Související články

Prezident Agrární komory Václav Hlaváček ostře kritizoval návrh Evropské komise na výši subvencí pro zemědělce. Návrh zemědělcům v kandidátských zemích po vstupu do Evropské unie přisuzuje pouze část dotací ve srovnání s těmi, na jaké mají nárok zemědělci v členských zemích unie. Návrh podle něj porušuje princip rovného přístupu ke všem. "Za těchto podmínek nevidím další rozšíření EU jako řešitelné. Podmínky jsou totiž definovány tak, aby v České republice nebyla vyráběna žádná zemědělská produkce k potravinářskému použití a stala se z ní importní země," uvedl Hlaváček. Čeští zemědělci proto podle Hlaváčka svolali na duben do Brna setkání nevládních organizací všech kandidátských zemí. Na něm by měl být dohodnut společný postup při jednáních s EU o podmínkách v oblasti zemědělství. "Chceme, aby kandidátské země přijaly společné memorandum, ve kterém odmítnou poziční dokument a definují podmínky, za kterých jsou ochotny stát se rovnoprávnými členy EU," řekl Hlaváček. Setkání by se měl zúčastnit český premiér Miloš Zeman, státní tajemník Pavel Telička, ministři zemí Visegrádské čtyřky, Španělska, Německa a Rakouska. Evropská komise navrhla kandidátským zemím desetileté přechodné období pro takzvané přímé platby, hlavní formu evropských zemědělských podpor. V roce 2004 má být rolníkům v kandidátských zemích z tohoto titulu vyplacena čtvrtina částky, na niž by měli nárok. Příspěvek se má zvedat po pěti procentech v letech 2005 a 2006; sta procent má dosáhnout v roce 2013. S touto představou vyslovil nesouhlas i ministr zemědělství Jan Fencl. Nerovnocenné platby tuzemským zemědělcům z evropských fondů jsou podle něj nepřijatelné. Česko bude při jednáních trvat na rovném přístupu EU k českým rolníkům, dodal ministr.

Reakce na návrhy Evropské komise z minulého týdne k financování rozšíření a zemědělské a strukturální politiky Evropské unie ukazují, že mnoho lidí odmítlo tyto návrhy, aniž se s nimi pořádně seznámilo. Sílí riziko, že celý proces rozšíření může trpět handrkováním o jeden milión tady, jeden milión támhle, řekl v Bruselu člen komise pro zemědělství a rozvoj venkova Franz Fischler představitelům biskupských konferencí z Česka a z dalších kandidátských států. Připomněl zvláštní úlohu, kterou mohou hrát křesťané v procesu rozšiřování Evropy - jak to zdůraznil i papež Jan Pavel II., když před třemi lety prohlásil, že přispět k tomuto procesu je povinností křesťanů. Episkopální výbor EU (COMECE) pozval na informační seminář biskupy všech kandidátských zemí ze střední a východní Evropy, kde biskupové působí. Někteří, například ze Slovenska a Slovinska, účast odmítli a v Bruselu se nakonec sešli biskupové a jejich zástupci jen z Polska, Česka, Maďarska, Rumunska a Bulharska. Český biskupská konference vyslala poslance a člena zemědělského výboru Sněmovny Jaroslava Lobkowicze a svého ekonoma Karla Klimeše. Poslanec vysvětlil nepřítomnost svého bratra, biskupa Františka Lobkowicze tím, že česká konference "se zalekla tématu zemědělství" a že římskokatolická církev nemá v českém zemědělství silný vliv. Také vyjádřil přesvědčení, že zemědělství v ČR je na tom lépe než například v Polsku, protože zestátnění a kolektivizace v 50. letech podle něj vyřešily spoustu problémů, které by se musely řešit jako nyní v Polsku, například s rozdrobeností zemědělství. Vstup Česka do EU podle Jaroslava Lobkowicze zajistí českým zemědělcům finanční a vývozní podmínky, které budou srovnatelné s podmínkami jejich kolegů v EU.

