organizací sdružených ve FoRS však zároveň upozorňuje na některé nedostatky v koncepci rozvojové spolupráce v Česku. Jedním z nich je poskytování peněz do rozpočtu zemí s vysokou mírou korupce. Pro další zlepšení transparentnosti rozvojové spolupráce FoRS navrhuje prosadit přistoupení ČR k mezinárodním standardům pro průhledné financování rozvojových zemí.

Mladá fronta Dnes informuje o oslavách 75. narozenin exprezidenta Václava Havla. Mezi šesti stovkami politických, ekonomických i kulturních celebrit, které přišly do pražské Galerie DOX, byla i bývalá ministryně zahraničních věcí Spojených států Madeleine Albrightová, polský disident Adam Michnik nebo ekonom a prezidentský kandidát Jan Švejnar.