Související články

Předseda ČSSD Jiří Paroubek podle Mladé fronty Dnes připouští, že o lisabonské smlouvě, která má reformovat Evropskou unii po jejím rozšíření, by se i v Česku mohlo rozhodovat v referendu. Paroubek si od toho slibuje, že by pak na svou stranu mohl získat některé rebely z řad ODS a s jejich pomocí vyslovit koaliční vládě premiéra Mirka Topolánka (ODS) nedůvěru.

Summit Evropské unie, na němž bude oficiálně zahájen projekt takzvaného východního partnerství, se uskuteční 7. května v Praze. Oznámila to agentura AFP, která se odvolává na české předsednictví. K členství v projektu, který by se měl podle AFP týkat šesti zemí, jsou pozvány Ukrajina, Moldavsko, Bělorusko, Gruzie, Arménie a Ázerbájdžán. Smyslem partnerství je zvýšit finanční podporu a prohloubit spolupráci Evropské unie s těmito zeměmi, a to i přesto, že ve většině z nich má stále velký vliv Rusko. Mluvčí premiéra Mirka Topolánka Jiří Potužník ČTK potvrdil datum konání summitu 7. května. Uvedl ale, že okruh pozvaných zemí se dosud upřesňuje. Jedinou neznámou je podle AFP eventuální přítomnost na summitu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Ta je podmíněna pokrokem v procesu demokratizace Běloruska.

Většina Čechů si podle lednového průzkumu agentury STEM myslí, že parlament by měl schválit lisabonskou smlouvu. V lednu si to podle STEM myslelo 64 procent lidí, což bylo o 19 procent více než loni v říjnu. Názor většiny Čechů ale podle STEM nesouvisí s tím, že by lépe znali obsah smlouvy. Příčinu postoje většiny lidí vidí analytici STEM spíše v jejich obavě z toho, že by Česko mohlo ztratit prestiž, kdyby parlament smlouvu neschválil.

Rakousko se nechystá letos plně otevřít svůj pracovní trh lidem z nových členských států EU a bariéry zachová až do konce dubna 2011. Po čtvrtečním jednání s českým premiérem Mirkem Topolánkem to na dotaz ČTK prohlásil rakouský kancléř Werner Faymann. Češi a občané dalších unijních nováčků musí mít v Rakousku pracovní povolení. Svůj trh práce si chrání i Německo, Dánsko a Belgie. "Principiálně chceme přechodná opatření tak, jak byla nastavena, také vyčerpat," řekl Faymann s tím, že je to vnitropolitické rozhodnutí jeho země. Spolkový kancléř dodal, že Rakousko už přijalo opatření, která volný pohyb pracovníků zlepšují. Zmínil se například o vědcích a odbornících. Se záměrem Vídně prodloužit moratorium na volný pohyb pracovních sil prý Mirek Topolánek vyjádřil nesouhlas. "Nicméně nám to nezpůsobuje vážné problémy, protože nenaplňujeme ani ty pendlerské smlouvy, které dnes existují," dodal premiér s tím, že tuto otázku považuje za psychologickou záležitost Rakušanů.

V Praze začali jednat zástupci vlád zemí EU, kteří mají na starosti rozvojovou pomoc v zahraničí. Na dvoudenní neformální schůzce ministrů se zabývají mimo jiné tím, jak by měla sedmadvacítka přispět na rekonstrukci palestinského pásma Gazy. To bylo zničeno třítýdenní izraelskou ofenzivou, která skončila teprve nedávno. Jednání v Kongresovém centru vede náměstek ministra zahraničí Jan Kohout jako zástupce předsednické země EU, jíž bude Česká republika do konce června. Zástupci sedmadvacítky budou debatovat o tom, kolik peněz by unie měla přislíbit na dárcovské konferenci v Egyptě svolané kvůli obnově Gazy. Konat se má na přelomu února a března. Policie kvůli zasedání uzavřela malou část prostoru před Kongresovým centrem, kde se setkání koná a dohlíží na tamní bezpečnost. Opatření jsou výrazně menší než při nedávném zasedání ministrů vnitra EU. Rozsáhlá omezení se tehdy stala terčem kritiky místních obyvatel.

Čerpání peněz z EU, problematika bydlení, především program Panel určený k opravám panelových domů, podpora zaměstnanosti a otázka veřejných zakázek; to jsou hlavní priority nového ministra pro místní rozvoj Cyrila Svobody (KDU-ČSL). Uvedl to na své první tiskové konferenci ve funkci ministra. Svoboda také potvrdil personální změny ve funkcích vysokých úředníků MMR. "Bylo to něco jako chirurgický řez, protože to bylo najednou," řekl nový ministr. Podrobněji však učiněné personální změny nerozvedl. Svoboda ve funkci v pátek 23. ledna vystřídal svého stranického šéfa Jiřího Čunka.

