Související články

Studenti plzeňského gymnázia na Mikulášském náměstí vyhráli celostátní soutěž středoškoláků ve znalostech o členských zemích EU. Do finále druhého ročníku, které se uskutečnilo ve Vilémově na Havlíčkobrodsku, se probojovalo 15 tříčlenných týmů. Jednou z disciplín byla simulace jednání v Radě EU. Plzeňští gymnazisté spolu se studenty z Tábora, Sokolova, Frýdku-Místku a Ústí nad Labem pojedou v únoru na pětidenní zájezd po zemích EU. Cestu jim zaplatí ministerstvo zahraničí. Setkají se s představiteli Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady ministrů EU a navštíví i bruselské sídlo NATO.

Premiér Miloš Zeman přicestoval do Bruselu, kde se stejně jako nejvyšší představitelé dalších 12 kandidátských zemí na pozvání Evropské unie zúčastní její vrcholné schůzky v královském zámku Laeken. Unie zde chce prezentovat deklaraci, podle níž se rozbíhá široká debata o podobě a smyslu rozšířené unie. Kandidátské země podle ní musejí jmenovat své zástupce do nově ustaveného Konventu, který o těchto věcech bude rokovat. Mezi 105 členy Konventu budou 13 kandidátských zemí včetně ČR zastupovat po dvou poslanci parlamentů a po jednom představitelé vlád. Na práci se budou podílet se stejnými právy a povinnostmi jako lidé z členských států, omezena však bude jejich role při rozhodování. "Budou se podílet na přijímání rozhodnutí, aniž by ovšem mohli zabránit konsensu, který by se rýsoval mezi členskými státy," stojí ve schváleném textu.

Česká republika uzavřela ve středu při přístupovém jednání s Evropskou unií kapitolu "energetika", kterou dlouhé měsíce blokovalo Rakousko kvůli Temelínu. Český ministr zahraničí Jan Kavan i rakouská ministryně Benita Ferrerová-Waldnerová ve smířlivých prohlášeních tento fakt vysoce ocenili. Případné znovuotevření kapitoly nebylo zmíněno. Ministr Kavan vyslovil po jednání naději, že nenastanou ani v budoucnu žádné závažné okolnosti, které by si vynutily znovuotevření jakékoli kapitoly. Ferrerová-Waldnerová tak nezopakovala výroky z pondělního zasedání ministrů zahraničí EU, kde informovala o tom, že si Rakousko vyhrazuje právo kapitolu energetika znovuotevřít "ve světle dohody mezi Rakouskem a ČR z 29. listopadu".

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) podporuje budování integrované Evropy na principu solidarity. Odmítá zastrašování veřejnosti ztrátou suverenity po vstupu do EU. Vyplývá to ze stanoviska, které ve středu přijal pražský sněm odborové centrály. Konfederace odborářům před volbami sdělí, jak se politické strany i jednotliví poslanci v uplynulém období stavěli k požadavkům odborů. Obdobně informovala konfederace voliče i před minulými volbami. Podle jejího předsedy Richarda Falbra odbory vždy souhlasily s evropskou integrací, ale ne pouze proto, aby vznikla zóna volného obchodu. Zdůraznil, že pro odbory nemá Evropa bez sociálního rozměru význam. Konfederace se brzy bude politických stran ptát nejen na to, zda podpoří vstup do EU, ale i jaké změny budou prosazovat v důchodové reformě a zda podpoří samostatnou úpravu pracovně právních vztahů. Obdobně informovala konfederace voliče i před minulými volbami.

Sněm Českomoravské konfederace odborových svazů vydal ve středu prohlášení k volbám do Poslanecké sněmovny a zaujal stanovisko k evropské integraci. Podrobnosti má .

Poslanecká sněmovna hlasy opozičních poslanců vládě znovu vrátila návrh nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Opozice ministru pro místní rozvoj Petru Lachnitovi (ČSSD) vytkla, že nejvíce kritizované praktiky zadávání veřejných zakázek předloha nemění. Jde zejména o výjimku, která vládě umožňuje zadat jedinému zájemci i mnohamiliardovou zakázku přímo bez výběrového řízení.

