Související články

Problematika rozšíření Evropské unie a aspekty vstupu České republiky do EU byly námětem konference, kterou ve čtvrtek večer zorganizovalo české velvyslanectví v Paříži a francouzská odbočka Evropského hnutí. Před zcela zaplněným kongresovým sálem pařížského sídla Mezinárodní unie železnic hovořilo o přínosech vstupu ČR do EU deset českých a francouzských politiků, diplomatů a komentátorů. Francouzský politolog Jacques Rupnik upozornil na to, že nejen v Česku, ale i v dalších středoevropských zemích kandidujících na vstup do EU, podpora připojení k unii mezi obyvatelstvem klesá. Český prezident Václav Havel je přitom jedním ze státníků, který přišel s konkrétními projekty a jako první navrhl sepsání evropské ústavy, připomněl Rupnik.

Český ministr zahraničí Jan Kavan ve čtvrtek ocenil postoj a podporu Dánska při jednání o vstupu České republiky do Evropské unie a předtím i o vstupu do Severoatlantické aliance. Kavan to ve čtvrtek řekl novinářům v Kodani po rozhovoru s dánským ministrem zahraničí Mogensem Lykketoftem. Podle Lykketofta má Dánsko zájem na tom, aby se během jeho předsednictví v druhé polovině roku 2002 ukončila vyjednávání o rozšíření EU s kandidáty, kteří budou nejlépe připraveni, včetně České republiky. Lykketoft doufá, že Česká republika se již v roce 2004 zúčastní voleb do Evropského parlamentu. Kavan rovněž dostal od Lykketofta ujištění, že Dánsko Českou republiku podpoří v kandidatuře na předsednictví Valného shromáždění OSN pro období 2002 až 2003. Na předsedu kandiduje sám Kavan.

Pracovní skupina pro rozšíření v Radě EU schválila český požadavek, aby ČR měla po vstupu možnost bránit sama svůj trh proti pracovním silám jak z dosavadních, tak z nových členských států. Podrobnosti má .

Za Pyrrhovo vítězství českých vyjednavačů označil dnes předseda sněmovny a ODS Václav Klaus nový postoj Evropské unie k ochraně českého trhu pracovních sil. "..., je to Pyrrhovo vítězství, které nemá žádnou cenu. Nevidím, že by se k nám Irové, Francouzi, Belgičani, a Holanďani drali na Ústecko pracovat a vytlačovat naši pracovní sílu," řekl v Ústí nad Labem novinářům Klaus. Podle něj nemůže hlavní vyjednavač vstupu ČR do EU Pavel Telička, potažmo vláda, považovat nové podmínky za vítězství. "To je naprostý podvod, a jestli to pan Telička jako vítězství České republiky uvádí, tak se asi musel zbláznit. Jinak si to nedovedu vysvětlit," řekl Klaus.

Pracovní skupina pro rozšíření v Radě EU zohlednila v úterý český požadavek, aby Česko mohlo po vstupu do unie bránit svůj trh proti pracovním silám ze států EU. Podstatou českého požadavku je to, že v době, kdy bude kterýkoli dosavadní člen EU uplatňovat vůči jakékoli nové členské zemi omezující opatření, Česko bude moci chránit svůj pracovní trh. Obdobně chce vůči ČR a dalším nováčkům v EU postupovat hlavně Německo a Rakousko. Oba státy se obávají přílivu levných pracovních sil, čemuž chtějí až sedm let bránit. Omezení ale čeští politici odmítají, neboť ho vnímají jako porušení samotných zásad, na nichž EU stojí.

