Související články

První milosti, které ve středu udělil prezident Václav Klaus, a víkendové jednání o evropské ústavě v Bruselu jsou hlavními náměty zpravodajství i komentářů dnešního tisku. Listy si podrobně všímají také rozruchu kolem výběru 14 stíhaček pro českou armádu.

Senát navzdory výhradám senátorů ODS schválil zákon, který má v souladu s požadavky Evropské unie umožnit cizincům pracovat v jejich profesích v Česku. Předloha vychází ze směrnic EU, podle nichž mezi členskými státy unie platí zásada vzájemného uznávání kvalifikace, která usnadňuje pohyb pracovníků po celém společenství. Podle EU nelze člověku, který vykonává určitou činnost v jedné členské zemi, omezit výkon této činnosti v jiném státě společenství. Zákon, který nyní dostane k podpisu prezident Václav Klaus, má přinést tuto zásadu do českého právního řádu. Nemá se vztahovat jen na občany zemí unie, ale na všechny cizince s trvalým pobytem v Česku i na azylanty.

Možnost uznávat kvalifikaci i cizincům, kteří nejsou občany EU, se příliš nelíbila senátorovi ODS Václavu Roubíčkovi, prorektorovi ostravské univerzity. Chtěl proto novelu omezit tak, aby se týkala jen občanů členských zemí unie. "Mojí jedinou snahou je zabránit, aby se tady hrnuly davy lidí, kteří budou mávat diplomy z celého světa," vysvětlil. Jeho stranický kolega Miroslav Škaloud se pozastavil nad volností, jakou zákon uděluje úředníkům, kteří budou o uznání kvalifikací rozhodovat. Z jeho vystoupení bylo zřejmé, že zákon tak podle něj vytváří prostor pro korupci.

Značnou pružnost názorů na nadcházející stěžejní jednání o evropské ústavě předváděl ve středu v Bruselu český premiér Vladimír Špidla. V rozhovorech s novináři odmítl definovat přesné české záměry s tím, že vyjednávací pozice se bude vyvíjet podle průběhu summitu. Česko má podle něj veliký zájem na úspěšném výsledku a bude se o něj snažit; pokud by nenastal, bude to prohra, nikoli však tragédie. "Je větší pravděpodobnost, že dohoda bude uzavřena, než že by nebyla. A když uzavřena nebude, bude se jednat dále. Evropa má dlouhé dějiny a prodloužení nějakého jednání ještě není krizí," řekl skupině novinářů. Uznal ovšem, že takové vyústění by vyvolalo "vážnou situaci", a popřel, že by Praha dávala přednost pokračování podle niceské smlouvy. Ústava připravená Konventem znamená jednoznačně "pozitivní posun".

Na rozdíl od řady zemí, které jasně stanovily "červené čáry", za které nehodlají jít, udržuje Česko ve Špidlově podání mlhavou nejasnost. Premiér bruselským médiím ani nepopsal mandát, na kterém se vláda v neděli večer dohodla; řekl, že chce být konstruktivní a prosazovat politickou vůli ke kompromisům "V okamžiku, kdy jdete do jednání se zřetelně vyjádřenou strategií, jste mnohem slabší," vyložil s tím, že nehodlá předem vyhlašovat žádné limity. Několikrát zasadil nadcházející zkoušku do historického kontextu. "Není tak důležité, zda se udělá velký nebo malý krok. Hlavní je, zda se koncepce (evropské integrace) upevní nebo oslabí."

Nepříznivě reagoval Špidla na hrozby Německa, Francie, Belgie a dalších zakládajících členů EU, že pokud se nepovede dohoda v pětadvaceti, unie se rozloží a integračně naladěné země vytvoří "pevné jádro", které bude pokračovat. Takový vývoj není podle něj v ničím zájmu. "Neexistuje žádný evropský stát, včetně Německa, který by mohl ovlivňovat řešení globálních problémů," podotkl. "Proto jsme toho názoru, že integrace má pokračovat. Intenzivní sázka na dvourychlostní Evropu není podle mě v zájmu žádné evropské země." Na okraj poznamenal, že Česko je už tak jako tak "tisíc let jádrem Evropy".

Také v projevu k belgickému Královskému institutu mezinárodních vztahů Špidla označil za "překonanou" myšlenku Evropské unie "a la carte", z níž by si každý vybíral, co by chtěl. Usoudil, že i v rozšířené EU se může naprostá většina zemí podílet na všech aktivitách. "Měli bychom se snažit zachovat maximální úroveň evropské soudržnosti a v budoucnosti ji ještě zvyšovat."

