Související články

Lípu Evropy ve čtvrtek před krajským úřadem v Ostravě spolu s hejtmanem Moravskoslezského kraje Evženem Tošenovským (ODS) zasadili zástupci zemí Evropské unie. Strom přivezl v polovině ledna velvyslanec Evropské komise v ČR Ramiro Cibrian.

Sázení stromu bylo součástí Evropských kulturních dnů, které letos poprvé uspořádal krajský úřad. Představil například současnou španělskou grafiku, nechybělo divadlo, filmy a koncerty. Evropské kulturní dny ukončí 28. dubna koncert skupiny Moiré Music britského jazzmana Trevora Wattse. Časem se dny mají rozšířit i do dalších měst Moravskoslezského kraje.

"Neutrálně až pozitivně" se staví pravicoví němečtí a rakouští poslanci Evropského parlamentu k pondělnímu prohlášení české Poslanecké sněmovny k Benešovým dekretům. Hodlají odkaz na ni, v pozitivním smyslu, zahrnout i do vlastní rezoluce o České republice, kterou připravují na červen, řekl ve čtvrtek po setkání s předsedou zahraničního výboru EP Elmarem Brokem český ministr zahraničí Jan Kavan. Připustil zároveň, že pokud by právní analýzy dekretů prováděné Evropskou komisí nebo Evropským parlamentem dospěly k závěru, že tyto dokumenty zahrnují nějaké diskriminační klauzule, musela by s tím Praha do vstupu do EU "něco udělat", přinejmenším se tím "vážně zabývat". Zatím však čeští právníci žádnou takovou nesrovnalost neodhalili. Ministr Kavan především konstatoval uklidnění a konstruktivnější přístup.

Čelní představitelé politických stran jsou přesvědčeni, že stanovisko sněmovny k Benešovým dekretům pomůže uklidnit situaci v Česku a zároveň dá zahraničí najevo, že v tomto ohledu panuje na české politické scéně jednota. Právní a majetkové vztahy, které vyplynuly z poválečných zákonů a prezidentských dekretů, jsou podle sněmovny nezpochybnitelné, nedotknutelné a neměnné. Dolní komora dále prohlásila, že na základě poválečných zákonů a prezidentských dekretů již nemohou vznikat žádné nové právní vztahy. Předseda ODS Václav Klaus označil usnesení a klidný průběh debaty za vítězství státnického přístupu nad politikařením. Také premiér Miloš Zeman si usnesení i jeho podobu pochvaloval. Proti parlamentní debatě se původně stavěli lidovci a unionisté, kteří dávali přednost prohlášení politických stran. Se samotným obsahem usnesení se ale ztotožnili.

Člen Evropské komise Günter Verheugen uvítal "relativně umírněný" tón prohlášení k Benešovým dekretům, které schválil český parlament. Nepustil se do jeho rozboru, spíše se soustředil na nutnost uklidnit debatu, která se kolem dekretů v poslední době rozhořela. Usoudil, že deklaraci českého parlamentu "je třeba vidět v kontextu nedávné intenzívní debaty o této věci a také nadcházejících voleb". Právě na tomto pozadí mu připadá text "relativně umírněný". Za pozitivní zejména považuje důraz kladený na česko-německou deklaraci z roku 1997, na význam dobrých sousedských vztahů a na přistoupení ČR k Evropské unii. Připomíná prohlášení, které podepsal s premiérem Milošem Zemanem před dvěma týdny v Praze a podle něhož "nemůže zkoumání z hlediska evropského práva uniknout žádná část právního řádu kandidátské země, která je schopna dál vyvolávat právní účinky". Tuto pasáž lze považovat za nepřímou připomínku, že jak Evropská komise, tak Evropský parlament zkoumají slučitelnost dekretů s legislativou EU a se zásadami, na kterých je založena. Ostatně i v pražském prohlášení se říká, že se nadále prověřují ty dekrety a další právní akty z oné doby, jež se netýkají otázek majetku a občanství. Za "absurdní" označil nejmenovaný zdroj EU nově opakovaný požadavek předsedy českého parlamentu a ODS Václava Klause, aby unie poskytla České republice před vstupem záruku proti zrušení Benešových dekretů. Připadá mu, že se Klaus vrací k něčemu, co už sám označil za kontraproduktivní.

Silnější konkurenční boj a rostoucí tlak na snížení cen očekávají české a německé firmy po vstupu České republiky do Evropské unie. Vyplývá to z výzkumu hospodářských komor mezi 238 průmyslovými podniky v Karlovarském kraji a sousedním bavorském regionu Horní Franky. Zhruba polovina podniků na obou stranách hranice shodně počítá s novými možnostmi odbytu. Po rozšíření očekávají podniky na obou stranách hranice zlepšení podmínek pro podnikání v právní oblasti. Slibují si i modernizaci infrastruktury. Německo má jako obchodní partner pro podniky v Karlovarském kraji zřetelně větší význam než Česká republika pro podniky z Horních Franků. Česko je přesto pro podniky z Horních Franků nejdůležitější obchodní partner ze zemí kandidujících na vstup do Evropské unie. Pro Bavorsko je Česko na 12. místě v exportu a na šestém v importu. Německo je naopak pro české firmy s náskokem nejdůležitějším obchodním partnerem.