Jednání s kandidátskými zeměmi o podmínkách jejich budoucího přistoupení k Evropské unii postupuje zhruba podle plánu. Ve zprávě pro neformální summit "patnáctky", který se sejde 19. října v belgickém Gentu, to uvedla Evropská komise. Ta spolu s členskými státy dospěly ke společným postojům ohledně všech devíti kapitol, jež byly podle "cestovní mapy" z loňského podzimu plánovány na první pololetí letošního roku. S řadou kandidátů se podařilo tyto kapitoly uzavřít, s některými dosud ne - s ČR například zbývá ještě dokončit kapitolu o finanční kontrole. Ohledně dalších devíti kapitol má EU dosáhnout společných stanovisek do konce roku. Komise ve zprávě pro summit upozorňuje, že nadcházející výroční posudky na kandidátské země, jež budou schváleny 13. října, se soustředí na jejich schopnost účinně aplikovat převzatou legislativu. Připomíná členským státům, že nedoporučí přistoupení žádné země, která nebude splňovat všechny podmínky. EU se na červnovém summitu v Göteborgu dohodla, že s nejlépe připravenými uchazeči lze ukončit vstupní rozhovory do konce roku 2002, což by umožnilo jejich přistoupení v roce 2004.

Především o současném stavu vyjednávání České republiky o jejím vstupu do Evropské unie (EU) jednal vedoucí delegace Evropské komise v ČR Ramiro Cibrian s předsedou Senátu Petrem Pithartem. Hovořili spolu také o takzvaných Českých dnech ve Španělsku, které příští měsíc pořádá české velvyslanectví v Madridu. Akce se zúčastní i senátní delegace v čele s Petrem Pithartem, který po setkání řekl, že velvyslanec jej "upřímně a otevřeně" informoval o problémech, které při jednání o rozšíření unie přetrvávají. "Takovým evergreenem, který se stále a znovu vrací, je problém zákona o státní službě. S tímto zákonem nepřímo souvisí vyřešení otázky finanční kontroly, což je pro Evropskou unii to nejzávažnější, co v české legislativě chybí," uvedl Pithart.

Předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus při setkání s novým velvyslancem Německa v Česku Michaelem Libalem znovu odmítl snahy Německa a některých dalších zemí omezit na sedm let volný pohyb pracovních sil z České republiky v zemích Evropské unie (EU). "Musel jsem to označit za věc, která nám nesmírně komplikuje život a která nemůže být českou stranou a českou veřejností pozitivně přijímána," řekl Klaus po schůzce s velvyslancem. Klaus a další čeští politici se podobně opakovaně vyjádřili již v minulosti. Až sedmileté omezení volného pohybu pracovních sil z Česka po jeho vstupu do EU prosazuje kromě Německa také Rakousko. Obě země se tím snaží vyjít vstříc části svých občanů, kteří se bojí, že po přijetí České republiky do EU zaplaví jejich trh pracovníci z Česka a dalších nových členských zemí.

"Hlavní výzvou pro evropské země je naučit se intenzívní spolupráci v boji proti mezinárodním zločineckým organizacím," řekl svým kolegům z 27 států český ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš. Vyzval členy EU, aby nečekali na rozšíření a rychle začlenili kandidátské země do existujících struktur, zejména Europolu a organizace Eurojust pro soudní spolupráci. Je třeba si uvědomit, pokračoval Bureš, že jakékoli otálení jen zvyšuje náskok zločinných organizací. "Patnáctka" v pátek shodou okolností schválila rámcové rozhodnutí, v němž definovala skutkovou podstatu trestného činu obchodování s lidmi a zavázala se ho trestat sazbami odnětí svobody, jejichž horní hranice nesmí klesnout pod osm let. Návrh předložený Evropskou komisí v prosinci 2000 prošel poté, co Rakousko, Dánsko a Německo stáhly výhrady týkající se sladění nejnižší maximální trestní sazby. Ministři spravedlnosti a vnitra z členských a kandidátských zemí se shodli na dvanáctibodovém programu, který zahrnuje rychlou výměnu informací o případech obchodování s lidmi, vytváření specializovaných meziresortních týmů, operativní spolupráci, sladění trestněprávního pojetí obchodování s lidmi, ale i širší související jevy jako je boj proti korupci a proti padělání dokumentů. Dohodli se, že jejich policejní orgány budou poskytovat Europolu informace o podezřelých osobách a organizacích. Na jejich základě a podle vlastních údajů bude Europol zpracovávat analýzy a předávat je zainteresovaným zemím. Kandidátské státy by měly být podle dokumentu zahrnuty do každoroční zprávy Europolu o obchodování s lidmi.

