Související články

Návrh šéfa české Poslanecké sněmovny Václava Klause, aby byly Benešovy dekrety převzaty do vstupní smlouvy s Evropskou unií, čímž by je unie potvrdila a učinila z nich součást svého právního řádu, nebude snadné - na rozdíl od výroků premiéra Miloše Zemana - označit za "nedorozumění", Napsal to německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung v sobotním vydání. Od chladně uvažujícího Klause, který ještě svou politickou kariéru nekončí, lze podle deníku očekávat, že si za svými slovy bude stát. Nepronesl je bezdůvodně. Klaus zasáhl EU v jejím nejslabším místě: jelikož jí dosud byly Benešovy dekrety lhostejné, pak jistě nebude ani proti tomu, aby byly převzaty do vstupní smlouvy. Pro EU tak nastává hodina pravdy. Na této otázce se totiž ukáže, zda unie může být nadále považována za právní společenství, či nikoli, napsal deník.

Člen Evropské komise Günter Verheugen ujistil českého ministra zahraničí Jana Kavana, že otázky související s takzvanými Benešovými dekrety nejsou a nebudou předmětem jednání o přistoupení České republiky k Evropské unii. Komisař Kavana dále ujistil, že EK dělá všechno pro to, aby byl dodržen harmonogram, podle něhož má jednání o přistoupení s ČR a s dalšími devíti kandidáty skončit letos. Kavan vyjádřil naději, že navzdory všem problémům, které obnášejí poslední citlivé kapitoly, se povede vyřešit hlavní problémy do července.

Za předčasné Verheugen označil Kavanovy snahy vyjednat už nyní snížení požadovaných českých příspěvků do pokladny EU. V dokumentu z 30. ledna EK navrhla, aby unie použila v letech 2004-2006 na financování potřeb deseti nových členů 40 miliard eur ve formě závazků a vybrala od nich 15 miliard na příspěvcích. Balík zahrnuje zlomek přímých plateb pro zemědělce. Adeptům členství připadá diskriminační, bohatým členským státům příliš štědrý.

Kavan v rozhovoru se zemědělským komisařem EU Franzem Fischlerem poukazoval především na to, že Evropská komise vycházela při zpracování průzkumného návrhu na financování rozšíření z výchozí situace, která má jen málo společného se stavem českého zemědělství. "Chceme, aby unie aplikovala zásadu diferenciace, tedy aby vzala v úvahu, že zemědělství v jednotlivých kandidátských zemích se výrazně liší," řekl Kavan po setkání. Fischlerovi připomněl, že v ČR se zemědělskou výrobou zabývá jen 3,2 procenta obyvatelstva a že české zemědělství nečelí zásadní restrukturalizaci. Evropská komise zdůvodňuje návrh neposkytnout okamžitě po přijetí novým zemím plné přímé podpory (62 procent všech zemědělských dotací v EU) mimo jiné tím, že by se tím zakonzervovala neblahá situace na venkově a zbrzdila nezbytná restrukturalizace. Má přitom na mysli zejména polské zemědělství, které živí čtvrtinu obyvatel.

Člen Evropské komise pro rozšíření Günter Verheugen řekl, že vzdělání a školení zaměstnanců patří k hlavním problémům při uplatňování norem Evropské unie v kandidátských zemích. Lze podle něj snadno a rychle změnit ústavu a relativně snadno změnit zákony a struktury, ale je těžké změnit lidi, uvedla agentura Agence Europe. Lidé vychovaní za komunismu někdy dost dobře nechápou duchovní princip demokratické společnosti. Komisař podle agentury také uvedl, že byl naopak v kandidátských zemích příjemně překvapen mladou elitou, která získala vzdělání například v EU a poté se vrátila domů pracovat ve veřejné správě.

Za rizikový považuje předseda vládní ČSSD a vicepremiér Vladimír Špidla návrh Občanské demokratické strany /ODS/, aby dohoda o přistoupení České republiky k Evropské unii obsahovala právní pojistku proti zpochybnění Benešových dekretů. ODS se obává revize majetkového a právního uspořádání po druhé světové válce, proto chce záruky i ve smlouvě s unií. Špidla ale soudí, že právě úvahy o začlenění exkluzivní klauzule do přístupové dohody by mohly otázku dekretů znovu otevřít, což je pro vládu nepřijatelné.

Hlasy požadující zrušení dekretů opakovaně zaznívají ze sousedního Německa a Rakouska, tento týden i z Maďarska. Dekrety prezidenta Edvarda Beneše obnovovaly právní řád v poválečném Československu. Některé sudetoněmecké organizace i čeští občané německé národnosti žádají vrácení konfiskovaného majetku, zabaveného na základě těchto předpisů. Vrátit majetek lze ale podle českého práva jen těm, kteří o něj přišli po únoru 1948. Česká vláda tvrdí, že dekrety rozhodně nezruší, i když již podle ní nemají žádný praktický dopad a jsou vyhaslé.

Česká republika je ve zbývajících jednáních o přístupu do EU pravděpodobně nejlépe připravena v hospodářské soutěži. Musí však vyřešit některé problémy, třeba ocelářství. "Jsem si jist, že v nadcházejících měsících budeme schopni odsouhlasit s Evropskou komisí program restrukturalizace hutí," řekl hlavní vyjednávač ČR s EU Pavel Telička na konferenci "Společně v nové Evropě", pořádané Svazem průmyslu a dopravy. ČR již uzavřela s unií 24 kapitol z celkových 31. Jednání má uzavřít do konce letošního roku a členem unie by se mohla stát v roce 2004.

