Související články

Málo pracovních příležitostí pro vězně a nedostatek dozorců označil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) za hlavní problémy současného vězeňství. Oba zřejmě mají svůj podíl i na tom, že česká nápravná zařízení opouští podle něj méně napravených a více recidivistů než jinde v Evropě. "V recidivě patříme ke špičce v Evropě, proto musíme zajistit vězňům šanci, aby se pracovně uplatnili po návratu na svobodu," řekl při páteční návštěvě ve Věznici Vinařice na Kladensku. Proto také podporuje projekty, jakým je vznik středního odborného učiliště ve vinařické věznici. "Každý projekt, který vede k resocializaci vězňů, je dobrý. Musíme vytvářet podmínky, aby vězni ve vězení neztratili veškeré sociální a pracovní návyky. Jinak znovu páchají trestnou činnost a vracejí se do věznic," řekl ČTK. Zhruba stovka odsouzených ve věznici Vinařice si začala doplňovat své vzdělání 3. září, kdy zde byl zahájen projekt soukromého středního odborného učiliště s dvouletým učebním oborem provoz společného stravování. Jde o denní studium, externí učitelé vyučují v učebnách ve věznici.

Česká republika si při čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie určených pro roky 2004 až 2006 nevede o mnoho lépe než v minulosti. Zároveň ale příliš nezaostává za dalšími členskými státy, které do unie vstoupily rovněž v roce 2004, i když je předposlední. Vyplývá to z nejnovějších statistik Evropské komise, které budou zveřejněny v pondělí. Česko má pro roky 2004 až 2006 ve strukturálních fondech přiděleno zhruba 40 miliard korun, ale může je čerpat až do roku 2008. Při posuzování statistiky Evropské komise je navíc třeba vzít na vědomí, že jde o průběžný stav a odráží jen peníze, které již byly "vyfakturovány". Bilance na konci roku 2008 tak může být úplně jiná. Současná statistika Evropské komise je počítána v červnu roku 2007 a jde o čísla platná ke konci roku 2005. Je tak možné, že v den zveřejnění bude procentuální hodnota o jeden či dva procentní body vyšší.

Češi ale momentálně zaujímají celkem deváté místo z deseti zemí. Hůře si zatím vede pouze Lotyšsko, které na posledním místě vystřídalo Kypr, jež byl na chvostu při zveřejnění posledních statistik. Češi zatím ze strukturálních fondů vyčerpali ke konci roku 2005 zhruba 44 procent finančních prostředků, což je zhruba 19 miliard korun. Drtivá většina peněz přitom pochází z Evropského fondu regionálního rozvoje. Jednoznačným premiantem v čerpání ze strukturálních fondů z "nových" členských států je Slovinsko, které vyčerpalo více než 80 procent přidělených finančních prostředků.

Populace vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v Česku mírně vzrostla, stále je však mezi Čechy o polovinu méně lidí s diplomem než v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Zatímco průměr zemí OECD činí 26 procent, v Česku tvoří podíl vysokoškoláků 13 procent. Naopak Česko vede v počtu lidí s vyšším středoškolským vzděláním. Střední školu či učiliště absolvovalo 90 procent populace, což je o 22 procent víc, než činí průměr OECD. Vyplynulo to ze srovnání nejdůležitějších ukazatelů vzdělanosti za léta 2004 a 2005, které publikovaly Ústav pro informace ve vzdělávání a ministerstvo školství. Analytička Michaela Kleňhová však při představení statistik poznamenala, že čísla jednotlivých zemí se mohou lišit. Některé státy totiž například jako vysokoškoláky hodnotí zdravotní sestry, míru terciálně vzdělaných obyvatel určují podle pracovní pozice.

Lídři sociálnědemokratických stran zemí střední Evropy v Praze odmítli další střely na kontinentě. V přijatém dokumentu vyzvali, aby o americkém protiraketovém systému, jehož dvě základny mají být umístěny v Česku a Polsku, jednaly všechny země Evropské unie a NATO. Otázka by měla být konzultována i s Ruskem. "Nechceme žádné nové střely v Evropě," končí dvoustránková výzva, kterou podle šéfa ČSSD Jiřího Paroubka formulovali němečtí a rakouští sociální demokraté. V Praze ji podepsali šéfové sociálnědemokratických stran Česka Paroubek, Slovenska Robert Fico, Německa Kurt Beck, Rakouska Alfred Gusenbauer, Polska Wojciech Olejniczak a člen vedení slovinské sociální demokracie Rado Bohinc.

Nepodepsal ji místopředseda maďarských socialistů Imre Szekeres. Maďarští socialisté podle Szekerese chápou postoj svých kolegů k rozmístění protiraketového systému v Evropě i to, že v případě teroristického ohrožení bude nutné rozmístit obranné systémy a bránit se. Povedou prý o těchto věcech ještě politická jednání.

Novou velvyslankyní České republiky u Evropské unie bude Milena Vicenová. Rozhodla o tom tento týden vláda, která současně odvolala dosavadního šéfa bruselské mise Jana Kohouta. Vicenová bude teprve druhou ženou v diplomatickém sboru v centrále unie. Dosud tam má velvyslankyni jen Lucembursko.

