Související články

Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach se domnívá, že velvyslankyně České republiky při Radě Evropy Vlasta Štěpová by byla dobrou kandidátkou do Evropské komise. "Myslím, že určitě by byla vhodným člověkem, který má mimořádné zkušenosti s prací v evropských strukturách," řekl v sobotu na dotaz ČTK. V dosavadních konzultacích mezi politiky podle něj padají různá jména, konkrétnější představu a koaliční jednání očekává v pondělí. Škromach řekl, že se Štěpovou ani nikým jiným nejednal, to je podle něj věc předsedy vlády a ČSSD Vladimíra Špidly. "Kdyby sociální demokraté navrhli paní Štěpovou, KDU-ČSL by k tomu s největší pravděpodobností neměla výhrady," řekl v sobotu ČTK místopředseda lidovců Jan Kasal. Dodal však, že KDU-ČSL takový návrh od ČSSD nedostala ani neprojednávala. Současně ale vyzdvihl dlouholeté zkušenosti Štěpové s mezinárodní politikou. Někdejší ministryně obchodu a cestovního ruchu Štěpová se k případné kandidatuře zatím nechce vyjadřovat. "Tak to já absolutně odmítám jakkoli komentovat," uvedla v rozhovoru pro sobotní vydání deníku Právo.

Opoziční ODS má stále zájem nominovat na funkci evropského komisaře bývalého ministra životního prostředí Bedřicha Moldana. Místopředseda ODS a její stínový ministr zahraničí Jan Zahradil v sobotu ČTK řekl, že trvá jak zájem ODS nominovat Moldana, tak zájem Moldana tuto nominaci přijmout. Moldana jako kandidáta na eurokomisaře navrhovala ODS již předtím, než vláda a především ČSSD prosadily do nové funkce poslance za ČSSD Miloše Kužvarta, ten ale v pátek rezignoval údajně kvůli tomu, že mu ministerstvo zahraničí dělalo problémy. Vláda proto teď bude muset hledat nového kandidáta. Zatím není jasné, kdo to bude. Spekuluje se ale o tom, že nového kandidáta bude znovu prosazovat především ČSSD. Hovoří se mimo jiné o bývalé ministryni a poslankyni ČSSD, nyní velvyslankyni České republiky při Radě Evropy Vlastě Štěpové. "Myslím, že určitě by byla vhodným člověkem, který má mimořádné zkušenosti s prací v evropských strukturách," řekl v sobotu na dotaz ČTK místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. Štěpová možnost, že by mohla být kandidátkou na evropskou komisařku, podle sobotního Práva odmítla komentovat. Vládní koalice by o novém kandidátovi měla jednat v pondělí odpoledne.

Jednou z příčin, které přiměly poslance Miloše Kužvarta zříci se nominace na komisaře EU, byly zřejmě dojmy z jeho jednodenního pobytu v Bruselu v pondělí 16. února. Vedle předsedy Evropské komise Romana Prodiho a komisaře pro rozšíření Güntera Verheugena se při něm setkal s řadou vysokých úředníků EK a uspořádal dvě tiskové konference. "Uvědomil si možná, že to je pro něj moc velké sousto," usoudil jeden z úředníků EK, kteří tato jednání sledovali. Z rozhovorů vyplynulo, že má jen mlhavé představy o tom, v čem spočívá práce člena Evropské komise. Na druhé straně nebyl přístupný argumentům, když šlo o výběr lidí do jeho kabinetu. V EK bylo veřejným tajemstvím, že bývalý šéf delegace EK v Praze Ramiro Cibrian není považován za dostatečně průrazného a efektivního úředníka, aby dodal váhy komisaři, který zjevně potřeboval pro první období skutečně expertní vedení. "Bylo zřejmé, že Kužvart bude potřebovat velkou pomoc, expertní vedení, držet dlouho za ruku" řekl ČTK další zdroj EK. Usoudil, že by to nebylo poprvé, co by do komise přišel nezkušený člověk - i politikům z dosavadních členských států tento přechod nejednou vyrazil dech, natož pak těm ze zemí, jež v EU nikdy nebyly.