Ministr zahraničí Jan Kavan považuje za absurdní úvahu, že by poválečné dekrety prezidenta Edvarda Beneše mohly být překážkou pro vstup Česka do Evropské unie. Sněmovnímu zahraničnímu výboru řekl, že dekrety jsou součástí českého právního řádu, není důvod je rušit, ale jsou "vyhaslé". Uvedl též, že mají své ekvivalenty v některých zemích EU, například Norsku, Dánsku a Velké Británii, kde byl na základě zákonů a dekretů konfiskován nepřátelský majetek. Stínový ministr zahraničí za ODS Jan Zahradil poznamenal, že se zvýšil tlak "některých zájmových skupin" na to, aby vstup ČR do EU byl spojen s věcmi, jež by mohly vést k právní a majetkové revizi poválečného uspořádání. Připomněl, že podobné tlaky jsou patrné v Rakousku a u části politické scény v Německu. Kavan uvedl, že jeho "spánek není krácen velkými obavami", že by se taková revize mohla uskutečnit. Pro zrušení dekretů se vyslovil i maďarský premiér Viktor Orbán.

Přestože se některé členské země a představitelé Evropské unie ostře ohradili proti výrokům premiéra Miloše Zemana o palestinském předákovi Jásiru Arafatovi a o řešení izraelsko-palestinského sporu, ministr zahraničí Jan Kavan členům sněmovního zahraničního výboru tvrdil, že Česko ve vztahu k Blízkému Východu s EU úzce spolupracuje. Kavan také prohlásil, že Praha chce letos aktivizovat své ekonomické a politické vztahy s blízkovýchodními státy. Kavan naznačil, že EU často konzultuje blízkovýchodní problematiku s českými představiteli proto, že Česko má dobré vztahy s Izraelem a s většinou arabských zemí. Kavan se vyslovil pro mírové řešení blízkovýchodního konfliktu, jež by zahrnulo jak zajištění bezpečnosti Izraele, tak řešení zákonných práv Palestinců včetně vzniku jejich samostatného státu.

"Samozřejmě zásadně nesouhlasíme s těmito výroky. Takový jazyk neočekáváme od budoucího členského státu," prohlásil jménem komisaře Güntera Verheugena jeho mluvčí Jean-Christophe Filori k výrokům českého premiéra Miloše Zemana při jeho návštěvě Izraele, které otiskl list Haarec. "Chci připomenout," řekl dále ČTK, "že Česká republika se uzavřením kapitoly společná zahraniční a bezpečnostní politika zavázala podporovat zahraniční politiku EU, včetně jejího postoje k situaci na Blízkém východě. Takováto prohlášení nelze považovat za zvlášť přínosná pro úsilí EU v této oblasti."

Španělský ministr zahraničí Josep Piqué řekl, že EU vyjádřila v pondělí své stanovisko k Zemanovým výrokům, na němž se nic nemění. Vyjádřil naději, že "v budoucnosti se opakování takovýchto názorů budeme moci vyhnout". "Všichni vědí, co si o tom myslíme. Víc už není co dodat," podotkl s odvoláním na své pondělní prohlášení, podle něhož jsou Zemanovy výroky "nepřijatelné".

Španělský velvyslanec v České republice odmítl komentovat vývoj česko-izraelského skandálu, který zapříčinily výroky premiéra Miloše Zemana na adresu Palestinců a Jásira Arafata. Velvyslanec Santiago Cabanas Ansorena, jehož země nyní unii předsedá, odmítl říci, zda je připraven předat české straně oficiální žádost, aby premiér svá slova vysvětlil.

Výroky českého premiéra Miloše Zemana na adresu palestinského předáka Jásira Arafata považuje francouzská vláda za "naprosto neodpovědné". V Paříži to uvedl zástupce mluvčího francouzského ministerstva zahraničí Bernard Valéro. "Domníváme se, že tato prohlášení jsou naprosto neodpovědná," citovala mluvčího agentura AFP.

Rozšíření Evropské unie a Severoatlantické aliance patří mezi hlavní témata, o nichž chtějí v nadcházejících dnech jednat v Bruselu senátoři z výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost. Podle předsedy výboru Michaela Žantovského budou v obou případech dominantní bezpečnostní aspekty. Žantovský uvedl, že podporuje plán EU na vybudování sil rychlé reakce i záměr České republiky se na tomto projektu podílet ještě před rozšířením unie. S představiteli NATO chtějí senátoři hovořit o současné bezpečnostní situaci i o listopadovém summitu aliance v Praze, od něhož se očekává další rozšiřování tohoto vojenského bloku. Senátoři se setkají například s poradcem generálního tajemníka NATO pro střední a východní Evropu Christopherem Donnellym. Ze zástupců EU mají hovořit například s vysokým představitelem unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javierem Solanou, předsedou vojenského výboru EU Gustavem Hagglundem a s předsedou Evropského parlamentu Patrikem Coxem.

O Evropské unii či Severoatlantické alianci má ve Spojených státech jednat první náměstek ministra zahraničí Pavel Telička. Od pondělí do čtvrtka ho ve Washingtonu na pracovní návštěvě čekají jednání s vysokými úředníky amerického ministerstva zahraničí. Má také hovořit s poradcem pro zahraniční politiku viceprezidenta Dicka Cheneyho. Náměstek by s americkými partnery měl hovořit o české zahraniční politice a českém zapojení do boje proti terorismu i o tom, jak se země připravuje na rozšíření Evropské unie. Jednat bude také o summitu Severoatlantické aliance, který se má konat na podzim v Praze.