Související články

Evropská komise v brzké době podá na Českou republiku žalobu kvůli tomu, že ČR do svého práva zatím nezapracovala antidiskriminační legislativu Evropské unie. ČTK to telefonicky řekl ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas, který i o diskriminaci menšin jednal v Lucemburku s kolegy z dalších zemí EU. Antidiskriminační zákon má pomoci zajistit rovný přístup ke vzdělání, práci, zdravotnické péči či třeba sociálním výhodám bez ohledu na věk, rasu, národnost, sexuální orientaci, zdravotní postižení, pohlaví, náboženství a světový názor. Normu v půlce května vetoval prezident Václav Klaus, který ji označil za zbytečnou a kontraproduktivní. Poslanecká sněmovna pak o ní měla znovu rozhodovat, ale nakonec hlasování odsunula až na dobu po krajských a senátních volbách, které se uskuteční v polovině října. Česko je jedinou zemí EU, která danou normu na ochranu před nerovným zacházením nemá.

Představitelé parlamentů 11 zemí střední a východní Evropy v sobotu v Praze slíbili, že ve svých státech usnadní ratifikaci lisabonské smlouvy a budou její potřebu vysvětlovat v široké veřejné diskusi. Dokument dává národním parlamentům novou roli v rozhodování o EU, musejí tak najít novou formu komunikace mezi sebou. Český Senát poslal na jaře smlouvu k prozkoumání Ústavnímu soudu, a schvalování tak v Česku pozastavil. Země je jednou z posledních, která dokument neschválila. Předseda horní komory a hostitel summitu Přemysl Sobotka (ODS) na závěrečné tiskové konferenci uvedl, že věří v to, že i Česko "přistoupí k procesu pozitivně". První parlamentní summit svého druhu do sídla Senátu svolal Sobotka kvůli tomu, že parlamenty mají možnost ovlivňovat chování svých vlád směrem k Bruselu. Měly by mít mechanismy, jak společně rychle zareagovat na návrhy Evropské komise, neboť společná stanoviska by bylo možné lépe a účinněji prosazovat, míní. Pokud bude lisabonská smlouva ratifikována všemi 27 státy unie, dostanou národní parlamenty v Evropě silnější hlas. Dokument jim umožní vyjadřovat se k unijním záležitostem. "Bude ale velmi krátký čas na to, aby parlamenty našly společné stanovisko," uvedl šéf české sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD). Právě kvůli organizaci komunikace mezi národními parlamenty se na přelomu ledna a února v Praze sejdou šéfové parlamentů Francie, Česka, Švédska a Španělska. Měli by připravit systém komunikace, který umožní rychle reagovat na vývoj v Evropském parlamentu a Evropské komisi.

Evropská unie zřejmě bude mít takzvané modré karty, kterými se bude snažit do zemí unie nalákat vysoce kvalifikované pracovníky ze třetích zemí. Zatím však není jasné odkdy. Jedním z důvodů je i požadavek České republiky. Ta chce, aby opatření vstoupilo v platnost tím, že staré země EU uvolní svůj pracovní trh lidem z unijních nováčků. To se možná stane až v roce 2011. "Je velmi pravděpodobné, že modré karty budou. Je velmi nejasné odkdy," řekl po jednání český ministr vnitra Ivan Langer. Praha chce prosadit, aby daná norma vstoupila v platnost až poté, co staré členské země unie uvolní překážky bránící lidem z nových zemí unie z rozšíření roku 2004 včetně Česka či Slovenska v přístupu na jejich pracovní trh. Češi a Slováci stále nemohou volně pracovat v Německu, Rakousku, Belgii a Dánsku. "Dokud existují přechodná opatření, nemáme stejná práva," řekl Langer s tím, že pokud by modré karty začaly platit dříve, pak by podle něj lidé z třetích zemí měli v EU víc práv než Češi. To je pro Prahu nepřijatelné.

EU se stále citelněji potýká s nedostatkem pracovních sil v určitých oblastech; problém se bude podle předpovědí stupňovat. Už nyní začínají chybět třeba zdravotníci, inženýři či počítačoví experti.

Do českého předsednictví v EU patrně připadnou nejtěžší body rozhovorů s Chorvatskem o vstupu do unie a klíčové momenty ve vyjednávání o znovusjednocení Kypru, řekl ve čtvrtek v Praze evropský komisař pro rozšíření Olli Rehn. Příští rok, kdy bude šest měsíců předsedat unii nejdřív Česko následované Švédskem, by podle něj mělo postavení kandidáta získat Srbsko. Rehn to uvedl na konferenci k perspektivám rozšíření EU o země západního Balkánu. Rok 2009 bude podle něj právě ve znamení tohoto regionu. Rehn zdůraznil, že proces rozšiřování EU se sice kvůli komplikacím s lisabonskou smlouvou zpomalil, ale nezastavil. Podotkl, že irské zamítavé referendum ke smlouvě by nemělo mít dopad na integraci nových kandidátských zemí do EU. Právě v souvislosti s odmítnutím smlouvy v Irsku se objevují názory, že unie se bez tohoto dokumentu nemůže dál rozšiřovat. Soudí tak například současný předseda EU - Francie. Český premiér Mirek Topolánek naopak míní, že by pro vstup nové země postačovaly stávající dokumenty.

