Související články

Hornorakouský hejtman Josef Pühringer vyzval ve středu českého premiéra Miloše Zemana, aby se oficiálně omluvil sudetským Němcům za "urážky vyslovené v rozhovoru pro tisk". "Zemanova prohlášení jasně protiřečí duchu Evropské unie, do níž chce Česko vstoupit," cituje z hejtmanova prohlášení agentura APA. Zeman v rozhovoru pro rakouský magazín Profil uvedl, že mnoho sudetských Němců se dopustilo zrady na Československu, což by se podle tehdejších zákonů trestalo smrtí. Když byli vyhnáni a odsunuti, byl to mírnější trest než trest smrti. "Za tyto nanejvýš cynické, zlehčující a absolutně nepřijatelné výroky premiéra Zemana musí následovat omluva vůči sudetským Němcům," požaduje Pühringer s odůvodněním, že jen tímto způsobem lze "omezit škody" ve vztazích Česka k jeho (německojazyčným) sousedům.

Předseda čtyřkoalice Karel Kühnl v rozhovoru pro nejnovější číslo rakouského týdeníku News vyloučil možnost, že by příští česká vláda byla ochotna jednat o odstavení jaderné elektrárny Temelín, jak si to přejí rakouští Svobodní (FPÖ). Také o tzv. Benešových dekretech by mělo Česko, Německo a Rakousko společně jednat až po přijetí ČR do EU, řekl Kühnl podle agentury APA, která z rozhovoru předem cituje. "O využívání atomové energie a o energetické politice vůbec existuje v Česku nadstranický konsens. Neumím si proto představit, že by příští česká vláda chtěla narušit základní pilíře dohod, uzavřených s Rakouskem na závěr procesu z Melku," řekl Kühnl.

Za snahu o zpochybnění suverénního práva České republiky rozhodnout o tom, jakou formu energie bude využívat, označil rakouské protitemelínské referendum ministr zahraničí Jan Kavan. V referendu se 15,5 procenta rakouských voličů vyslovilo pro zablokování vstupu České republiky do Evropské unie, pokud Praha neodstaví jihočeskou jadernou elektrárnu Temelín. Spojování Temelína se vstupem ČR do EU je podle Kavana nutné ostře odmítnout. "Tato petice, která se jmenovala Veto proti Temelínu, možná i díky tomu, kdo ji inicioval - pan (korutanský hejtman Jörg) Haider a strana Svobodných, na mne dělala dojem, že skutečným přáním je zabránění nebo alespoň oddálení vstupu České republiky do Evropské unie," řekl ministr zahraničí.

Rakouský prezident Thomas Klestil označil skončené rakouské podpisové referendum o jihočeské jaderné elektrárně za "zřetelné vyjádření obav lidí z uvedení české jaderné elektrárny Temelín do provozu, a obecně z atomové energie vůbec". Klestil prohlásil, že tyto obavy sdílí, a vyzval politiky, aby je brali vážně. Rakouský prezident současně znovu potvrdil svůj postoj, že rozšíření Evropské unie má pro Rakousko velký význam a v žádném případě nesmí být ohroženo. V týdenní podpisové akci iniciované vládní nacionalistickou stranu Svobodných, která skončila v pondělí, více než 900.000 Rakušanů, tedy téměř 16 procent voličů, podepsalo požadavek, aby vstup Česka do Evropské unie byl zablokován, pokud Praha neodstaví temelínskou elektrárnu. Právně nezávaznou petici nyní musí projednat rakouský parlament.

Podpisové referendum proti jaderné elektrárně Temelín, které v Rakousku pořádali vládní Svobodní, je podle vůdce slovenské opozice Vladimíra Mečiara chybným nátlakem na Českou republiku. Jak slovenský expremiér řekl, protiatomová politika alpské republiky vede pouze k tomu, že z Rakouska odcházejí odborníci na tuto problematiku. Slováci měli podobné problémy s Vídní, když (za Mečiarovy vlády) spouštěli jadernou elektrárnu v Mochovcích.