O odklad pro splnění veterinárních a hygienických požadavků Evropské unie požádalo 52 tuzemských potravinářských podniků. Podle ředitele Potravinářské komory Miroslava Koberny jde o bezvýznamný počet podniků a především bezvýznamný objem výroby. Podniky, které nesplňují požadavky a získají přechodné období, budou moci po vstupu ČR do EU dodávat jen na tuzemský trh. Společný trh se pro ně otevře až po dosažení stanovených standardů. Nebudou však muset se vstupem do unie skončit.

Předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus v rozhovoru pro rakouský týdeník Profil odmítl požadavek strany Svobodných, aby se začalo znovu jednat o uzavření jaderné elektrárny Temelín. Také zrušení takzvaných Benešových dekretů považuje za nereálné. Klaus odmítl i požadavky sudetských Němců na odškodnění. "Nechci být necitlivý k žádnému bezpráví. Neustálé otevírání těchto problémů však nás jenom vrací do minulosti. To považuji za špatné a nejsem ochoten k žádným ústupkům", dodal Klaus.

Pro vyřešení otázky tzv. Benešových dekretů přijetím společné deklarace vládami i parlamenty obou zemí se opětovně vyslovil rakouský kancléř Wolfgang Schüssel. V diskusní relaci rakouské televize navrhl přijetí deklarace, "která jednou navždy stanoví, že tyto Benešovy dekrety již neplatí, že jsou mrtvým bezprávím". Kancléř současně zdůraznil, že vyřešení této otázky nesmí vést k opoždění rozšiřování Evropské unie. Zatímco lidovci kancléře Wolfganga Schüssela usilují o přijetí společné deklarace, jakou již ČR uzavřela s Německem, představitelé koaliční strany Svobodných požadují zrušení dekretů a podmiňují tím svou podporu integračním snahám České republiky. Benešovy dekrety mj. vedly po druhé světové válce k zabavení majetku a odsunu německy mluvícího obyvatelstva z tehdejšího Československa.

Komisař Evropské unie Franz Fischler se vyslovil proti tomu, aby se vstup České republiky do Evropské unie vázal na zrušení takzvaných Benešových dekretů, které daly po válce právní základ vysídlení a vyvlastnění sudetských Němců. "České republice by ale slušelo, kdyby udělala za touto bolestnou kapitolou tlustou čáru," řekl politik za Rakouskou lidovou stranu v rozhovoru pro týdeník Profil. Podle rakouského průzkumu je 48 procent Rakušanů pro zrušení Benešových dekretů a 35 procent si v této kauze nepřeje nic měnit. Podle agentury APA je překvapující, kolik toho Rakušané o Benešových dekretech vědí. Slyšelo už o nich 64 procent dotázaných a jejich obsah zná 61 procent respondentů z této skupiny.

Země visegrádské skupiny nesouhlasí s návrhem Evropské komise na financování zemědělství, který by poskytl novým členským státům méně než dosavadním členům. Konstatuje se to ve společném prohlášení, které na závěr schůzky v Budapešti podepsali předsedové zahraničních, branných a integračních výborů parlamentů Česka, Maďarska, Slovenska a Polska. V prohlášení zdůrazňují, že jsou proti každé politice, jejímž výsledkem je druhořadé členství v Evropské unii.

Předseda rakouské sociální demokracie Alfred Gusenbauer prohlásil, že chápe stížnosti kandidátských zemí, pokud by až do roku 2013 dostávaly jen polovinu subvencí pro dosavadní členské země. Jak uvedl, společná agrární politika Evropské unie je příliš drahý systém. Proto musí být reformována ještě před rozšířením. Vyzval proto k přijetí takového řešení, které by mohlo platit ve stejné míře pro všechny a bylo financovatelné. Dosavadní systém není ani solidární, ani dobrý pro zemědělství, natož pro finanční sféru, zdůraznil Alfred Gusenbauer.