Požadavek ODS získat pro Česko ještě před vstupem do EU záruku majetkových a právních vztahů vyplývajících z poválečné legislativy většina ostatních stran nepodporuje. Domnívají se totiž, že takové záruky již existují a že samotný vstup země do unie pozici země posílí. Místopředseda ODS Jan Zahradil potvrdil informace tisku, že bez podobné záruky by občanští demokraté vstup do unie nedoporučili. ODS podle něj netrvá na tom, aby taková záruka byla součástí přístupových jednání s EU, možností vidí víc. Předseda ODS Václav Klaus, na jehož slova se sdělovací prostředky odvolávají, se k tomuto tématu odmítl vyjadřovat. Zdůvodnil to tím, že nechce rozmělňovat sněmovní usnesení, v němž poslanci konstatovali, že vztahy plynoucí z poválečných zákonů jsou neměnné. Předseda zahraničního výboru Lubomír Zaorálek z ČSSD je přesvědčen, že požadavek ODS postavení Česka fakticky oslabuje. Předsedkyně Unie svobody-DEU Hana Marvanová považuje požadavky ODS za "hru s ohněm", která může ohrozit členství země v EU. Za rozumný považují požadavek občanských demokratů komunisté.

Více či méně kritické ohlasy zaznívají k usnesení českého parlamentu o takzvaných Benešových dekretech z Rakouska. "Problémy kolem Benešových dekretů se žádným prohlášením českého parlamentu nestanou jednoduššími," uvedl předseda rakouské Národní rady (dolní komory parlamentu) Heinz Fischer. Velká většina lidí v Rakousku i v České republice má zájem na dobrých, přátelských a sousedských vztazích a je dost chytrá na to, aby se nenechala navzájem proti sobě poštvat, protože to v minulosti už přineslo dost neštěstí, prohlásil Fischer. "Myslím, že bychom měli vyčkávat na české parlamentní volby, pak musí Rakousko s novou českou vládou nastoupit cestu rozhovorů," řekl Schüssel pro rádio Ö3. Podle kancléře je totiž usnesení českého parlamentu důsledkem předvolební kampaně v zemi. Zahraničněpolitická mluvčí rakouských Zelených Ulrike Lunaceková v této souvislosti zopakovala podporu své strany nedávnému návrhu rakouského odborníka na mezinárodní právo Manfreda Rottera předložit otázku Benešových dekretů k posouzení Evropskému soudu pro lidská práva. Ostře kriticky se vyjádřili představitelé krajně pravicových svobodných (FPÖ). Předseda jejich poslaneckého klubu Peter Westenthaler prohlásil, že označení dekretů za nedotknutelné znamená, že Česká republika přijala usnesení proti EU. S Benešovými dekrety totiž nemůže být Česko do unie přijato, to je pro svobodné naprosto jasné, zdůraznil Westenthaler. Podle něj je krok české strany provokací vůči Rakousku. Bezpráví zůstává bezprávím a bezpráví nelze promlčet, prohlásil generální tajemník FPÖ Karl Schweitzer. Také šéfka poslanců FPÖ v Evropském parlamentu Daniela Raschhoferová označila přijetí Česka do EU i s Benešovými dekrety za naprosto nemyslitelné a požadavek Václava Klause na záruky nedotknutelnosti dekretů ze strany EU za nebezpečnou hru, kterou prokazuje své zemi špatnou službu.

Benešovy dekrety a české zemědělství patřily k hlavním tématům, o kterých po dva dny jednal v Praze společný výbor českých zákonodárců a poslanců Evropského parlamentu. V otázce dekretů došel výbor ke kompromisnímu stanovisku, podle něhož by toto téma nemělo být překážkou pro uzavření rozhovorů o vstupu Česka do Evropské unie. Více už Zdeňka Kuchyňová.

Jako projev českého "autismu", tedy uzavřenosti, označil předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt prohlášení pěti lídrů českých politických stran týkající se Benešových dekretů. Prohlášení podle něj není výsledkem dialogu zúčastněných stran, mezi něž patří i sudetští Němci a Evropská unie, ale jednostranné prohlášení. V textu, který bude schvalovat Poslanecká sněmovna, se prohlašuje, že dekrety dnes už nezakládají nové právní vztahy. Právní a majetková východiska, už jednou na základě dekretů vzniklá, ale čeští politici považují za nezpochybnitelná, nedotknutelná a neměnná.

Část poslanců Evropského parlamentu si myslí, že téma poválečných dekretů československého prezidenta Edvarda Beneše bude hrát roli v jednání o vstupu Česka do Evropské unie. Na závěr dvoudenního zasedání společného výboru českých zákonodárců a poslanců Evropského parlamentu v Praze to uvedla šéfka výboru Ursula Stenzelová. Společný výbor jako celek dospěl ke kompromisnímu konstatování, podle něhož by téma dekretů nemělo být překážkou pro uzavření rozhovorů o vstupu České republiky do EU. Stenzelová ale po jednání výboru prohlásila, že "v rámci procesu přistoupení by tyto věci měly hrát určitou roli". Řekla, že existují rozdílné názory na to, zda jsou dekrety účinné i dnes. Připomněla, že politici nyní čekají na posudky dekretů, jež si nechaly vypracovat EP a Evropská komise. Nejde přitom podle ní o revizi poválečného uspořádání a o přípravu nové vlny vyvlastňování, ale o evropské hodnoty. EU je podle ní společenství práva, kde neplatí princip diskriminace. Stenzelová také obecně vyjádřila naději, že stanovisko k dekretům, které připravuje česká Poslanecká sněmovna, "nezavře dveře". Druhý předseda společného výboru Jan Zahradil uvedl, že debata jeho členů o dekretech byla ostrá. Zopakoval, že československá poválečná legislativa byla výsledkem historického kontextu. Teď ale podle něj nemá žádné nové právní účinky a nikdo podle ní není diskriminován. Proto není v rozporu s evropskými normami.