Krom toho Kužvart nevěděl, zda se mu povede zůstat déle než šest měsíců kvůli domácímu odporu - i proto byl nejistý. "Ať je to jak chce, bylo jasné, že má jen malé tušení, co ho čeká. Působil zároveň nesoustředěným dojmem, případně se soustřeďoval na odtažité věci." Na tiskové konferenci pro zahraniční novináře odpovídal exministr české vlády podle jednoho z účastníků vesměs holými větami. Prozradil jim, že jeho koníčkem je plavání a že nemá problémy se stěhováním rodiny, protože je rozvedený. Na dotaz, zda je optimista ohledně schválení evropské ústavy do konce roku, řekl, že optimista je. Když byl dotázán, proč je optimista, odpověděl, že jinak by nemohl být komisař.

Jeho páteční výtka, že mu česká mise při EU neposkytla dostatečné zázemí, vyvolala mezi českými diplomaty pobouření. Po velvyslanci Pavlu Teličkovi reagovala mluvčí Petra Mašínová: "Dostal veškerý servis. Byli jsme připraveni plnit všechna jeho přání, sjednávat všechny schůzky, a to až do 1. května, kdy se měl stát komisařem. Celá mise mu byla naprosto k dispozici."

Bývalý ministr zahraničí, nyní poslanec ČSSD Jan Kavan v současné době nedostal nabídku, aby se stal českým zástupcem v Evropské komisi (EK), s ničím takovým už ani nepočítá. ČTK řekl, že funkci by podle něj dobře zvládli jak velvyslankyně ČR při Radě Evropy Vlasta Štěpová, tak třeba státní tajemník pro evropské záležitosti Jan Kohout. Kohout ale v sobotu ČTK řekl, že takovou nabídku nedostal a že to není práce pro něj. Někdejší ministryně obchodu a cestovního ruchu Štěpová se k případné kandidatuře zatím nechce vyjadřovat. "Tak to já absolutně odmítám jakkoli komentovat," uvedla v rozhovoru pro sobotní vydání deníku Právo. Kavan v sobotu ČTK řekl, že ho předseda vlády a ČSSD Vladimír Špidla v souvislosti s hledáním komisaře oslovil ještě před koncem loňského roku, kdy podle něj premiérovu nabídku odmítl bývalý ministr financí Pavel Mertlík (ČSSD). Od té doby ho prý nikdo neoslovil a už to ani neočekává. "To bych už nějaké signály měl, to skutečně nepředpokládám," uvedl Kavan, bývalý předseda Valného shromáždění OSN.

Česká republika podle hejtmanů není připravena na čerpání peněz ze strukturálních fondů Evropské unie. "Centrální orgány státní správy nenastavily pravidla čerpání pomoci z EU, chybí potřebné dokumenty a peníze na spolufinancování jednotlivých projektů," řekl hejtman kraje Vysočina František Dohnal po zasedání Asociace krajů ČR. Ve státním rozpočtu chybí peníze na projekty pro strukturální fondy, peníze nemají ani jednotlivé kraje. "Budeme tlačit státní orgány, aby finance našly a hlavně dopracovaly jednotlivé dokumenty," uvedl Dohnal. Na dotaz ČTK, zda by letos kraje mohly dostat nějaké peníze ze strukturálních fondů, tři ze čtyř hejtmanů odpověděli ne. Optimistou byl pouze Dohnal. Ústecký hejtman Jiří Šulc, olomoucký Jan Březina i jihočeský Jan Zahradník se domnívají, že v roce 2004 bude Česko do unie pouze přispívat a nic nedostane. Podstata problému podle Březiny tkví v tom, že krajské samosprávy dosud neznají podmínky pro vypsání zejména grantových schémat, která jsou jedním z pilířů regionálních operačních programů.

