Související články

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) navrhne ve středu vládě půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) na záchranu eurozóny do výše 1,5 miliardy eur, tedy téměř 38 miliard korun. Peníze by měly jít z devizových rezerv České národní banky (ČNB). Informoval o tom server Novinky.cz. Podle něj by vláda ručila ČNB za případné znehodnocení půjčených peněz a za ušlý zisk. "Česko čerpá z fondu unie čistých 175 miliard korun, považoval bych proto za nemravné a nemorální se na pomoci nepodílet," řekl Kalousek deníku Právo. Premiér Petr Nečas už dříve řekl, že se kloní k tomu, aby se Česko pomoci neúčastnilo. Prezident Václav Klaus půjčku odmítl. Podle Kalouska si naopak Česká republika nemůže dovolit osamoceně odmítnout unijní plán na pomoc eurozóně. Ze zemí mimo eurozónu půjčku zatím vyloučily Británie a Bulharsko. Pozici české vlády, která chce v případě podpisu rodící se unijní smlouvy o fiskální disciplíně uspořádat o tomto dokumentu referendum, podle dnešních slov českého ministra financí Miroslava Kalouska nikdo nechápe. Kalousek od pondělí o smlouvě jednal v Bruselu s kolegy z dalších zemí Evropské unie.

Prezident republiky Václav Klaus podepsal novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Tato novela má ukončit asi čtyřletý spor s Evropskou komisí o to, zda česká pravidla pro posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) dostatečně odpovídají evropskému právu. Pře se týká práva účastníků řízení obrátit se na soud. Prezidentem podepsaná novela umožní účastníkům podat žalobu i v případě, že posuzování začalo před 11. prosincem 2009. K tomuto datu už Česko pod tlakem Evropské komise zavedlo právo soudního přezkumu. Podle komise ale tato úprava nezajistila plný soulad evropského práva s českým kvůli přechodným ustanovením tehdejší novely.

Širší vedení ODS podpořilo názor svého předsedy, premiéra Petra Nečase na formu hlasování o unijní smlouvě o fiskální odpovědnosti. Referendum je nezbytné, usnesla se výkonná rada. O tom, že nejpozději před přijetím eura by Češi měli hlasovat o podmínkách chystané smlouvy, rozhodla ve středu vláda. Nesouhlasí s tím ale koaliční TOP 09. Opoziční sociální demokraté podmiňují souhlas s všelidovým hlasováním k euru schválením zákona o obecném referendu. Na to ale Nečas přistoupit nechce. Podle předsedy TOP 09 a ministra zahraničí Karla Schwarzenberga Česká republika požadavkem na referendum o přijetí eura zpochybňuje to, co slíbila v přístupové smlouvě k EU. Věc vyvolala v koaliční vládě spor. V České republice se dosud platí korunou, ale země se při vstupu do EU zavázala, že společnou evropskou měnu přijme. Datum není stanoveno. Chystaná smlouva podle Nečase přenáší pravomoci do Bruselu. Připravují ji nyní státy EU v reakci na dluhovou a finanční krizi v Evropě. Dohoda má zajistit rozpočtovou odpovědnost členských států. Dosud se o jejím textu jedná, odborníci se dohodli na většině textu. Několik pasáží nechali na domluvě politických špiček. K vyjednání a podpisu smlouvy bude podle Nečase vláda potřebovat zmocnění prezidenta, které zatím nemá. Prezident Václav Klaus přitom smlouvu kritizoval a avizoval, že ji nepodepíše. Kabinet podle Nečase definitivní stanovisko k unijní dohodě zatím nemá. Rozhodne se až podle konečné verze dokumentu.

