Související články

Jako neúnosné a skandální označila výroky premiéra Miloše Zemana o sudetských Němcích předsedkyně Svazu vyhnanců Erika Steinbachová. Odmítla se však vyjádřit k chystané březnové cestě kancléře Gerharda Schrödera do České republiky. Schrödera ovšem výroky českého premiéra, který o sudetských Němcích hovořil jako o "zrádcích" a Hitlerově "páté koloně", také rozladily. Předsedkyně střechové organizace spolků vysídlených Němců proto očekává, že se kancléř sudetských Němců vhodným způsobem zastane. Mluvčí německé vlády Uwe-Karsten Heye již minulý týden upozornil, že Zemanovy výroky ztížily přípravu březnové cesty kancléře do ČR. Podle německého tisku Schröder pohrozil odřeknutím své cesty, jestliže Zeman výroky o sudetských Němcích "nesprovodí ze světa". Ministr zahraničí Joschka Fischer má o současných česko - německých vztazích jednat při své návštěvě v Praze 20. února. Vysídlenci hodlají před německými volbami zjistit, jak se jednotlivé německé parlamentní strany zasazují o to, aby Česko, Polsko a Slovinsko před svým vstupem do Evropské unie zrušily příslušné dekrety o poválečném vysídlení Němců ze svých území.

Prezident Václav Havel se v úterý setkal s guvernérem České národní banky Zdeňkem Tůmou. Hovořili spolu o aktuální situaci české ekonomiky v době celosvětového hospodářského oslabení, o současném posilování koruny a přípravách vstupu České republiky do Evropské unie. Podle prezidentova mluvčího Ladislava Špačka prodiskutovali také fungování centrální banky. Jejich schůzka byla plánována již na dřívější termín, kvůli nemoci prezidenta však byla přesunuta na úterý.

Hornorakouští odpůrci české jaderné elektrárny Temelín oznámili, že uspořádají ve středu v příhraničním okresním městě Freistadtu novou demonstraci proti Temelínu. Hlavním podnětem má být tentokrát nadcházející zavážení jaderného paliva do druhého bloku elektrárny. Podle sdělení spolku Stop Temelín má být při této příležitosti mimo jiné předán ministru životního prostředí Wilhelmu Moltererovi seznam požadavků, na nichž se v sobotu v Salcburku dohodli zástupci všech hlavních rakouských protiatomových organizací. Účastníci salcburského setkání vyzvali vídeňskou vládu, aby do 15. února zahájila nová jednání s vládou České republiky "s jednoznačným cílem dosáhnout co nejrychlejšího uzavření jaderné elektrárny Temelín". Ve společné rezoluci vyjádřili dále mimo jiné požadavky na revizi rozhodnutí povolit dovoz jaderné elektřiny do země, zastavení prodeje rakouských energetických podniků koncernům provozujícím atomové elektrárny, svolání mezinárodní konference o Temelínu, okamžitý přechod na ekologický proud ve všech veřejných zařízeních a vystoupení z organizace Euratom. V přijaté rezoluci zdůraznili, že rakouská protiatomová politika spočívá od roku 1978, kdy bylo v referendu odmítnuto uvedení do provozu vlastního reaktoru v Zwentendorfu, výlučně na tlaku obyvatelstva. Všechny dosavadní vlády svými činy nenaplňovaly výsledek tehdejšího referenda a snažily se zásadní odmítnutí jaderných elektráren změnit spíš v souhlas s bezpečnými elektrárnami, tvrdí se v rezoluci. Dokument obviňuje vládu, že "zbytečně a nezodpovědně" souhlasila s uzavřením energetické kapitoly v přístupových jednáních ČR s EU a dostala tak Rakousko do "katastrofální vyjednávací pozice".

