Související články

České republice zbývá uzavřít při jednání s Evropskou unií kapitoly "doprava", "hospodářská soutěž", "regionální politika", "zemědělství", "rozpočtová a finanční ustanovení" a "instituce". Podle našeho vyjednavače s unií Pavla Teličky by ale bylo mylné se domnívat, že Česko má vstup do unie jistý. "Vyjmenování deseti potenciálních nových členů na summitu v Laekenu je třeba číst jako momentální pohled na možné scénáře - je to scénář, který v této chvíli převažuje. To se však může změnit," uvedl Telička. Za největší úskalí přitom považuje naši vlastní nepřipravenost. Praha podle něj ještě zdaleka nesplnila všechny požadavky nutné pro uzavření kapitoly "regionální politika". Nepřiblížila se ani k dohodě s EU o první části zemědělské legislativy, kterou uzavřelo například Slovinsko. U dopravy sice může ČR jednat z pozice síly, protože zatím odmítá podmínky EU, kapitola "hospodářská soutěž" ale nadále vázne na neschopnosti či neochotě Prahy předložit Evropské komisi program restrukturalizace hutnictví. Všechny země, zapojené do procesu rozšiřování Evropské unie, se budou v roce 2002 zabývat především finančními problémy spojenými se vstupem.

Místopředseda rakouské nacionalistické strany Svobodných (FPÖ) Hubert Gorbach se znovu vyjádřil k tématu jihočeské jaderné elektrárny Temelín. V prohlášení vorarlberské zemské organizace FPÖ uvedl, že není proti vstupu Česka do Evropské unie, ale že mu jde o budoucnost. S příchodem roku 2002 vyjádřil přání, aby se o otázce Temelína "diskutovalo věcně a bez emocí, a především, aby se přemýšlelo až do konce". Jihočeskou jadernou elektrárnu přitom považuje za podnět, který by mohl vést "v celé Evropské unii k odstoupení od rizikové jaderné energetiky". Gorbach se však v souvislosti s Temelínem už nezmiňuje o rakouské vládní koalici jeho strany a lidovců (ÖVP) kancléře Wolfganga Schüssela. Přitom ještě v posledním čísle časopisu News hrozil Schüsselovi odstavením z funkce, pokud by kancléř i v případě výrazného úspěchu protitemelínského podpisového referenda, jež si na leden vynutila FPÖ, trval na tom, že kvůli uvedení Temelína do provozu vstup ČR do unie nelze vetovat.

Pro prezidenta Václava Havla bude příští rok významný především tím, že výsledek parlamentních voleb pravděpodobně určí jeho nástupce na Pražském hradě. Dalším vrcholem roku 2002 bude pro Havla ukončení evropské integrace, řekl šéf politického odboru prezidentské kanceláře Pavel Fischer. Havel bude rovněž příští rok na podzim hostit v Praze své kolegy z řady zemí během vrcholné schůzky NATO. Na dvoudenní pražský summit Severoatlantické aliance, který začne 21. listopadu, se sjedou představitelé 19 členských států NATO a 27 zemí programu Partnerství pro mír. Do české metropole tak má přijet celkem 46 hlav států. Pro Českou republiku bude rok 2002 významný i tím, že by měla dokončit rozhovory ohledně přistoupení k Evropské unii. Odborníci většinou soudí, že pokud země neudělá nějakou velkou chybu, měla by být mezi prvními státy, o které se evropská patnáctka rozšíří. Pro Havla bude otázka EU významná zejména tím, že země bude muset vybrat své zástupce v Konventu Evropské unie, který bude jednat o budoucí podobě společenství evropských zemí. Odborníci přitom soudí, že prezident bude chtít spolurozhodovat o českých zástupcích v Konventu. Nejvýznamnější však pro Havla bude dění na domácí politické scéně, tedy volby do Poslanecké sněmovny, třetiny Senátu a volby komunální. Pětašedesátiletý Havel je služebně nejstarším prezidentem v Evropě. Podruhé byl na pětileté funkční období zvolen do čela samostatné České republiky v lednu 1998 a mandát mu vyprší v únoru 2003. V čele státu však stojí prakticky nepřetržitě v jeho polistopadové historii. Podle platné Ústavy nemůže být Havel zvolen potřetí. Kvůli stupňujícím zdravotním problémům hlavy státu se v poslední době dokonce častěji spekuluje i o jeho předčasném odchodu z politiky. Jako o možném Havlově nástupci se často hovoří o předsedovi Senátu Petru Pithartovi, šéfovi dolní parlamentní komory a ODS Václavu Klausovi, duchovním Tomáši Halíkovi nebo nezávislém senátoru Václavu Fischerovi. Případnou kandidaturu nevyloučil ani současný premiér Miloš Zeman.

Češi vstup do Evropské unie dlouhodobě podporují a to zejména perspektivní skupiny obyvatel - mladí a vzdělaní lidé. Vyplynulo to z rozsáhlého průzkumu agentury STEM, který se zabýval vztahem české veřejnosti k Evropské unii. Podrobnosti o průzkumu má .

Měřeno počtem uzavřených jednacích kapitol o vstupu Česka do Evropské unie, byl letošní rok pro Prahu velmi úspěšný. Jak ale uvádí , nejistot je stále dost a příští rok ještě může být ve vztazích mezi Bruselem a Prahou dost bouřlivý.

