Související články

Bezplatnou telefonní informační linku o Evropské unii využilo od jejího zprovoznění bezmála 27.000 lidí. Na linku 0800 200 200 mohou občané volat od loňského října. Linka jim podle ministerstva zahraničí pomůže zodpovědět otázky související se vstupem země do EU. Zájemci se často ptají na zemědělskou politiku EU, kdy bude zavedeno euro, budou-li potřeba pro cestování pasy, jestli vzroste cena nemovitostí. Zajímají se také o to, jaké budou platy a sociální politika. Dotazy zodpovídají operátoři od pondělí do pátku mezi 09:00 a 19:00. Na linku upozorňují billboardy, upoutávky v televizi, rozhlase a tisku.

Předsedové vlád České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska (zemí tzv. visegrádské čtyřky) vyjádřili nelibost nad návrhem Evropské komise, jak financovat rozšířenou Evropskou unii po přistoupení jejich zemí v letech 2004-06. Shodli se, že by se novým členům EU mělo dostat naprosto stejného zacházení jako stávajícím, což projekt EK zdaleka nezajišťuje. "Premiéři litují, že globální návrh Evropské komise je dosti vzdálen jejich stanoviskům pro jednání a jejich oprávněnému očekávání," praví se v textu, který získala ČTK v Bruselu; oficiálně měl být zveřejněn v Budapešti, kde se premiéři čtyřky měli původně sejít. Text byl nakonec domluven na dálku.

Evropská komise a česká vláda dokončují v těchto dnech podrobný akční plán pro posílení kapacity státní správy a soudnictví v ČR. V podstatě půjde o podrobný seznam toho, co již bylo v tomto směru uděláno, co se má ještě udělat, do kdy a jak. "Smyslem je provést detailní prověrku a zjistit, co všechno je třeba v této oblasti ještě dokončit a jak při tom může unie prakticky a finančně pomoci," řekl k tomu ředitel v Evropské komisi Rutger Wissels, vyjednávač pro Českou republiku. Zdůraznil, že výsledek bude mít posvěcení obou stran. "Bude to to, co je podle názoru obou stran ještě třeba provést, aby Česká republika mohla vstoupit do EU."

Českou republiku by stálo hodně peněz, pokud nebude mít po předpokládaném vstupu do EU v roce 2004 dostatek kvalitních úředníků. Ti jsou předpokladem pro čerpání značných prostředků ze strukturálních fondů unie. "Bude nezbytné, aby od prvního dne byl dostatek kvalitních úředníků, kteří budou schopni nakládat s těmito penězi," řekl ve čtvrtek velvyslanec EU v ČR Ramiro Cibrian na konferenci pořádané Česko- belgicko-lucemburskou obchodní komorou. "Tyto prostředky mohou být až pětinásobně vyšší než pomoc, kterou ČR nyní dostává z programů Phare a ISPA," zdůraznil Cibrian. Přichystaná částka na tři roky po vstupu do unie zatím nebyla stanovena, nesmí však přesáhnout čtyři procenta HDP. Ten se za loňský rok odhaduje na 2,1 biliónu korun.

Předseda rakouské Národní rady (dolní komory parlamentu) Heinz Fischer se po středečním setkání se svým českým protějškem Václavem Klausem vyslovil proti spojování otázky jaderné elektrárny Temelín a tzv. Benešových dekretů se vstupem České republiky do Evropské unie. "Vždy jsem se vyslovoval proti spojování (obou témat s rozšířením unie) a zůstávám při tom," řekl novinářům Fischer na dotaz ČTK. Doplnil, že obě otázky je třeba udržet mimo jednání o vstupu kandidátských zemí do unie.

Zhruba 60 procent českých podniků nemá žádnou strategii rozvoje z hlediska budoucího začlenění České republiky do Evropské unie. Přitom největší hrozbou pro ně bude právě rostoucí, dobře připravená a mnohdy bohatší konkurence z unie. "Každý podnik by měl evropskou strategii zohlednit ve svých strategických záměrech a vytvořit tým lidí, kteří by za přípravu podniku na růst konkurence a změnu podmínek nesli zodpovědnost," řekl ČTK generální ředitel vládní agentury Czechtrade Martin Tlapa.

