Související články

Předseda Poslanecké sněmovny ČR a šéf ODS Václav Klaus v pátek odložil své zásadní kritické výtky vůči evropské integraci a ujišťoval v Bruselu špičky Evropské komise, že není pochyb o směřování české politické reprezentace do EU. "Myslím, že se mi podařilo přesvědčit představitele Evropské komise o tom, že v České republice jsou sice nejrůznější detailní politické spory, není však sebemenší spor o základním směřování naší země vstříc členství v EU. Je to sice téměř samozřejmé, je však potřeba to občas sdělit," řekl novinářům po schůzce s předsedou Evropské komise Romanem Prodim a komisařem pro rozšíření Günterem Verheugenem. Mluvil také se svým belgickým protějškem Hermanem De Crooem. Bylo-li smyslem Klausovy návštěvy zmírnit napětí, jež mohly vyvolat některé jeho postoje, podařilo se to podle jeho názoru naplnit.

Dnešní Evropská unie žije v zajetí "náhražkové ideologie" sjednocení kontinentu a evropanství, která potlačuje úlohu národních států a usiluje o prosazení škodlivého nadnárodního přístupu. Pro budoucnost je to nedobrá předzvěst, varoval dnes v Bruselu předseda Poslanecké sněmovny a šéf ODS Václav Klaus. V projevu a debatě na konferenci EuroInvest věnované východnímu rozšíření EU dospěl až po nastolení jisté paralely mezi Evropskou unií a někdejší Radou vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). Klaus si před bruselskými podnikateli a diplomaty trpce stěžoval, že zatímco národy střední a východní Evropy snily o otevřené společnosti, je jim místo toho nabízena masová regulace, ochranářství, jsou jim vnucovány sjednocené zákony, předpisy a politiky, což vede "k oslabování demokratických procesů, které se vyvíjely po staletí". Zemím, které se zbavily komunismu, však nezbývá nic jiného než se o členství v EU za každou cenu ucházet a dělat všechno pro rychlé přijetí, bez ohledu na to, co si myslí o modelu evropského sjednocování a ideologii, jíž se řídí. Jedině tak mohou získat legitimitu a uznání.

Propojení situačních center v České republice s obdobnými pracovišti v Evropské unii s cílem usnadnit výměnu citlivých informací navrhl v Bruselu vysokým úředníkům EU náměstek ministra obrany Štefan Füle. Z reakcí nabyl dojmu, že nápad byl dobře přijat a bude se na něm pracovat. "Vyměníme si kontakty na situační centra. Smyslem je dosáhnout stavu, kdy každá země přispěje vlastním dílkem do mozaiky, která pak vytvoří celkový obraz o teroristických skupinách," řekl po setkání se šéfem útvaru pro plánování politiky a včasné varování v Radě EU Christophem Heusgenem, předsedou Vojenského výboru EU Gustavem Hagglundem a velvyslanci několika členských zemí. Situační centra jsou v podstatě sekretariáty krizových štábů na různých ústředních orgánech státní správy, které se zabývají sběrem, zpracováním a vyhodnocováním informací. Propojení těchto center v ministerstvech vnitra, obrany a zahraničí v minulých dnech v ČR se podle Füleho velmi osvědčilo.

Klub Zelených v Evropském parlamentu vyčetl komisaři Günteru Verheugenovi, že svým postojem vůči problému jaderné elektrárny Temelín projevuje pohrdání tímto shromážděním. Stanovisko Zelených vyjádřila v prohlášení rakouská poslankyně Mercedes Echererová. "Rázné odmítnutí konference o ukončení Temelína komisařem Verheugenem je neuvěřitelnou urážkou Evropského parlamentu. Je povinností Evropské komise požadavek europoslanců řádně zvážit a zařadit ho do jednání o přistoupení s Českou republikou," uvedla Echererová. Temelín je podle ní evropským problémem, bez jehož vyřešení nelze uzavřít kapitolu "energetika" ani celkově jednání o přistoupení ČR k EU. Verheugen by podle ní udělal lépe, kdyby se snažil přivést Prahu k rozumu, místo aby kapituloval před vládou ve službách atomové lobby.