Ministerstvo zemědělství chce s Evropskou unií vyjednat takové podmínky, aby se tuzemská zemědělská produkce po vstupu Česka do unie pohybovala na mírně vyšší úrovni než nyní. Řekl to ministr zemědělství Jan Fencl. Vyjednání národních kvót přitom označil za tvrdý oříšek, protože zemědělská produkce v letech 1989 až 1998 poklesla asi o 28 procent, což podle jeho soudu způsobil pokus liberalizovat trh vedle regulovaného trhu EU. Vyjednavači by podle něj měli k této recesi odvětví přihlédnout a dohodnout lepší pozici, než je současná úroveň produkce v ČR. Pokles pod nynější rozměr zemědělství ministerstvo zemědělství nepřipustí, dodal Fencl. K možnému omezení podpor pro velké podniky uvedl, že všichni zemědělci musejí mít při splnění všech podmínek stejnou šanci bez ohledu na velikost firem. Hlavním cílem je přístup na společný trh, nedeformovaný celními bariérami a rozdílnou úrovní podpor.

Státní tajemník Pavel Telička odmítl nabídku Evropské unie na uzavření kapitoly "doprava" a vyjádřil přání dále diskutovat o navrhovaných podmínkách. Kamenem úrazu se stal požadavek Evropské unie, aby Česká republika přistoupila na přechodné období, po které by její dopravci měli ztížený přístup na vnitřní dopravní trh dnešních členských zemí (kabotáž). Unie po několika týdnech vnitřních dohadů schválila ve čtvrtek pro Českou republiku společné stanovisko, podle něhož by Praha měla přistoupit na přechodné období pro kabotáž od dvou do pěti let podle schématu dva-dva-jedna. Návrh prosadilo Německo, které předtím odmítlo maximálně čtyřletý odklad navrhovaný předsedající Belgií. Kdyby Česká republika souhlasila, nemohli by její dopravci nabízet vnitrostátní přepravní služby v dnešních členských zemích po dobu dvou let, pokud by Praha s tím kterým státem nevyjednala mírnější režim. Prodloužení po dvou letech by bylo možné na základě pouhého sdělení. Ještě po čtyřech letech by byla možnost ročního prodloužení tohoto režimu, ovšem už s řádným vysvětlením. Důvodem jsou obavy dopravců v německém a rakouském pohraničí, že jim firmy z druhé strany hranice vezmou práci. Telička připomněl, že čeští dopravci mohou přinejlepším pokrýt jedno procento kabotáže v unii, takže postoj unie se jeví spíše jako důsledek tlaku lobistických skupin než jako vyjádření reálné obavy. Upozornil také, že individuální prodlužování přechodného období i bilaterální dohadování mírnějšího režimu, ba plné liberalizace dopravního trhu povedou k nežádoucí fragmentaci tohoto jednotného trhu. Požádal Evropskou komisi, aby předložila minulé zkušenosti v tomto směru. Unie podle něj v kapitole "doprava" neuplatnila dostatečně diferenciace, ačkoli se tímto principem pravidelně ohání.

Ministr zahraničí Jan Kavan (ČSSD) svolal na druhou polovinu ledna schůzku předsedů všech parlamentních stran. Tématem jednání vrcholné politické reprezentace by měla být česká účast v Konventu, který začne příští rok diskutovat o budoucí podobě Evropské unie (EU). Na čtvrteční tiskové konferenci to oznámil předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Schůzku ČTK potvrdil i šéf komunistů Miroslav Grebeníček, podle jehož informací se mají předsedové ČSSD, ODS, KSČM, KDU-ČSL a Unie svobody sejít 17. ledna na pracovní večeři v Černínském paláci. Od března příštího roku bude v Bruselu zasedat stočlenný Konvent, jehož úkolem bude nejméně rok přemýšlet o tom, jak má fungovat a oč má usilovat Evropská unie o 25 a více členech. Česká republika bude mít v Konventu tři zástupce - jednoho představitele vlády a dva členy parlamentu.

Česká republika a Polsko by měly využít Konventu Evropské unie, na němž se bude jednat o budoucí podobě společenství evropských zemí. Shodli se na tom prezidenti obou států Václav Havel a Aleksander Kwašniewski, který přijel na jednodenní návštěvu ČR. O svolání Konventu EU rozhodli v sobotu nejvyšší představitelé evropské patnáctky. Kwašniewski a Havel spolu na zámku v Lánech hovořili také o vzájemných vztazích a budoucnosti NATO. Shodli se na tom, že na příštím summitu NATO, který se uskuteční za necelý rok v Praze, by měly být do aliance přizvány další země. Zejména by to podle nich měly být Litva, Lotyšsko, Estonsko a také Slovensko a Slovinsko. Nejvyšší jednání NATO v Praze by podle prezidentů mělo také vyjasnit vztah Ruska a aliance. Na závěr setkání s novináři oba prezidenti ze zasněženého lánského zámku popřáli lidem v České republice a Polsku vše nejlepší k vánočním svátkům a hodně štěstí do nového roku.

Především o vyjednávání v otázkách dopravy a zemědělství mezi ČR a Evropskou unií informoval ministr zahraničí Jan Kavan své kolegy z vládního výboru pro evropskou integraci. Kavan to po jednání výboru řekl novinářům. Kapitola Zemědělství patří při jednání s EU k nejnáročnějším, podle Kavana i kvůli citlivému problému přerozdělování finančních prostředků. Při diskusi o kapitole Doprava připomněl ministr zahraničí svým kolegům pro Česko zatím nepřijatelný postoj především Německa k otázce takzvané kabotáže. V praxi by to znamenalo, že dopravcům z nových zemí by byl zamezen přístup na vnitřní trh současných členů EU. Na programu jednání výboru byla i analýza pravidelné zprávy Evropské komise. V současnosti republice chybí 31 zákonů a novel, které jsou k harmonizaci českého a evropského práva třeba. Nejvíce jich podle Kavana spadá pod ministerstvo financí, další pod ministerstva životního prostředí a zemědělství.