Trvající rozdílná stanoviska k takzvaným Benešovým dekretům mezi stranami rakouské vládní koalice lidovců (ÖVP) a Svobodných (FPÖ) nepřímo potvrdili kancléř Wolfgang Schüssel (ÖVP) a vicekancléřka Susanne Riessová- Passerová (FPÖ). Na dotaz novinářů po zasedání vlády předsedkyně FPÖ zopakovala požadavek své strany, podle něhož musí být otázka dekretů vyřešena, to znamená dekrety zrušeny, ještě před vstupem České republiky do Evropské unie. Riessová-Passerová se při tom odvolala i na stanovisko bavorského premiéra a německého kancléřského kandidáta Edmunda Stoibera, které se podle ní shoduje s postojem rakouských Svobodných. Kancléř Schüssel naproti tomu na stejnou otázku odpověděl, že Svobodní nechtějí vidět, že v této otázce jde o proces. Tento proces je důležitý a v jeho průběhu budou nalezeny správné odpovědi, prohlásil Schüssel a připomněl své dřívější vyjádření, podle něhož je otázka Benešových dekretů již léta bilaterálně projednávána s ČR při všech příležitostech. Také usnesení rakouského parlamentu, schválené ve čtvrtek, je podle Schüssela důležitým krokem při řešení tohoto problému. Rakouská Národní rada (dolní komora parlamentu) usnesením požádala spolkovou vládu, aby se v jednáních s Českou republikou důrazně zasazovala o zrušení Benešových dekretů.

Vicepremiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla ostře odmítl jakékoli jednání o platnosti poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše. Nepřichází to podle něj vůbec v úvahu. Reagoval tak na usnesení rakouského parlamentu, který vyzval spolkovou vládu, aby usilovala o jejich zrušení. "Vláda, ve které bude sociální demokracie, se touto cestou nevydá," řekl Špidla na tiskové konferenci v Lidovém domě. Šéf vládní strany rozhodně nesouhlasí s tím, že by ke stupňování rakouských požadavků přispěly ostré výroky premiéra Miloše Zemana. Podle Špidly jde o politiku hledání konfliktů, která je projevem vlivu strany Svobodných v rakouské politické struktuře. Soudí, že tento vliv je přechodný.

Poslanci ve čtvrtek propustili do třetího čtení vládní návrh ústavního zákona o referendu. Norma, kterou se snaží prosadit hlavně ČSSD, se tak již poněkolikáté dostává do závěrečného čtení v dolní parlamentní komoře. Návrh vymezuje základní právní rámec pro vyhlášení referenda a výslovně upravuje referendum o vstupu České republiky do EU. Již projednání v ústavněprávním výboru ukázalo rozpolcenost poslanců vůči normě, již odmítá především pravice. Členové výboru nepřijali k normě žádné usnesení, neboť polovina chtěla návrh přijmout, polovina nikoliv. V rozpravě na schůzi vystoupil proti návrhu již tradičně Marek Benda z ODS a navrhl zamítnutí normy, které však sněmovna nepřijala. Benda pak jako jediný předložil pozměňovací návrhy, o nichž sněmovna rozhodne ve třetím čtení. Návrh předpokládá, že referendum bude mimo jiné možno vyhlásit, vysloví-li se pro něj peticí 300.000 lidí.

Nerovnocenné platby tuzemským zemědělcům z evropských fondů po vstupu Česka do Evropské unie jsou nepřijatelné. Na tiskové konferenci to řekl ministr zemědělství Jan Fencl tím, že ČR bude v následujících jednáních trvat na rovném přístupu EU k českým rolníkům. Ministr tak reagoval na informace, podle nichž chce Evropská komise navrhnout, aby přímé platby zemědělcům v kandidátských zemích začínaly na úrovni 25 procent v roce 2004 a postupně stoupaly. Naopak strukturální fondy pro nové členy by měly být podle Fencla větší než pro nynější členy EU. Evropská komise svou pozici postupuje nejdříve ministrům zemědělství členských zemí a poté členských státům. Evropská komise navrhla členským státům, aby v letech 2004 až 2006 uvolnily pro deset nových členů 40,16 miliardy eur, vesměs ve formě zemědělských podpor a pomoci chudším regionům. Při hrubém odhadu by ČR měla dostat asi desetinu nabízených prostředků, tedy ve formě závazků přibližně čtyři miliardy eur za tři roky.