Související články

Společnost Plzeň 2015, jež připravuje město na rok 2015, kdy bude Evropským hlavním městem kultury (EHMK), opouští její ředitel Milan Svoboda. Od začátku stál u projektu plzeňské kandidatury a dovedl město k vítězství a získání titulu u Evropské komise, nyní ale na vlastní žádost v čele obecně prospěšné společnosti končí. Napsal o tom sobotní Plzeňský deník, podle něhož panují obavy, že kulturní titul se politizuje. Svoboda složil funkci, protože prý už nemá na práci pro kulturní tým tolik času, kolik by potřeboval. "Jsem jako autorizovaný architekt smluvně vázán na projekt, na kterém jsem pracoval v minulém zaměstnání," uvedl. Ve funkci končí, v týmu EHMK 2015 by ale chtěl pracovat dál alespoň na částečný úvazek. Podle deníku se objevují spekulace, že Svoboda na atraktivním postu v organizaci uvolňuje místo bývalé náměstkyni primátora Marcele Krejsové (ODS), která je nyní v čele správní rady společnosti Plzeň 2015. Zatímco Krejsová popírá, že by mohla být funkce ředitele zpolitizovaná, umělecká ředitelka projektu Yvonna Kreuzmannová to potvrdila. "Odchod pana Svobody již vyvolal u ostatních EHMK a v Bruselu obavy z politizace projektu," cituje Kreuzmannovou deník.

Evropský parlament schválil balík opatření k trestání špatných rozpočtů. Patří mezi ně i možnost uvalit citelné sankce na zemi, která dohodnutá pravidla porušuje. To má zabránit opakování současné krize, která je podle šéfa Evropské komise Josého Barrosa nejhorší v historii Unie.

Národní institut dětí a mládeže rozjíždí za 33 milionů korun projekt na péči o nadané žáky PERUN (Péče, rozvoj a uplatnění nadání). V šesti krajích by měla vzniknout centra, která nabídnou vzdělávání učitelům, ale budou také spolupracovat s místními podniky při podpoře těchto žáků. Součástí je i web www.talentovani.cz, kde děti, rodiče i školy najdou přehled všech akcí, kurzů a soutěží pro malé génie. Novinářům to řekl Vojtěch Tutr z institutu dětí a mládeže, který spadá pod ministerstvo školství. Projekt je financován z EU. Odborníci upozorňují, že Česká republika jakožto země bez nerostného bohatství může zůstat konkurenceschopná jen díky vysoce specializované pracovní síle. Podle výsledků mezinárodních průzkumů znalostí TIMSS a PISA se ale malí Češi zhoršují nejrychleji ze všech zemí.

Česká republika má v rámci zemí EU největší problémy s přejímáním unijní legislativy týkající se vnitřního trhu do národního práva. Podle zprávy Evropské komise Česko včas nepřevedlo dvě procenta směrnic, což je nejvíc z unie. Před čtyřmi roky se lídři unie dohodli, že limit by měl činit v tomto směru maximálně jedno procento. To nicméně nyní naplňuje podle komise jen jedenáct zemí, zbylých 16 včetně Česka nikoli.

Evropská unie dostala s pomocí svých zákonodárců páky, jimiž má účinně zasahovat proti členským státům, které nebudou dodržovat dohodnutá rozpočtová pravidla, a zabránit tak opakování současné krize. Ta je podle šéfa Evropské komise Josého Barrosa nejhorší v historii unie. Barroso se ve Štrasburku před europoslanci při přednesu zprávy o stavu Evropské unie vyslovil pro její hlubší integraci a také pro zavedení unijní daně z finančních transakcí, která by mohla vynést ročně kolem 55 miliard eur (1,35 bilionu korun). Česká vláda už dříve se zavedením daně vyjádřila nesouhlas. Podle premiéra Petra Nečase by šlo o průlomový moment, protože případný souhlas s poplatky za bankovní transakci by de facto vedl k zavedení prvních evropských daní. Plán na zavedení daně z finančních transakcí podporuje Německo. Proti ostře vystoupila například Británie a řada evropských bank, podle nichž tato daň nebude mít na stabilizaci trhů žádný vliv.

