Související články

Vyjednávač Evropské komise pro Českou republiku Rutger Wissels ocenil pokrok země v přípravě na vstup do Evropské unie za poslední měsíce. Podle Wisselse má republika velkou šanci letos ukončit přístupová jednání a v roce 2004 se stát členským státem unie. "Přístup v roce 2004 je velmi reálná možnost," řekl Wissels na závěr své čtyřdenní návštěvy Česka. Zopakoval ale, že do unie budou přizváni skutečně připravení kandidáti. Česká republika v přístupových jednáních doposud uzavřela 24 kapitol, zbývá jich dokončit šest.

Jaderná elektrárna Temelín udělala velký dojem na evropského vyjednávače pro Českou republiku Rutgera Wisselse. Po debatách s lidmi, kteří bydlí v jeho blízkosti, ale dospěl k názoru, že by o ní měli zodpovědní lidé více a jasněji mluvit. Temelín Wissels navštívil během svého několikadenního pobytu v ČR. Nejnovější napětí mezi Prahou a Vídní kvůli Temelínu a česko-rakouské diplomatické roztržce vyvolané výroky premiéra Miloše Zemana Wissels nekomentoval. Pro Evropskou komisi je podle něj důležité, že předsedové vlád Česka a Rakouska loni dospěli k dohodě, která ukončila proces z Melku.

Rozšíření Evropské unie o Českou republiku považuje za samozřejmé předseda německého Spolkového sněmu Wolfgang Thierse, který se v Berlíně setkal s předsedou české Poslanecké sněmovny Václavem Klausem. Oba politikové rovněž nespatřují problémy v nynějším vývoji česko-německých vztahů. "Evropa je naše společné téma," řekl po schůzce ČTK německý politik. Václav Klaus uvedl, že "přijal s uspokojením prohlášení předsedy Thierseho, že otázka rozšíření Evropské unie o země jako je Česká republika není v politickém světě Německa a jeho občanů vůbec otázkou, o které by se vedla diskuse". "Účast České republiky na evropské integraci je zde považována za samozřejmost," konstatoval po jednání český politik. Z pohledu předsedů zákonodárných sborů nejsou vztahy obou zemí komplikované. "Je to pocit můj i pana Thierseho a nenašli jsme téma, které bychom měli řešit jako vzájemný problém," řekl Klaus.

Výroky českého premiéra Miloše Zemana proti rakouské vládní populistické straně Svobodných a jejímu bývalému předsedovi Jörgu Haiderovi se zřejmě projeví vyšší účastí odpůrců jihočeské jaderné elektrárny v nynější petiční akci proti Temelínu, která se v Rakousku koná. Shodují se na tom představitelé předních rakouských agentur pro výzkum veřejného mínění. Pozorovatelé z dosavadního průběhu petiční akce soudí, že záměr FPÖ získat 360.000 podpisů bude naplněn. Podpisové referendum, kterého se účastní pouze ti, jež hlasují "pro" (tedy pro odmítnutí Temelína), se zřejmě v žebříčku dosavadních 26 podpisových plebiscitů dostane na přední místo, absolutní vrchol z hlediska počtu zúčastněných pravděpodobně nedosáhne. Vůbec nejúspěšnější bylo podpisové hlasování proti výstavbě kongresového centra ve Vídni, kterého se v roce 1982 zúčastnilo 1,36 miliónů lidí; centrum však nakonec stejně bylo postaveno.

