Související články

Vstup České republiky do Evropské unie podporuje méně středoškoláků než v minulých letech. Proti loňskému roku klesl jejich počet o 12 procent, se začleněním Česka do unie však nadále souhlasí tři pětiny studentů. Vyplývá to z výsledků šetření nadace Generace Evropa. Informace o postojích středoškoláků získali odborníci z 5027 dotazníků, které spolu s diářem, obsahujícím informace o EU, nadace zdarma distribuovala do středních škol a učilišť. Podobné průzkumy provádějí odborníci v České republice od roku 1999. Vstup do unie jednoznačně podporuje čtvrtina středoškoláků; odmítají ho pouze tři procenta. Vzrostl počet nerozhodnutých nebo těch, kteří s ním "spíše nesouhlasí". Zatímco začlenění "spíše nepodporuje" 11 procent mladistvých, více než čtvrtina studentů dosud neví, jak se v otázce vstupu rozhodnout. Do hodnocení se mohlo promítnout zhoršení vztahů s Rakouskem či vzrůstající nervozita před blížícími se volbami. Kromě postojů k začlenění republiky do unie odborníci dále zjišťovali, ke kterým zemím EU mají studenti nejlepší vztah či která z členských zemí podle nich nejvíce dbá na ekologii. Zatímco nejatraktivnější zemí je pro většinu žáků tradičně Francie, ochrana životního prostředí je podle nich největší prioritou pro Rakousko. Na hodnocení mohou mít vliv zejména rakouské protesty proti jaderné elektrárně Temelín. Přibližně 35 procent dotázaných se také domnívá, že Česká republika by mohla vstoupit do unie v roce 2005. O dva roky dříve by byl vstup reálný podle deseti procent studentů, o rok dříve podle 29 procent. Vstup v roce 2006 považuje za možný 16 procent žáků, zbytek odhaduje, že se uskuteční ještě později.

Reakce na návrhy Evropské komise z minulého týdne k financování rozšíření a zemědělské a strukturální politiky Evropské unie ukazují, že mnoho lidí odmítlo tyto návrhy, aniž se s nimi pořádně seznámilo. Sílí riziko, že celý proces rozšíření může trpět handrkováním o jeden milión tady, jeden milión támhle, řekl v Bruselu člen komise pro zemědělství a rozvoj venkova Franz Fischler představitelům biskupských konferencí z Česka a z dalších kandidátských států. Připomněl zvláštní úlohu, kterou mohou hrát křesťané v procesu rozšiřování Evropy - jak to zdůraznil i papež Jan Pavel II., když před třemi lety prohlásil, že přispět k tomuto procesu je povinností křesťanů. Episkopální výbor EU (COMECE) pozval na informační seminář biskupy všech kandidátských zemí ze střední a východní Evropy, kde biskupové působí. Někteří, například ze Slovenska a Slovinska, účast odmítli a v Bruselu se nakonec sešli biskupové a jejich zástupci jen z Polska, Česka, Maďarska, Rumunska a Bulharska. Český biskupská konference vyslala poslance a člena zemědělského výboru Sněmovny Jaroslava Lobkowicze a svého ekonoma Karla Klimeše. Poslanec vysvětlil nepřítomnost svého bratra, biskupa Františka Lobkowicze tím, že česká konference "se zalekla tématu zemědělství" a že římskokatolická církev nemá v českém zemědělství silný vliv. Také vyjádřil přesvědčení, že zemědělství v ČR je na tom lépe než například v Polsku, protože zestátnění a kolektivizace v 50. letech podle něj vyřešily spoustu problémů, které by se musely řešit jako nyní v Polsku, například s rozdrobeností zemědělství. Vstup Česka do EU podle Jaroslava Lobkowicze zajistí českým zemědělcům finanční a vývozní podmínky, které budou srovnatelné s podmínkami jejich kolegů v EU.

Předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus v rozhovoru pro rakouský týdeník Profil odmítl požadavek strany Svobodných, aby se začalo znovu jednat o uzavření jaderné elektrárny Temelín. Také zrušení takzvaných Benešových dekretů považuje za nereálné. Klaus odmítl i požadavky sudetských Němců na odškodnění. "Nechci být necitlivý k žádnému bezpráví. Neustálé otevírání těchto problémů však nás jenom vrací do minulosti. To považuji za špatné a nejsem ochoten k žádným ústupkům", dodal Klaus.

Pro vyřešení otázky tzv. Benešových dekretů přijetím společné deklarace vládami i parlamenty obou zemí se opětovně vyslovil rakouský kancléř Wolfgang Schüssel. V diskusní relaci rakouské televize navrhl přijetí deklarace, "která jednou navždy stanoví, že tyto Benešovy dekrety již neplatí, že jsou mrtvým bezprávím". Kancléř současně zdůraznil, že vyřešení této otázky nesmí vést k opoždění rozšiřování Evropské unie. Zatímco lidovci kancléře Wolfganga Schüssela usilují o přijetí společné deklarace, jakou již ČR uzavřela s Německem, představitelé koaliční strany Svobodných požadují zrušení dekretů a podmiňují tím svou podporu integračním snahám České republiky. Benešovy dekrety mj. vedly po druhé světové válce k zabavení majetku a odsunu německy mluvícího obyvatelstva z tehdejšího Československa.

O odklad pro splnění veterinárních a hygienických požadavků Evropské unie požádalo 52 tuzemských potravinářských podniků. Podle ředitele Potravinářské komory Miroslava Koberny jde o bezvýznamný počet podniků a především bezvýznamný objem výroby. Podniky, které nesplňují požadavky a získají přechodné období, budou moci po vstupu ČR do EU dodávat jen na tuzemský trh. Společný trh se pro ně otevře až po dosažení stanovených standardů. Nebudou však muset se vstupem do unie skončit.

Země visegrádské skupiny nesouhlasí s návrhem Evropské komise na financování zemědělství, který by poskytl novým členským státům méně než dosavadním členům. Konstatuje se to ve společném prohlášení, které na závěr schůzky v Budapešti podepsali předsedové zahraničních, branných a integračních výborů parlamentů Česka, Maďarska, Slovenska a Polska. V prohlášení zdůrazňují, že jsou proti každé politice, jejímž výsledkem je druhořadé členství v Evropské unii.

Předseda rakouské sociální demokracie Alfred Gusenbauer prohlásil, že chápe stížnosti kandidátských zemí, pokud by až do roku 2013 dostávaly jen polovinu subvencí pro dosavadní členské země. Jak uvedl, společná agrární politika Evropské unie je příliš drahý systém. Proto musí být reformována ještě před rozšířením. Vyzval proto k přijetí takového řešení, které by mohlo platit ve stejné míře pro všechny a bylo financovatelné. Dosavadní systém není ani solidární, ani dobrý pro zemědělství, natož pro finanční sféru, zdůraznil Alfred Gusenbauer.

Komisař Evropské unie Franz Fischler se vyslovil proti tomu, aby se vstup České republiky do Evropské unie vázal na zrušení takzvaných Benešových dekretů, které daly po válce právní základ vysídlení a vyvlastnění sudetských Němců. "České republice by ale slušelo, kdyby udělala za touto bolestnou kapitolou tlustou čáru," řekl politik za Rakouskou lidovou stranu v rozhovoru pro týdeník Profil. Podle rakouského průzkumu je 48 procent Rakušanů pro zrušení Benešových dekretů a 35 procent si v této kauze nepřeje nic měnit. Podle agentury APA je překvapující, kolik toho Rakušané o Benešových dekretech vědí. Slyšelo už o nich 64 procent dotázaných a jejich obsah zná 61 procent respondentů z této skupiny.

Vicepremiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla ostře odmítl jakékoli jednání o platnosti poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše. Nepřichází to podle něj vůbec v úvahu. Reagoval tak na usnesení rakouského parlamentu, který vyzval spolkovou vládu, aby usilovala o jejich zrušení. "Vláda, ve které bude sociální demokracie, se touto cestou nevydá," řekl Špidla na tiskové konferenci v Lidovém domě. Šéf vládní strany rozhodně nesouhlasí s tím, že by ke stupňování rakouských požadavků přispěly ostré výroky premiéra Miloše Zemana. Podle Špidly jde o politiku hledání konfliktů, která je projevem vlivu strany Svobodných v rakouské politické struktuře. Soudí, že tento vliv je přechodný.

Trvající rozdílná stanoviska k takzvaným Benešovým dekretům mezi stranami rakouské vládní koalice lidovců (ÖVP) a Svobodných (FPÖ) nepřímo potvrdili kancléř Wolfgang Schüssel (ÖVP) a vicekancléřka Susanne Riessová- Passerová (FPÖ). Na dotaz novinářů po zasedání vlády předsedkyně FPÖ zopakovala požadavek své strany, podle něhož musí být otázka dekretů vyřešena, to znamená dekrety zrušeny, ještě před vstupem České republiky do Evropské unie. Riessová-Passerová se při tom odvolala i na stanovisko bavorského premiéra a německého kancléřského kandidáta Edmunda Stoibera, které se podle ní shoduje s postojem rakouských Svobodných. Kancléř Schüssel naproti tomu na stejnou otázku odpověděl, že Svobodní nechtějí vidět, že v této otázce jde o proces. Tento proces je důležitý a v jeho průběhu budou nalezeny správné odpovědi, prohlásil Schüssel a připomněl své dřívější vyjádření, podle něhož je otázka Benešových dekretů již léta bilaterálně projednávána s ČR při všech příležitostech. Také usnesení rakouského parlamentu, schválené ve čtvrtek, je podle Schüssela důležitým krokem při řešení tohoto problému. Rakouská Národní rada (dolní komora parlamentu) usnesením požádala spolkovou vládu, aby se v jednáních s Českou republikou důrazně zasazovala o zrušení Benešových dekretů.

Poslanci ve čtvrtek propustili do třetího čtení vládní návrh ústavního zákona o referendu. Norma, kterou se snaží prosadit hlavně ČSSD, se tak již poněkolikáté dostává do závěrečného čtení v dolní parlamentní komoře. Návrh vymezuje základní právní rámec pro vyhlášení referenda a výslovně upravuje referendum o vstupu České republiky do EU. Již projednání v ústavněprávním výboru ukázalo rozpolcenost poslanců vůči normě, již odmítá především pravice. Členové výboru nepřijali k normě žádné usnesení, neboť polovina chtěla návrh přijmout, polovina nikoliv. V rozpravě na schůzi vystoupil proti návrhu již tradičně Marek Benda z ODS a navrhl zamítnutí normy, které však sněmovna nepřijala. Benda pak jako jediný předložil pozměňovací návrhy, o nichž sněmovna rozhodne ve třetím čtení. Návrh předpokládá, že referendum bude mimo jiné možno vyhlásit, vysloví-li se pro něj peticí 300.000 lidí.

Nerovnocenné platby tuzemským zemědělcům z evropských fondů po vstupu Česka do Evropské unie jsou nepřijatelné. Na tiskové konferenci to řekl ministr zemědělství Jan Fencl tím, že ČR bude v následujících jednáních trvat na rovném přístupu EU k českým rolníkům. Ministr tak reagoval na informace, podle nichž chce Evropská komise navrhnout, aby přímé platby zemědělcům v kandidátských zemích začínaly na úrovni 25 procent v roce 2004 a postupně stoupaly. Naopak strukturální fondy pro nové členy by měly být podle Fencla větší než pro nynější členy EU. Evropská komise svou pozici postupuje nejdříve ministrům zemědělství členských zemí a poté členských státům. Evropská komise navrhla členským státům, aby v letech 2004 až 2006 uvolnily pro deset nových členů 40,16 miliardy eur, vesměs ve formě zemědělských podpor a pomoci chudším regionům. Při hrubém odhadu by ČR měla dostat asi desetinu nabízených prostředků, tedy ve formě závazků přibližně čtyři miliardy eur za tři roky.