Související články

Je pochopitelné a zákonité, říkají experti v Bruselu, že těsně před vstupem do EU se strhne v té či oné nové zemi panika, co se to vlastně vyjednalo, a z ní pramenící hádka o správnost postupu při přístupových rozhovorech. Bylo tomu tak při každém minulém rozšíření; o to víc se to děje tentokrát, kdy vstupuje deset nových zemí, z toho osm zpoza bývalé železné opony, "jiného světa". Obvyklé také je, vyprávějí pamětníci, že když se něco vyjedná a příslušná kapitola se uzavře, veřejnost doma moc nezajímá, co se vlastně dohodlo a jaké to bude mít důsledky. Zato pár týdnů před tím, než to má začít platit, se strhne vřava - jako v České republice kolem DPH na dětské pleny, předtím ceny v restauracích, nebo ohledně možnosti opravdu uplatnit zákaz prodeje půdy cizincům. "Všechny otázky, které se dnes znovu otevírají, byly při jednání českou stranou nastolovány, pečlivě probírány. Vždycky jsem považoval český přístup za velmi racionální a uvážlivý; ve všech případech se zvažovalo, jaký bude mít to či ono dopad na jejich zemi," vzpomíná Rutger Wissels, hlavní vyjednávač Evropské komise pro ČR. V rozhovoru pro ČTK dále podotkl, že zvyšování daní a tudíž cen má bezprostřední dopad na spotřebitele; v okamžiku, kdy k němu dochází, je tudíž politicky ošemetné. Má však za to, že česká vláda dobře věděla, co dělá, o jaké úlevy žádá a které opomíjí.

Blížící se vstup České republiky do Evropské unie přinese mnohé změny, které se budou týkat také možností vstupu a pobytu občanů členský zemí unie na naše území. Vedoucího cizineckého oddělení Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie plukovníka JUDr. Miloslava Smetany se na tyto změny ptal Josef Kubeczka.

Prezident Mezinárodní romské unie (IRU) Emil Ščuka se obává, že řešení romského problému může v rozšířené Evropě ztratit na významu. Na přínos, který by mohl mít život ve společenství států pro Romy, se dívá pesimisticky. Řekl to ČTK na celostátní konferenci romských organizací, sdružení a osobností v Praze, kterou IRU uspořádala k Mezinárodnímu dni Romů.

"Západní Evropa do dneška romský problém nevyřešila. Neměla ani tu politickou vůli, kterou občas aspoň v našem státě pociťujeme a vidíme," uvedl Ščuka. Upozornil na to, že ani v členských státech EU například mnoho mladých Romů nestuduje. Vznikají tam navíc ghetta a Romové jsou vytěsňováni na okraj společnosti, dodal prezident IRU.

Ščuka se obává, aby řešení problémů romské menšiny po rozšíření EU i v Česku neustoupilo do pozadí. Zlepšení postavení Romů a dalších menšin patřilo k požadavkům EU, o jejichž splnění se musely kandidátské země před vstupem do společenství snažit. Orgány EU v minulosti Česko za jeho přístup často kritizovaly. Podle prezidenta IRU ale není jasné, zda EU bude tuto oblast stejně intenzivně sledovat i ve státech členských.

O schopnosti zemí EU dohodnout se o společné ústavě ujišťovali v Paříži evropské občany český ministr zahraničí Cyril Svoboda a jeho francouzský protějšek Michel Barnier. Existuje podle nich společná vůle dokončit ústavodárný proces v červnu, ale český ministr připustil, že to ještě není jisté. "Chceme vyslat před (červnovými) volbami do Evropského parlamentu signál, že Evropská unie je s to uspět v otázce ústavy a že je více věcí, které nás všechny spojují, než rozdělují," řekl Svoboda po setkání. Na společném briefingu se podobně vyjádřil i Barnier.

Svoboda potvrdil, že ČR a Francie se dále rozcházejí v některých aspektech při určování kvalifikované většiny pro rozhodování v Radě EU a sestavování Evropské komise. Za důležité přitom označil to, že i Paříž je ochotná ke kompromisům a souhlasí s principem, že výsledkem nemůže být to, že velcí diktují malým.