Česká republika podle předběžných údajů splnila svůj závazek daný Evropské unii, že do konce loňského roku vybere minimálně čtyři kilogramy vysloužilých domácích elektrospotřebičů na obyvatele a rok. Novináře o tom informovala ředitelka odboru odpadů ministerstva životního prostředí Zdeňka Bubeníková. Pokud by Česko podmínku nesplnilo, hrozily by mu ze strany EU sankce. Trojice kolektivních systémů na sběr elektroodpadu Elektrowin, Asekol a Ekolamp loni dohromady odebrala 35.000 tun elektroodpadu, což odpovídá 3,4 kilogramu elektrošrotu na obyvatele a rok. "Podle předběžných údajů od zbývajících tří kolektivních systémů, které loni nasbíraly přibližně 0,9 kilogramu elektroodpadu na osobu, je patrné, že ČR požadovaný limit dosáhla," uvedla Bubeníková.

Pokud Evropská unie nebude energetické suroviny odebírat z různých zdrojů, bude její svoboda a nezávislost ohrožena. Na summitu k projektu plynovodu Nabucco to řekl český premiér Mirek Topolánek. Eurokomisař pro energetiku Andris Piebalgs nicméně podotkl, že EU by na projekt neměla poskytovat kapitál, jen půjčky a záruky. Financování ale přislíbila Evropská investiční banka. "Projekt Nabucco vidím jako test evropské integrace. Předpokládám, že projektu se budou účastnit velké evropské nebo světové finanční instituce a privátní investoři. Očekávám podporu od EBRD, EIB, Světové banky, USA a dalších velkých hráčů. ČR reprezentuje v projektu RWE Transgas," řekl dále Topolánek novinářům. Dodal, že je přesvědčen o tom, že projekt bude mít úspěch jedině tehdy, když ho EU vezme jako svoji absolutní prioritu. Klíčovým problémem celého projektu je ale podle Topolánka spíše než financování zabezpečení dodávek plynu. "Je třeba porovnávat investiční náklady na Nabucco s něčím srovnatelným a myslím, že to zajímavé číslo pro porovnání budou ztráty evropských zemí z plynové krize, kterou jsme právě prožili. Když si budeme tyto náklady na tuto krizi diskontovat na třeba deset let, přijdou nám ty náklady daleko menší," dodal. Topolánek zároveň vzkázal Rusku, odkud proudí značná plynu suroviny do EU, že projekt Nabucco není namířen proti němu.

Původně se předpokládalo, že výstavba přijde na 4,5 miliardy až pět miliard eur, nyní se odhadovaná částka v eurech pohybuje těsně pod osmi miliardami. Plynovod povede přes Turecko, Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko do Rakouska, vyhne se tedy jak území Ruska, tak území Ukrajiny.

Tři čtvrtiny Čechů se cítí být Evropany a pociťují sounáležitost s děním na evropském kontinentě. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury STEM. Dvě třetiny obyvatel České republiky jsou podle něj spokojeny se členstvím v Evropské unii, ale jen polovina lidí je přesvědčena, že ČR je v ní schopna hrát aktivní roli. O tom, že Česko je pevnou součástí Evropy a cítí se Evropany, nepochybuje podle STEM 76 procent obyvatel. Necelá třetina z nich, především těch mladších, vzdělanějších a dobře situovaných, je o tom přesvědčena jednoznačně. Méně se s Evropou cítí spjati lidé starší 60 let, s nižším vzděláním, hůře situovaní a sympatizanti s levicí, uvádí agentura. Podíl občanů spokojených se členstvím v EU je podle STEM stabilní a dlouhodobě se pohybuje kolem 60 procent.

Česká republika zvládá svou roli předsednické země Evropské unie. Myslí si to vicepremiér pro evropskou problematiku Alexandr Vondra. V diskusním pořadu televize Prima připomněl, že Česko se ihned po převzetí předsednické funkce úspěšně potýkalo s plynovou krizí i komplikovanou situací v pásmu Gazy. Nyní se podle něj musí soustředit zejména na řešení dopadů ekonomické krize. "Zvládáme to. A myslím, že jsme si vysloužili i značný respekt," prohlásil o dosavadním výkonu Prahy Vondra. Podle něj však vůči malým či středním zemím ve vedoucí roli EU vždy panuje určitá míra nedůvěry.