Češi chtějí říci jasné "ne" dohodě EU v referendu a odmítají i vstup ČR do eurozóny. Nadpoloviční většina domácí populace sdílí názor, že by o osudu smlouvy EU o fiskální odpovědnosti měli občané ČR rozhodnout ve všelidovém referendu. V něm by pak většina veřejnosti odmítla dohodu, která by měla sloužit k záchraně eura a která přenáší další část kompetencí na EU. Naprostá většina domácí populace pak nadále odmítá i vstup ČR do eurozóny, a tedy i zavedení eura coby nové národní platební jednotky. V případě aktuálního konání referenda by se tak proti vstupu do eurozóny vyjádřily téměř čtyři pětiny Čechů. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu společnosti SANEP. S vyhlášením všelidového referenda o dohodě EU souhlasí občanští demokraté a představitelé Věcí veřejných. Naopak podle názoru představitelů TOP 09 a nejsilnější opoziční strany ČSSD by ratifikace smlouvy měla proběhnout parlamentní cestou. Konání všelidového referenda odmítá i jeden z největších kritiků EU prezident Václav Klaus, podle něhož by vláda neměla přehazovat politickou odpovědnost na občany.

Nejproblematičtějším bodem chystané smlouvy států EU o fiskální odpovědnosti je pro českou diplomacii role Evropské komise v naplňování této mezivládní dohody a vztah smlouvy k základnímu unijnímu právu. ČR také usiluje o to, aby v případě podpisu smlouvy získala možnost zapojit se do summitů eurozóny, například jako pozorovatel. Vyplývá to z vyjádření diplomatů blízkých rozhovorům o smlouvě a podkladů ministerstva zahraničí pro vyjednávání. "Je prostě problém, když úkolujete instituce, které patří 27 státům mezivládní smlouvou, kterou podepíše pouze 26 zemí či méně, a když se v takové smlouvě odvoláváte na unijní legislativu, ať už primární, či sekundární právo," řekl ČTK zdroj obeznámený s jednáním o smlouvě. Také z návrhu české pozice ke smlouvě, kterou ve středu schválila vláda, vyplývá, že diplomaté nemají příliš výhrady k obsahu dokumentu, ale spíše k jeho právní povaze a tomu, jak se projeví v rozhodování celé unie.

Vyjasnit by se podle českých diplomatů mělo také to, zda budou mít členské státy automatickou povinnost obrátit se na Evropský soudní dvůr v případě, že Evropská komise prohlásí o některém ze států, že porušuje pravidla stanovená ve smlouvě. Server www.euobserver.com uvedl, že podle nejnovější verze návrhu smlouvy bude pomoc státům EU ze záchranného fondu Evropského stabilizačního mechanismu od března příštího roku podmíněna tím, že země ratifikuje chystanou smlouvu o rozpočtové odpovědnosti. Po tlaku Polska a Švédska také návrh částečně vychází vstříc státům stojícím mimo eurozónu. Podle nové formulace totiž předseda summitu zemí eurozóny může na summit pozvat i nečleny eurozóny, aby mohli diskutovat o tématech související s prosazováním smlouvy, napsal server.

Podle prezidenta Václava Klause se má vláda jasně rozhodnout, zda Česká republika vstoupí do připravované rozpočtové unie, a neschovávat se za referendum. Prezident to řekl Lidovým novinám.

Česká republika požadavky na referendum o přijetí eura zpochybňuje to, co slíbila v přístupové smlouvě k EU, míní šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg (TOP 09). Ztrácí tak pověst serióznosti, vzkázal dnes ČTK ministr prostřednictvím svého mluvčího Víta Koláře. Ministr reagoval na jednání středeční vlády, podle níž by případné přistoupení země k chystané finanční smlouvě mohli lidé rozhodovat v rámci referenda o vstupu ČR do eurozóny. "Zůstávám zásadním odpůrcem referenda v této věci. Co jsme slíbili v přístupové smlouvě, nemáme to v referendu zpochybňovat. Ztrácíme pak pověst seriózního partnera," uvedl ministr, který na zasedání vlády chyběl, protože je momentálně pracovně v Bahrajnu. "Beru na vědomí rozhodnutí vlády," dodal šéfdiplomat podle svého mluvčího. Vláda záměr schválila navzdory nesouhlasu TOP 09. V České republice se dosud platí korunou, ale země se při vstupu do EU zavázala, že společnou evropskou měnu přijme. Datum není stanoveno.

