Související články

Od páteční půlnoci se ČR stane součástí EU, premiér Špidla považuje tuto událost za historický okamžik, který zemi umožní v Evropě lépe hájit a prosazovat své zájmy. Jak řekl, nesdílí obavy českého prezidenta Václava Kaluse, že země přijde o část své suverenity. Více Jaromír Marek.

Po vstupu Česka do Evropské unie se změní řada věcí, nikoliv však omezení pro nákup nemovitostí a zemědělské půdy cizinci. Dosud platilo, že nemovitosti mohli nabývat cizinci s trvalým pobytem nebo právnické osoby, které v Česku mají sídlo. Jak uvedl mluvčí ministerstva financí Marek Zeman, pro občany Evropské unie však dojde ke změně.

Hlavní téma deníků je vstup Česka do Evropské unie. Jak píše Mladá fronta Dnes, možná se ještě na poslední chvíli někdo zajde ostříhat, opravit boty a pořádně se najíst. Nikoli proto, aby do Evropské unie vstupoval kultivovaně, ale proto že ví, že tyto služby podraží. Možná si ještě pro jistotu nakoupí pár kilo cukru na letní marmelády a taky trochu rýže do zásoby. Většina Čechů se ale nebojí, že ceny vyletí do oblak.

Rozšířením Evropské unie uzavírají Česko, Německo a Polsko symbolicky kapitolu společných dějin, která byla plná utrpení. Uvádějí to šéfové vlád těchto tří zemí Vladimír Špidla, Gerhard Schröder a Leszek Miller ve společném příspěvku pro páteční vydání listu Lausitzer Rundschau. Deník vychází v německé části regionu, který tvoří společnou příhraniční oblast ČR, Německa a Polska. V tomto regionu je i město Žitava, jež leží prakticky přímo na společné hranici všech tří států a kde se v pátek šéfové vlád těchto zemí sejdou ke společné oslavě rozšíření EU.

Minulost našich zemí byla poznamenána rozdělením Evropy, vzájemným odtržením jejích obyvatel a nesvobodou států, píší dále premiéři ve svém článku. "Dnešním dnem završujeme úkol, na němž jsme od roku 1989 společně pracovali," konstatují. "Konfrontace je nahrazována spoluprací, prosazování zájmů proti jiným nahrazuje sdílení zájmů s jinými. V tom spočívá základní a trvalý význam evropské integrace pro náš kontinent a pro uspořádání světa na principech spolupráce. Odvaha Solidarity a polského lidu, rozhodující průrvy do železné opony učiněné v Maďarsku, sametová revoluce v Československu a pokojná revoluce v bývalé NDR umožnily sjednocení Německa i evropského kontinentu," píše se v příspěvku.

Hlavně v Praze budou politické špičky slavit český vstup do Evropské unie. V pátek a v sobotu je čekají slavnostní shromáždění, koncerty a další akce pořádané k historickému rozšíření EU o deset nových členů. Nejen doma, ale i v zahraničí bude oslavovat pouze premiér Vladimír Špidla (ČSSD). V sobotu bude nejprve na česko-německo-polském Trojmezí se svými kolegy, německým Gerhardem Schröderem a polským Leszkem Millerem. Společně poté odletí na slavnosti do irského Dublinu.

Na rozdíl od ostatních nejvyšších ústavních činitelů oslaví vstup do EU prezident Václav Klaus jen v pátek. Například odpoledne na Václavském náměstí chystá autogramiádu své nové knihy Evropa Václava Klause. Poté se Klaus přesune do Louňovic pod Blaníkem na Benešovsku. O půlnoci vystoupí na horu Blaník, odkud slavnostním přípitkem osloví občany v přímém televizním přenosu. Kolem půlnoci promluví k občanům i Špidla, a to ze Staroměstského náměstí.

Na vzniku pracovního fóra, které bude řešit české postavení a finanční výhledy v EU, se ve čtvrtek dohodli prezident Václav Klaus a první náměstek ministra zahraničí Jan Kohout. Finanční perspektiva EU do roku 2013 bude v příštích měsících vedle ústavy hlavním tématem, o němž budou jednat členské země včetně ČR. Věcí se bude zabývat i česká vláda. "Budou se řešit obtížná a dlouhodobá témata," řekl ČTK Kohout, jehož Klaus přijal před jeho květnovým odjezdem do čela mise v EU.

Náměstek, jenž nyní zastupuje nemocného ministra zahraničí Cyrila Svobodu, uvedl, že prezident s jeho nápadem na vznik fóra souhlasil. Fórum by podle Kohouta mělo zamezit další možné neshodě mezi Klausem a vládou, tentokrát o postoji k financím a jejich přerozdělování v EU. Kohout narážel na nedávnou roztržku mezi Klausem a Špidlou, která propukla kvůli návrhu vládní koncepce směřování Česka v EU. Prezident ji tvrdě kritizoval a řekl, že text je natolik špatný, že si nedovede představit jeho schválení. Kohout soudí, že postoj k financím by měl mít širokou politickou podporu. Podle Kohouta chce být Česká republika čistým příjemcem peněz z EU a chce, aby se s tím ve finanční perspektivě unie počítalo. To by znamenalo, že by Češi z Bruselu více dostávali než přispívali. Peníze z EU by podle Kohouta měly směřovat například do vědy, výzkumu, inovací, zaměstnávání či krajinotvorby.

