Související články

Až do roku 2010 nebudou mít Češi stejně kvalitní vodu jako jejich sousedi v EU. Znečištění vod kleslo podle ministerstva životního prostředí v roce 2000 přibližně na deset procent hodnot z počátku 90. let. Čističku odpadních vod mají všechna města nad 10.000 obyvatel. Stále však chybějí čističky v malých obcích. Protože je nelze postavit do data vstupu České republiky do unie, stát musel usmlouvat s Bruselem odklad naplnění tohoto standardu na rok 2010. V 90. letech uvolnil Státní fond životního prostředí na ochranu vod 13,9 miliardy korun. Výstavba čistíren odpadních vod v menších obcích, případně zvýšení výkonu současných čističek do roku 2010 byla předloni vyčíslena na 98 miliard korun. Do této sumy jsou zahrnuty i peníze, které zaplatí soukromníci a obce a které se podaří získat z evropských fondů.

Předseda Evropského parlamentu Pat Cox předpokládá, že Evropská unie vytvoří zřejmě jednu smlouvu o přistoupení pro všechny kandidátské země, které budou v první vlně rozšíření EU. Cox to řekl po jednání s prvním náměstkem ministra zahraničí Pavlem Teličkou. "Zdá se, že se uvažuje o vypracování jedné globální přístupové smlouvy," uvedl Cox, podle něhož ovšem tento postup nebyl ještě zcela potvrzen. Podle Teličky byly práce na návrhu smlouvy o přistoupení již zahájeny. Telička uvedl, že smlouva by měla mít různé národní přílohy a protokoly. "Bude to jedna smlouva o přistoupení, jak tomu bylo v minulých vlnách rozšíření," uvedl. Smlouvu by EU a všichni připravení uchazeči měli podepsat příští rok.

Ochranu národních zájmů České republiky a dalších malých států ve sjednocené Evropě proti velkým státům Evropské unie zajistí nejlépe silná Evropská komise. ČTK to po setkání senátorů s Patem Coxem řekl předseda výboru pro evropskou integraci Jiří Skalický. Uvedl to s odkazem na irské zkušenosti s členstvím v EU. Cox patří mezi zakládající členy irské strany Pokrokoví demokraté. Evropská komise je nejvyšším výkonným orgánem EU. Předseda senátního zahraničního výboru Michael Žantovský uvedl, že s Coxem hovořili také o zapojování kandidátských zemí do debat o otázkách zahraniční a obranné politiky EU. Tématem jednání byla rovněž zemědělská politika unie.

Irští politici udělají vše pro to, aby Irové na podzim v referendu hlasovali pro ratifikaci smlouvy z Nice, nezbytné pro rozšíření Evropské unie. Pat Cox to řekl v debatě se studenty Univerzity Karlovy. Podle něj musí Dublin přesvědčit hlavně irské občany, kteří se loni neúspěšného referenda nezúčastnili. Obsahem smlouvy, s níž musí všechny státy patnáctky souhlasit do prosince, jsou reforma evropských institucí a závazky pro perspektivu rozšíření EU. Cox připomněl, že referenda se zúčastnilo jen 33 procent Irů.

Značný příliv investic a solidní růst produktivity práce považuje za významné důvody vysoké dynamiky HDP v Česku analytik německého peněžního ústavu Commerzbank ve Frankfurtu nad Mohanem Oliver Stönner. Po vstupu ČR do Evropské unie však očekává zpomalení růstu a trend zpomalení bude ještě výraznější, až se ČR zařadí do eurozóny Proces sbližování české ekonomiky s dosavadními zeměmi EU tak zřejmě bude trvat ještě poměrně dlouho. Analytik soudí, že půjde nejméně o deset let. Pro investory je stále ještě velmi atraktivní přicházet do ČR, říká Stönner. Taková situace potrvá přinejmenším do doby, než se vyrovná mzdová hladina mezi ČR a dalšími zeměmi EU. Jako možné riziko rychle rostoucích ekonomik analytik Commerzbank vidí, že investice nemusejí vždy plynout do nejdůležitějších sfér.