Poslanci se sejdou na první letošní schůzi v poslední lednový den. Na návrhu programu mají zatím 84 bodů. Jsou mezi nimi například Senátem vrácené zákony o veřejných zakázkách nebo o podporovaných zdrojích energie. Poslanci by také měli zvolit členy Etické komise ČR pro ocenění účastníků třetího odboje. Poslanci by měli v prvním čtení a ve zrychleném režimu projednat vládní návrh zákona o zásluhách zesnulého exprezidenta Václava Havla. Zákon je stručný a konstatuje pouze, že "Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii". I když jde o vládní návrh, podpoří ho zřejmě i opoziční sociální demokraté. Vláda poslancům předložila do zrychleného režimu projednávání také vládní návrh na vydání dluhopisů na krytí části schodku letošního státního rozpočtu. Do prvního čtení jde z vlády také návrh nového zákona o evropské občanské iniciativě. Zákon má umožnit českým občanům spolu s dalšími občany EU formou petičních iniciativ přímo úkolovat unijní instituce. Novinka vychází z lisabonské smlouvy. Podmínkou bude shromáždění nejméně milionu voličských podpisů z minimálně čtvrtiny zemí unie. V závěrečném čtení by poslanci měli schvalovat návrh zákona o ochraně ovzduší nebo zákon, který zakáže letecké postřiky. Poslanci by také měli schvalovat změnu ústavy a související novelu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu.

Premiér Petr Nečas (ODS) dává přednost tomu, aby se lidé vyslovili k nové smlouvě o fiskální odpovědnosti až v referendu o přijetí eura. Smlouva přenáší pravomoci do Bruselu, řekl dnes premiér na jednání sněmovního evropského výboru. Druhou možností je všelidové hlasování o samotné smlouvě. Na postupu ratifikace smlouvy se shodla ve středu vláda, navzdory nesouhlasu TOP 09. "Mezinárodní dohodou mimo vší pochybnost dochází k razantnímu přesunu kompetencí na Evropskou unii," prohlásil před poslanci premiér. Smlouva podle něho uvádí opatření nezbytná pro stabilizaci a důvěryhodnost eurozóny, posiluje ale zároveň Evropskou komisi a soudní dvůr. Současné znění úmluvy například umožňuje vytvořit hlasovací kartel. Když se dva velké státy na něčem dohodnou s komisí, všechny ostatní země budou muset hlasovat s nimi, uvedl Petr Nečas. Zdůraznil, že je nutné vyčkat na konečné znění smlouvy, která má být platná pro členy eurozóny, další unijní státy by se k ní mohly připojit dobrovolně. Smlouva podle Petra Nečase znamená krok k fiskální a hospodářské federaci.

Ministerstvo zahraničí zatím nepožádalo prezidenta Václava Klause o zmocnění k podpisu chystané smlouvy států EU o fiskální odpovědnosti, uvedly zdroje ČTK obeznámené s jednáním o dokumentu. Ministerstvo tak zřejmě učiní až v případě, že se vláda rozhodne smlouvu podepsat. Případný podpis smlouvy by se odehrál zřejmě na summitu EU v březnu. Osud smlouvy v ostatních evropských zemích na českém postoji záležet nebude. Zmocnění prezidenta pro podpis mezinárodní smlouvy je obvykle formalitou, výklad ústavy v této věci nicméně podle právníků není jednoznačný a bude záležet na prezidentovi a vládních politicích, jaký prostor Klaus při rozhodování o smlouvě dostane. Klaus už zaslal premiéru Petru Nečasovi (ODS) dopis, ve kterém mu oznámil, že smlouvu nepodepíše. Podle experta na ústavní právo Jana Kysely není z ústavy zcela zřejmé, zda prezident může odmítnout dát vládě zmocnění pro podpis mezinárodní smlouvy.