Svoboda dále ČTK potvrdil, že ČR chce být ve skupině zemí, se kterými Francie hodlá uskutečňovat společnou obrannou politiku. Zdůraznil přitom, že podmínkou pro Prahu je, aby byla jasně stanovena kritéria této politiky s cílem vyloučit, že by se ČR v jejím rámci nemohla rozhodovat podle vlastní vůle.

Oba ministři také jednali o případném uspořádání mezinárodní konference k Iráku. Svoboda prohlásil, že ČR je proti jakékoli individuální akci a pro každé řešení uskutečněné dohodou v rámci Evropské unie a společně s USA. Potřebu řešení širší dohodou zdůvodnil novinářům tím, že teroristé by si mohli myslet, že mohou ovlivňovat politické dění v jednotlivých evropských zemích a ty rozdělovat. To by podle něj znamenalo nebezpečí pro celou EU. Uspořádání mezinárodní konference ale označil za dobrý nápad hodný další úvahy.

Český prezident Václav Klaus na středeční schůzce s premiérem Vladimírem Špidlou (ČSSD) tvrdě zkritizoval text připravované vládní koncepce směřování České republiky v EU.

"Panu předsedovi vlády jsem vyjádřil hluboký nesouhlas s tím textem, který mně byl jménem vlády předložen," řekl Klaus novinářům. Dodal, že má zájem na tom, aby byl dokument předmětem širší politické diskuse a aby byl také předložen veřejnosti. Klaus uvedl, že je ochoten jakkoli se podílet na přípravě textu koncepce. Hodlá se také zúčastnit zasedání vlády, na němž bude nová verze materiálu projednána.

Prezidentovi v textu chybí mimo jiné vymezení představ České republiky o budoucí podobě integračního procesu a jasné zadání diplomacii pro vyjednávání o budoucích závazcích země. Koncepce na období 2004 až 2013, jejíž návrh vzala vláda na vědomí v únoru, by podle Špidly měla být hotova do konce dubna.

Mezi priority obsažené v koncepci patří záměr dosáhnout dlouhodobě udržitelného hospodářského rozvoje, posilovat soudržnost Evropy, zajistit svobody a bezpečnost občanů, plnohodnotně se zapojit do evropské zahraniční a bezpečnostní politiky a podporovat evropskou rozmanitost.

Klaus se Špidlou se podle mluvčího Hradu Petra Hájka shodli na tom, že na téma koncepce se povede debata politických sil, že na textu bude dále pracovat tým odborníků a že bude konzultován i s prezidentovými experty.

"V některých případech jsme se shodli, v jiných jsme se neshodli. Byla to schůzka, která mě velmi zaujala," řekl po jednání s Klausem Špidla. Podrobnosti sdělit nechtěl. Později po příchodu do sněmovny novinářům řekl, že schůzka s prezidentem dopadla dobře.

Špidla nechtěl říci, v čem se s hlavou státu neshodli. "Spíše jsme debatovali o některých akcentech a formulacích a hlavně jsem panu prezidentovi popisoval ještě proces, kterým ten text projde, než bude schválen," řekl premiér.

Své výhrady prezident předeslal už v dopise, který premiérovi zaslal v polovině března a jehož text ve středu Hrad zveřejnil na svých internetových stránkách. V dopise Klaus konstatuje, že text je tak špatný, že si nedovede představit, že mohl být vládě předložen a že jej Špidlův kabinet vzal dokonce na vědomí.

Český prezident Václav Klaus věří, že se Rumunsko brzy stane členem Evropské unie. Prohlásil to ve středu po setkání se svým rumunským protějškem Ionem Ilieskem na Pražském hradě. Uvedl, že Česká republika nebude v žádném případě zemí, která s uspokojením přijme členství v unii a potom se bude tvářit, že do EU už nikdo jiný nemá vstupovat. Kriticky se však vyjádřil k nynějšímu vývoji unie.

