Související články

Po referendu o vstupu do Evropské unie možná Česko čeká další. Mohlo by se v něm hlasovat o přistoupení k nové evropské smlouvě o fiskální odpovědnosti. Ta stanovuje kontrolu rozpočtů členských států Bruselem nebo postihy za nadměrné zadlužení státu. Na postupu se ve středu dohodla vláda.

Poslanec Oldřich Vlasák (ODS), který v Evropském parlamentu (EP) zastupuje skupinu Evropských konzervativců a reformistů, byl ve středu zvolen jedním z jeho místopředsedů. Česká republika tak bude mít svého zástupce ve vedení parlamentu i v dalším dvouapůlletém období. Předtím byl místopředsedou EP Libor Rouček (ČSSD), který se o post znovu neucházel. Libor Rouček znovu nekandidoval v souladu s dohodou, podle níž socialisté v Evropském parlamentu přišli o dva z dosavadních čtyř místopředsednických postů výměnou za to, že se jejich zástupce - Němec Martin Schulz - stal předsedou zákonodárného sboru.

Vláda schválila prováděcí zákon, který umožní Čechům spolu s dalšími občany Evropské unie formou petičních iniciativ přímo úkolovat unijní instituce. Novinka vychází z lisabonské smlouvy. Podmínkou bude shromáždění nejméně milionu voličských podpisů z minimálně čtvrtiny zemí unie. Návrh zákona, který schválila vláda, má zajistit dohled nad evropským nařízením v ČR. Kontrola nad sbíráním podpisů připadne ministerstvu vnitra. Do zmíněné podpisové iniciativy se budou moct zapojit jen lidé, nikoli firmy a organizace. Zelenou daly občanským iniciativám koncem roku 2010 členské země bloku a také unijní zákonodárci. Některé státy si ale vyžádaly, aby projekt, s jehož vznikem počítá lisabonská smlouva o reformě EU, začal fungovat až za rok.

Vládní strany se podle Mladé fronty Dnes dohodly, že Česká republika půjčí Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) na záchranu eurozóny zhruba 50 miliard korun, tedy přibližně polovinu z požadovaných 3,5 miliardy eur (zhruba 90 miliard Kč). Listu to potvrdilo několik vysoce postavených představitelů koalice. Ministr financí Miroslav Kalousek ale zprávu o tom, že už se vláda domluvila, označil za nepravdivou mystifikaci. "V minulých dnech vládní strany spolu nejednaly, tím méně se mohly dohodnout o poskytnutí půjčky či o její výši," uvedl ministr Kalousek.

Česko bude při vyjednávání na úrovni Evropské unie požadovat, aby unijní podpora z evropských fondů dále směřovala především na rozvoj chudších regionů. Počítá s tím strategie státu pro budoucí čerpání financí z EU, který schválila vláda. Na tiskové konferenci po schůzi kabinetu to řekl premiér Petr Nečas. V Česku se tato unijní podpora týká všech krajů s výjimkou Prahy. Peníze zaostalým regionům a méně vyspělým členským státům plynou především díky takzvané kohezní politice, známé též jako politika soudržnosti. Právě o její budoucnosti se nyní na evropské úrovni vedou tvrdá jednání. Kohezní politika v současném dotačním období 2007-2013 představuje zhruba třetinu rozpočtu unie.

Případné přistoupení České republiky ke smlouvě o fiskální odpovědnosti by měli schvalovat občané v referendu, pokud by znamenalo přesun pravomocí na instituce EU. Vláda schválila takový postup ratifikace smlouvy navzdory postoji TOP 09, sdělil premiér Petr Nečas (ODS). Zdůraznil ale, že by to nemuselo znamenat samostatné referendum k této věci. Občané by se podle něj mohli k nové smlouvě vyslovit až v rámci referenda o vstupu ČR do eurozóny. Petr Nečas také uvedl, že k vyjednání a podpisu smlouvy bude vláda potřebovat zmocnění prezidenta, které zatím nemá. Prezident Václav Klaus přitom smlouvu kritizoval a avizoval, že ji nepodepíše. Kabinet podle Petra Nečase definitivní stanovisko k unijní dohodě zatím nemá. Rozhodne se až podle konečné verze dokumentu.