Výsledek podpisového referenda v Rakousku podle evropského komisaře Güntera Verheugena potvrdil, že Rakušané sice nemají rádi jadernou energii, nechtějí však poškodit vztahy své země s Českou republikou. Verheugen zároveň zdůraznil, že přístupové rozhovory EU a ČR poběží dál podle plánu. Evropská komise podle jeho slov předpokládá, že Rakousko ve vnitřní parlamentní debatě potvrdí výsledky melkského procesu a dodrží závazky, které z nich vyplývají.

Český velvyslanec ve Vídni Jiří Gruša je přesvědčen, že Praha i Vídeň jistě dokáží brzy překonat "vzedmutí emocí a zátěž v rakousko-českých vztazích", která vznikla v souvislosti s podpisovým referendem proti jihočeské jaderné elektrárně Temelín. Gruša to řekl v rozhovoru pro rakouskou agenturu APA.

Výsledky protitemelínského referenda v Rakousku nemohou podle odborníků na zahraniční problematiku nijak ohrozit zájmy České republiky. Přestože se pod textem petice shromáždilo téměř milión podpisů a problémem se bude muset zabývat rakouský parlament, zahraniční politika Rakouska nemůže podle nich doznat zásadních změn. Zároveň však odhadují, že aféra na čas poznamená česko-rakouské vztahy.

Hlavní vyjednavač s Evropskou unií Pavel Telička soudí, že při březnovém kole rozhovorů s kandidáty by EU a Česká republika mohly projednat až čtyři kapitoly. Ty by se týkaly regionální politiky, dopravy, institucí a veterinární a fytosanitární části kapitoly zemědělství. V dubnu by pak měla být na programu hospodářská soutěž. Před novináři nedokázal Telička odhadnout, kolik kapitol by Praha mohla uzavřít za nynějšího španělského předsednictví v EU. Nevyloučil variantu, že Česko uzavře všech šest zbývajících kapitol, ale ani možnost, že se do června nepodaří vyjednat žádnou. Ministerstvo zahraničí se nyní připravuje na práci Konventu, který bude od března debatovat o budoucnosti EU. Českou republiku v něm budou zastupovat tři delegáti. Prvním známým je ministr zahraničí Jan Kavan, náhradníkem bude politický ředitel jeho resortu Jan Kohout. Další dva kandidáty a jejich náhradníky vyberou do poloviny února Senát a Poslanecká sněmovna.

V Rakousku končí týdenní podpisové referendum, které iniciovala krajně pravicová strana Svobodných kvůli Jihočeské jaderné elektrárně Temelín. Podle prvních předběžných odhadů se jej zúčastnila asi desetina oprávněných voličů. Silný počet podpisujících v celém Rakousku zaznamenali organizátoři referenda především o víkendu. V samotné Vídní je účast hodnocena jako velmi vysoká a toto podpisové referendum bude zřejmě patřit k nejpočetněji podpořeným. Podle odborníků zájem o referendum zvýšily slovní výpady českého premiéra Miloše Zemana vůči bývalému šéfovi strany Svobodných Jörgu Haiderovi. Zatím právně nezávazná petiční akce musí být podle zákona projednána v parlamentu, pokud získá více jak 100.000 podpisů. V případě protitemelínského referenda se to považuje za jisté. Není ovšem jasné, zda toto téma bude rakouský parlament projednávat ještě před letními prázdninami, v úvahu připadá spíše říjen. O dalším postupu parlamentu se zatím jen spekuluje.

Spuštění programu Sapard, v jehož rámci Evropská unie spolufinancuje zejména investice do zemědělství a rozvoje venkova v kandidátských zemích, lze v ČR podle ministerstva zemědělství předpokládat v dubnu. Minulý týden byla v České republice ukončena týdenní mise Evropské komise, která prověřovala připravenost české agentury Sapard. Podle ministerstva zemědělství se očekává, že vyhodnocení mise a návrh rozhodnutí o akreditaci agentury by mohly být schváleny EK během března. Poté, co návrh podepíše komisař pro zemědělství Franz Fischler, bude možné program zahájit. V rámci programu Sapard připadá na ČR z evropských zdrojů 22 miliónů eur ročně. Celková výše podpory činí 154 miliónů eur, tedy zhruba 5,7 miliardy korun. Na podpoře jednotlivých projektů se bude unie podílet maximálně ze 75 procent, zbývající část musí tvořit národní zdroje. Podnikatelské subjekty přitom musejí 50 procent investice hradit z vlastních prostředků.