"V soudobém vývoji Evropské unie bohužel vidím více pokusů o regulaci, kontrolu, řízení, organizování, byrokratizaci než tendencí ke svobodě," řekl Klaus. Na dotaz rumunských novinářů, zda se považuje za eurorealistu, odpověděl, že všechny nálepky jsou podle něj velmi zjednodušující a zkratkovité. "Trval bych ale na tom, že slovo eurorealista, eurorealismus je obrana každého rozumného člověka proti nálepkám jako je europesimismus nebo euroskepticimus. Hlavně ale nejsem euronaivista a eurooptimista," prohlásil Klaus.

Iliescu na stejnou otázku odpověděl, že se považuje za realistického politika. Účast na evropské integraci označil za objektivním nutnost jít s vývojem. Opakem by podle něj totiž byla izolace Rumunska. Je potřeba najít optimální formu, která by vyhovovala národním státům i evropským strukturám, uvedl Iliescu.

Rumunský prezident se setkal také s předsedy obou komor parlamentu Lubomírem Zaorálkem (ČSSD) a Petrem Pithartem (KDU- ČSL), s nímž hovořil o čerstvém členství Rumunska v NATO. Rumunsko do aliance vstoupilo počátkem tohoto měsíce spolu se Slovenskem, Slovinskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem a Bulharskem. Klaus to označil za významný krok pro Rumunsko. "Od této chvíle jsme alianční partneři," řekl.

Severoatlantická aliance od Rumunska očekává aktivní roli v balkánském regionu a oceňuje jeho dobré vztahy se všemi sousedy, uvedl Pithart. I v souvislosti s úsilím Rumunska o vstup do EU přislíbil pomoc Česka radou. Podle Ilieska bude mít Rumunsko "velký zájem", dodal.

Oba představitelé si připomněli také prvorepublikové spojenectví v takzvané Malé dohodě a členství ve Varšavské smlouvě. "Já jsem ovšem panu prezidentovi řekl, že byli velmi špatní spojenci, protože když bylo potřeba, tak nepřišli do naší země s ostatními," uvedl Pithart v nadsázce s připomenutím událostí ze srpna 1968.

Prezidenti mluvili také o případu podnikatele Františka Příplaty, který byl v Rumunsku odsouzen za podíl na vraždě tamního odboráře a údajné ošizení státu ke 14 letům vězení. "Pan prezident mě informoval o svým způsobem pozitivním vývoji v této věci, ale o detailech jsme se domluvili, že v nejbližších dnech bude informovat moji kancelář rumunský velvyslanec v Praze," uvedl Klaus.

Zasedání rumunského nejvyššího soudu, k němuž se Příplata odvolal, se má konat 7. května. V telefonickém rozhovoru s Českou tiskovou kanceláří ve středu obvinil rumunské politiky a úřady z toho, že mu neumožnili konání spravedlivého soudu. Uvedl, že má důkazy a doklady o tom, že se rumunští politici vměšují do jeho případu. Z Rumunska nesmí vycestovat. Iliescu se k případu před novináři nevyjádřil.

Čtyřiasedmdesátiletý Iliescu přiletěl v úterý. V Karolinu, kde z rukou rektora Univerzity Karlovy Ivana Wilhelma převzal pamětní medaili, promluvil o rumunské vizi globalizace a integrace. Zahájil rovněž činnost Rumunského kulturního institutu v Praze.

Vstup Česka do Evropské unie přinese i změny v sociálním zabezpečení, tedy v oblasti, která se dotýká téměř všech. Jedná se totiž o důchody a nemocenskou. Sociální zabezpečení je v jednotlivých zemích upraveno značně rozdílně a proto nedochází k harmonizaci předpisů, ale pouze k jejich koordinaci. Co se v této oblasti po vstupu do unie pro občany změní, to je otázka pro Zdeňku Kuchyňovou.

