Související články

Jednání České republiky s Evropskou unií o reorganizaci hutního průmyslu by měla pokračovat příští týden. Ministerstvo průmyslu a obchodu zaslalo v těchto dnech do Bruselu zpřesněné plány hutních podniků a věří, že EU bude již spokojena. Hutní restrukturalizace se protahuje a tím stoupá napětí na obou stranách. Plány hutí souvisejí s dosud neuzavřenou kapitolou hospodářské soutěže. Vláda začátkem února udělila do konce května exkluzivitu v jednáních o vstupu do Nové huti firmě LNM Holdings. V případě neuspokojivého vyjednávání se kabinet nebrání tomu, že se obrátí na další zájemce, například firmy U.S. Steel či Shiran.

Evropská unie hrozí tím, že kandidátským zemím včetně Česka poskytne po jejich vstupu do společenství pouze čtvrtinu agrárních dotací, jaké budou nadále dostávat pobírat farmáři dosavadní patnáctky. Ministr zemědělství Jan Fencl to minulý týden označil v Bruselu za diskriminaci.

Benešovy dekrety se dostávají do centra pozornosti i v Evropské unii. Zahraniční výbor Evropského parlamentu zahájil v pondělí debatu o letošní hodnotící zprávě o České republice. Benešovy dekrety v ní budou zřejmě hrát významnou roli. Více informací má .

Finský ministr financí Sauli Niinisto je proti harmonizaci daně z příjmu podniků v Evropské unii, protože by to mohlo ohrozit konkurenci v EU. Uvedl to na Evropském a bankovním a finančním fóru v Praze. Tyto daně dosud na evropské úrovni harmonizovány nejsou, i když sílí tlaky na větší koordinaci daňové politiky. Také předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus je zastáncem menší regulace evropského trhu. Obává se, že EU místo skutečné soutěže dává přednost unifikaci a harmonizaci.

Čeští poslanci Jan Zahradil a Vladimír Laštůvka besedovali s poslanci Evropského parlamentu Ursulou Stenzelovou a Berndem Posseltem o tzv. Benešových dekretech. Česká strana zejména nesouhlasila s tím, jak je tato otázka pojata v návrhu zprávy EP o rozšíření unie, kterou začal v pondělí projednávat zahraniční výbor EP. Jan Zahradil uvedl, že česká strana na zasedání výboru "předloží argumentaci, která jasně ukáže, že není žádný rozpor s evropským právem". Vladimír Laštůvka prohlásil, že "pokud by v české veřejnosti vznikl dojem, že přistoupení k EU je podmiňováno nějakou materiální restitucí či satisfakcí, budou výsledky referenda velmi nejisté.

Evropsko-české fórum (ECF), představující tisícovku zahraničních podniků investujících a působících v České republice, předalo v pondělí v Bruselu Evropské komisi svou kritiku podnikatelského prostředí v České republice a doporučení k jeho zlepšení adresované české vládě a komisi. Poprvé si tak někdo z cizích investorů stěžoval u nejvyššších evropských míst na poměry v zemi, která chce být v EU. Další podrobnosti má .

České republice hrozí, že bude jen velmi obtížně uzavírat kapitolu "hospodářská soutěž" a že nebude smět po přistoupení k Evropské unii poskytovat svým hutním podnikům ani korunu státních podpor. Evropské komisi se totiž jeví dosavadní jednání s ministerstvem průmyslu a obchodu o programu restrukturalizace hutnictví jako sled obstrukcí české strany a ztrácí pomalu trpělivost. "Naše základní poselství dnes zní: Je to váš, ne náš problém. Pokud ho chcete vyřešit, musíte sebou pořádně hodit, protože čas se nebezpečně krátí; pokud se nerozhodnete v příštích několika týdnech, bude už pozdě," řekl ČTK Rutger Wissels, vyjednávač EK pro ČR, který o oceli v Praze před týdnem opět bez valného úspěchu jednal. Jemu i jeho kolegům nejvíce vadí, že jejich čeští partneři chápou naléhání komise jako nějaké šikanování. "Nenutíme Čechy, aby skákali přes obruče pro naše potěšení. My se naopak snažíme skákat v jejich zájmu, abychom pro ně získali výjimku z pravidel EU," vyložil Wissels.