Podle hlavního vyjednavače našeho přístupu do Evropské unie Pavla Teličky nebude Rakousko kvůli jaderné elektrárně Temelín blokovat vstup České republiky do unie. Jednání o přistoupení bezprostředně neovlivní ani vyostřená slovní přestřelka mezi českým premiérem Milošem Zemanem a rakouskými představiteli. "Jakkoli situace není jednoduchá, nemá bezprostřední vliv na jednání o přistoupení," uvedl Telička. Bude záležet na tom, jak rakouská vláda a parlament naloží s výsledky protitemelínské petiční akce. Telička současně připomněl, že Rakousko je pouze jedním z 15 členských států unie a že ostatní země "zcela jistě nejsou referendem nikterak nadšeny". Náš vyjednavač soudí, že případné zablokování vstupu ČR do unie by ovlivnilo postavení Rakouska v rámci EU. Ministerstvo zahraničí stejně jako prezident Václav Havel míní, že se česko-rakouský dialog musí na obou stranách zbavit emocí.

Rakouský prezident Thomas Klestil v telefonickém rozhovoru se svým českým protějškem Václavem Havlem vyjádřil rozhořčení nad výroky českého premiéra v rakouském tisku. Miloš Zeman v rozhovoru pro chystané pondělní vydání vídeňského časopisu Profil mimo jiné ostře kritizuje bývalého předsedu rakouské nacionalistické strany Svobodných Jörga Haidera a protitemelínskou petiční akci.O telefonátu informoval Havlův mluvčí Ladislav Špaček. Havel podle Špačka míní, že dialog Rakouska a České republiky se musí na obou stranách zbavit vášní a emocí a vrátit se k věcné stránce problému. "Věcná stránka již má svůj vývoj od Melku přes Brusel," tlumočil Špaček Havlova slova.

V Karlových Varech budou příští pátek o přípravě na vstup do Evropské unie jednat hlavní vyjednavači z kandidátských zemí takzvané lucemburské skupiny. Skupinu, nazvanou podle lucemburského summitu z prosince 1997, tvoří kromě České republiky Polsko, Maďarsko, Estonsko, Slovinsko a Kypr. Jen před několika dny se v Brně s českým státním tajemníkem Pavlem Teličkou sešli vyjednavači takzvané visegrádské čtyřky a britský státní tajemník Peter Hain. Shodli se, že zemědělská politika nyní bude nejcitlivějším problémem při vyjednávání o vstupu do EU.

Český premiér Miloš Zeman v rozhovoru, který přinese pondělní vydání vídeňského časopisu Profil, zopakoval své výhrady vůči bývalému předsedovi rakouské krajně pravicové strany Svobodných Jörgu Haiderovi. Označil ho za "populistického nacionalistického politika, který ničemu nerozumí, ale o všem mluví". Podle agentury APA tím Zeman ještě přiostřil v mediální přestřelce, kterou s rakouskými Svobodnými vede kvůli jihočeské jaderné elektrárně v Temelíně. Strana Svobodných také iniciovala podpisové referendum proti Temelínu, které v Rakousku probíhá celý tento týden.

Obdobně jako premiér Zeman zaútočil na Jörga Haidera a jeho stranu i vicepremiér Vladimír Špidla. Jak rovněž uvedla agentura APA, Špidla v rozhovoru pro rakouský týdeník Format o Haiderovi prohlásil, že je opravdu nebezpečným politikem. Špidla přitom poukázal i na některé Haiderovy výroky o Hitlerovi a jednotkách SS, které jsou podle vicepremiéra nepřijatelné. Dále v interview vyloučil, že bude o Temelínu jednat s rakouskou vicekancléřkou Susanne Riessovou-Passerovou, protože otázka Temelína je podle něj již uzavřena. Podle týdeníku Format nepovažuje za myslitelné, že by Temelín mohl být odstaven.