Celkem 31 politických uskupení vyslalo své kandidáty do historicky prvních českých voleb do Evropského parlamentu. ČTK to řekl mluvčí ministerstva vnitra Jiří Hájek. Počet kandidujících uskupení je tak o dvě vyšší než při předloňských volbách do Poslanecké sněmovny. Lhůta pro předkládání kandidátek skončila v úterý v 16:00. Kromě tradičních parlamentních stran své adepty na místa 24 českých europoslanců předložilo ministerstvu k registraci i několik stran a hnutí, která se na oficiální seznam stran a hnutí dostala teprve letos. Mezi kandidujícími stranami jsou i koalice, které stejně jako samostatně kandidující strany a hnutí potřebují k volebnímu úspěchu získat pět procent hlasů. Při volbách do sněmovny je tato hranice vyšší v závislosti na počtu stran volební koalice.

Česko již zná jména všech 24 poslanců, kteří po vstupu země do Evropské unie dočasně zasednou v Evropském parlamentu. Poslanecká sněmovna v úterý rozhodla o tom, že 17 jejích členů, kteří od loňska působili v europarlamentu jako pozorovatelé, zůstanou v tomto sboru jako dočasní poslanci. Podobně potvrdil sedm svých dosavadních pozorovatelů už minulý týden i Senát. Všech 24 dočasných českých europoslanců bude v EP pracovat od 1. května do 19. července. Od 20. července je nahradí europoslanci zvolení v řádných červnových volbách.

Jmenování dočasných poslanců je zakotveno ve smlouvě o přistoupení k unii. Deset nových zemí včetně Česka rozšíří řady unie od 1. května. EU tak bude mít od tohoto dne 25 členů. EP však nemůže být po rozšíření bez zástupců z nových členských zemí, a proto v něm dočasně zasednou nezvolení europoslanci. Speciální volby se kvůli nim nebudou konat mimo jiné proto, že v europarlamentu budou pracovat necelé tři měsíce.

Dočasní poslanci budou mít veškerá práva a povinnosti poslanců EP. Budou dostávat 257 eur (8000 korun) za každý den pobytu na zasedání v Bruselu nebo ve Štrasburku, ať už jde o plénum, výbory nebo poslanecké kluby. Tuto sumu berou už jako pozorovatelé. K tomu jim přibude částka 3620 eur (přes 110.000 korun) měsíčně na provoz kanceláře - telefony, poštovné a jiné potřeby. Za dva a půl měsíce to dělá 275.000 korun. Až 12.305 eur (přes 380.000 korun) budou moci požadovat na asistenty a sekretářky. Nebudou mít ale nárok na tříměsíční odstupné.

Ministerstvo vnitra zřejmě přijme podle mluvčího Jiřího Hájka i ty kandidáty pro volby do Evropského parlamentu, kteří ke dni registrace ještě nebudou uvedeni v evidenci obyvatel ČR. Zákon totiž ukládá ministerstvu registrovat kandidáty do 24. dubna. Zároveň ale umožňuje kandidovat v Česku občanům ostatních členských zemí EU, kteří budou podmínku uvedení v evidenci obyvatel splňovat až od 27. dubna, tedy o tři dny později. Vyřešit tuto termínovou nesrovnalost pomůže splnění další podmínky, kterou je zákonem předepsané prohlášení kandidátů, podle něhož jim "nejsou známy překážky volitelnosti, popřípadě tyto překážky pominou ke dni voleb do Evropského parlamentu", řekl ČTK Hájek. Prohlášení musejí adepti na europoslance předložit ke kandidatuře. Pokud by se ukázalo, že prohlášení neodpovídá pravdě, případ by řešil soud, dodal mluvčí.

Problém s uvedením do evidence obyvatel by se mohl týkat lídra kandidátky nedávno uznané Občanské federální demokracie, kterým je podnikatel Viktor Kožený. Nemá české, ale irské občanství, a žije na Bahamách. Kvůli obžalobám z rozsáhlých podvodů je trestně stíhán, byl na něj vydán mezinárodní zatykač. Výkonný místopředseda strany Pavel Matějka ČTK řekl, že Koženého právníci činí kroky k tomu, aby podnikatel zákonné podmínky kandidatury splnil.