Člen Evropské komise (EK) pro rozšíření Günter Verheugen odmítl požadavek Evropského parlamentu, aby EK svolala mezinárodní konferenci o odstavení jaderné elektrárny Temelín a jeho financování. Vyslovil se pro rychlý politický závěr jednání mezi ČR a Rakouskem za zprostředkování EK, jež bylo zahájeno loni v prosinci v rakouském Melku. Exekutiva EU "musí samozřejmě brát vážně stanovisko Evropského parlamentu k Temelínu a pozorně tudíž zvážit jeho rezoluci z minulého týdne". Ovšem vzhledem k tomu, že česká vláda s konferencí nesouhlasí, "je to však bezpředmětná otázka", řekl Verheugen po schůzce se státním tajemníkem Pavlem Teličkou. Ten ho z pověření ministra Jana Kavana informoval o stanovisku vlády ČR. Verheugen hodlá nyní informovat kolegium Evropské komise, které parlamentu oficiálně odpoví. Komisař poukázal na to, že parlament nevyzval k zastavení procesu z Melku, naopak komisi za zprostředkování pochválil. Je tedy nutné tento "trialog" dotáhnout co nejrychleji do konce. "Naším prvořadým cílem je dovést proces z Melku k úspěšnému závěru a soustředit se na konečná řešení," prohlásil Verheugen. Podotkl, že podle prosincové dohody mělo jednání o Temelínu skončit už v červnu, takže se zpozdilo a je nezbytné ho rychle uzavřít.

Evropský parlament se minulý týden v rezoluci o České republice vyslovil pro zachování možnosti odstavení Temelína, a vyzval Evropskou komisi, aby svolala mezinárodní konferenci, jež by se tím zabývala. Komise tedy Verheugenovými ústy odpověděla, že to nelze udělat, pokud s tím nesouhlasí svrchovaná země, na jejímž území Temelín leží.

Člen Evropské komise pro rozšíření Günter Verheugen odmítl svolání mezinárodní konference o odstavení české jaderné elektrárny Temelín a jeho financování, jak to požaduje Evropský parlament. Navíc se vyslovil pro rychlý politický závěr jednání mezi Českou republikou a Rakouskem, které bylo započato v prosinci v rakouském Melku. Více informací má .

Česká republika v neděli sdělila členským státům EU, že si přeje plnoprávnou účast v konventu, který bude od jara příštího roku debatovat o budoucí podobě evropské integrace; nechce v něm být pouhým pozorovatelem. Ministrům zahraničí EU a kandidátských zemí to řekl státní tajemník Pavel Telička, který zastupoval Jana Kavana. "Je smysluplné a účelné, abychom měli možnost mít na tomto fóru plnohodnotné postavení. Mělo by to pozitivní dopad na veřejné mínění doma a unii by to nepřineslo nic negativního, protože na konventu nebudou přijímána politická rozhodnutí; není to tedy nějaké vkrádání se do EU," řekl Telička na otázku ČTK.

Ministři 13 kandidátských zemí přijeli na pracovní oběd, kterým skončilo dvoudenní neformální zasedání jejich kolegů z EU v zámku na břehu jezera Genval poblíž Bruselu. Mluvilo se skoro výlučně o příští podobě EU. Podle Teličky se většina zemí, které jednají o přijetí, uchází o co nejtěsnější zapojení do debaty na toto téma, protože se týká také jejich budoucnosti. Prahu by proto "jen minimálně" uspokojil návrh zapojit vstupující země do konventu na rovnoprávném základě teprve poté, co podepíší smlouvy o přistoupení, který byl přetřásán v zákulisí. Znamenalo by to nežádoucí změnu v postavení země s možným dopadem na průběh vstupních rozhovorů v závěrečné fázi. Stanovisko ČR, shodující se především s Maďarskem, má podporu asi sedmi členů EU; ostatní jsou proti nebo váhají.

Vláda na svém středečním zasedání schválila první návrh státního rozpočtu na příští rok. Počítá se v něm s deficitem 52,2 miliardy korun při příjmech 700 miliard a výdajích 752,2 miliardy včetně ztráty Konsolidační banky. Vláda nyní očekává v Poslanecké sněmovně "velmi odpovědnou a důslednou debatu" o rozpočtu a připravuje jednání s politickými stranami. O dalším jednání kabinetu informuje .

Počet odpůrců vstupu České republiky do Evropské unie výrazně stoupl. Vyplývá to z průzkumu Střediska empirických výzkumů a agentury TNS Factum v květnu letošního roku. Jednou z možných příčin je podle sociologů malá informovanost obyvatel. Další podrobnosti má .

Další vlnu "legislativní smršťi" připravuje na léto a podzim česká vláda. Do konce roku hodlá předložit celkem 17 návrhů zákonů, které jsou nezbytné pro sjednocení české legislativy s právem Evropské unie. Podle předsedy legislatvní rady státu a místopředsedy vlády Pavla Rychetského je tento postup nezbytný pro to, aby mohlo být dodrženo pracovní datum vstupu Česka do EU, tedy rok 2003. Více .