Rakouská ministryně zahraničí Benita Ferrerová-Waldnerová se vyslovila pro uklidnění vztahů s Českou republikou po ostré výměně vzájemných útoků mezi českým premiérem Milošem Zemanem a korutanským hejtmanem a bývalým předsedou FPÖ Jörgem Haiderem z posledních dnů. K probíhajícímu sběru podpisů pod petici strany Svobodných proti jaderné elektrárně Temelín uvedla, že "proti Temelínu je možné protestovat i jinak než zastrašovacími protičeskými hesly, které znamenají mobilizaci proti celému národu". Na druhé straně Ferrerová-Waldnerová obhajovala oficiální rakouský protest proti Zemanovým výrokům. Neměli bychom premiéru Zemanovi dopřát to potěšení, aby nás dále provokoval," prohlásila ministryně. Vyjádřila názor, že Zeman měl pro svá vyjádření především vnitropolitické důvody a chtěl tak podpořit svou sociálnědemokratickou stranu v nadcházejícím volebním boji. Určitou roli ale hrála zřejmě i jistá nervozita ohledně podpisového referenda, dodala. Na občany Rakouska se ministryně obrátila s výzvou, aby "akceptovali hranice možného". Rakousko se musí přizpůsobit skutečnosti, že žijeme ve společném evropském domě jako sousedé. Jinak bude mírový projekt rozšíření EU nahrazen neradostnou kapitolou komplikovaných vztahů," prohlásila Ferrerová-Waldnerová.

Zajištění životaschopnosti českých hutních firem je pro Evropskou unii podle jejího velvyslance v České republice Ramira Cibriana rozhodujícím kritériem schválení restrukturalizace tuzemského ocelářství. "Otázka není, jak vysoká by mohla být státní podpora, ale jaký je obchodní plán, který bude zajišťovat dlouhodobou životaschopnost podniků," řekl v Ostravě Cibrián. České hutnictví podle ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra zatím stále nemá jasnou vizi dalšího vývoje a navíc jej čekají ještě perná jednání s Evropskou unií o schválení nezbytné restrukturalizace. ČR tak zatím není schopna uzavřít kapitolu hospodářské soutěže v přístupových jednáních s EU. Podle Cibriana bude o dalším postupu tuzemského hutnictví jednat v úterý v ČR hlavní vyjednávač EU Rutger Wissels. Průtahy při uskutečňování reformních kroků nakonec donutily ministra Grégra k tomu, že Český ocelářský podnik pravděpodobně založí stát. Původně očekával účast silného strategického investora, který přinese 11 miliard korun. Žádný vážný zájemce se však zatím neobjevil. Vstup investora se tedy předpokládá až později. Celkové náklady státu na restrukturalizaci hutnictví mají dosáhnout zhruba 22 miliard korun. EU se však domnívá, že je potřeba přes 30 miliard korun, aby vzniklo životaschopné odvětví.

Odmítavý postoj k podpisovému referendu proti české jaderné elektrárně Temelín, které bylo zahájeno v Rakousku, potvrdili znovu představitelé všech rakouských politických stran s výjimkou Svobodných, z jejichž iniciativy se referendum koná. Za "vědomé klamání" veřejnosti označil referendum předseda rakouské sociální demokracie Alfred Gusenbauer. Zdůraznil, že ve skutečnosti není akce namířena proti Temelínu, ale proti rozšiřování Evropské unie. Na výzvu lidoveckého kancléře Wolfganga Schüssela, který zvláštním dopisem doporučil svým stranickým kolegům, aby petici nepodepisovali, reagoval Gusenbauer prohlášením, že SPÖ žádnou podobnou direktivu vyhlašovat nehodlá, protože "sociální demokraté sami dobře vědí, co mají dělat". Svobodné Gusenbauer odsoudil za to, že umožnili souhlas Vídně s uzavřením kapitoly energetika ve vstupních jednáních ČR s EU a tím podpořili "nedostatečný" výsledek jednání kancléře s českou stranou a fakticky znemožnili další vyjednávání o Temelínu. Jejich nynější protitemelínská podpisová akce je tedy pokrytecká. Zemská organizace lidovců v Korutanech, kde vládnou Svobodní, referendum odmítla a doporučila svým členům a příznivcům, aby své podpisy pod petici nepřipojili. Také předseda rakouských Zelených Alexander Van der Bellen zopakoval své pochybnosti o referendu. Označil je za "absolutně kontraproduktivní", protože jeho cílem je zabránění vstupu ČR do EU, přičemž Temelín by byl stejně uveden do provozu. Kritiku Temelína a odpor k protitemelínskému referendu se pokusila dát do souladu nová iniciativa ekologických organizací - "Výbor proti atomovému i stranickému nebezpečí". Její členové zveřejnili dokument, který má veřejnosti "pomoci orientovat se" v problematice a který formuluje "15 nepříjemných otázek" o referendu. Přijetí ČR do EU by v žádném případě nemělo být zpochybňováno, zdůraznil také prezident hornorakouského průmyslového sdružení Karl Büche. Ve svém prohlášení uvedl, že sdružení nemá v úmyslu se zapojovat do politické debaty o Temelínu, z ekonomického hlediska však radí petici nepodepisovat.