Evropsko-české fórum (ECF), představující tisícovku zahraničních podniků investujících a působících v České republice, předalo v Bruselu Evropské komisi svou kritiku podnikatelského prostředí v ČR a doporučení k jeho zlepšení adresované české vládě a komisi. Sdělila to delegace ECF po jednání s členem komise pro rozšíření Günterem Verheugenem, generálním ředitelem pro rozšíření v EK Enekem Landaburem a vyjednávačem EK pro ČR Rutgerem Wisselsem. Předseda Švédské obchodní komory v ČR Nils Silfverschiöld připustil, že zpráva ECF nepřináší obecně nic nového oproti loňské hodnotící zprávě komise pro ČR, jen možná ostřejší tón. Spolu s představitelem Francouzské obchodní komory Guy Plessenem a dalšími členy ECF vysvětlil, že cílem jejich iniciativy bylo jen připomenout a zdůraznit, že ČR by toho do svého přijetí do EU měla ještě hodně udělat, že "nemůže sedět a čekat na vstup se založenýma rukama". Zdůraznili, že jejich krok nemá žádné politické pozadí, vyjadřuje podle nich jen zájem zahraničních investorů a podnikatelů v ČR o co nejúspěšnější vstup této země do unie. "Situace, například v korupci, není v ČR horší než v mnoha kandidátských zemích, ale je horší než v zemích EU. ČR má přitom velkou podnikatelskou tradici a má na to být i lepší než mnohé země EU. Byla by škoda si to neuvědomit a brzy toho nedosáhnout," řekl ČTK Plessen.

Rakouští vládní Svobodní (FPÖ) i nadále odmítají vstup České republiky do Evropské unie v případě, že Praha nezruší takzvané Benešovy dekrety a definitivně neodstaví jadernou elektrárnu Temelín. Shodli se na tom účastníci dolnorakouského sněmu nacionalistické FPÖ, který se konal ve Stockerau. Jak na sněmu řekla vicepremiérka a šéfka Svobodných Susanne Riessová-Passerová, její strana "nenechá ve štychu" téměř milión Rakušanů, kteří se v lednovém podpisovém referendu vyslovili pro to, aby Vídeň vetovala vstup ČR do unie v případě, že Temelín zůstane v provozu. S novou českou vládou, která vzejde z nadcházejících voleb, budou proto podle vicekancléřky jednání v tomto směru pokračovat, napsala agentura APA. Otázka Benešových dekretů je podle Riessové-Passerové "přirozeně relevantní pro vstup (ČR do EU)" a Svobodní se "před bezprávím neskloní". Tyto myšlenky dolnorakouští Svobodní podpořili i ve společné deklaraci, v níž požadují rakouský souhlas s českým vstupem do EU až poté, co Česko předloží právně závazné prohlášení, že natrvalo odstaví Temelín, a až tato odstávka bude skutečně následovat.

Česká republika odmítá návrh desetiletého přechodného období pro postupné zvyšování přímých plateb zemědělcům na úroveň poskytovanou rolníkům v Evropské unii. V rámci fóra ministrů zemědělství na chorvatském soustroví Brijuni to řekl ministr zemědělství Jan Fencl. Dlouhodobé poskytování přímých plateb v omezené výši by podle něj narušilo konkurenceschopnost domácích producentů. Nedostatek peněz na přímé platby pro všechny kandidátské země nelze řešit tak, že se nastaví nerovné podmínky mezi rolníky přistupujících a stávajících členských států, uvedl Fencl. "Tato nerovnost je velmi citlivě vnímána všemi budoucími občany EU a mohla by způsobit i zpomalení, popřípadě zastavení integračního procesu," upozornil ministr Fencl. Návrh Evropské komise na financování rozšíření počítá s tím, že farmáři kandidátských zemí budou v letech 2004 až 2006 proti kolegům v EU dostávat pouze čtvrtinu až třetinu přímých plateb. Na plnou výši se mají dostat až v roce 2013. Kompenzací za sníženou úroveň hlavních zemědělských podpor má být více peněz na rozvoj venkova z evropských fondů.

Ministr Fencl není stoupencem společného postupu kandidátských zemích v jednáních s Evropskou unií. "Nedomnívám se, že bychom měli pracovat na bázi Visegrádu nebo nějakého jiného uskupení," řekl ČTK Fencl během fóra ministrů zemědělství. Situace v každé zemi je podle něj poněkud jiná a také priority mohou být rozdílné. Fencl se proto domnívá, že pro Českou republiku je samostatný postup v jednání výhodnější.