V rozhovoru s českými novináři však vyjádřil pochopení pro úzkost a frustraci zakládajících členů EU, kteří se takto vyjadřují. "Ty státy, které mají za sebou 50 let Evropy, ji prožívají jako vysokou hodnotu a mají samozřejmě obavy, že by mohlo dojít k nějaké její destrukci nebo oslabení." Tyto obavy jsou do značné míry přirozené a je třeba je chápat. "Uvědomme si, že země, které souhlasily s rozšířením, prožívají zásadní změnu. Vyšly ze stabilizovaného systému, který jim roky přinášel zřetelný prospěch, a rozhodly se umožnit podíl na své prosperitě ostatním." Podle Špidly je třeba ocenit, že se "patnáctka" nadále bude dělit s nováčky o svůj blahobyt - skoro všichni dosavadní členové na ně budou přispívat.

Ještě než se sešel s předsedou EK Romanem Prodim k první výměně názorů o tom, jak a případně koho má Česko jmenovat prvním komisařem, vypočítal Špidla "parametry" tohoto člověka, jak jsou běžné v EU. Měl by to podle něj být člen vlády nebo bývalý člen vlády, případně vysoký státní úředník, v každém případě "uznávaná osobnost s politickými zkušenostmi na nejrůznější úrovni. Technické kvalifikace (jazyky) jsou samozřejmé." Přiznal, že takové osoby jsou vytipovávány, jedná se s nimi a od některých už má souhlas, že "by do toho šly".

"Já evropskou ústavu nechci," řekl prezident Václav Klaus po pondělním setkání s premiérem Vladimírem Špidlou, který mu předložil výsledky nedělního mimořádného jednání vlády. Na něm si ministři ujasňovali, s jakými požadavky pojedou čeští vyjednavači v závěru týdne na summit Evropské unie v Bruselu. Více Josef Kubeczka.

Prezident Václav Klaus by byl raději, kdyby chystaná evropská ústava vůbec nevznikla. Má totiž obavy, že tento dokument změní Evropskou unii v jinou instituci, než o jaké rozhodovali čeští občané v letošním referendu. Klaus to uvedl po pondělním setkání s premiérem Vladimírem Špidlou. Předseda vlády ho přijel na Pražský hrad informovat o mandátu, s nímž pojede česká delegace tento týden na summit v Bruselu. Sporným bodům, jako je počet komisařů či váha kvalifikované většiny při rozhodování, nepřikládá Klaus takovou váhu jako ministři. "Byl bych raději, kdyby žádná taková ústava nebyla přijata. Nemohu proto říci, že by mandát, který vláda delegaci České republiky dala, byl výslovně můj mandát, který já bych uvítal," prohlásil prezident. Pozvání na schůzi vlády, která o ústavě jednala, odmítl - vadilo mu, že se jedná na mimořádném zasedání a navíc v neděli pozdě večer. Řadu postojů Špidlova kabinetu, kterým se snaží zvýšit vliv ČR v rozšířené Evropě, nicméně vítá. "Ale můj názor na tyto věci je širší, cítím daleko větší obavu vůbec z přijetí evropské ústavy jako takové a z toho, že to znamená velmi radikální a razantní proměnu současného evropského uspořádání," uvedl Klaus.

Špidla uvedl, že mandát české delegace při jednáních o ústavě je pružný. Nepředpokládá proto, že by Česko muselo sáhnout až k vetu, pokud by některé své záměry neprosadilo. "Je v zájmu České republiky být v hlavním proudu, být vlivným členem a mít schopnost ovlivňovat budoucnost Evropské unie," řekl premiér. Klausovy obavy z evropské ústavy Špidla, který se netají svým eurooptimismem, na tiskové konferenci nijak nekomentoval.

Opoziční občanští demokraté vyzvali v pondělí vládu, aby s nimi konzultovala nominaci českého zástupce v Evropské komisi (EK). "Návrh, podporovaný pouze vládní koalicí, je pro nás nepřijatelný," rozhodla Výkonná rada ODS. Předseda strany Mirek Topolánek na tiskové konferenci řekl, že jeho strana už oslovila několik možných kandidátů do eurokomise. Jejich návrh podle šéfa ODS například odmítl diplomat Alexandr Vondra. Šéf zahraniční politiky největší opoziční strany Jan Zahradil doplnil, že český zástupce v Evropské komisi by měl pocházet z manažersko-finanční sféry, nikoli z politických kruhů. "Prioritní je odborný profil kandidáta, stranická příslušnost je až druhotná," konstatoval. Protože "ne všichni politici jsou pitomci", dokázal by si ale Topolánek v komisi představit i českého politika. "Je zajímavé, že mají chuť se bavit až ve chvíli, kdy jde o posty," řekl k výzvě ČTK vicepreiér Petr Mareš (US-DEU). Opozice podle se něj mohla zapojit do jednání o Evropské unii už dříve, místo toho ale "bouchala pěstičkami a hrála divadlo". Přesto podle Mareše vládá návrh ODS zváží.

Česká vláda chce v návrhu euroústavy změnu způsobu, jak přejít z povinného jednomyslného rozhodování v Evropské radě na rozhodování kvalifikovanou většinou. Shodli se na tom ministři na mimořádném nedělním zasedání. Josef Kubeczka zjišťoval, co tento požadavek v praxi znamená.