Hejtmani se na páteční schůzce shodli, že programy pro čerpání peněz z EU v letech 2007 až 2013 budou regiony připravovat samostatně bez ohledu na centrální státní orgány. "Předpokládám, že dojde ke střetu s jednotlivými resorty, které by rády měly ve své režii i toto období," uvedl Březina. Samostatná příprava krajů umožní činit rozdíly mezi jednotlivými regiony. To, co potřebuje Jihočeský kraj, nemusí chtít Ústecký a podobně. Regiony samostatně předkládají své programy i jinde v Evropě, vysvětlil Březina. Mezi přistupujícími zeměmi do EU je na tom Česko z hlediska přípravy na čerpání peněz ze strukturálních fondů EU podle hejtmanů velmi špatně. "Připravenější jsou Poláci, Slováci a další," dodal Březina.

ČR by měla v letošním roce do rozpočtu Evropské unie odevzdat asi 19,3 miliardy korun. Získat může až 24,8 miliardy korun. Přes devět miliard dostane od EU jako kompenzaci a může je použít na cokoli. Ke zbylým 15 miliardám však musí předložit a uskutečnit dostatek kvalitních projektů a sehnat k nim peníze na spolufinancování. Peníze z Bruselu jsou podmíněny dostatkem kvalitních projektů a odborníci se shodují, že 100 procent peněz Česko určitě nevyužije. Například Rakousko v prvním roce po vstupu do unie nezískalo z evropských fondů téměř nic. Někteří ekonomové odhadují, že ČR v prvním roce získá asi 80 procent, tedy 20 miliard korun.

Evropská komise vzala s politováním na vědomí demisi českého nominovaného komisaře Miloše Kužvarta. Sdělila, že bude s českou vládou o situaci jednat a očekává rychlé jmenování nového kandidáta. "Je to politováníhodné, ale respektujeme jeho rozhodnutí. Předseda Romano Prodi projedná tuto situaci v příštích dnech s českým premiérem Vladimírem Špidlou," sdělil ČTK mluvčí EK Reijo Kemppinen. Prodi podle něj "očekává, že dostane alternativní návrh od české vlády co nejdříve". Vedení EK bylo podle Kemppinena v kontaktu s českou vládou. "Nyní je už jasné, že pan Kužvart se vzdal svého postu," uvedl v narážce na několik hodin dohadů o Kužvartově demisi.

Podle dalšího z mluvčích EK se nestalo nic nenapravitelného, protože český kandidát ještě neprošel slyšením v Evropském parlamentu a nebyl jím potvrzen; mělo by být tudíž snadné ho rychle nahradit. Komisař David Byrne, ke kterému měl být Kužvart přiřazen, podle téhož zdroje "s radostí uvítá kteréhokoli českého komisaře". Z tohoto výroku vyplývá, že ať Praha jmenuje kohokoli, bude na šest měsíců spřažen s tímto komisařem pro zdraví a ochranu spotřebitelů.

Celkově převládají velmi udivené, ba pobavené reakce. Oslovení se v anonymních odpovědích pozastavují nad tím, co se v Praze děje; mají za to, že tyto kotrmelce vůbec neslouží dobré pověsti České republiky těsně před vstupem do EU. "To nám to s Čechy pěkně začíná," smál se jeden z vyšších úředníků zapojených do procesu nominace a rozdělování komisařů. Kam jeho paměť sahá, uvedl, se nikdy nestalo, aby vláda jmenovala svého člověka do vysoké bruselské funkce, ten se přijel představit a pak si to rozmyslel. U vstupující země to zaráží ještě víc.

Podle jiného zdroje je "dosti smutné" sledovat, jak Praha promrhává politický kapitál, kterého dosáhla v jednání o vstupu do EU. Kužvart neudělal v Bruselu tento týden valný dojem, ale stejně nezkušeně působili nově jmenovaní komisaři i dříve. Nyní je třeba se snažit zachránit, co se dá, a to tím, že vláda jmenuje rychle osvědčeného člověka. Bruselské zdroje dlouhodobě sázely na ministra zahraničí Cyrila Svobodu a ještě častěji na bývalého vyjednávače a státního tajemníka Pavla Teličku, nyní velvyslance při EU.