Občané České republiky mají právo podnikat v členských státech EU bez diskriminace, ovšem za podmínky, že vstoupí na jejich území legálně a za tímto účelem, rozhodl Evropský soudní dvůr. Dal tak za pravdu britským úřadům, které zamítly povolení k pobytu dvěma českým občanům, neúspěšným žadatelům o azyl. Soud dospěl k závěru, že členský stát unie nesmí odepřít povolení k pobytu občanovi kandidátské země kvůli jeho národnosti nebo státní příslušnosti, kvůli předpisům omezujícím imigraci nebo kvůli situaci na domácím trhu pracovních sil. Potvrdil tak pasáž z evropských dohod (asociačních smluv), které opravňují občany kandidátských zemí podnikat v EU bez diskriminace. Toto veliké "ano" ve prospěch českých občanů doprovází ovšem stejně velké "ale". Podle soudu mohou úřady členských států zkoumat, zda žadatel chce skutečně podnikat, nebo se spíše nechat zaměstnat, což je zakázáno. Především však mohou detailně posuzovat jeho podnikatelský záměr a plán, finanční zajištění a hospodářskou udržitelnost. Vstoupit do členské země EU za účelem podnikání lze podle soudu pouze v souladu s národními předpisy. Smůlu mají tedy ti, kdo přijedou jako turisté a pak se z nich stanou individuální podnikatelé nebo si založí firmu. Obdobně jsou na tom ti, komu je zamítnuta žádost o azyl, nebo ti, komu vyprší pracovní smlouva, případně povolení k pobytu za účelem studia. Soud pouze obecně podotkl, že opatření národních úřadů nesmějí poškozovat samu podstatu práva občanů kandidátských zemí na vstup do členských států EU, pobyt a podnikání na jejich území. Připomněl, že další práva těchto osob plynou ze základních konvencí o ochraně lidských práv. Z rozsudku tedy vyplývá, že Británie nebo kterákoli jiná země EU nesmí zamezit podnikatelským záměrům Čecha na svém území, pokud tam přijede s tímto úmyslem a má životaschopný projekt.

Otázka platnosti tzv. Benešových dekretů, které po druhé světové válce vedly mimo jiné k odsunu německy mluvícího obyvatelstva z území tehdejšího Československa, se musí vyjasnit ještě před vstupem České republiky do Evropské unie. Na nedělním shromáždění k Sudetoněmeckým dnům vlasti v Klosterneuburgu u Vídně to prohlásila státní tajemnice rakouské spolkové vlády zodpovědná za cestovní ruch Maries Rossmannová. Poznamenala rovněž, že morální odsouzení dekretů, jak to podle jejích slov udělal český prezident Václav Havel při nedávné návštěvě Vídně, nestačí. "Česká vláda a stát musí konečně udělat právní rozhodnutí," zdůraznila státní tajemnice.

Hlavní řečník, hornorakouský zemský hejtman Josef Pühringer, ocenil práci sudetských Němců, kteří našli v alpské republice novou vlast. "Bez vás by bylo Rakousko mnohem chudobnější," řekl Pühringer. "Vaše domovina vám byla protiprávně odebrána," zdůraznil hornorakouský zemský hejtman s tím, že nucený odchod sudetských Němců patří mezi největší protiprávní akty v Evropě za poslední období. Pühringer, který se v neděli stal čestným členem Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Rakousku, nepřímo vyzval k pokračování procesu rozšiřování Evropské unie. "Musíme budovat Evropu, aby se podařilo zabezpečit mír," zdůraznil. Podobně jako Rossmanová ani Pühringer však nevyslovil požadavek na podmínění vstupu Prahy do EU zrušením tzv. Benešových dekretů.