Zabavit zločincův majetek bude v Evropské unii napříště snadnější a rychlejší. Ministři spravedlnosti rozšířené unie dospěli ve čtvrtek v Lucemburku k dohodě o vzájemném uznávání konfiskačních příkazů. "Může to skutečně pomoci v tažení proti organizovanému zločinu," míní český ministr spravedlnosti Karel Čermák, slibující si od nového nástroje především to, že jmění gangů působících uvnitř unie bude možno - samozřejmě po soudním rozsudku - zabavit rychleji a snadněji.

Konfiskační příkaz navazuje na evropský zatykač jako další opatření usnadňující boj proti kriminalitě a terorismu. Je jednodušší a přímočařejší než stávající režim, vyplývající z mezinárodních smluv jako úmluva Rady Evropy z roku 1990 proti praní peněz a o konfiskaci majetku z trestní činnosti. Čermákův náměstek Jakub Camrda odhaduje, že normu patrně bude záhodno převzít do dvou let, ale měla by stačit novela trestního řádu, bez zásahu do ústavy. "Úspěch v parlamentu nemohu zaručit, ale doufám, že si parlament zvykne na to, že EU má svou legislativu i v oblasti trestního práva," poznamenal v narážce na peripetie okolo evropského zatykače.

V daném případě však nejde o stíhání zločinců, ale o výkon trestu. Jestli český soud odsoudí někoho k propadnutí jmění, které má odsouzený jinde v EU, tak bude jednodušší konfiskace za přispění dalšího členského státu dosáhnout. "Na Bahamy se to, bohužel, vztahovat nebude," dodal Camrda v narážce na trestně stíhaného podnikatele Viktora Koženého žijícího na Bahamách.

Ministři se rovněž dohodli, že oběť zločinu se kdekoli v Evropské unii dočká finanční pomoci, ale ta se nebude závratně vymykat z místních poměrů. "Směrnice byla přijata v podobě, která je pro nás velmi výhodná. Českým občanům dává jistotu, že se jim - pokud se stanou obětí trestného činu kdekoli v EU - dostane peněžité pomoci od státu, kde se čin stal. Na druhé straně směrnice neklade zvýšené nároky na náš státní rozpočet. Toto riziko zpočátku hrozilo, ale podařilo se dosáhnout podoby přijatelné pro všechny i z finančního hlediska," řekl ČTK náměstek ministra spravedlnosti Jakub Camrda.

Návrh směrnice původně stanovil nejnižší hranici maximálního odškodnění na 60.000 eur všude v rozšířené EU, ale novým členským zemím se ještě před vstupem do EU podařilo výsledek ovlivnit; argumentovaly především dopady na veřejné finance i na odlišnou kupní sílu eura ve starých a nových zemích "pětadvacítky". V konečném textu se tak místo konkrétní sumy objevila formulace o "přiměřeném" odškodnění.

Do 1. ledna 2006, odkdy má směrnice platit, bude však třeba pozměnit příslušný český zákon z roku 1997, aby se vztahoval nejen na české občany a cizince usazené v ČR, ale i na občany dalších států EU, pokud by se na českém území stali terčem zločinců.

Volný pohyb osob je jednou ze čtyř základních svobod Evropské unie a představuje odstranění všech překážek přesunu občanů unie mezi jednotlivými členskými státy, ať už za prací, podnikáním nebo studiem. Základem volného pohybu osob je volný pohyb pracovníků. Jak to bude vypadat v praxi, zjišťoval Josef Kubeczka.

Vládní koalice odvrátila před týdnem hrozbu zmatku, který by zavládl hned v sobotu po vstupu do Evropské unie, kdyby neprošel klíčový zákon o dani z přidané hodnoty. Koalice si tedy oddechla, oddechla si i většina podnikatelů. Opoziční ODS si naproti tomu ústy svého předsedy Mirka Topolánka neodpustila poznámku, že vláda uspěla pouze zásluhou jednoho invalidy a jednoho alkoholika. Se smíšenými pocity asi přijali zákon mnozí občané, protože se obávají dalšího zdražování. Každopádně od 1. května dojde k největšímu daňovému pohybu za posledních deset

Švédsko nezavede vůči novým členským zemím Evropské unie žádná přechodná období pro přístup jejich občanů na švédský pracovní trh. Vládní návrh na dvouleté restrikce ve středu zamítla většina poslanců švédského parlamentu. Porážka menšinové sociálnědemokratické vlády se očekávala, protože ostatní politické strany již dříve vyjádřily nesouhlas s návrhem premiéra Görana Perssona a jeho kabinetu. Přesto však po celý den probíhala v parlamentu vzrušená debata, při níž na adresu vlády a přechodných období padla řada tvrdých slov. Vládní sociální demokraté navrhovali zavedení dvouletého přechodného období, které by však mohlo být v případě potřeby prodlouženo. Restrikce se měly týkat pouze osmi nových členů - postkomunistických zemí, nikoli Malty a Kypru.