Není zcela jisté, zda senátoři KDU- ČSL a Unie svobody/ODA vyberou v úterý Josefa Zieleniece a Edvarda Outratu jako své kandidáty do Konventu, který bude od března jednat o budoucím vývoji Evropské unie. I když jejich nominaci senátorům doporučila politická rada čtyřkoalice, lidovci uvažují ještě o jednom kandidátovi. Lidovečtí senátoři původně navrhovali šéfa senátního výboru pro evropskou integraci Jiřího Skalického (za ODA), čtyřkoaliční politické radě však nabídli jako hlavního vyjednavače za Senát Outratu; rada ho ale doporučila jako Zieleniecova náhradníka. Podle dosavadních dohod čtyřkoalice bude nominovat kandidáty za Senát a ODS za sněmovnu. Kandidátem ODS do Konventu bude stínový ministr zahraničí Jan Zahradil, náhradníkem stínový ministr obrany Petr Nečas. Zahradilovým protějškem by se tak měl stát člen senátního zahraničního výboru Zieleniec jako stínový ministr zahraničí čtyřkoalice. Outrata je místopředsedou ústavně-právního výboru Senátu a členem stálé delegace do Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Vládu bude v Konventu zastupovat ministr zahraničí Jan Kavan (ČSSD), jeho náhradníkem bude politický ředitel ministerstva zahraničí Jan Kohout. Senátoři mohou návrhy na delegáty do Konventu EU podávat do 31. ledna, Senát o nich má rozhodnout do půli února v tajném hlasování.

Protičeská kampaň rakouské krajně pravicové strany Svobodných pokračuje tvrdým výpadem generálního tajemníka strany Petera Sichrovského, který vyzval Prahu k "přehodnocení důsledků rasového pronásledování" za války a odškodnění jeho obětí, zvláště pak židovských obětí takzvané arizace. "Vedle diskuse o takzvaných Benešových dekretech je nutné, aby česká vláda v průběhu kandidatury na členství v EU nově zhodnotila také svůj vztah k lidem, kteří byli za nacismu pronásledováni z rasových důvodů," prohlásil Sichrovsky. "Z téměř 400.000 Židů v bývalém Československu nepřežily tři čtvrtiny válku a byly nacionálními socialisty často s účinnou podporou místního obyvatelstva deportováni a později zavražděni v koncentračních táborech," uvádí se dále v Sichrovského prohlášení. "Po válce česká vláda po desetiletí odmítala vrátit ukradený majetek a až do dneška oběti, jejich potomci a židovské organizace zoufale bojují za svá práva." Sichrovsky dále připomíná, že "i po roce 1945 byla Praha centrem politických antisemitských procesů, namířených proti Židům v komunistické straně", v nichž v 50. letech padaly rozsudky smrti.

Český obchod se zeměmi EU si nikdy nestál tak dobře jako v loňském roce, řekl ČTK generální ředitel vládní agentury Czechtrade Martin Tlapa. Přebytek ČR obchodu s unií se loni rapidně zlepšil na přibližně 16 miliard korun z předchozího miliardového schodku. Vývoz dosáhl 874 miliard korun, což bylo skoro o 14 procent více než necelých 769 miliard v roce 2000. Dovoz se zvýšil o 11 procent na 858 miliard, zatímco rok předtím činil 770 miliard korun.

V unii slavilo úspěch tradiční české vývozní zboží jako osobní automobily a elektronika, začaly se však prosazovat rovněž nové produkty, například hračky nebo výrobky racionální stravy. "Zejména pozitivní je, že z deficitu se v naši pozitivní bilanci proměnil obchod s Británií, Nizozemskem, Belgií a Irskem," řekl Tlapa. Přes polovinu všech exportů přitom tvořily stroje a dopravní prostředky.

Na informování občanů o rozšíření EU a na posílení významu krajů, měst a obcí se chce zaměřit nedávno ustavený výbor mezi Českou republikou a Výborem regionů Evropské unie. Jeho členové, mezi nimiž jsou kromě zástupců Bruselu také čeští hejtmani a starostové, se poprvé sešli na jednání v Praze. "Shodli jsme se na dvou tématech, na které bychom se chtěli zaměřit," řekl pražský primátor Jan Kasl. Kromě informování občanů by se podle něj komunikační strategie měla věnovat i informování místních a regionálních samospráv. Druhou oblastí je posílení funkce a významu krajů, měst a obcí především s ohledem na jejich financování. "V této rovině můžeme ještě hodně zlepšovat. Financování krajských a místních samospráv není v České republice zcela uspokojivě vyřešeno," poznamenal Kasl. Hlavním úkolem konzultativní výboru by ale mělo být navázání pravidelných kontaktů mezi samosprávou v ČR a Výborem regionů EU. "Když předkládáme do Bruselu nějaký projekt, a on třeba není vybrán, tak nám chybí zpětná vazba. Nevíme, proč nebyl vybrán," popsal jeden ze současných problémů předseda Asociace krajů a hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský.