Senát ve čtvrtek nepodpořil přijetí nové evropské antidiskriminační směrnice. Nařízení má zajistit ve všech zemích EU podobnou ochranu před nerovným zacházením bez ohledu na náboženství a víru, postižení, věk a sexuální orientaci, a to v bydlení, vzdělávání, sociálním zajištění i službách. Podle rozhodnutí většiny přítomných senátorů by si ochranu před diskriminací měl stanovit každý stát podle svých tradic a EU by se měla soustředit spíš na prosazování rovného přístupu jinou cestou než zákony. Česko je poslední zemí unie, která nemá ani antidiskriminační zákon. Přijmout ho mělo už při svém vstupu do EU. Parlament normu nedávno schválil, ale prezident ji vetoval. Poslanci by o ní měli hlasovat na schůzi, která začne 23. září. K přijetí zákona je potřeba nejméně 101 hlas. Pokud ČR normu mít nebude, hrozí jí pokuty od EU. Projednávání návrhu nové směrnice měla na starosti ministryně pro menšiny Džamila Stehlíková (SZ). Před nedávnem ho ale převzal ministr práce Petr Nečas (ODS).

Kdy přijme Česko euro? To bylo jedno z témat, o kterém se diskutovalo na sněmu Svazu průmyslu a dopravy, který každoročně zahajuje mezinárodní strojírenský veletrh v Brně.

Podle předsedy Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Míla zveřejní vláda termín přechodu Česka na společnou evropskou měnu ještě do konce letošního roku. Pokud se podaří dotáhnout základní reformy do konce tohoto roku, je zvládnutelný termín od 1. ledna 2012, realistický termín je o rok později, řekl na pondělním zahájení brněnských strojírenských veletrhů ČTK Míl. Premiér Mirek Topolánek na pondělním sněmu Svazu průmyslu a dopravy termín o konkrétním termínu přijetí eura nechtěl hovořit. "Klíčem k tomu, aby byl termín znám do konce roku, je přijetí rozpočtu na příští rok. Vstup do eurozóny je nevratný proces, na který se musí hospodářství země připravit, aby poté neměla česká ekonomika velké problémy," řekl Míl. Podle něj bude v době přechodu na evropskou měnu v případě roku 2013 kurz koruny vůči euru v rozmezí 20 až 22 korun. Pro co nejrychlejší stanovení termínu přijetí eura je také předseda Evropské komise José Barroso. Ke stanovení data přijetí eura koncem července vyzvaly vládu také Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy. Česká ekonomika je podle nich silně orientovaná na export a vývozci doplácejí na rostoucí kurz koruny. Vláda termín eura odmítá zatím určit s tím, že je nejdříve nutné provést nutné ekonomické reformy a stabilizovat veřejné finance.

Vláda není podle sociálních demokratů připravena na předsednictví Evropské unii. Česká republika by přitom měla předsedat unii už za 110 dní. Podle stínového ministra zahraničí za ČSSD Lubomíra Zaorálka kabinet nemá koncepci a priority. Ve Španělsku, které má předsednictví převzít v první polovině roku 2010, se přitom o jeho prioritách veřejně diskutuje už nyní. Zaorálek rovněž napadl vládu za to, že nestanovila termín přijetí eura. Vláda tak podle něj zpochybňuje závazek, že Česko vstoupí do eurozóny. "Tlak na přijetí společné evropské měny musí přijít od odborné veřejnosti. ČSSD to podpoří," zdůraznil.

Režisér Miloš Forman chystá nový film - a scénář s ním bude psát dramatik, bývalý prezident Václav Havel. Tématem je mnichovská dohoda.

Lidovci se v úterý distancovali od vládní kampaně Evropě to osladíme. Nelíbí se jim její heslo. Širší vedení KDU-ČSL proto vyzvalo koaliční partnery, aby s lidovci víc o přípravě předsednictví komunikovali. S názorem strany novináře seznámil předseda KDU-ČSL Jiří Čunek. Zpracovatelé se podle něj snažili být zajímaví a výjimeční, přesto je těžko přeložitelný slogan "naprosto nevhodně zvolený", uvedl Čunek. Lidovecký celostátní výbor přijal usnesení, aby vláda nadále, co se týká propagace českého předsednictví v EU, postupovala jednotně. "Vláda ani koaliční partneři nebyli informováni o této aktivitě úřadu vlády a především ministra pro Evropu Alexandra Vondry. Všichni jsme se jen divili, co za kampaň to je," poznamenal Čunek. "Nepoužil bych tato slova," odpověděl pak na otázku, zda to kvůli kampani nyní lidovci "osladí" naopak Vondrovi.