Bývalá ministryně zemědělství v první Topolánkově vládě se stane novou velvyslankyní ČR u Evropské unie. Ve středu o tom rozhodla vláda. Podle vicepremiéra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry Vicenová nahradí dosavadního zástupce ČR v Bruselu Jana Kohouta. Ten ve své funkci končí ke konci letošního roku. Dvaapadesátiletá Vicenová nyní pracuje jako generální sekretářka na ministerstvu pro místní rozvoj a má na starosti hlavně čerpání peněz. Vondra soudí, že nová velvyslankyně při EU má dost zkušeností z diplomacie i exekutivy, které využije při nadcházejícím předsednictví země v EU. Tuto roli bude Česko zastávat v první polovině roku 2009. Vicepremiér připomněl, že Vicenová bude teprve druhou ženou v diplomatickém sboru v centrále unie. Dosud tam má velvyslankyni jen Lucembursko.

Česká republika se těší "úplné demokracii" - ve skupině 28 takto nejlépe ohodnocených zemí se dostala na 18. místo, a to těsně za Spojené státy, ale o kus před Británii či Francii. Naopak Slovensko společně například s Maďarskem a řadou dalších východoevropských či jihoamerických států se ocitlo ve druhém oddílu 'demokracií s vadami na kráse', kde jsou politické a občanské podmínky poněkud horší. Vůbec nejdemokratičtější zemí světa je Švédsko následované hlavně severskými státy; naopak za nejvíce totalitní je považována Severní Korea. Vyplývá to z "demokratického indexu", který s údaji za rok 2006 sestavila organizace The Economist Intelligence Unit (EIU). Tým mezinárodních odborníků analyzoval situaci v jednotlivých zemích na základě 60 kritérií, které se týkají volebního procesu a pluralismu, občanských svobod, fungování vlády, účasti občanů na politickém dění a nakonec politické kultury. Index demokracie bere v potaz i míru svobody voleb a bezpečnosti voličů nebo jak je vláda země ovlivňována ze zahraničí a nakolik jsou úřady schopné plnit úkoly vlády. Sto šedesát sedm evidovaných zemí světa je rozděleno do čtyř skupin: s plnou demokracií, s tou "kazovou" a dále s "hybridními" a autoritářskými režimy. Z průzkumu vyplývá, že asi polovina světového obyvatelstva žije v demokratických zemích, jen 13 procent si ale užívá "úplné" demokracie. Naopak 40 procentům lidstva vládne totalita.

Přesné datum pro přijetí společné evropské měny se letos občané Česka nedozví. Pro agenturu Reuters to uvedl premiér Mirek Topolánek. Důvodem podle něj je to, že vláda nebude schopna termín zaručit. Podrobnosti má Zdeněk Vališ

Opoziční ČSSD dnes tvrdě kritizovala vládu kvůli přípravám na české předsednictví EU, které zemi čeká v roce 2009. Stínový ministr zahraničí sociálních demokratů Lubomír Zaorálek na tiskové konferenci uvedl, že vláda rok po volbách nezodpovědně "rozprášila" odborníky, kteří se na předsednictví v úřadech chystali, aniž měla vhodné náhradníky. Za nezodpovědný označil Zaorálek i plán premiéra Mirka Topolánka vyměnit rok před nástupem předsednictví českého velvyslance při Evropské unii (EU) Jana Kohouta jen proto, aby byla v Bruselu osoba bližší ODS. Kohout by měl z Bruselu odejít nejpozději na konci letošního roku, funkční období mu přitom vyprší až v květnu 2008. Podle místopředsedy vlády Alexandra Vondry (ODS) chce vláda výměnu provést právě kvůli předsednictví EU, aby se mohl jeho nástupce v Bruselu usadit a plně připravit na náročné období českého předsednictví. Kohoutův nástupce má být podle Vondry znám do konce léta, funkce se má ujmout někdy na přelomu roku.

Ministerstvo zahraničních věcí díky uzavření některých velvyslanectví a konzulátů ušetří zhruba 120 milionů korun ročně a získá asi 50 volných pracovníků. Ušetřené finanční prostředky a personální síly chce ministerstvo využít především na zajištění českého předsednictví v radě EU v první polovině roku 2009 a vstup do schengenského prostoru. Na jednání zahraničního výboru sněmovny to ve čtvrtek řekl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Česká republika v blízké době uzavře velvyslanectví v Singapuru a Uruguayi. Činnost pozastaví také zastupitelský úřad v Zimbabwe. Schwarzenberg poslancům řekl, že tamní režim prezidenta Roberta Mugabeho je "poněkud bláznivý", a další práce velvyslanectví v Zimbabwe proto není efektivní. Zdůraznil ale, že ČR chce udržet budovy úřadu, aby mohl být případně znovu otevřen. "S pomocí boží se tam zase vrátíme," řekl. Kromě velvyslanectví Česká republika uzavře také konzuláty v Bonnu, jihoafrickém Kapském Městě, Katovicích v Polsku a italském Miláně.

Ministr také uvedl, že otevírání nových zastupitelských úřadů nyní kvůli nedostatku peněz neplánuje. Pokud by se ale v budoucnu našly potřebné prostředky, bylo by podle něj dobré otevřít nové velvyslanectví v západní Africe. Užitečné by podle něj bylo mít také velvyslanectví v Zambii, kam Česko v rámci Afriky soustřeďuje svou rozvojovou pomoc. "V šuplíku" má Schwarzenberg prý také plány na otevření velvyslanectví v Ázerbájdžánu.

Poslanci ministrovi vytkli, že je o chystaném uzavírání velvyslanectví neinformoval dříve a stěžovali si na nedostatek informací o práci zastupitelských úřadů. Schwarzenberg se za pozdní informaci o plánech ministerstva omluvil.