Ministr zemědělství Jan Fencl v sobotu v Berlíně odmítl pochyby zemědělského komisaře Evropské unie Franze Fischlera, zda je nyní možné se s kandidátskými zeměmi sjednotit na přímých platbách a produkčních kvótách, jestliže venkov v kandidátských zemích podle evropského politika zaostává za městy. "Neumím si představit, jak by někdo vysvětlil zemědělcům, že bez příjmové pomoci a asistence státu doženou své zpoždění," reagoval Fencl pro ČTK na berlínském zemědělském veletrhu Grüne Woche, který začal v pátek a na jehož úvod komisař Fischler o rozšíření EU hovořil.

Český ministr připomněl, že také při sjednocení Německa, kdy byly do EU zahrnuty nové spolkové země, se bezprostředně začalo se subvencováním tohoto regionu. Metropole Praha, Varšava a Budapešť sice od převratu vzkvétají, avšak venkovské oblasti hospodářsky a sociálně zcela zaostávají, konstatoval na úvod veletrhu komisař Fischler. Infrastruktura je podle něj nedostatečná a chybí příležitosti vzdělávání.

Evropská komise nedává českým vyjednávačům žádnou šanci na dohodnutí lepších podmínek uzavření kapitoly doprava, než jaké Praze nabízí Evropská unie. Vyjadřuje zároveň pochopení pro jejich argumenty a uznává jejich právo odmítat stanovisko unie tak dlouho, jak to uznají za vhodné. Český vyjednávač Pavel Telička v prosinci odmítl nabídku EU na uzavření kapitoly doprava s odůvodněním, že navrhované přechodné období, po které nebudou mít čeští dopravci právo podnikat na vnitřním trhu jednotlivých členských států unie, není podloženo důkazy a hmatatelnými argumenty, ale opět jen "citlivostí".

V českém zboží vyváženém na trh Evropské unie hrají prim silniční vozidla. Za 11 loňských měsíců dosáhl jejich export bezmála 140 miliard korun, což bylo skoro o 20 miliard více než ve stejném období roku 2000. Celkový český vývoz do EU stoupl v lednu až listopadu 2001 téměř o 15 procent. Dovoz z EU se zvýšil o necelých 13 procent. ČR tím podstatně zvýšila přebytek obchodu s unií na 19 miliard korun z předchozích asi pěti miliard. "Zlaté časy" pro české zboží nabízené zákazníkům v EU by však mohly být v letošním roce ještě hojnější. Přechod na jednotnou měnu euro, kterou od počátku letošního roku zavedlo 12 zemí EU, znamená totiž podle vládní agentury Czechtrade pro české firmy zjednodušení plateb a snížení transakčních nákladů. V exportu se kromě vozidel dále prosadily elektrická zařízení a spotřebiče, kovové výrobky, stroje všeobecně užívané v průmyslu a zařízení k telekomunikaci a záznamu zvuku.

Hodonínská radnice získala v uplynulých dnech ocenění Evropské unie za ekologickou výchovu a informovanost občanů o životním prostředí. Do soutěže se radnice zapojila loni v září, přičemž v ČR bylo oceněno devět měst, řekl ČTK hodonínský místostarosta Ladislav Ambrozek. V soutěži "Město v souladu s požadavky EU" porota hodnotila přístup radnic například k ekologické výchově, podpoře ekologických projektů a pořádání akcí s tímto zaměřením. Hodonín je již tři roky zapojen do projektu Zdravých měst. V rámci Dne bez aut, kdy by lidé měli nechat svůj vůz doma, jezdí ve městě hromadná doprava zdarma. Radnice tradičně pořádá ekologické soutěže pro děti v rámci Dne země. Při příležitosti letošního Dne stromů vysazovaly hodonínské děti desítky stromků.