Výbor regionů Evropské unie existuje od roku 1993. Jeho cílem je zapojit místní a oblastní samosprávy do rozhodování na úrovni EU. Jeho členové mají projednávat politiku a kroky Evropské unie, jež se dotýkají regionů. Česká republika je po Polsku druhou zemí, která má vlastní komisi s Výborem regionů EU.

Především o vstupu České republiky do Evropské unie hovořil český ministr zahraničí Jan Kavan v Londýně se svým britským kolegou Jackem Strawem. Okrajově se dotkli také britských kontrol cestujících na ruzyňském letišti, které ovšem v Británii spadají do kompetence ministerstva vnitra. Jak se podle svých slov ujistil, že české představy o dalším postupu korespondují s představami Velké Británie. "Byl jsem rád, že jsem slyšel výslovné ujištění pana ministra Jacka Strawa a jeho vysokých úředníků, kteří se jednání účastnili, že souhlasí s tím, že nejlépe připravené země, mezi nimiž zcela jednoznačně a explicitně řadí Českou republiku, by mohly skončit veškeré vyjednávaní letos a že by i letos mohly podepsat smlouvu o přistoupení," řekl ministr. Britská i česká delegace hovořily i o kapitolách, které při přípravě českého členství ještě čekají, tedy zejména o zemědělství a regionální politice. Zemědělská kapitola je komplikovaná zejména kvůli faktu, že EU svou zemědělskou politiku nyní reformuje.

Pokud jde o ruzyňské kontroly, nepovažuje je Jan Kavan za problém ve vzájemných vztazích obou zemí. Ministr Straw jej informoval, že počet českých žádostí o azyl od zavedení kontrol vytrvale a značně klesá a zvýšil se mírně jen během Vánoc. Podle britského stanoviska kontroly plní účel.

Vedoucí delegace Evropské komise v ČR Ramiro Cibrian předsedu Poslanecké sněmovny Václava Klause (ODS) ujistil, že rakouské protitemelínské referendum v žádném případě neohrozí vstup ČR do Evropské unie. Cibrian prohlásil, že uvnitř EU existuje jasná většina, která bude podporovat vstup kandidátských zemí do unie. Taková většina, zdůraznil Cibrian, existuje i mezi občany Rakouska a jejich politiky. "Já si dovedu představit, že nenastane-li něco úplně nového, netušeného, nečekaného a neznámého, tak při standardním chování obou stran Česká republika doputuje do Evropské unie zhruba v té době, kterou všichni opakujeme, v roce 2004," prohlásil Klaus. Cibrian věří, že kandidátské země uzavřou všechny potřebné kapitoly již do konce letošního roku. Klaus s Cibrianem diskutoval také o tom, které úkoly musí ČR vyřešit do vstupu země do EU a které po vstupu. "To považuji za flexibilní a pružný přístup," řekl Klaus.

Rakouský velvyslanec v ČR Klas Daublebsky si nemyslí, že by nynější napjaté vztahy mezi Prahou a Vídní nějak narušily podporu Rakušanů českému vstupu do EU. Podle něj nenaruší ani česko-rakouský obchod či vzájemné vnímání Čechů a Rakušanů. Daublebsky se ve středu v rozhovoru pro ČTK vyslovil pro pokračování česko-rakouského dialogu, a to také v souvislosti s takzvanými Benešovými dekrety. Česko-rakouské vztahy v těchto dnech poznamenalo referendum za odstavení jaderné elektrárny Temelín, které prosadili rakouští Svobodní (FPÖ), a následné slovní přestřelky českých a rakouských politiků. V referendu se 15,5 procenta Rakušanů vyslovilo pro zablokování vstupu ČR do EU, pokud se Temelín nezastaví.