Českou pozicí pro závěrečná kola vyjednávání o podobě euroústavy se bude na nedělním nočním zasedání zabývat vláda. Ministři mají dolaďovat mandát, se kterým pojedou příští týden čeští vyjednavači na summit EU v Bruselu. Hlavní principy, které mají hájit, vláda stanovila už počátkem října. I po nedávné schůzce ministrů zahraničí členských a vstupujících zemí EU v Neapoli přetrvávaly ve většině sporných bodů rozpory.

Čeští zástupci podle mandátu prosazují mimo jiné týmové rotační předsednictví v radách ministrů, které zajistí všem členským zemím rozšířené EU plný podíl na činnosti unie. Spornou otázkou při vyjednávání no euroústavě ale zůstává, jak dlouhé má být týmové předsednictví tří zemí - zda jeden rok, nebo 18 měsíců. Kompromis budou političtí lídři hledat i při ustanovení kvalifikované většiny pro rozhodování v Radě EU.

Vláda prosazuje také zachování evropského komisaře pro každou členských zemí. Zejména zakládající členové EU ale namítají, že pětadvacetičlenná komise nebude akceschopná. Mezi spornými body zůstává také to, v jakých oblastech se má zachovat právo veta, což je pro ČR důležité především v daňové a rozpočtové oblasti a v zahraniční politice.

Kabinet své mimořádné jednání zahájí ve velmi neobvyklou dobu - dvě hodiny před půlnocí. Prezident Václav Klaus takovýto termín označil podle svého mluvčího za naprosto nevhodný a proto se schůze vlády nezúčastní. Premiér Vladimír Špidla chce hlavu státu o výsledcích jednání informovat v pondělí.

Kabinet Vladimíra Špidly bude v neděli večer dolaďovat mandát, se kterým půjde česká delegace do závěrečných jednáních o euroústavě. Prezident Václav Klaus pozvánku na večerní zasedání odmítl. Mluvčí Hradu Petr Hájek ČTK sdělil, že Klaus považuje "za naprosto nevhodné, aby se jednání o záležitosti, která je pro Českou republiku klíčová, konalo mimořádným způsobem a navíc v neděli v pozdních večerních hodinách". Prezident se proto rozhodl, že se tohoto jednání nezúčastní, sdělil Hájek ČTK. Špidla podle mluvčí vlády Anny Veverkové Klausovi nabídl, že ho bude v pondělí o výsledcích nedělní schůze kabinetu osobně informovat. Prezident nabídku přijal, uvedla mluvčí. Čas schůzky zatím nebyl stanoven. Premiér se přizpůsobí časovým možnostem hlavy státu, dodala Veverková.

Ministři mají v neděli večer na mimořádné schůzi kabinetu rozhodovat, jaké principy budou čeští vyjednavači v čele s premiérem hájit při závěrečných jednáních o evropské ústavě. I po nedávné schůzce ministrů zahraničí členských a vstupujících zemí EU v Neapoli přetrvávaly ve většině sporných bodů rozpory. Najít kompromis se pokusí prezidenti a premiéři příští týden na summitu v Bruselu.

Praha dlouhodobě zastává názor, že ústava rozšířené unie nemůže zvýhodňovat větší státy na úkor menších. Vláda pokládá za prioritní ustanovení, aby každá země budoucí pětadvacetičlenné EU měla svého plnohodnotného člena v Evropské komisi. Zejména zakládající členové EU ale namítají, že tak početná komise nebude akceschopná.

Mezi spornými body zůstává také to, v jakých oblastech se má zachovat právo veta, což je pro ČR důležité především v daňové a rozpočtové oblasti a v zahraniční politice. Další otázkou je, jak dlouhé má být týmové předsednictví tří zemí - zda jeden rok, nebo 18 měsíců. Kompromis budou političtí lídři hledat i při ustanovení kvalifikované většiny pro rozhodování v Radě EU. Nevyjasněné zůstává postavení a role evropského ministra zahraničí. Česko zastává názor, že by neměl by být nazýván ministrem zahraničí, ale spíše zástupcem pro vnější vztahy. Vlády se přou i o to, zda v preambuli nechat zmínku o křesťanských kořenech společenství. Právě na mimořádném zasedání vlády si musí česká delegace nechat schválit mandát, s nímž do Bruselu pojede.

Oceňuji pomoc, kterou česká nemocnice poskytla Basře ve chvíli, kdy ji Iráčané potřebovali. děkuje v Lidových novinách České republice CHALLÁF AL MANŠIDÍ, irácký politik, předseda irácké Strany lidového shromáždění, šéfredaktor deníku Al Manára. Podle něj byla pomoc poskytnutá českou vládou Iráčany považována za jednu z nejdůležitějších humanitárních akcí. Velkou roli při umístění české polní nemocnice sehrála velvyslankyně v Kuvajtu Jana Hybášková.