Související články

Značný příliv investic a solidní růst produktivity práce považuje za významné důvody vysoké dynamiky HDP v Česku analytik německého peněžního ústavu Commerzbank ve Frankfurtu nad Mohanem Oliver Stönner. Po vstupu ČR do Evropské unie však očekává zpomalení růstu a trend zpomalení bude ještě výraznější, až se ČR zařadí do eurozóny Proces sbližování české ekonomiky s dosavadními zeměmi EU tak zřejmě bude trvat ještě poměrně dlouho. Analytik soudí, že půjde nejméně o deset let. Pro investory je stále ještě velmi atraktivní přicházet do ČR, říká Stönner. Taková situace potrvá přinejmenším do doby, než se vyrovná mzdová hladina mezi ČR a dalšími zeměmi EU. Jako možné riziko rychle rostoucích ekonomik analytik Commerzbank vidí, že investice nemusejí vždy plynout do nejdůležitějších sfér.

Česká republika odmítá návrh desetiletého přechodného období pro postupné zvyšování přímých plateb zemědělcům na úroveň poskytovanou rolníkům v Evropské unii. V rámci fóra ministrů zemědělství na chorvatském soustroví Brijuni to řekl ministr zemědělství Jan Fencl. Dlouhodobé poskytování přímých plateb v omezené výši by podle něj narušilo konkurenceschopnost domácích producentů. Nedostatek peněz na přímé platby pro všechny kandidátské země nelze řešit tak, že se nastaví nerovné podmínky mezi rolníky přistupujících a stávajících členských států, uvedl Fencl. "Tato nerovnost je velmi citlivě vnímána všemi budoucími občany EU a mohla by způsobit i zpomalení, popřípadě zastavení integračního procesu," upozornil ministr Fencl. Návrh Evropské komise na financování rozšíření počítá s tím, že farmáři kandidátských zemí budou v letech 2004 až 2006 proti kolegům v EU dostávat pouze čtvrtinu až třetinu přímých plateb. Na plnou výši se mají dostat až v roce 2013. Kompenzací za sníženou úroveň hlavních zemědělských podpor má být více peněz na rozvoj venkova z evropských fondů.

Ministr Fencl není stoupencem společného postupu kandidátských zemích v jednáních s Evropskou unií. "Nedomnívám se, že bychom měli pracovat na bázi Visegrádu nebo nějakého jiného uskupení," řekl ČTK Fencl během fóra ministrů zemědělství. Situace v každé zemi je podle něj poněkud jiná a také priority mohou být rozdílné. Fencl se proto domnívá, že pro Českou republiku je samostatný postup v jednání výhodnější.

Až do roku 2010 nebudou mít Češi stejně kvalitní vodu jako jejich sousedi v EU. Znečištění vod kleslo podle ministerstva životního prostředí v roce 2000 přibližně na deset procent hodnot z počátku 90. let. Čističku odpadních vod mají všechna města nad 10.000 obyvatel. Stále však chybějí čističky v malých obcích. Protože je nelze postavit do data vstupu České republiky do unie, stát musel usmlouvat s Bruselem odklad naplnění tohoto standardu na rok 2010. V 90. letech uvolnil Státní fond životního prostředí na ochranu vod 13,9 miliardy korun. Výstavba čistíren odpadních vod v menších obcích, případně zvýšení výkonu současných čističek do roku 2010 byla předloni vyčíslena na 98 miliard korun. Do této sumy jsou zahrnuty i peníze, které zaplatí soukromníci a obce a které se podaří získat z evropských fondů.

Předseda Evropského parlamentu Pat Cox jednal ve čtvrtek s nejvyššími českými představiteli mimo jiné o rozruchu, který vznikl v poslední době v souvislosti s tzv. Benešovými dekrety. Blíže k tomu .

Debata o poválečných Benešových dekretech by měla být podle předsedy Evropského parlamentu Pata Coxe odsunuta až na dobu po volbách. Pat Cox ve čtvrtek v Praze vyzval ke zmírnění emocí kolem dekretů, které vyvolává předvolební atmosféra ve střední Evropě. Jak prohlásil v projevu k senátorům, o těchto věcech se musí hovořit, ale až v klidné době. Apeloval na české politiky, aby "osvětlovali tyto citlivé otázky, ale nezažíhali pod nimi oheň".

K otázce, zda může vyloučit, že Benešovy dekrety by mohly zkomplikovat vstup ČR do EU, se Cox stavěl opatrně. Jak řekl, debata jako taková je teď politicky komplikovanější. Její hlavní cíl však zůstává stejný: uzavřít na letním summitu EU další vlnu rozšiřování EU. Podle předsedy Senátu Petra Pitharta, který s Patem Coxem jednal, nebudou dekrety součástí rozhovorů o českém vstupu do EU. To již minulý týden zopakoval komisař Evropské unie Günter Verheugen.

Vždycky, když se něco mění, panují obavy, jak to dopadne. Stačí si vzpomenout na liberalizaci cen začátkem devadesátých let nebo na otevření českého trhu světu. Stejné zlo samozřejmě nastane po vstupu do Evropské unie. Některé firmy ho vítají, protože se tak zcela srovnají jejich podmínky s evropskou konkurencí. Jiné mají obavy. Například zpracovatelé masa a drůbeže tvrdí, že konkurentům z unie nebudou stačit. Pesimistický scénář by mohl vypadat tak, že až bude Česko v unii, přestaneme jíst česká kuřata, protože budou příliš drahá. Jak říká Václav Adámek, vedoucí živočišné výroby z Agrodružstva Jevišovice, největšího domácího producenta drůbežího masa, důvod není v tom, že by čeští producenti nebyli s to snižovat své náklady a efektivně vyrábět.