Předseda Evropského parlamentu Pat Cox jednal ve čtvrtek s nejvyššími českými představiteli mimo jiné o rozruchu, který vznikl v poslední době v souvislosti s tzv. Benešovými dekrety. Blíže k tomu .

Debata o poválečných Benešových dekretech by měla být podle předsedy Evropského parlamentu Pata Coxe odsunuta až na dobu po volbách. Pat Cox ve čtvrtek v Praze vyzval ke zmírnění emocí kolem dekretů, které vyvolává předvolební atmosféra ve střední Evropě. Jak prohlásil v projevu k senátorům, o těchto věcech se musí hovořit, ale až v klidné době. Apeloval na české politiky, aby "osvětlovali tyto citlivé otázky, ale nezažíhali pod nimi oheň".

K otázce, zda může vyloučit, že Benešovy dekrety by mohly zkomplikovat vstup ČR do EU, se Cox stavěl opatrně. Jak řekl, debata jako taková je teď politicky komplikovanější. Její hlavní cíl však zůstává stejný: uzavřít na letním summitu EU další vlnu rozšiřování EU. Podle předsedy Senátu Petra Pitharta, který s Patem Coxem jednal, nebudou dekrety součástí rozhovorů o českém vstupu do EU. To již minulý týden zopakoval komisař Evropské unie Günter Verheugen.

Vždycky, když se něco mění, panují obavy, jak to dopadne. Stačí si vzpomenout na liberalizaci cen začátkem devadesátých let nebo na otevření českého trhu světu. Stejné zlo samozřejmě nastane po vstupu do Evropské unie. Některé firmy ho vítají, protože se tak zcela srovnají jejich podmínky s evropskou konkurencí. Jiné mají obavy. Například zpracovatelé masa a drůbeže tvrdí, že konkurentům z unie nebudou stačit. Pesimistický scénář by mohl vypadat tak, že až bude Česko v unii, přestaneme jíst česká kuřata, protože budou příliš drahá. Jak říká Václav Adámek, vedoucí živočišné výroby z Agrodružstva Jevišovice, největšího domácího producenta drůbežího masa, důvod není v tom, že by čeští producenti nebyli s to snižovat své náklady a efektivně vyrábět.

Zástupci evropských investorů v České republice si stěžují na zdejší podnikatelské prostředí. Kritizují zejména průtahy v zápisech do obchodního rejstříku, kde podle nich bují korupce. Současný konkurzní zákon podle nich umožňuje zdlouhavé konkurzní řízení, které často vede k vytunelování zdravé části firem. Poukazují i na nízkou úroveň státní správy a soudnictví. Zásadní reformy jsou podle nich nutné v obchodním právu, ve veřejných zakázkách, v pracovním právu, zákoně o ochraně hospodářské soutěže, životním prostředí. Kritiku českého podnikatelského prostředí předají v pondělí v Bruselu zástupci Evropsko-českého fóra evropskému komisaři Günteru Verheugenovi. Toto fórum je spojenou institucí obchodních komor Británie, Francie, Německa, Nizozemska a Švédska. Z těchto zemí proudí do České republiky téměř 70 procent všech přímých zahraničních investic.