Evropský parlament schválil více než rok dojednávaný soubor šesti legislativních opatřeních, mezi která patří posílení rozpočtových pravidel a zejména možnost, jak je vynucovat. Unie tak bude daleko snadněji moci uvalit citelné sankce vůči zemi, která dohodnutá pravidla porušuje. Český lidovecký europoslanec Jan Březina připomněl, že "sankční mechanismus je v současnosti prakticky bezzubý, neboť vyžaduje souhlas členských států včetně těch, na které sankce dopadá". Naopak podle českého občanského demokrata Iva Strejčka je schválený balíček "směsicí zbožných přání a nerealistických očekávání".

Novelu zákona o rozpočtových pravidlech, která má usnadnit správu peněz z fondů EU i ze státní pokladny, dnes schválila sněmovna. Předlohu nyní dostane k projednání Senát. Předloha má mimo jiné umožnit ministerstvu rozhodnout, že projekt, u kterého se předpokládalo spolufinancování z rozpočtu EU, bude financován pouze ze státního rozpočtu. Vláda změnu zdůvodňuje tím, že tok peněz z těchto fondů nastavila unie často bez ohledu na národní legislativu. Proto je nutné sladit český zákon tak, aby čerpání peněz nebránily administrativní překážky.

Současná dluhová krize by neměla ovlivnit snahu o vstup zemí západního Balkánu do Evropské unie. Shodli se na tom při pražském jednání předsedové parlamentů zemí visegrádské čtyřky. V souvislosti s ekonomickou situací vyzvali členské státy unie, aby dodržovaly pravidla vyplývající z přístupových smluv včetně maastrichtských kritérií a lisabonské smlouvy. Integrace západního Balkánu je zásadní pro Maďarsko. "Evropská integrace nebude kompletní, pokud budou na evropské mapě stále bílá místa," řekl předseda maďarského Národního shromáždění László Kövér. Polské předsednictví EU se podle maršálka polského Senátu Bogdana Borusewicze snaží urychlit integraci Chorvatska. Další státy mají také perspektivu, uvedl.

Předseda Skupiny pro snižování byrokratické zátěže Evropské komise Edmund Stoiber nebo majitel společnosti Student Agency Radim Jančura patří mezi dvě desítky letošních nominovaných na antibyrokratickou cenu, kterou uděluje pravicové nevládní sdružení eStat.cz. Cena se má předávat 11. listopadu tradičně v Senátu. Na dotaz ČTK to uvedla Iva Řežábková z kanceláře europoslance ODS a předsedy sdružení Edvarda Kožušníka. Mezi další kandidáty patří tradičně senátor ODS a teplický primátor Jaroslav Kubera, který se řadí mezi nesmiřitelné kritiky byrokracie od komunální úrovně po evropskou, podobně jako další navržený Miroslav Macek, někdejší místopředseda ODS a bývalý poradce prezidenta Václava Klause, který se stal v roce 2006 prvním držitelem ocenění.

Lídři koalice se v úterý sešli na jednání ve formátu K9. Na schůzce mimo jiné řešili spor o post státního tajemníka pro EU, k dohodě ale zatím nedospěli. Podle mluvčího vlády Jana Osúcha se lídři vládních stran věnovali také práci koaličních skupin, které se zabývají reformou justice, vysokého školství nebo Nejvyššího kontrolního úřadu. Koaliční lídři ale mohli řešit i jiné zásadní téma, které leží před vládní koalicí. Dopoledne totiž ministerstvo financí otevřelo obálky s nabídkami v miliardovém tendru na odstranění starých ekologických škod. K významné zakázce organizované ministerstvem financí se kriticky stavěl premiér Petr Nečas (ODS). "Představitelé koalice dopoledne jednali ve formátu K9. Část dvouhodinového jednání věnovali dohadovacímu řízení, o které požádala TOP 09. Toto řízení dosud neskončilo," uvedl v oficiální tiskové zprávě po jednání K9 Jan Osúch. Ministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek ČTK řekl, že koalice debatu o státním tajemníkovi na týden přerušila s tím, že spolu mezitím spor bude řešit premiér a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Dalšími tématy dvouhodinového jednání podle něj už byla jen činnost koaličních skupin.

Na neupřesněném místě v České republice má skončit 111 kontejnerů toxických látek, kterých se Ukrajina marně snažila zbavit 20 let. Kolona s 330 kubíky nebezpečného odpadu s karcinogenním berylliem má vyjet z bývalého závodu Zapad v Kyjevě v nejbližších dnech, píše deník Právo.