Poslanec ČSSD Miloš Kužvart se vzdal kandidatury do Evropské komise, kterou začátkem února schválila česká vláda. Kužvart ČTK řekl, že v posledních týdnech bylo jeho jmenování do bruselské exekutivy zpochybňováno, zejména ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou. Kužvart tak oficiálně potvrdil informace, že již ráno na klubu ČSSD oznámil svoji rezignaci, protože necítí podporu vlády. Rozruch způsobil především fakt, že krátce poté zkolaboval premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla, který Kužvarta navzdory odporu menších koaličních partnerů i opoziční ODS prosadil. Napevno s Kužvartem počítala i Evropská komise, jejíž předseda tento týden přidělil nováčky z přistupujících zemí k současným komisařům. Kužvart měl spolupracovat s komisařem pro zdraví a ochranu spotřebitelů Davidem Byrnem.

Některá prohlášení šéfa české diplomacie podle Kužvarta poškozují pozici České republiky v zahraničí, a to nemíní připustit. "Po středečním přiřazení jednotlivých resortů v Evropské komisi nově nastupujícím komisařům se místopředseda vlády a ministr zahraničí Cyril Svoboda vyjádřil ve smyslu, že 'protlačit někoho partajní lopatou je v Evropské unii platné jako mrtvému zimník'. Toto prohlášení poškozuje Českou republiku jako celek," řekl Kužvart ČTK. Uvedl, že takové znevažování republiky nemíní připustit. Svoboda podle něj nemá právo zpochybňovat rozhodnutí vlády. "I v zahraničí takové výroky vzbuzují údiv. Proto se k dnešnímu dni vzdávám kandidatury na člena Evropské komise. V žádném případě tento můj krok není dán mými osobními pocity," prohlásil Kužvart.

"Minimální podpora v posledních týdnech ze strany stálé mise v Bruselu nebo ministra zahraničí ukazovala, že na rozdíl od jiných kandidátských zemí zde nemohl nastupující komisař počítat s podporou, kterou potřebuje," prohlásil Kužvart. K tomu prý nemohl mlčet. Na dotaz ČTK, zda jeho rozhodnutí vzdát se kandidatury do komise také nesníží důvěryhodnost České republiky, Kužvart řekl: "Určitě to není věc, která by mi dělala radost, ale mám za to, že dojde k menšímu snižování vážnosti České republiky, že nebude neustálé zpochybňování usnesení české vlády. To je mnohem škodlivější," prohlásil. Původně se měl kvůli budoucímu angažmá v Bruselu vzdát poslaneckého mandátu, nyní ale v parlamentu zůstane.

Ve čtvrtek jsme v našem miniseriálu o souvislostech vstupu ČR do Evropské unie hovořili o tom, jaké výjimky se podařilo vyjednat, dnes bude řeč o školství. Jak se se vstupem změní podmínky pro studium zahraničních studentů v Česku? To zjišťoval Jaromír Marek.

Vstup ČR do Evropské unie se blíží. Proto vás budeme v následujících týdnech informovat o tom, co všechno se se vstupem do unie změní a co zůstane stejné. Dozvíte se např. jaká budou nová pravidla na státních hranicích, jaký bude nový režim při zaměstnávání cizinců v ČR, ale i to, co vše se změní v Česku a jaké výjimky se podařilo vyjednat. Pravidla, která platí v Evropské unii, musí Češi přijmout, ať se jim to líbí nebo ne. Snad nejsledovanější diskuse se vedly kolem tradičních českých produktů například v potravinářství. Zachránili Češi tradiční

Komentáře tisku se zamýšlejí nad návrhem zákona, který by téměř úplně zakázal umělé přerušení těhotenství. Lidové noviny se domnívají, že návrh skupiny lidovců je pokrytecký. "Kdyby iniciativní skupina poslanců na rovinu vyjevila, že proti interrupcím bojuje z důvodů náboženského přesvědčení a svého svědomí, které jim nedovoluje nečinně přihlížet, bylo by to poctivé - a průhlednější," píše autor komentáře. Předkladatelé ale namísto toho prohlašují, že současná právní úprava je v rozporu s Listinou základních práv a svobod nebo dokonce tvrdí, že