Občané České republiky mají právo podnikat v členských státech EU bez
diskriminace, ovšem za podmínky, že vstoupí na jejich území legálně a za
tímto účelem, rozhodl Evropský soudní dvůr. Dal tak za pravdu britským
úřadům, které zamítly povolení k pobytu dvěma českým občanům, neúspěšným
žadatelům o azyl. Soud dospěl k závěru, že členský stát unie nesmí odepřít
povolení k pobytu občanovi kandidátské země kvůli jeho národnosti nebo
státní příslušnosti, kvůli předpisům omezujícím imigraci nebo kvůli situaci
na domácím trhu pracovních sil. Potvrdil tak pasáž z evropských dohod
(asociačních smluv), které opravňují občany kandidátských zemí podnikat v EU
bez diskriminace. Toto veliké "ano" ve prospěch českých občanů doprovází
ovšem stejně velké "ale". Podle soudu mohou úřady členských států zkoumat,
zda žadatel chce skutečně podnikat, nebo se spíše nechat zaměstnat, což je
zakázáno. Především však mohou detailně posuzovat jeho podnikatelský záměr a
plán, finanční zajištění a hospodářskou udržitelnost. Vstoupit do členské
země EU za účelem podnikání lze podle soudu pouze v souladu s národními
předpisy. Smůlu mají tedy ti, kdo přijedou jako turisté a pak se z nich
stanou individuální podnikatelé nebo si založí firmu. Obdobně jsou na tom
ti, komu je zamítnuta žádost o azyl, nebo ti, komu vyprší pracovní smlouva,
případně povolení k pobytu za účelem studia. Soud pouze obecně podotkl, že
opatření národních úřadů nesmějí poškozovat samu podstatu práva občanů
kandidátských zemí na vstup do členských států EU, pobyt a podnikání na
jejich území. Připomněl, že další práva těchto osob plynou ze základních
konvencí o ochraně lidských práv. Z rozsudku tedy vyplývá, že Británie nebo
kterákoli jiná země EU nesmí zamezit podnikatelským záměrům Čecha na svém
území, pokud tam přijede s tímto úmyslem a má životaschopný projekt.