V Bruselu se v pondělí večer uskutečnil první kulturní projekt v rámci Regionálního partnerství střední Evropy iniciovaného Rakouskem, "Kultura pro rozšíření", při kterém si vzájemně představily svou kulturu za účasti představitelů Belgie a Evropské komise Česká republika, Slovensko, Slovinsko, Maďarsko, Polsko a Rakousko. V rámci Regionálního partnerství se již uskutečnila dvě politická setkání a nyní jde o to představit kultury regionu, který je v této rovině "skutečnou supervelmocí", prohlásil slovenský ministr zahraničí Eduard Kukan, který se večera v divadle Place des Martyrs zúčastnil. Při první konferenci Regionálního partnerství v červnu 2001 se ministři zahraničí šesti středoevropských zemí dohodli na projektech, které seznámí ostatní Evropany s kulturou těchto zemí a posílí tuto kulturu a její umělce v kontextu evropské integrace. Tyto projekty mají ukázat, že rozšiřování není jen o politice a ekonomice, ale také o kulturních tradicích a o kulturním prostoru.

Velvyslanec Evropské unie v ČR Ramiro Cibrian je příjemně překvapen postojem České republiky ke vstupu do EU. Podle výsledků šetření, které ve spolupráci s Evropskou komisí uskutečnil Gallupův institut, se nepotvrdily předpoklady, že Češi zaujímají k evropské integraci skeptický postoj. Česko ve srovnání s ostatními třinácti kandidátskými zeměmi vyjadřuje svému vstupu do unie průměrnou podporu, pro by v referendu hlasovalo 54 procent lidí. Podle Cibriana se by však Češi měli polepšit zejména ve znalostech o jednotlivých evropských institucí. Jak vyplývá z výsledků šetření, dobrou informovanost o Evropském parlamentu prokázalo pouze 68 procent respondentů. To je o čtyři procenta méně, než činí průměr ve všech kandidátských zemích.

Česká republika zaujala vzhledem k ostatním kandidátským zemím ve všech zjišťovaných bodech středové postavení. Při případném referendu by pro vstup hlasovalo 54 procent lidí, proti 18 procent. Přibližně 15 procent dotázaných by nešlo volit a 13 procent dosud neví, jak se zachovat. Největší podporu vstupu vyjádřilo Rumunsko a Bulharsko, nejmenší Malta a Estonsko. Česká republika se na pomyslném žebříčku podpory vstupu do EU vzhledem k ostatním kandidátským zemím umístila na deváté pozici.

V souladu s bruselskou dohodou mezi českým premiérem Milošem Zemanem a rakouským kancléřem Wolfgangem Schüsselem o jaderné elektrárně Temelín schválili v pondělí ministr zahraničí ČR Jan Kavan a rakouský ministr životního prostředí Wilhelm Molterer časový plán realizace této dohody. Oznámilo to týž den rakouské ministerstvo. Ministr Molterer podle tohoto sdělení ocenil schválení časového plánu jako další důležitý krok a označil je za "startovní výstřel" ke zlepšování parametrů Temelína a k dosažení dohodnutých konkrétních bezpečnostních opatření. Zvolená cesta jednání se osvědčila, dodal Molterer, podle něhož byl dohodnutý plán okamžitě předán předsedům poslaneckých klubů všech čtyř rakouských parlamentních stran.

Úvahy vlády o koupi nadzvukových stíhacích letadel pro Českou armádu na úvěr pokládá předseda poslaneckého klubu ODS a stínový ministr financí Vlastimil Tlustý (ODS) za naprosto nepřijatelné. Podle něj by bylo cennější vynaložit peníze na profesionalizaci armády. Zdrženlivě se k nákupu letadel staví i ministr financí Jiří Rusnok (ČSSD). Zaznělo to v nedělní diskusi politiků v pořadu televize Prima Nedělní partie. "Jestli došlo k tak velkému prohloubení státního dluhu, jako došlo za poslední tři roky, Česká republika si nemůže dovolit koupit takový luxus, jako je dvacet nebo třicet stíhaček, za cenu tak strašlivého dluhu, jaký má být ve jménu toho učiněn," prohlásil Tlustý.

Podle Tlustého je pro lidi mnohem potřebnější projekt profesionalizace armády. Je rovněž velmi nákladný, ale je cennější a je alternativou k nákupu stíhaček, míní Tlustý. Ministr financí odhaduje, že pořízení letadel vyjde na částku kolem sta miliard korun. "Z hlediska ministra financí samozřejmě pro takový projekt nadšený nejsem," řekl Rusnok. Především proto, že základní platby spojené s nákupem spadají do doby, kdy by Česká republika měla vstupovat do Evropské unie a kdy by měla velmi výrazně snižovat deficity státního rozpočtu, upřesnil.