Zástupci evropských investorů v České republice si stěžují na zdejší podnikatelské prostředí. Kritizují zejména průtahy v zápisech do obchodního rejstříku, kde podle nich bují korupce. Současný konkurzní zákon podle nich umožňuje zdlouhavé konkurzní řízení, které často vede k vytunelování zdravé části firem. Poukazují i na nízkou úroveň státní správy a soudnictví. Zásadní reformy jsou podle nich nutné v obchodním právu, ve veřejných zakázkách, v pracovním právu, zákoně o ochraně hospodářské soutěže, životním prostředí. Kritiku českého podnikatelského prostředí předají v pondělí v Bruselu zástupci Evropsko-českého fóra evropskému komisaři Günteru Verheugenovi. Toto fórum je spojenou institucí obchodních komor Británie, Francie, Německa, Nizozemska a Švédska. Z těchto zemí proudí do České republiky téměř 70 procent všech přímých zahraničních investic.

Příjem českých zemědělců po vstupu do EU sice vzroste, i kdyby nezískali nárok na přímé podpory, tento nárůst však nebude stačit k zajištění jejich konkurenceschopnosti, reagoval český ministr zemědělství Jan Fencl na pondělní studii, jíž Evropská komise obhajuje své návrhy na financování zemědělské politiky po rozšíření. "Není rozhodující, oč naroste příjem českých zemědělců po vstupu do EU, ale jaké bude jejich postavení ve srovnání s příjmy v dosavadních členských zemích, tedy nakolik budou konkurenceschopní," řekl Fencl po společné schůzi ministrů zemědělství 15 členských a 13 kandidátských států. "Z uvedené tabulky vyplývá, že nárůst bude nedostatečný." Komise vypočítala, že i kdyby čeští rolníci nedostali přímé podpory, jejich příjmy by vzrostly o 60 procent. S přímými podporami pak mohou očekávat nárůst o 120 procent. Podle Fencla však i šedesátiprocentní zvýšení pozvedne příjmy zhruba na polovinu toho, co dostávají rolníci v dnešní EU. Rozdíl se pak projeví "v celé nahotě", jakmile budou po vstupu odbourány všechny obchodní a celní ochrany českého trhu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zašle do konce března do Bruselu Evropskou komisí požadované dodatky k podnikatelským plánům hutních společností Nová huť, Vítkovice Steel a Vysoké pece Ostrava. "Všechny předané dokumenty poté posoudí nezávislí experti pověření EK," řekla mluvčí ministerstva Anna Stárková po jednání zástupců komise na ministerstvu. "Stupeň naléhaní ze strany komise vzrůstá... celkem markantně," konstatoval v pondělí hlavní vyjednávač Česka s EU Pavel Telička po jednání s evropským protějškem Rutgerem Wisselsem. Plány hutí souvisejí s dosud neuzavřenou kapitolou hospodářské soutěže. Podle Teličky se prostor pro jednání v této kapitole začal zužovat. Nejde totiž jen o restrukturalizaci ocelářství, ale i o možnost výjimky pro poskytování státní finanční pomoci, uvedl Telička.

O rozšiřování Evropské unie a zřejmě i Benešových dekretech bude koncem týdne v Praze jednat s českými představiteli předseda Evropského parlamentu Pat Cox. Zástupce Evropského parlamentu možná promluví také k senátorům. Vyplývá to z informací tiskového odboru Senátu. Evropský parlament se už v roce 1999 zabýval Benešovými dekrety, které umožnily po druhé světové válce konfiskaci majetku sudetských Němců a byly určitým předpokladem k jejich odsunu. Tehdy v rezoluci k hodnotící zprávě o České republice vyzval českou vládu, aby je zrušila. Nově si objednal jejich nezávislou expertízu. Podle některých politiků by Česká republika s dekrety nemohla vstoupit do EU. Z Rakouska i z Německa zaznívají hlasy, že dekrety vycházejí z principu kolektivní viny a že Česká republika je musí před vstupem do unie zrušit. Ke kritikům dekretů se nedávno přidal i maďarský premiér Viktor Orbán. Opačně ale vyznívají právní analýzy, které si nechalo vypracovat české ministerstvo zahraničí. Dekrety podle analýz nejsou a ani nemohou být v rozporu s právem Evropské unie. Experti v analýze argumentují tím, že převzetí evropského práva nemá žádné zpětné účinky a že dekrety již nelze v českém právním systému aplikovat. Právní statut dekretů chce přezkoumat i Evropská komise. Cox se má ve čtvrtek setkat jak s předsedou Senátu Petrem Pithartem, na jehož pozvání přijíždí, tak s prezidentem Václavem Havlem, předsedou Poslanecké sněmovny Václavem Klausem a premiérem Milošem Zemanem. V pátek má jednat s náměstkem ministra zahraničí Pavlem Teličkou a se členy parlamentních zahraničních a integračních výborů.