Rakouská vládní lidová strana považuje projekt rozšíření Evropské unie za hlavní součást své činnosti a odmítá hrozby některých politiků zablokovat integrační úsilí kandidátských zemí. Ve Vídni to uvedla ministryně zahraničí Benita Ferrerová-Waldnerová, když představila program strany k otázce rozšiřování EU."Všichni Rakušané a Rakušanky z toho budou profitovat," zdůraznila šéfka rakouské diplomacie s tím, začlenění nových zemí do unie přinese alpské republice mnoho výhod. Rakousko se tak může z hlediska sociální a ekonomické úrovně dostat mezi tři nejvyspělejší státy EU. Jen zablokování vstupu České republiky do unie by způsobilo Rakousku podle nejnovější studie ztrátu více než 7200 pracovních míst, upozornila Ferrerová-Waldnerová. Podporu rozšíření EU obsahuje poziční dokument ÖVP, který přijalo vedení strany kancléře Wolfganga Schüssela. Program rozebírá projekt začlenění kandidátských zemí do Evropské unie v 70 bodech ze všech oblastí. Šéfka rakouské diplomacie vyjádřila přesvědčení, že se s Prahou podaří vyřešit i otázku tzv. Benešových dekretů. Prezidentské dekrety však není možné zahrnout do přístupových vyjednávání, a proto se Vídeň snaží o dvoustrannou diskusi s Prahou. "Žádné veto nebude," zdůraznila ministryně k požadavkům některých představitelů koaliční strany Svobodných, kteří hodlají spojovat zrušení dekretů se vstupem severního souseda do unie.

Dánsko se bude všemožně snažit, aby za jeho předsednictví ve druhé polovině roku Česká republika a další kandidáti ukončili s Evropskou unií přístupové rozhovory, potvrdil dánský ministr zahraničí Per Stig Moller. "Je to náš hlavní cíl. Věřím, že ho budeme schopni dosáhnout. Samozřejmě vím, že všude číhají nástrahy, doufám však pořád, že to dokážeme," řekl v rozhovoru pro ČTK na okraji neformální schůzky šéfů diplomacií "patnáctky" ve španělském Cáceresu. Usoudil, že tato první ministerská debata o financování rozšíření nepřinesla dodatečné komplikace, potvrdila naopak, že unie nečiní vazbu mezi rozšířením a reformou zemědělské politiky. "Jednomyslně jsme se dohodli, že nepropojíme přijímání nových členů s jinými strukturálními problémy, které v Evropě máme. Nesmí být žádná vazba. Nebudeme rozšíření komplikovat tím, že máme ještě jiné problémy," řekl dánský ministr.

Prodloužení záručních lhůt u spotřebního zboží ze současných šesti měsíců na dva roky v pátek schválila Poslanecká sněmovna, když přijala vládní novelu občanského zákoníku. Poslanci tak chtějí dát českým spotřebitelům stejná práva, jaká mají spotřebitelé v Evropské unii. Novela občanského zákoníku by měla přispět ke slučitelnosti českého práva s legislativou EU. Do souladu s evropskou směrnicí sněmovna uvedla především délku záruční lhůty, která podle českého práva trvá šest měsíců. Zákon musí ještě projednat Senát a podepsat prezident republiky. Novela by měla nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2003. Sněmovna ovšem vyšla českým spotřebitelům vstříc i tím, že zákazníci si budou moci u vadného výrobku v záruční lhůtě vybrat, zda chtějí koupenou věc opravit nebo vyměnit. Nynější česká úprava preferuje bezplatnou opravu věci před její výměnou.

Prezident Agrární komory Václav Hlaváček ostře kritizoval návrh Evropské komise na výši subvencí pro zemědělce. Návrh zemědělcům v kandidátských zemích po vstupu do Evropské unie přisuzuje pouze část dotací ve srovnání s těmi, na jaké mají nárok zemědělci v členských zemích unie. Návrh podle něj porušuje princip rovného přístupu ke všem. "Za těchto podmínek nevidím další rozšíření EU jako řešitelné. Podmínky jsou totiž definovány tak, aby v České republice nebyla vyráběna žádná zemědělská produkce k potravinářskému použití a stala se z ní importní země," uvedl Hlaváček. Čeští zemědělci proto podle Hlaváčka svolali na duben do Brna setkání nevládních organizací všech kandidátských zemí. Na něm by měl být dohodnut společný postup při jednáních s EU o podmínkách v oblasti zemědělství. "Chceme, aby kandidátské země přijaly společné memorandum, ve kterém odmítnou poziční dokument a definují podmínky, za kterých jsou ochotny stát se rovnoprávnými členy EU," řekl Hlaváček. Setkání by se měl zúčastnit český premiér Miloš Zeman, státní tajemník Pavel Telička, ministři zemí Visegrádské čtyřky, Španělska, Německa a Rakouska. Evropská komise navrhla kandidátským zemím desetileté přechodné období pro takzvané přímé platby, hlavní formu evropských zemědělských podpor. V roce 2004 má být rolníkům v kandidátských zemích z tohoto titulu vyplacena čtvrtina částky, na niž by měli nárok. Příspěvek se má zvedat po pěti procentech v letech 2005 a 2006; sta procent má dosáhnout v roce 2013. S touto představou vyslovil nesouhlas i ministr zemědělství Jan Fencl. Nerovnocenné platby tuzemským zemědělcům z evropských fondů jsou podle něj nepřijatelné. Česko bude při jednáních trvat na rovném přístupu EU k českým rolníkům, dodal ministr.