Poděbradskou Základní školu Na Valech pojmenovali po Václavu Havlovi. Jde o první školu v Česku, která se tímto způsobem rozhodla uctít památku bývalého prezidenta. Ten koncem čtyřicátých let v lázeňském městě na Labi studoval a k rokům stráveným v Poděbradech se vždy hlásil. Václav Havel zemřel 18. prosince, radní o změně názvu školy rozhodli již o tři dny později. Ministerstvo školství udělilo škole nový čestný název 6. ledna. Václav Havel je již od roku 1990 čestným občanem Poděbrad. Na konci 40. let 20. století navštěvoval kolej v budově zámku, na prestižní internátní škole se setkal i s bratry Mašíny a s režisérem Milošem Formanem. Druhá poděbradská základní škola nese jméno prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.

Předsednictvo Evropského parlamentu rozhodlo o tom, že po nedávno zesnulém českém exprezidentovi Václavu Havlovi pojmenuje sedmipodlažní budovu EP ve Štrasburku, která zatím nese označení "budova B". ČTK to sdělil český europoslanec a dosluhující místopředseda evropských zákonodárců Libor Rouček. "Tato budova se nachází mezi Evropským parlamentem a Radou Evropy, takže by takovým symbolickým způsobem spojovala tyto dvě instituce, jejichž základní hodnoty jsou respekt a úcta k lidským právům, občanským právům a také evropskému sjednocování, evropské integraci," řekl Rouček. Podle něj se tím na úrovni evropských institucí naplní odkaz bývalého československého a českého prezidenta.

Pokud se česká vláda rozhodne zapojit do finanční pomoci eurozóně prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu (MMF), poskytne na tento účel "velmi výrazně nižší" částku než původně požadovaných 3,5 milionu eur (zhruba 90 miliard korun). Sdělil to premiér Petr Nečas (ODS) s tím, že vláda ve středu o půjčce nerozhodla a vrátí se k ní příští týden nad konkrétnějším materiálem z dílny ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09). Podle Petra Nečase ve vládě "dominuje názor", že podobně vysoká částka je vyloučená. Kabinet o věci diskutoval velmi otevřeně i s viceguvernérem ČNB Vladimírem Tomšíkem.

Projekt na modernizaci pražské čistírny odpadních vod patří mezi tři desítky těch, které zřejmě s definitivní platností nedosáhnou na podporu z evropských fondů. I když ministerstvo životního prostředí stále jedná s Evropskou komisí, nepodařilo se v balíku 44 sporných projektů záměr za několik miliard korun dostat do desítky s lepšími výhledy. Současně se podle ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS) blíží moment, kdy peníze blokované pro pražskou čistírnu a další sporné projekty nabídne MŽP jiným zájemcům, kteří budou schopni dotace prostavět do konce roku 2015. Pražští zastupitelé v prosinci rozhodli, že hlavní město případnou dotaci z EU dofinancuje. Náklady na přestavbu a rozšíření pražské čistírny totiž přesáhnou 11 miliard korun. Z operačního programu Životní prostředí by Praha mohla dostat maximálně 5,9 miliardy korun. Evropské komisi se nelíbí, že má proplácet peníze projektům, na nichž bude následně vydělávat soukromá firma. Většina vodovodní sítě v Česku je ve vlastnictví měst a obcí či jimi ovládaných firem, města ale pronajímají síť soukromým vodárnám, které pak do majetku nemusí příliš investovat.

Ministerstvo financí navrhuje změnit kontrolu využívání finančních prostředků ve veřejné správě. Kontroly na využívání peněz z tuzemských i evropských zdrojů by se měly sjednotit a kontrola by měla být dvoustupňová. Cílem je omezit korupci a sladit systém kontroly s EU. Vyplývá to z novely zákona o finanční kontrole ve veřejné správě, kterou na svém středečním zasedání projedná vláda. "Novelou ustanovení zákona o finanční kontrole se Česká republika přibližuje dobré praxi zemí Evropské unie. Návrh umožňující výkon auditu ve veřejné správě odstraňuje dlouhodobě vnímaný a ze strany EU připomínkovaný fakt, že v ČR je odlišný režim pro kontrolu národních finančních prostředků a pro kontrolu prostředků, poskytovaných z evropských fondů," uvádí materiál. V rámci prvního stupně dojde k posílení odpovědnosti manažerů za kontroly a v rámci druhého stupně bude vytvořen systém auditu. Ten bude vyhodnocovat funkčnost a účinnost zavedených kontrol.