O rozšiřování Evropské unie a zřejmě i Benešových dekretech bude koncem týdne v Praze jednat s českými představiteli předseda Evropského parlamentu Pat Cox. Zástupce Evropského parlamentu možná promluví také k senátorům. Vyplývá to z informací tiskového odboru Senátu. Evropský parlament se už v roce 1999 zabýval Benešovými dekrety, které umožnily po druhé světové válce konfiskaci majetku sudetských Němců a byly určitým předpokladem k jejich odsunu. Tehdy v rezoluci k hodnotící zprávě o České republice vyzval českou vládu, aby je zrušila. Nově si objednal jejich nezávislou expertízu. Podle některých politiků by Česká republika s dekrety nemohla vstoupit do EU. Z Rakouska i z Německa zaznívají hlasy, že dekrety vycházejí z principu kolektivní viny a že Česká republika je musí před vstupem do unie zrušit. Ke kritikům dekretů se nedávno přidal i maďarský premiér Viktor Orbán. Opačně ale vyznívají právní analýzy, které si nechalo vypracovat české ministerstvo zahraničí. Dekrety podle analýz nejsou a ani nemohou být v rozporu s právem Evropské unie. Experti v analýze argumentují tím, že převzetí evropského práva nemá žádné zpětné účinky a že dekrety již nelze v českém právním systému aplikovat. Právní statut dekretů chce přezkoumat i Evropská komise. Cox se má ve čtvrtek setkat jak s předsedou Senátu Petrem Pithartem, na jehož pozvání přijíždí, tak s prezidentem Václavem Havlem, předsedou Poslanecké sněmovny Václavem Klausem a premiérem Milošem Zemanem. V pátek má jednat s náměstkem ministra zahraničí Pavlem Teličkou a se členy parlamentních zahraničních a integračních výborů.

Ministerstvo průmyslu a obchodu bude v případě potřeby, vyplývající ze současného hutního sporu EU s USA, chránit ekonomické zájmy Česka. "Jestliže konzultace nepovedou v průběhu 60 dní k vyřešení sporu, může EU požádat o zřízení skupiny odborníků, která po podrobném prošetření vydá příslušné rozhodnutí," řeklo ministerstvo k ženevským konzultacím ve Světové obchodní organizaci. EU se snažila dohodnout na kompenzacích za zavedení cel na dovoz oceli do USA. Podle zúčastněných diplomatů ale nebylo dosaženo žádného pokroku, neboť Washington prý tuto žádost "zváží". "To ale v podstatě znamená odmítnutí. Teď jsme zcela jasně ve slepé uličce," podotkl jeden z diplomatů, který se jednání účastnil. Administrativa prezidenta George Bushe 5. března rozhodla o zavedení ochranářských cel na ocel dováženou do USA. Cla se týkají široké škály výrobků, pohybují se od osmi do 30 procent a do praxe budou zavedena 20. března na dobu tří let. Ministerstvo průmyslu a obchodu již dříve informovalo, že Česka se bariéry nebudou týkat, neboť ji USA vnímají jako rozvojovou zemi a nedosahuje stanoveného tříprocentního podílu na všech dovozech do USA.

Příjem českých zemědělců po vstupu do EU sice vzroste, i kdyby nezískali nárok na přímé podpory, tento nárůst však nebude stačit k zajištění jejich konkurenceschopnosti, reagoval český ministr zemědělství Jan Fencl na pondělní studii, jíž Evropská komise obhajuje své návrhy na financování zemědělské politiky po rozšíření. "Není rozhodující, oč naroste příjem českých zemědělců po vstupu do EU, ale jaké bude jejich postavení ve srovnání s příjmy v dosavadních členských zemích, tedy nakolik budou konkurenceschopní," řekl Fencl po společné schůzi ministrů zemědělství 15 členských a 13 kandidátských států. "Z uvedené tabulky vyplývá, že nárůst bude nedostatečný." Komise vypočítala, že i kdyby čeští rolníci nedostali přímé podpory, jejich příjmy by vzrostly o 60 procent. S přímými podporami pak mohou očekávat nárůst o 120 procent. Podle Fencla však i šedesátiprocentní zvýšení pozvedne příjmy zhruba na polovinu toho, co dostávají rolníci v dnešní EU. Rozdíl se pak projeví "v celé nahotě", jakmile budou po vstupu odbourány všechny obchodní a celní ochrany českého trhu.